Předešleme, že v našem odůvodnění nemůžeme hodnotit, jaké dopady budou mít opatření, která zatím vůbec nenastala, nebo jsou teprve implementována. Ve výroku Luďka Niedermayera tedy ověřujeme, zda skutečně došlo k rozhodnutí ohledně nákupu ruské ropy. Druhou část výroku si v kontextu jeho další promluvy vykládáme jako tvrzení, že ruské příjmy z vývozu ropy do EU jsou vyšší než příjmy z vývozu plynu.

O zastavení dodávek ropy z Ruska rozhodla Evropská unie 3. června, a to v rámci šestého balíku sankcí uvalených proti Rusku z důvodu invaze na Ukrajinu. Dodávky surové ropy z Ruska by měly být ukončeny 5. prosince letošního roku, tj. do šesti měsíců od vydání vyhlášky. O dva měsíce později pak EU přestane dovážet veškeré ropné produkty. Výjimku mají udělenou státy čerpající ropu ropovodem Družba (Česko, Slovensko a Maďarsko), které jsou na ropných produktech původem z Ruska vysoce závislé. ČR navrch získala 10 měsíců k získání alternativních dodávek (.pdf, str. 2).

Pro zhodnocení toho, zda by na Rusko mělo větší negativní dopad zastavení odběru ropy nebo plynu, se zaměříme na současné a minulé příjmy, které Rusko za dodávky těchto komodit do Evropské unie inkasuje.

Kvantifikace ruských exportních příjmů se dle různých zdrojů liší, podívejme se na ně tedy postupně. Eurostat ve své databázi nabízí měsíční údaje o importu ropy a zemního plynu (v plynném i kapalném stavu) z Ruska. Při vyjádření těchto importů v miliardách eur zjistíme, že minimálně v posledních 12 měsících evropské platby za ruskou ropu vždy převyšovaly platby za ruský plyn, a to v poměru cca 5 : 2 až 5 : 4.

Podobný obrázek nabízí i jiná statistika Eurostatu (s jinou metodikou rozdělení produktů): v posledních pěti letech hodnota unijních importů ruské ropy vždy převyšovala hodnotu importů zemního plynu z Ruska. To potvrzují také data (.pdf, str. 4, 7) výzkumného centra CREA, které se zaměřuje na vývoj těchto importů od začátku ruské agrese na Ukrajině.

Dodejme, že řada expertů poukazuje na jiné faktory v obchodu s ropou a plynem, než pouze jejich objem. Např. analytik Jiří Gavor pro Echo24 poukázal na to, že dopad zastavení vývozů do EU na ruský rozpočet závisí na schopnosti najít alternativní odběratele. Objemy nákupů ze strany především Indie a Číny mohou dle Gavora zmírnit dopady embarga, také díky současným vysokým cenám ropy. Dovoz ruské ropy do obou zemí se pak skutečně zvýšil. Přesměrování zemního plynu na jiné trhy pak může být obtížnějším úkolem, který je závislý na dlouhodobých investicích do chybějící infrastruktury v podobě nového plynovodu.

Pokud bychom tedy brali v úvahu pouze přímý dopad zastavení evropského odběru ruských fosilních komodit na příjmy ruských exportérů, zastavení odběru ropy by skutečně mělo na ruské příjmy citelnější dopad. Jelikož Luděk Niedermayer mluví právě o těchto příjmech, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.