České předsednictví v Radě Evropské unie probíhalo od 1. července do 31. prosince 2022. Předsednický stát má přitom za úkol „fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník“ a mezi jeho hlavní povinnosti patří určování priorit a agend na jednáních Rady. Předsednická země tedy působí jako vyjednavač. S tím se pojí i možnost urychlit či naopak zpomalit projednávání určitých témat. Předsedající země může svůj vliv uplatnit zejména v rámci tzv. trialogů, tedy neformálních jednání, kterých se spolu se zástupci Rady Evropské unie účastní i zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise. Cílem těchto jednání je dosáhnout shody mezi jednotlivými orgány unie.

Během českého předsednictví bylo v Radě Evropské unie dosaženo pokroku v klimatické legislativě, zejména v rámci balíčku s názvem Fit for 55, tedy strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Ten je součástí širší snahy k dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050.

Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035

Českému předsednictvu se v říjnu 2022 podařilo uzavřít dohodu mezi Radou EU a Evropským parlamentem o zpřísnění emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky. Toto opatření směřuje ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, což je jedna z oblastí, kde EU usiluje o snížení své uhlíkové stopy.

Tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí.

Nařízení o sdílení úsilí

V listopadu 2022 předsednictvo dosáhlo předběžné dohody se zástupci Europarlamentu u tzv. nařízení o sdílení úsilí (ESR). To stanovuje limity emisí pro sektory, které nejsou zahrnuty do systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Původní cíl snížit emise o 30 % do roku 2030 se ve srovnání s rokem 2005 zvýšil na 40 %.

O pár dní později byla uzavřena předběžná politická dohoda o stanovení cíle čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého v odvětví využívání půdy a lesnictví.

Rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami

V následujícím měsíci se českému předsednictvu podařilo uzavřít předběžnou dohodu o rozšíření systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který má za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Na základě tohoto systému znečišťovatelé za poškozování životního prostředí musí zaplatit.

Upravený systém se bude vztahovat také na vytápění budov a silniční dopravu, tedy i na pohonné hmoty. Tyto emise budou v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Zároveň se českému předsednictvu podařilo vyjednat předběžnou dohodu o snížení emisí z letecké dopravy.

Sociální klimatický fond

Současně s výše zmíněným zahrnutím budov a silniční dopravy do systému obchodování s povolenkami se Rada EU a Europarlament dohodly na zřízení Sociálního fondu, který má regulovat dopady klimatických opatření. Pomoc bude směřována domácnostem a malým podnikům nejvíce postiženým energetickou chudobou (.pdf). Prostředky fondu budou pocházet z prodeje emisních povolenek.

Nařízení proti odlesňování

Rada ministrů pro životní prostředí přijala obecný přístup k návrhu nových pravidel pro odlesňování na konci června 2022, tedy těsně před začátkem českého předsednictví. Většina jednání, včetně klíčových trialogů, se nicméně odehrála již během něj. Schválené nařízení vyžaduje od evropských firem, aby prokázaly, že jejich produkty nepřispívají k odlesňování.

Nařízení o snižování emisí metanu u fosilních paliv

V prosinci 2022 taktéž Rada dosáhla dohody o návrhu na snížení emisí metanu v energetickém sektoru. Nařízení klade důraz na zlepšení monitorování a vykazování emisí metanu energetickými společnostmi, a to především z ropných a plynových zařízení. Metan je jedním z hlavních skleníkových plynů a má tak významný dopad na klimatické změny.

Shrnutí

České předsednictví se během svého působení ve druhé polovině roku 2022 podílelo na schválení či urychlení vyjednávání předběžných dohod u řady nařízení z balíčku Fit for 55, prostřednictvím kterého chce EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Výrok Luďka Niedermayera tak hodnotíme jako pravdivý.