Demagog.cz

Průmysl a obchod

Nedělní Otázky Václava Moravce přinesly především diskuzi o byznysu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek spolu s europoslancem Luďkem Niedermayerem mluvili o obchodování s Čínou a to jak z české pozice, tak i z celounijní perspektivy. Kromě toho probrali i smlouvu TTIP a také aktuální situaci v OKD.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 15. května 2016 (moderátor Václav Moravec, záznam)

20 ověřených výroků

Jan Mládek

Jan Mládek

Jasný názor zaznívá od odborů, které to jednoznačně nechtějí, to přiznání tržního statutu (Číně - pozn. Demagog.cz). Poněkud smíšená zpráva zaznívá od zaměstnavatelských organizací. Tak si budeme chtít od nich slyšet, jak silné je to ne, protože zjevně některé firmy z toho mají velké obavy, především ty ocelářské, to ano, tam slyšíme jasné ne, ale u jiných firem to tak jasně neslyšíme. !

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Není bez zajímavosti, že když Rakušani zaváděli například tu svoji elektronickou evidenci tržeb, tak jsou tam prostě výjimky pro ty nejmenší podnikatele. To v Čechách nikoho nenapadne. !

V porovnání s rakouskou úpravou český zákon o evidenci tržeb skutečně neobsahuje přímo výjimky pro nejmenší podnikatele, vláda si nicméně ponechala možnost svým nařízením z povinnosti evidence vyčlenit různé tržby. Je tedy na budoucím rozhodnutí politické reprezentace, zda povinnost evidence bude vztažena na všechny, či zda z ní budou někteří vyčleněni. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Povinnost zaznamenávání plateb formou registračních pokladen platí v Rakousku od 1. ledna 2016. Na rozdíl od české úpravy, která bude účinná od 1. prosince 2016, se však nejedná o online pokladny, ale pouze o offline evidenci.

Dalším rozdílem je, že zatímco v Česku má evidence platit bez výjimky pro všechny, rakouská daňová reforma Steuerreformgesetz se omezuje na podnikatele s ročním obratem vyšším než 15 tisíc eur (§ 131 b). Podrobnosti zákona shrnuje studie Parlamentního institutu (.pdf), která srovnává úpravu evidence tržeb v různých zemích.

Česká úprava původně obsahovala odstavec, který zaručoval tříměsíční odklad podnikům s ročním obratem pod 2 miliony korun. Odstavec však byl tak nešikovně formulován, že při určitém výkladu nabízel možnost pro trvalou výjimku, během projednávání ve sněmovně byl tedy vypuštěn. Možnost trvalého vypuštění malých podniků z této povinnosti Andrej Babiš odmítl například ve svém projevu při projednávání zákona o EET v Senátu.

Již krátce po schválení zákona o elektronické evidenci tržeb přišel ministr zemědělství Marian Jurečka s návrhem na novelu zákona, která by od povinné elektronické evidence osvobodila prodejce na farmářských trzích. Tuto možnost již dříve ministerstvo odmítlo, je tedy otázka zda nyní minstr Babiš vyhoví svému koaličnímu kolegovi nebo dokonce zda vyslyší volání jednoho z opozičních lídrů Miroslava Kalouska na osvobození živnostníků s ročním obratem do 1 milionu korun.

Není ovšem pravdou, že by zákon o evidenci tržeb neobsahoval žádné výjimky. Některé vyloučené tržby upravuje §12 zákona, především ale zákon dává vládě možnost svým nařízením určit, kdo dál bude od povinnosti evidence osvobozen. Bod 4 paragrafu 12 konkrétně uvádí:

"Evidovanou tržbou nejsou také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, pokud tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. Tyto tržby stanoví nařízenímvláda."

Tedy některé výjimky z evidence koalice do zákona prosadila, a především uzákonila možnost, aby vláda svým nařízením určila, které tržby nebudou evidenci podléhat. Záleží to tedy na rozhodnutí aktuální politické reprezentace. Byť současný ministr financí trvá na tom, že evidovány mají být všechny tržby, není pravdou, že by v platné legislativě nebylo myšleno na možnost vyjmout některé sektory z této povinnosti.

Jan Mládek

Jan Mládek

Praha funguje jako takový quasi daňový ráj pro, oproti zbytku země prostě proto, že sice zákony jsou stejné, ale kontrol méně, no, to je všeobecně známo. !

O pověsti Prahy jako lokálního daňového ráje se mluví již nějakou dobu, jak dokazují jednotlivé mediální zmínky založené na různých analýzách (idnes.cz - 2010, Lidovky.cz - 2013, Aktuálně.cz - 2014). Z těchto dat vyplývá, že pravděpodobnost kontroly z finančního úřadu je v Praze je statisticky velmi nízká vzhledem k poměru počtu registrovaných subjektů a počtu pracovníků kontrolního oddělení příslušného finančního úřadu. Přestože tedy v hlavním městě platí stejné zákony jako ve zbytku republiky a firmy musí platit stejné daně i odvody, je možné považovat Prahu za daňový ráj právě kvůli této nízké pravděpodobnosti kontroly toho, zda daňové subjekty tyto povinnosti řádně plní.

Analýzy pravděpodobnosti daňové kontroly zpracovává společnost e-office Czech Republic s. r. o. na základě údajů Generálního finančního ředitelství. Podle zatím posledních dostupných dat za rok 2014 i podle dlouhodobé studie založené na datech z let 2005-2013 je zřejmé, že zatímco v jednotlivých pražských obvodech je hypotetický interval kontroly finančních úřadů v řádu stovek let, ve zbytku země se jedná o desítky let.

Do první desítky tohoto dlouhodobého žebříčku se kromě pražských obvodů probojovaly pouze Pardubice s pravděpodobností kontroly jednou za 107 let. Na opačném konci žebříčku najdeme obvody Blansko, Otrokovice a Bruntál.

č. ÚzP FÚNázev FÚ / ÚzPPerioda kontrol 2002ÚzP pro Prahu 2206 2006ÚzP pro Prahu 6161 2004ÚzP pro Prahu 4150 2003ÚzP pro Prahu 3146 2001ÚzP pro Prahu 1132 2012ÚzP v Praze - Modřanech128 2010ÚzP pro Prahu 10124 2005ÚzP pro Prahu 5121 2009ÚzP pro Prahu 9110 2007ÚzP pro Prahu 7107 2801ÚzP v Pardubicích (zahrnuje Holice a Přelouč)107 ... 2104ÚzP v Berouně15 2125ÚzP ve Vlašimi15 2109ÚzP v Hořovicích14 2119ÚzP v Poděbradech14 2123ÚzP v Sedlčanech14 2912ÚzP v Třebíči (zahrnuje Náměšť nad Oslavou)14 3307ÚzP v Rožnově pod Radhoštěm13 3006ÚzP v Blansku12 3306ÚzP v Otrokovicích12 3205ÚzP v Bruntále11

Je ale potřeba dodat, že proti této situaci bojuje i ministr financí Andrej Babiš, který stav kritizoval například v odpovědi na interpelace ve sněmovně v březnu 2015. "Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky - a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní,"reagoval Babiš na dotaz Zbyňka Stanjury.

Finanční správa pak podniká opatření, která mají situaci zlepšit. Již v roce 2014 krátkodobě posílili pražské finanční úřady úředníci z regionů, měli zkontrolovat až 1300 subjektů. Dalším opatřením je tzv. delegace sídla firmy, kdy finanční úřad může změnit sídlo firmy podle centra jejího ekonomického zájmu. Tuto možnost má finanční správa již od začátku platnosti daňového řádu v roce 2009, teď ale plánuje její masivní využívání.

Jan Mládek

Jan Mládek

My máme, ano, zpracované nějaké odhady (...) Řádově je to o tom, že pokud by bez čehokoliv dalšího byl Číně přiznán statut tržní ekonomiky na konci roku, tak by bylo ohroženo, řekněme 4, 5 tisíc pracovních míst v ocelářském průmyslu a v keramice.

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.

Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.

Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.

Jan Mládek

Jan Mládek

Buď Čína ten status tržní ekonomiky dostane a pro to stačí, když Evropská komise bude dělat takzvaně nic, což je nebezpečné svůdné. Nebo ten, ten statut přiznán nebude, což vyžaduje aktivní kroky.

Evropská komise v lednu 2016 zahájila diskusi o možném přiznání statutu tržní ekonomiky v případě Číny. Diskuse se však spíše vede o tom, jaká opatření má EU zavést po vypršení přístupového protokolu (.doc, str. 9) Světové obchodní organizace (WTO). Čína na základě tohoto protokolu není posuzována jako tržní ekonomika a EU tak při obchodování s Čínou může uplatňovat jistá ochranná opatření. V prosinci 2016 však zmíněný přístupový protokol vyprší a EU tak musí rozhodnout, jak bude k obchodu s Čínou přistupovat.

Komise analyzuje (.pdf, str. 3) tři hlavní možnosti:

1) žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nic nedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Řešení situace je v současné době v jednání. Očekává se, že Evropská komise přednese návrh řešení situace v červenci.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Ale my, jakožto Evropská unie, máme nějakou definici pěti kritérií (tržní ekonomiky - pozn. Demagog.cz) a tam by Číňani měli trošku problém tady tohle splnit.

Nařízení Evropské unie určuje pět kritérií (.pdf, článek 2 písmeno c) nařízení Rady o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství - str. 5) tržní ekonomiky. Kritéria jsou následující:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů

Čína zažádala v roce 2008 o zhodnocení svého statusu. Podle reportu EU však kritéria nenaplňuje (.pdf, str. 15). V současné době má problémy zejména s nedostatkem transparentnosti, dále v Číně fungují opatření, která mohou diskriminovat zahraniční společnosti. Dalšími překážkami jsou velké státní zásahy do ekonomiky a nedostatečná právní ochrana duševního vlastnictví.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Ale to jádro té debaty je o tom, jaká opatření na ochranu proti neférovými dovozy Evropská unie může použít. A tam tedy bohužel na konci roku přestává platit právní paragraf, tuším, v nějaké části 15 smlouvy o vstupu do WTO, které nám umožňovalo během 15 let používat docela rasantní opatření. Tohle prostě přestane platit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože čínský přístupový protokol, podle kterého byla považována za centrálně plánovanou ekonomiku, vyprší koncem tohoto roku. Na základě něj mohly být při zjištění dumpingových dovozů uvaleny sankce vyšší, než pro ekonomiku označenou jako tržní.

Neférové dovozy, neboli dumpingové dovozy, spočívají v dovozu v cenách nižších, než je normální cena na daném domácím trhu. WTO nereguluje činnost podniků, které takto podlézá ceny, zaměřuje se jen na to, jak je vláda schopna reagovat na tyto dovozy a jak uplatňuje společné anti-dumpingové nástroje. Při podezření na dumpingový dovoz v EU se firma může obrátit taky na Evropskou komisi. Obecně pak při potvrzení tohoto "nefér dovozu" jsou na importní krajinu uvalena další cla, která pak uhradí celním úřadům poškozené zemi.

Konkrétně Dohoda (.doc, str.21) o zřízení WTO o dumpingu říká: Smluvní strany uznávají, že dumping, jímž se zboží jedné země uvádí na trh druhé země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota, je zavrženíhodný, působí-li, nebo hrozí-li způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví existujícímu na území smluvní strany, nebo zdržuje-li citelně vybudování domácího výrobního odvětví.” Na dalších stranách široce popisuje vyšetřování dumpingu a způsob uvalení anti-dumpingového cla (hlavně strany 212-213).

Podle odstavce 15, části první (.doc, str.8) čínského přístupového protokolu byla Čína považovaná za netržní ekonomiku v anti-dumpingových procesech. V takových případech, kdy jsou ceny v zemích určované státem, je možné použít odlišnou metodologii pro výpočet normální hodnoty statku. Obecně tato metodologie vedla k vyšším anti-dumpingovým clům.

Vzhledem k tomu, že 11. prosince 2016 vyprší platnost této smlouvy a po tomto datu by se na Čínu měla při výpočtu anti-dumpingových cel vztahovat metodologie tržních ekonomik, mohou být opatření vůči Číně méně razantní, pokud se do daného data nedohodne Unie na dalším postupu.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Já myslím, že ty odhady existují různé. Na úrovni unie se často mluví o řádu ne desítek, ale nízkých stotisíců ohrožených pracovních míst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledatelné nezávislé studie z dílny Economic Policy Insitute která odhaduje, že uznání Číny jako tržní ekonomiky může vést k ztrátě až 1,7 - 3,5 miliónů pracovních míst v EU. Na tu samou studii odkazuje například i portál euobserver.com, euractiv.com, nebo Evropská konfederace odborových svazů.

Např. mediální zpráva Deutsche Welle cituje vyjádření zástupců ocelářského průmyslu, kteří mluví o možné ztrátě statistíc pracovních míst v různých ekonomických sektorech a v ohrožení má být i 330 tisíc zaměstnanců v ocelářství. Odhad statisíc ztracených pracovních míst v Unii přinesl také svaz průmyslu Aegis.

Je tedy faktem, že různé odhady říkají, že v důsledku uznání Číny jako tržní ekonomiky může dojít ke ztrátě statisíc pracovních míst v Evropské unii, studie EPI pak mluví až o jednotkách milionů. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jan Mládek

Jan Mládek

Například když jsme byli v sousedním Polsku, tak tam je víc vzrušoval dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny a z Ruska než ten čínský, který z nějakých důvodů tam je relevantnější.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není možné posoudit míru polských obav v oblasti dodávek oceli a železné rudy z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s případným vstupem Číny do skupiny tržních ekonomiky a důsledků, které to přinese. Nepodařilo se nám dohledat ani prohlášení polské strany k této věci z doby, kdy v Polsku byl na návštěvě ministr průmyslu a obchodu.

Polský vicepremiér a ministr pro místní rozvoj (ministerstwo rozwoju) Morawiecki 29. února 2016 prohlásil, že Polsko společně s dalšími státy EU bude vyvíjet aktivity v Evropské komisi s cílem omezit dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Dále prohlásil, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by rovněž poškodilo polský průmysl dumpingovými cenami. Není zřetelné jasné, který dumpingový dovoz představuje pro Polsko větší problém.

Oficiální polská tisková zpráva z 5. února 2016 z jednání ministra Mládka a Morawieckého se pouze zaměřuje na prohloubení česko-polské spolupráce.

Jan Mládek

Jan Mládek

Čína si vytvořila skupinu 16 zemí, což jsou země mezi Estonskem a Albánií a podle jich je to středovýchodní Evropa, což je taky takový zvláštní příspěvek do debaty o tom, co to je střední a východní Evropa. Ale jsou to země bývalé Jugoslávie, Visegrád, Pobaltí, Albánie, Rumunsko, Bulharsko. A snaží se s nimi jednat jaksi systémově, že vždy se sejde buď čínský premiér s 16 premiéry, nebo příslušní ministři. Jednou ve střední Evropě, jednou, jednou v Číně.

Čína si vytváří tzv. 16+1 Framework (CEEC - China and Central and Eastern European Countries), v rámci něhož spolupracuje s 16 státy ze střední a východní Evropy.

Mezi země z evropské šestnáctky patří: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Spolupráce probíhá na různých úrovních: v ekonomice (např. Čína podporuje výstavbu železnice mezi Srbskem a Maďarskem), ale také má jít např. o výměny lidí na stáže do institucí. Zatím proběhly 3 summity: v roce 2012 ve Varšavě, 2013 v Bukurešti, 2015 v Bělehradu. V roce 2016 se má uskutečnit summit v Litvě. Kromě toho však probíhají schůzky na úrovní ministrů (např. v lednu 2016 proběhlo setkání ministrů dopravy v Litvě) nebo i různých iniciativ (např. Fórum mladých politických lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v Pekingu 2015) a také bilaterální schůzky.

Jan Mládek

Jan Mládek

A Čína je ekonomika, která je druhá největší na světě.

Jak vyplývá z dat Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 publikovaných v dubnu 2016, Čína je podle výše HDP skutečně druhá největší světová ekonomika.

Největší ekonomikou jsou stále Spojené státy s hrubým domácím produktem ve výši 17 947 miliard dolarů, Čína následuje s 10 983 miliardami. Třetí je s velkým odstupem Japonsko, první pětku doplňují Německo a Velká Británie.

Měřeno paritou kupní síly je pak Čína dokonce největší ekonomikou světa.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Já úplně nevím, protože stále je nečitelné, co jsou ty čínské investice. Investuje tady jedna finanční skupina, která má velmi mnoho peněz a není úplně jasné, jak se k těm penězům dostala.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože přímé zahraniční investice z Číny do České republiky nejsou doposud příliš vysoké, od září 2015 začala ovšem skupina CEFC skupovat podíly v různých společnostech. Při návštěvě čínského prezidenta v Praze byl avizován významný balík investic, nicméně zda k nim dojde a v jaké výši, je otázkou do budoucna. Je tedy pravdou, že čínské investice jsou spojovány (přinejmenším mediálně) především s aktivitou společnosti CEFC, o jejímž pozadí existují jisté pochybnosti.

Pokud vyjdeme z nákupů společnosti CEFC v České republice, jde spíše o nákupy podílů v různých společnostech či nákupy realit, což samo o sobě není investicí ve smyslu vytvoření nového podniku, který vytvoří pracovní místa a odvádí příjmy do ekonomiky.

Přímé zahraniční investice Číny v České republice byly doposud poměrně malé - alespoň z pohledu procentního podílu na celkových zahraničních investic u nás. Data České národní banky pro rok 2014 uvádějí (poslední dostupná), že výše čínských investic dosáhla 947 milionů korun, což je srovnatelná výše např. s Ukrajinou a Portugalskem. Celkový objem investic pak dosáhl 1,3 bilionu korun (jde o tabulku 3.1. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle zemí za rok 2014).

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowitz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny. Další ohlášenou akvizicí je strojírenská společnost Žďas.

Co se týká nejasného finančního pozadí skupiny CEFC, tak tuto otázku popsal server Hlídacípes.org, který zejména poukazuje na problematické dohledávání informací o této skupině z veřejných zdrojů. Uvádí:

" Majetková struktura společnosti CEFC China Energy Company Limited, jež nyní aktivně působí a investuje i v České republice, vede až ke dvojici společností s ručením omezeným, jejichž většinový vlastník či vlastníci nejsou známi a z dostupných zdrojů nejdou dohledat. Odpověď nepřináší ani pátrání přímo v Číně, konkrétně v údajích z portálu kreditních informací o zahraničních firmách SkyMinder.I to je důvod, proč se ve vztahu k CEFC spekuluje o tom, že firma má úzké vazby na čínské zpravodajské služby a Ústřední vojenskou komisi (tedy nejvyšší vojenský orgán pod vedením Komunistické strany Číny).

K dispozici je alespoň jedno jméno z konečných majitelů či podílníků: dohledat lze to, že po pěti procentech v obou společnostech s ručením omezeným, jež se jeví jako koneční vlastníci firmy, drží předseda CEFC China Energy Company Limited Jie Ťien-ming.
"

Během návštěvy čínského prezidenta v Praze byly avizovány masivní investice v objemu 232 miliard korun během 4 let. Zda a v jaké výši k nim nakonec dojde, není možné v tuto chvíli odhadovat. Kromě této aktivity probíhají také další jednání, např. 13. května se setkali zástupci Czechinvestu v Číně s místními podnikateli ve snaze představit ČR jako ideální místo pro investování.

Czechinvest také zveřejnil data za rok 2015, kolik investic se podařilo jeho prostřednictvím do České republiky z Číny přitáhnout. Šlo o částku 1,1 mld. korun, což odpovídalo 3 % ze všech investic, které se podařily této instituci získat. Dodejme, že tato částka není definitivně jistá, jde o oznámené investiční záměry.

Jan Mládek

Jan Mládek

Ten, ten TTIP, nebo ta Transatlantická obchodní smlouva je něco, co jednak řeší klasické problémy s celními tarify, regulacemi, přístup na národní trhy, ale ono to také řeší věc, na kterou Evropa nebyla zvyklá, a to je, kdo bude ve světě udávat pravidla a standardy světového obchodu a vůbec řekněme civilizační standardy. A ten problém té Evropy je v tuto chvíli, že jí zcela vážně, vážně hrozí, že to nemusí být ona. Protože Spojené státy vyjednávají podobnou smlouvu s klíčovými asijskými ekonomikami, vyjma Číny. Tam jsou ještě, tam jsou daleko dál než, než s tím, než s tím TTIPem.

TTIP, neboli Transatlantická dohoda o obchodu a investicích, má být smlouvou, jejímž cílem je liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA. Jde tedy opravdu o jednání zahrnující i otázku celních tarifů či regulací. Stejně tak je cílem jednání o TTIP i zjednodušení přístupu na národní trh USA státům Evropské unie a naopak.

Pokud jde o otázku pravidel a standardů, je uváděno, že " společná obchodní zóna EU a USA (pozn. založená právě na TTIP) s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla." Proto jsou otázky regulací intenzivně řešeny (např. otázka bezpečnosti potravin či hygienických předpisů) a rozdíly mezi EU a USA jsou hlídány a odlišné americké standardy odmítány.

Jak však pravdivě zmiňuje ministr Mládek, existuje zároveň i jednání o dohodě tzv. Transpacifického partnerství (TPP), které bylo vyjednáváno mezi USA a jedenácti státy Asie a Ameriky (Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru). Tato smlouva byla podepsána již v únoru 2016 a nyní ji čeká dvouleté ratifikační období. Je tedy možné, že seskupení 12 států (40 % světové ekonomiky) bude mít oproti TTIP (a tedy i možnému vlivu EU na standardy světového obchodu) mnohem dřívější a silnější vliv.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Václav MORAVEC: A pane, pane europoslanče, je tady možná obava Spojených států amerických, že pokud by Evropa uznala Čínu jako tržní ekonomiku, takže by skrze Evropu mohla být zavalená americká ekonomika levnou ocelí a levnými čínskými výrobky, tudíž ta diskuse, kterou jsme velmi, může mít vliv i na tu dohodu TTIP?

Luděk NIEDERMAYER: Já myslím, že to úplně tahle vazba nefunguje. Už proto, že ty hlavní obchodní celky, my se bavíme o Spojených státech, ale třeba i v Austrálii řeší ten samý problém jako my. A mám pocit, že Austrálie, pokud se nepletu, tak dokonce přešla k tomu, že z toho nestandardního, dočasného režimu, který umožňoval používat ty vysoké obchodní bariéry, přešli dříve na ten volnější režim, ale zároveň nastavili ochranu těch, těch sektorů, které považovali za ohrožené.

Austrálie již uznává Čínu za tržní ekonomiku a v červnu 2015 byla ministry obchodu obou zemí dokonce podepsána dohoda o volném obchodu zaměřená i na odstraňování celních bariér. Ta začala platit na konci prosince 2015.

Zároveň se však opravdu Austrálie snaží o ochranu svých sektorů, jako může být například zemědělství či ocelářství.

Je tedy pravdou, že Austrálie s Čínou řeší otázku možného obchodování a to tak, že sice spolupracují na volném obchodu a odstraňování celních bariér, ovšem chrání také některé své sektory, jako je např. ocelářství.

Jan Mládek

Jan Mládek

Některé evropské země, a jsou to dokonce i ty staré evropské země, se na té optimalizaci podílely. Bylo to Lucembursko (...) bylo to ale také Irsko, které poskytovalo za velmi výhodných podmínek centrály nadnárodním korporacím sídlícím, sídlícím v Evropě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Protože pan ministr financí se rozhodl, že téma výběru daně bude téma jaksi směřované na restaurace, živnostníky a v případě DPH začal razit opatření, které jaksi v Evropě nemá podporu a naopak nemluví o tom, že existuje akční plán pro zlepšení DPH.

Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.

Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.

Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.

Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Ty velké firmy najednou nějak mysteriózně dosahují na mnohem víc těch evropských fondů, což tady dřív nebylo.

Interpretace Luďka Niedermayera o podpoře velkých firem z evropských fondů je hodnocena jako zavádějící. Je sice pravdou, že v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), ve kterém se v aktuálním programovacím období rozděluje 117 miliard korun, byla navýšena alokace v prvních výzvách na 40 % pro velké podniky, v rámci celého programu ale musí být zachován limit 20 % podpory pro velké podniky - program je totiž primárně určen pro podporu malých a středních podniků. V rámci dalších výzev tedy budou tyto malé a střední podniky opět zvýhodněny na úkor těch velkých.

V rámci prvních výzev pro aktuální programovací období na roky 2014-2020 mohou nově velké firmy v dotačních programech Inovace, Potenciál, Úspory energie a ICT a sdílené služby vyčerpat až 40 % dostupné částky.

V lednu 2016 se objevily v médiích spekulace o tom, že Evropský úřad proti podvodům (OLAF) vyšetřuje možný střet zájmů při jednání o úpravě této alokace, která se na současných 40 % pro velké firmy zvýšila oproti původně požadovaným 20 %. Za navýšení měl lobbovat Petr Cingr, jeden z manažerů společnosti Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš. Cingr je zároveň prezident Svazu chemického průmyslu a z této pozice prý navýšení také prosazoval.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ale upřesnilo, že navýšení limitu alokací pro velké firmy se týká pouze prvního kola výzev s tím, že v celém programovacím období zůstane limit 20% alokace prostředků pro velké firmy zachován.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

My jsme teďka schválili direktivu o výměně informací, která umožní daňovým správám získat jako docela vypovídající údaje o tom, jak ta firma daní v jednotlivých zemí. Ten, ta tabulka, která je zase malá, aby ty firmy nezatěžovala, tak neřekne, kdo je podvodník, ale je schopna velmi dobře nasměrovat tu daňovou správu, do které firmy by se měli podívat.

Luděk Niedermayer ve svém výroku komentuje proces přijetí směrnice Rady Evropským Parlamentem. Směrnice mění směrnici 2011/16/EU, která se týká povinné automatické výměny informací v oblasti daní. Schválen byl pozměněný návrh této směrnice, jeho původní i schválené znění můžete sami porovnat.

"Tabulkou" má europoslanec Niedermayer patrně na mysli pozměňovací návrhy č. 21 až 24. Ty nově staví najisto, že zpráva mezi zeměmi poskytovaná bude diferencovaná co do zemí a bude obsahovat podrobnější údaje. Dosavadní pojem "příjmy ze zaměstnání" nahradil obsáhlý výčet různorodých informací (mezi nimi i zaplacené a naběhlé daně z příjmu,) které by firmy, dle jeho slov, neměly zatěžovat, ale více vypoví o jejich interních finančních tocích.

To, zda takovéto poskytnuté informace budou způsobilé "nasměrovat" pozornost daňové správy, nemůžeme hodnotit. Je ovšem pravdou, že Evropským parlamentem byla schválena směrnice o výměně informací, která více strukturuje data státem poskytnutá a zároveň rozšiřuje jejich rozsah, ač ne příliš výrazně.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

Když přijde o práci člověk, který má plat, já jsem si to dneska ráno propočítával, někde kolem 12,5 tisíce, tak podpora v nezaměstnanosti mu začíná, tuším, na 65 % a pak klesá k 45 %. Když přijde o práci člověk s vyšší mzdou, tak dostává poměrně mnohem, mnohem méně. Třeba takový člověk s platem kolem 40 tisíc, už má tu podporu pod 40 % své mzdy a ten průměr v OKD pro horníky je, tuším, někde kolem 35 tisíc a ti jsou také pod 45 %.

Výrok Luďka Niedermeyera je pravdivý do té míry, že kvůli omezení maximální výše podpory v nezaměstnanosti výší průměrné mzdy jsou příspěvky u osob s vyššími příjmy (např. kolem 40 tisíc korun měsíčně) poměrně nižší. Není ale pravda, že konkrétně u horníků v OKD by podíl příspěvku na původní čisté mzdě klesal pod 45 %. Luděk Niedermeyer pro svůj výpočet podpory u zaměstnanců OKD vycházel chybně z hrubé, nikoliv čisté mzdy. Celkově je tedy výrok zavádějící.

Příspěvek pro podporu v nezaměstnanosti upravuje Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., část 2, Hlava III.

Zde se říká, že udělování podpory závisí na:

a) věku - do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců (§ 43);

b) uplynutí doby vyplácení odstupného (§ 44a);

c) procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdyv národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (§ 50);

Pojďme si proto nyní spočítat tři hypotetické příklady, které uvádí Luděk Niedermeyer:

1. průměrný čistý plat 12 500 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc8 125 Kč65 %Podpora 3. až 4 měsíc6 250 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc5 625 Kč45 %

2. podle stránek OKD dosahovala v roce 2013 průměrná hrubá mzda dělníků v dole 35 140 Kč, čistá mzda pak 26 280 Kč, ostatní předpoklady necháme stejné:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč57 %Podpora 3. až 4. měsíc13 139 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc11 825 Kč45 %

3. průměrný čistý plat 40 000 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 3. až 4. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 5. až 8. měsíc15 024 Kč38 %

Je tedy pravda, že člověk s průměrným platem dělníka v OKD dostane poměrně menší příspěvek v nezaměstnanosti, než srovnatelná osoba s nižší mzdou, a to v prvních dvou měsících. V případě horníků z OKD ale tato podpora neklesá pod 45 % výše mzdy. Výrok je proto zavádějící.

Jan Mládek

Jan Mládek

Pokud firma nevyplatí mzdy, případně i odstupné, tak se ti zaměstnanci obrací na pracovní úřad s nějakým zpožděním to dostanou proplacené. To je něco, co vláda neschválila, to platí, tuším, asi 10 let, nebo ještě déle.

Výrok Jana Mládka hodnotíme jako pravdivý, protože pokud je firma v insolvenci, tak zaměstnanci mohou skutečně prostřednictvím úřadů práce získat mzdu a to konkrétně za 3 měsíce, které jim zaměstnavatelem vyplaceny nebyly. Zákon je účinný od roku 2000.

Mládek naráží na možnost, kterou nabízí zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ten je účinný od 1. července 2000, možnost získat mzdu od zaměstnavatele, který se ocitl v insolvenci, trvá tedy 16 let.

§ 3 b) tohoto zákona vymezuje, že kromě platu lze skutečně žádat také i o odstupné. V současné době lze prostřednictvím tohoto zákona získat 3 měsíční mzdy a to ve výši maximálně 1,5 násobku průměrné mzdy za minulý rok (tuto výši pro aktuální rok vyhlašuje vždy Ministerstvo práce a sociálních věcí). Aktuální výše byla ministryní Marksovou vyhlášena 25. března tohoto roku a činí 26 467 Kč.

Strop, který mohou zaměstnanci na základě této zákonné úpravy čerpat, tedy činí 119 101 Kč (jde o tři 1,5-násobky průměrné mzdy). Jde o částku, kterou by mohl zaměstnanec čerpat, pokud by jeho zaměstnavatel spadl do insolvence mezi 1. květnem 2016 a 30. dubnem 2017. Příští rok bude opět částka aktualizována na základě vývoje výše průměrné mzdy v národním hospodářství.

Časové vymezení, po němž zaměstnanec získá dlužnou částku od úřadu práce, popisují § 7-9 zákona. Zákonné lhůty jsou stanoveny v řádech dnů, kdy má zaměstnanec povinnost doložit dlužnou částku, kterou požaduje a stejně tak je v řádu dnů vymezen postup úřadu práce.