Luděk Niedermayer
TOP 09

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

(...) Andreji Babišovi (...), že to (Green Deal, pozn. Demagog.cz) podpořil na úrovni Evropské unie.
Zavolíme!, 26. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Green Deal za Českou republiku na Evropské radě v prosinci 2020 odsouhlasil tehdejší premiér Andrej Babiš.

Luděk Niedermayer (TOP 09) v debatě zmiňuje, že předchozí premiér Andrej Babiš „odstartoval“ cestu ke klimatické transformaci tím, že při jednáních v EU podpořil Green Deal. Niedermayer zjevně mluví o Green Dealu jako o základní dohodě, ne o později schválených jednotlivých nařízeních, která principy dohody uvádí do praxe. Následně totiž dodává, že řadu klimatických zákonů dojednala až vláda Petra Fialy.

Návrh Green Dealu neboli Zelené dohody pro Evropu zveřejnila Evropská komise v prosinci 2019. Záměrem tohoto plánu je připravit Evropskou unii na udržitelné hospodaření a snížit emise skleníkových plynů. Jedním z hlavních cílů, které tehdy Komise v dokumentu představila (.pdf, str. 4), je snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality.

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). Při schválení Zelené dohody přitom svou roli sehrál i bývalý předseda vlády Babiš, který se tehdejšího jednání zúčastnil. V Evropské radě totiž Českou republiku zastupuje její premiér, jímž v době schválení Zelené dohody byl právě Andrej Babiš. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě skutečně odsouhlasil někdejší premiér Andrej Babiš. Výrok Luďka Niedermayera proto hodnotíme jako pravdivý.

Luděk Niedermayer

V rámci předsednictví vyjednala (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) spoustu těch klimatických zákonů.
Zavolíme!, 26. dubna 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Evropské volby 2024
Pravda
České předsednictví během svého působení vyjednalo řadu nařízení z balíčku Fit for 55, prostřednictvím kterého se EU snaží dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

České předsednictví v Radě Evropské unie probíhalo od 1. července do 31. prosince 2022. Předsednický stát má přitom za úkol fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník“ a mezi jeho hlavní povinnosti patří určování priorit a agend na jednáních Rady. Předsednická země tedy působí jako vyjednavač. S tím se pojí i možnost urychlit či naopak zpomalit projednávání určitých témat. Předsedající země může svůj vliv uplatnit zejména v rámci tzv. trialogů, tedy neformálních jednání, kterých se spolu se zástupci Rady Evropské unie účastní i zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise. Cílem těchto jednání je dosáhnout shody mezi jednotlivými orgány unie.

Během českého předsednictví bylo v Radě Evropské unie dosaženo pokroku v klimatické legislativě, zejména v rámci balíčku s názvem Fit for 55, tedy strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Ten je součástí širší snahy k dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050.

Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035

Českému předsednictvu se v říjnu 2022 podařilo uzavřít dohodu mezi Radou EU a Evropským parlamentem o zpřísnění emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky. Toto opatření směřuje ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, což je jedna z oblastí, kde EU usiluje o snížení své uhlíkové stopy.

Tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí.

Nařízení o sdílení úsilí

V listopadu 2022 předsednictvo dosáhlo předběžné dohody se zástupci Europarlamentu u tzv. nařízení o sdílení úsilí (ESR). To stanovuje limity emisí pro sektory, které nejsou zahrnuty do systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Původní cíl snížit emise o 30 % do roku 2030 se ve srovnání s rokem 2005 zvýšil na 40 %.

O pár dní později byla uzavřena předběžná politická dohoda o stanovení cíle čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého v odvětví využívání půdy a lesnictví.

Rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami

V následujícím měsíci se českému předsednictvu podařilo uzavřít předběžnou dohodu o rozšíření systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který má za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Na základě tohoto systému znečišťovatelé za poškozování životního prostředí musí zaplatit.

Upravený systém se bude vztahovat také na vytápění budov a silniční dopravu, tedy i na pohonné hmoty. Tyto emise budou v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Zároveň se českému předsednictvu podařilo vyjednat předběžnou dohodu o snížení emisí z letecké dopravy.

Sociální klimatický fond

Současně s výše zmíněným zahrnutím budov a silniční dopravy do systému obchodování s povolenkami se Rada EU a Europarlament dohodly na zřízení Sociálního fondu, který má regulovat dopady klimatických opatření. Pomoc bude směřována domácnostem a malým podnikům nejvíce postiženým energetickou chudobou (.pdf). Prostředky fondu budou pocházet z prodeje emisních povolenek.

Nařízení proti odlesňování

Rada ministrů pro životní prostředí přijala obecný přístup k návrhu nových pravidel pro odlesňování na konci června 2022, tedy těsně před začátkem českého předsednictví. Většina jednání, včetně klíčových trialogů, se nicméně odehrála již během něj. Schválené nařízení vyžaduje od evropských firem, aby prokázaly, že jejich produkty nepřispívají k odlesňování.

Nařízení o snižování emisí metanu u fosilních paliv

V prosinci 2022 taktéž Rada dosáhla dohodynávrhu na snížení emisí metanu v energetickém sektoru. Nařízení klade důraz na zlepšení monitorování a vykazování emisí metanu energetickými společnostmi, a to především z ropných a plynových zařízení. Metan je jedním z hlavních skleníkových plynů a má tak významný dopad na klimatické změny.

Shrnutí

České předsednictví se během svého působení ve druhé polovině roku 2022 podílelo na schválení či urychlení vyjednávání předběžných dohod u řady nařízení z balíčku Fit for 55, prostřednictvím kterého chce EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Výrok Luďka Niedermayera tak hodnotíme jako pravdivý.

Luděk Niedermayer

(...) ty kroky Ruska v posledních týdnech, kdy bylo vidět velmi intenzivní snaha snižovat dodávky plynu.
Události, komentáře, 11. července 2022
Energetika
Pravda
Ruská společnost Gazprom v průběhu konfliktu přestala dodávat plyn do Polska, Bulharska, Finska a Nizozemska. Snížení dodávek plynu v posledních týdnech pocítilo i Německo a Itálie.

Po ruské invazi na Ukrajinu začala Moskva požadovat od evropských států odebírajících plyn z Ruska platby v rublech. Dne 27. dubna přestal ruský plyn proudit do Polska a Bulharska, neboť tyto země odmítly na platby v rublech přistoupit. Na konci května následovalo zastavení dodávek do FinskaNizozemska.

V červnu ruská společnost Gazprom snížila objem plynu proudícího přes Nord Stream 1 do Německa o 60 %. Ve stejnou dobu italská společnost ENI oznámila, že dostává pouze 65 % objemu nasmlouvaného plynu, který by měl proudit z Ruska. K dalšímu omezení dodávek ruského plynu do Itálie pak došlo 11. července. Ve stejný den také úplně přestal proudit plyn v plynovodu Nord Stream 1, v tomto případě se ale jedná o plánovanou odstávku.

Rusko, respektive státem kontrolovaná společnost Gazprom tedy skutečně již několik měsíců snižuje dodávky plnu do Evropy, v posledních týdnech pak došlo k omezení dodávek do Německa či Itálie.

Luděk Niedermayer

Došlo už k rozhodnutí zastavit nebo začít se zastavováním nákupu ropy, což má mnohem citelnější dopad na ruské příjmy, než to zastavení plynu.
Události, komentáře, 11. července 2022
Evropská unie
Ekonomika
Energetika
Pravda
Evropská unie v červnu 2022 rozhodla o zastavení nákupu ropy z Ruska. Ruské příjmy z vývozu ropy do EU přitom přesahují příjmy z vývozu plynu. Dodejme, že někteří experti přesto považují zastavení nákupů ropy jako méně citelný krok, než kdyby šlo o plyn.

Předešleme, že v našem odůvodnění nemůžeme hodnotit, jaké dopady budou mít opatření, která zatím vůbec nenastala, nebo jsou teprve implementována. Ve výroku Luďka Niedermayera tedy ověřujeme, zda skutečně došlo k rozhodnutí ohledně nákupu ruské ropy. Druhou část výroku si v kontextu jeho další promluvy vykládáme jako tvrzení, že ruské příjmy z vývozu ropy do EU jsou vyšší než příjmy z vývozu plynu.

O zastavení dodávek ropy z Ruska rozhodla Evropská unie 3. června, a to v rámci šestého balíku sankcí uvalených proti Rusku z důvodu invaze na Ukrajinu. Dodávky surové ropy z Ruska by měly být ukončeny 5. prosince letošního roku, tj. do šesti měsíců od vydání vyhlášky. O dva měsíce později pak EU přestane dovážet veškeré ropné produkty. Výjimku mají udělenou státy čerpající ropu ropovodem Družba (Česko, Slovensko a Maďarsko), které jsou na ropných produktech původem z Ruska vysoce závislé. ČR navrch získala 10 měsíců k získání alternativních dodávek (.pdf, str. 2).

Pro zhodnocení toho, zda by na Rusko mělo větší negativní dopad zastavení odběru ropy nebo plynu, se zaměříme na současné a minulé příjmy, které Rusko za dodávky těchto komodit do Evropské unie inkasuje.

Kvantifikace ruských exportních příjmů se dle různých zdrojů liší, podívejme se na ně tedy postupně. Eurostat ve své databázi nabízí měsíční údaje o importu ropy a zemního plynu (v plynném i kapalném stavu) z Ruska. Při vyjádření těchto importů v miliardách eur zjistíme, že minimálně v posledních 12 měsících evropské platby za ruskou ropu vždy převyšovaly platby za ruský plyn, a to v poměru cca 5 : 2 až 5 : 4.

Podobný obrázek nabízí i jiná statistika Eurostatu (s jinou metodikou rozdělení produktů): v posledních pěti letech hodnota unijních importů ruské ropy vždy převyšovala hodnotu importů zemního plynu z Ruska. To potvrzují také data (.pdf, str. 4, 7) výzkumného centra CREA, které se zaměřuje na vývoj těchto importů od začátku ruské agrese na Ukrajině.

Dodejme, že řada expertů poukazuje na jiné faktory v obchodu s ropou a plynem, než pouze jejich objem. Např. analytik Jiří Gavor pro Echo24 poukázal na to, že dopad zastavení vývozů do EU na ruský rozpočet závisí na schopnosti najít alternativní odběratele. Objemy nákupů ze strany především Indie a Číny mohou dle Gavora zmírnit dopady embarga, také díky současným vysokým cenám ropy. Dovoz ruské ropy do obou zemí se pak skutečně zvýšil. Přesměrování zemního plynu na jiné trhy pak může být obtížnějším úkolem, který je závislý na dlouhodobých investicích do chybějící infrastruktury v podobě nového plynovodu.

Pokud bychom tedy brali v úvahu pouze přímý dopad zastavení evropského odběru ruských fosilních komodit na příjmy ruských exportérů, zastavení odběru ropy by skutečně mělo na ruské příjmy citelnější dopad. Jelikož Luděk Niedermayer mluví právě o těchto příjmech, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Luděk Niedermayer

Rusko z hlediska právního systému fungování finančních trhů je nesolventní země.
Události, komentáře, 11. července 2022
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Rusko není dle ratingových agentur schopno plnit své finanční závazky, je tedy možné ho označit za nesolventní zemi.

24. února 2022 ruská armáda zaútočila na sousední Ukrajinu. Jako reakci na útok přijala Evropská unie společně s USA několik sankcí, včetně odstřižení několika ruských bank od systému SWIFT. V důsledku toho ruské banky nemohou získávat cizí měnu ani převádět aktiva do zahraničí. 

27. května měla Ruská federace zaplatit úroky z emisí zahraničních dluhopisů ve výši 100 milionů dolarů, věřitelé peníze ale nedostali, a to ani do 27. června, kdy uplynula 30denní lhůta, kdy Rusko ještě mohlo sjednat nápravu. 

Rusko jako takové má zdroje na zaplacení svých dluhů, ale kvůli západním sankcím nemůže své závazky splnit, tím se tedy podle ratingové agentury Moody's ocitá v platební neschopnosti. Agentura na konci června 2022 varovala, že ruská vláda pravděpodobně nesplní ani budoucí platby dluhopisů. Rusko se ocitá v platební neschopnosti poprvé od roku 1918, kdy proběhla bolševická revoluce.

Státy se do platební neschopnosti obvykle dostávají, když nemají peníze, nebo je nejsou ochotny zaplatit, nicméně na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Prohlášení o platební neschopnosti země může vydat například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) nebo některá ze tří uznávaných ratingových agentur. Kromě Moody's to jsou S&P Global Ratings nebo Fitch Ratings.

Ratingová agentura S&P Global Ratings zařadila Rusko do kategorie zemí nedodržující své závazky již v dubnu tohoto roku, a to kvůli tomu, že neočekává, že by Rusko bylo schopné převést své platby z rublů na dolary. 

Dle uznávaných ratingových agentur tak Rusko není a nebude schopno plnit své finanční závazky, tudíž ho lze označit za nesolventní a výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Luděk Niedermayer

Premiér (...) v Bruselu tolikrát zmiňoval ve svém projevu slovo solidarita, evropská solidarita.
Události, komentáře, 11. července 2022
Evropská unie
Pravda
Premiér Petr Fiala ve svém projevu před Evropským parlamentem zmiňoval solidaritu v kontextu energetické bezpečnosti. Dále Fiala zdůraznil potřebu evropské spolupráce např. při řešení současných krizí nebo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Luděk Niedermayer vyzdvihuje Fialovy výroky o evropské solidaritě kvůli tomu, že je podle něj Česká republika na evropské pomoci závislá. Právě proto je podle jeho slov potřeba evropskou solidaritu a spolupráci neustále zdůrazňovat a snažit se o ni. Europoslanec Niedermayer v rozhovoru mluví mj. o české závislosti na evropské solidaritě například při možném nedostatku plynu, který by byl způsobený vypnutím dodávek plynu ze strany Ruska. Dodejme, že Česko je na ruském plynu závislé téměř ze 100 procent.

Petr Fiala ve svém projevu na půdě Evropského parlamentu 6. července 2022 představil priority českého předsednictví EU. Předseda vlády mluvil o důležitosti spolupráce mezi členskými státy v oblasti energetické bezpečnosti. „Jsme připraveni pracovat na koordinaci zásob plynu před nadcházející zimou, podporujeme dobrovolné společné nákupy podle modelu, který se osvědčil už během covidové krize“, uvedl premiér Fiala.

Právě v kontextu společné energetické politiky Petr Fiala zmínil slovo solidarita (video, 10:47): „Při tom všem musíme mít na paměti, že se brzy můžeme ocitnout v situaci, kdy bude více než kdy jindy potřebná solidarita mezi členskými státy“.

Přestože v projevu předseda vlády Fiala slovo solidarita už vícekrát explicitně nepoužil, častokrát zdůrazňoval potřebu evropské spolupráce a koordinace. Např. jako hlavní úkol českého předsednictví Petr Fiala vytyčil nalezení jednotné a silné shody „na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní. Protože inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize jsou hrozby, kterým musíme čelit a musíme jim čelit nejlépe společně.“

Premiér Fiala nutnost evropské spolupráce vyzdvihoval také v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, když prohlásil: „Důraz budeme klást na silný a jednotný postoj vůči Rusku, jakož i na maximální asistenci členským státům při poskytování vojenské podpory Ukrajině nebo při vyrovnání se s následky migrační vlny.“ Petr Fiala rovněž uvedl, že ČR chce posílit evropskou spolupráci v oblasti obrany: „Budeme pracovat na posílení evropské spolupráce při budování obranných kapacit členských států.“

Premiér Fiala samotné slovo solidarita v proslovu v Evropském parlamentu zmínil jen jednou, ale nutnost evropské spolupráce a solidarity v projevu silně a často zdůrazňoval, proto výrok Luďka Niedermayera hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Luděk Niedermayer

Už nyní evropská legislativa zajišťuje, že kdyby některé zemi chyběly dodávky pro chráněné zákazníky, což jsou hlavně lidé a klíčová infrastruktura, tak okolní země, pokud mají toho plynu dostatek, jí musí ten plyn poskytnout.
Události, komentáře, 11. července 2022
Evropská unie
Energetika
Pravda
Na základě nařízení EU opravdu musí členské státy omezit spotřebu plynu a přebytek poskytnout státu, který v důsledku výpadků dodávek plynu nedokáže zásobit tzv. zákazníky chráněné v rámci solidarity. Mezi ně se řadí domácnosti, sociální služby a jejich dodavatelé tepla.

V roce 2017 bylo přijato nařízení Evropské unie číslo 2017/1938, jehož cílem je minimalizovat dopady situace, kdy by se některý z členských států potýkal s přerušením dodávek plynu.

Nařízení zavádí (článek 2) pojem „zákazník chráněný v rámci solidarity“, který zmiňuje Luděk Niedermayer. Spadají pod něj domácnosti, sociální služby a dálková vytápění, která uvedeným subjektům plyn poskytují. (V Česku je dálkové vytápění typické pro sídliště.)

Článek 13 nařízení upravuje solidární pomoc v případě, že by některou z unijních zemí postihl nedostatek dodávek plynu. Jak uvádí Ruven Fleming z nizozemské univerzity v Groningenu v časopise Energy Policy, článek 13 znamená (.pdf, str. 108), že v případě plynové krize v jedné zemi (v tzv. žádajícím členském státě) musí jiná členská země Evropské unie, která je s danou zemí přímo propojena, snížit dodávky plynu těm, kteří nespadají mezi zákazníky chráněné v rámci solidarity. Tím dojde k uvolnění kapacit zemního plynu, které si pak žádající stát může odkoupit (čl. 13, odst. 5) a pokrýt tak výpadek dodávek.

Tato mezistátní solidarita pak konkrétně platí (článek 13, odst. 3) jenom tehdy, kdy žádající členský stát není schopen pokrýt dodávky plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity. Za určitých okolností (článek 13, odst. 2) musí plyn dodat i země, která se žádajícím členským státem není propojená přímo, ale skrz jinou unijní zemi. Pro úplnost ještě dodejme, že solidární pomoc se poskytuje (článek 13, odstavec 8) na základě odpovídající kompenzace.

Luděk Niedermayer

Když Rusko potřebovalo vyzvednout své diplomaty, kteří odešli z Rady Evropy v Basileji, to letadlo muselo letět 9 hodin. Muselo letět přes Turecko, přes sever Afriky, aby získalo vlastně povolení přistát v Basileji.
Události, komentáře, 11. července 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Kvůli uzavření letového prostoru evropskými státy pro ruská letadla letěl ruský vládní letoun pro své diplomaty do švýcarské Basileje devět hodin místo tří. Letoun opravdu letěl přes Turecko a sever Afriky.

Europoslanec Luděk Niedermayer odpovídá na dotaz týkající se rozsahu mezinárodní izolace dnešního Ruska. Niedermayer poukazuje na podle něj bezprecedentní izolaci, do které se dříve ekonomicky integrované Rusko dostalo. To ilustruje právě příkladem o zdlouhavé cestě ruských diplomatů z Basileje. Jedná se o situaci z konce února 2022, kdy ruští diplomaté při Radě Evropy Basilej opouštěli.

Ruská federace byla v Radě Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv a stav demokracie, od roku 1996. Uveďme, že Rada Evropy 46 členů a nijak nesouvisí s Evropskou unií. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se výbor ministrů Rady Evropy rozhodl pozastavit členství Ruska v dané instituci již den po začátku ruského útoku. K úplnému vyloučení Ruska pak došlo 16. března 2022. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov následně uvedl, že Rusko by Radu Evropy opustilo bez ohledu na vyloučení.

Jednou z reakcí Evropské unie na ruskou invazi bylo uzavření letového prostoru nad evropskými státy pro ruská letadla. To zkomplikovalo let do švýcarské Basileje, který na začátku července vyzvedával ruské diplomaty působící i v Radě Evropy. Cesta z Moskvy, která by standardně trvala kolem tří hodin, letounu Iljušin II-96 zabrala devět hodin.

Aby zmíněné letadlo mohlo přistát, Švýcarsko a Francie udělily ruskému letounu výjimku, jelikož jako ostatní evropské země i tyto státy uzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Ruské vládní letadlo tak skutečně letělo přes Turecko, sever Afriky a také Francii.

Luděk Niedermayer

V Rusku se nyní začínají vyrábět auta, která se 10, 15 let nevyráběla.
Události, komentáře, 11. července 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
V důsledku invaze na Ukrajinu pozastavily v Rusku výrobu a prodej zahraniční automobilové značky. Ruská automobilka AvtoVAZ začala svá auta vyrábět bez zahraničních bezpečnostních součástek a bez emisních omezení. Automobilka Moskvič se po 21 letech pokouší o návrat.

Europoslanec Luděk Niedermayer tímto výrokem reaguje na odstřižení Ruska od světové ekonomiky. Poukazuje na to, do jakých problémů se v důsledku invaze na Ukrajinu a následných sankcí dostala ruská ekonomika.

Co se týče automobilismu, v zemi pozastavily výrobu, prodej nebo vývoz do země značky jako je Aston Martin, BMW, Cadillac, Ford, Honda, Hyundai, Chevrolet, Jaguar Land Rover, Mercedes-Benz, Nissan, Renault, Scania, Toyota, Volvo a koncern Volkswagen (pod který patří např. Škoda, Audi, Porsche, Bentley, …). V červnu letošního roku klesl v Rusku prodej aut o 82 % v porovnání s červnem 2021. 

Jak uvádí Deník N: „Z 26 milionů vozů vyráběných v Rusku je jen 16 milionů opravdu ruských značek, byť vždy značně inspirovaných nějakým západním modelem.“ Mezi ruské výrobce automobilů patří například Kamaz, Gaz či UAZ. Tito výrobci jsou však existenčně závislí na dílech dodávaných ze zahraničí, které v Rusku vzhledem k sankcím nejsou k sehnání. Aktuálně představuje šanci pro ruský automobilový průmysl automobilka AvtoVAZ, jež po nucené přestávce začala v červnu opět vyrábět svá auta značky Lada, nicméně ve zjednodušených verzích bez zahraničních součástek, jakými jsou například airbagy

Výroba aut se tak díky vyhlášce ruského ministerstva průmyslu a obchodu může posunout o několik let zpět, jelikož nově vyrobená auta nemusí být vybavena některými bezpečnostními komponentami, jako je například protiblokovací brzdný systém (ABS), a budou na ně kladeny zjednodušené požadavky v rámci nárazových testů. 

Kvůli nedostupnosti zahraničních součástek podnikne ruský automobilismus krok zpět i v oblasti ekologie. Ekologická třída aut, posuzovaná podle množství vypouštěných emisí, se sníží na úroveň Euro 0, která v Rusku platila do roku 2005. 

Zmiňme také sovětský automobil Moskvič, jenž se přestal vyrábět v roce 2001. Ten má zažít svůj návrat v bývalé továrně Renault, kdy se do budoucna údajně počítá i s elektromobilem. V továrně již byla první auta smontována, jedná se nicméně o vozy čínské značky Sehol. Ta do Ruska dodává rozložené díly, které jsou po smontování doplněny logem Moskvič.

Jak správně poukazuje europoslanec Niedermayer, po odchodu světových automobilek se tak ruský trh dostal do situace, kdy musí začít vyrábět zastaralé modely aut. Auta mohou být například vyráběna bez některých, dříve běžných, bezpečnostních prvků. Luděk Niedermayer hovoří o výrobě aut, která se „10, 15 let nevyráběla, protože nic jiného tamní automobilky nejsou schopny vyrobit" (video, čas 16:10). Tím můžeme rozumět Moskviče, v jehož případě se jedná o obnovu 21 let zaniklé značky, ale například také auta splňující pouze ekologickou úroveň Euro 0. Jejich výroba byla v Rusku v roce 2005, tedy před 17 lety, zakázána. Vzhledem ke kontextu, ale také k mírné nepřesnosti čísel hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Luděk Niedermayer

Před pár lety jsme měli situaci s Ruskem, která stále pokračuje, které absolutně ignoruje jakékoliv mezinárodní smlouvy a závazky a rozhodne se obsadit kus území nějaké jiné země. Máme velké konflikty uvnitř Evropské unie, jejíž setrvání je pro nás otázkou další existence. Máme novou Trumpovu administrativu, která úplně mění kormidlo fungování světové ekonomiky a politiky.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Europoslanec Niedermayer ve svém výroku popisuje měnící se klima v mezinárodní politice v posledních letech. Porušování dohod ze strany Ruska popisuje v kontextu anexe ukrajinského Krymu korektně. Jak dokazuje reakce mezinárodního společenství, kdy připojení Krymu přijalo jako legitimní jen minimum zemí - Afghánistán, Kuba, Venezuela, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea.

Připojení území Krymu k Ruské federaci například odmítlo Valné shromáždění OSN v březnu roku 2014 100 hlasy proti 11. Otázkou nelegitimity anexe se měla zabývat v březnu 2014 Rada bezpečnosti OSN, návrh s podporou 13 členů Rady byl ale vetován Ruskou federací.

V případě stavu Evropské unie je otázkou definice velkého konfliktu, pokud jde o problémy těch je několik. Mezi nejzásadnější jsou obecně považovány v této době tyto:

  • Řecká dluhová krize
  • Migrační a uprchlická krize
  • Odchod Velké Británie z EU
  • Hrozba Ruska
  • Terorismus

Především odchod VB a problém s migrací vedl k otevření otázky budoucnosti EU. Například bývalý komisař G. Verheugen, se domnívá, že tu existuje jasné riziko až rozpadu EU. Na druhou stranu připomíná, že v současném světě mohou státy Evropy přežit jen společně.

Prozatím spíše prediktivní je poslední část tvrzení ohledně Trumpovy administrativy. Dle výroků prezidenta Trumpa je možné totiž očekávat cokoliv. Je sice pravdou, že Trump již stihl například zrušit probíhající mezinárodní dohody o volném obchodu (TPP), k podobné dohodě s EU (TTIP) se administrativa zatím vyjadřuje opatrně a je spíše stranou zájmu. Americký prezident má ovšem také záměry s dohodou NAFTA, kterou chce upravit více ve prospěch své země.

Trump ale zároveň prohlašuje, že bude dávat přednost spíše bilaterálním jednáním než hromadným dohodám. Na druhou stranu sice prohlásil, že NATO jako organizace je zastaralé, ale zároveň si přeje jeho pokračování.

Popisoval WTO jako katastrofu, ale zároveň zatím nic neukazuje na faktickou snahu o změnu postavení USA v této organizaci. Problematickou se také ukazuje budoucí podoba vztahů USA a společné Evropy, vzhledem například k tomu, jak se Trumpova administrativa vyjadřuje na adresu soudržnosti EU. Ale opět je potřeba říct, že i zde je patrné, že podoba se neustále mění a výsledky mohou být různé.

I přes určité výhrady je tedy možné tvrdit, že s Trumpovou administrativou je možné očekávat změny na světové scéně, i když se zatím jedná spíše o verbální náznaky než ucelenou faktickou politiku.