Demagog.cz

Rozhovor Jiřího Drahoše pro Právo

Jiří Drahoš v prvním týdnu kampaně poskytl médiím několik rozhovorů, které se týkaly např. dohadování počtu televizních duelů s Milošem Zemanem. Analyzovali jsme jeho výroky pro deník Právo ze čtvrtka 18. ledna. Právě během čtvrtka se poté vyjasnilo, že duely obou kandidátů odvysílají televize Prima a ČT. Kromě této věci mluvil Drahoš také např. o otázkách migrace.

Ověřili jsme
Právo ze dne 18. ledna 2018 (moderátor Renáta Bohuslavová,Oldřich Danda, záznam)

15 ověřených výroků

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Miloš Zeman by chtěl s vámi čtyři televizní duely, vy jen dva. Nezměnil jste názor?

Jiří DRAHOŠ: Já držím to, co jsem řekl. Jsem ochoten zúčastnit se dvou debat s Milošem Zemanem. Jednu z toho podmiňuji Českou televizí a u té druhé čekám na návrh protistrany.

Miloš Zeman přišel jako první s myšlenkou dvou televizních debat, s čímž Jiří Drahoš také souhlasil. V pondělí ale Jiří Ovčáček oznámil, že plánuje čtyři debaty.

Jiří Drahoš vyzval Miloše Zemana k televizní debatě během oslav volebních výsledků. Tuto výzvu současný prezident během tiskové konference přijal (video níže, 3:50). „Teď jsem poslouchal televizi, kdy pan Drahoš říkal, že by se se mnou velice rád utkal tváří v tvář. Rád jeho prosbě vyhovím.“ Zároveň během sobotního dne Zeman uvedl, že by se mohl s Drahošem zúčastnit dvou televizních debat a jedna z nich by mohla být na Primě, pokud tato televize nabídne „pole pro debatu“.

Na to Drahoš reagoval tak, že pokud se má se Zemanem utkat ve dvou televizních debatách, bude usilovat o to, aby jedna z nich proběhla v České televizi. Výběr druhé z nich nechá na Zemanově týmu. Tento postoj deklaroval o den později (v pondělí) také na twitteru:

Ten samý den ale Jiří Ovčáček informoval o tom, že Miloš Zeman přijal pozvání hned čtyř televizních stanic. Proto výrok Jiřího Drahoše hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Připomínám, že Miloš Zeman sám ještě před několika dny řekl, že stačí dvě debaty. Třetí a další že by byly nudné.

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima. O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Připomínám, že Miloš Zeman je vlastně poslední, který reprezentuje ještě opoziční smlouvu v současné aktivní politice.

Výrok Jiřího Drahoše, kandidáta na post prezidenta republiky, jsme označili za pravdivý, protože z patnácti aktérů jednání, jak za ODS, tak ČSSD, se pouze Miloš Zeman v roce 2013 vrátil po desetileté pauze zpět do české politiky.

Opoziční smlouva, oficiálně Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS, byla uzavřena v červenci 1998 s platností na následující čtyři roky. Pakt mezi nejsilnějšími politickými stranami 90. let byl uzavřen po předčasných volbách v roce 1998, kdy měl umožnit menšinové vládě Miloše Zemana ustát celé funkční období bez ohrožení opozicí.

Opoziční smlouva byla uzavřena 9. července 1998 a je pod ní podepsáno (.pdf, str. 2–3) patnáct zástupců, osm z ČSSD a sedm z ODS. Z řad signatářů za sociální demokracii zůstal politicky aktivní do dnešní doby pouze Miloš Zeman, který se v nejbližších dnech pokusí obhájit post prezidenta republiky. Avšak do roku 2016 zastával pozici místopředsedy Senátu Zdeněk Škromach, který ve volbách neobhájil post a z vrcholné politiky se stáhl, a Vladimír Špidla do roku 2010 působil jako eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Bruselu. Smlouvu dále podepsala Petra Buzková a Vladislav Schrom, kteří působí v soukromé sféře. Další tři – Zdeněk Vojíř, Stanislav Gross a Ivo Svoboda – již zemřeli. Na straně ODS jsou všichni majitelé podpisů již z politické hry venku. Václav Klaus odešel v roce 2013 po skončenídruhého prezidentského období, Miroslav Beneš byl členem Poslanecké sněmovny pouze do roku 2006, Libuše Benešová odešla z hradní kanceláře Odboru spisové a archivní služby do důchodu v roce 2015, Milan Kondr držel senátorský mandát za ODS pouze mezi lety 1996–1998, Ivan Langer se dnes angažuje ve Správní radě soukromé VŠ CEVRO Institut, Miroslav Macek se věnuje soukromému podnikání a Vlastimil Tlustý z ODS odešel v roce 2009 poté, co svým hlasem přispěl k pádu Topolánkovy druhé vlády.

Při srovnání s přehledem členů vlády v mezidobí 1998–2002 zastává volenou funkci aktuálně pouze Karel Březina, tehdejší vedoucí Úřadu vlády ČR a nejmladší ministr Zemanovy vlády. Ten nyní ovšem působí jako pražský zastupitel, nefunguje tak v rámci celostátní politiky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, avšak s přihlédnutím k případu Karla Březiny.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já se vůči migrační krizi vymezuji jasně už od začátku kampaně (...) Nechceme tady každého. Je třeba zabránit migraci. Je třeba pomoci lidem tam u nich.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Drahoš se k migraci vyjadřuje od začátku své kampaně, a to po celou dobu takovými slovy, jaká uvádí ve svém výroku.

Již v dubnu 2017 se Drahoš vyjádřil pro info.cz ke třem aspektům tématu migrace (video od 21:00):

  • Ekonomičtí migranti přijímáni být nemají, mají se vracet obratem zpět.
  • Žádosti o azyl mají být posuzovány individuálně.
  • Zavedení kvót na přijímání uprchlíků odmítá.

Zcela stejně se Drahoš vyjádřil o pár dní později pro server Lidovky.cz.

V červnu 2017 se Drahoš opět vyjádřil k tématu migrace pro iDNES.cz. Tentokrát uvedl pět bodů.

  • Lépe hlídat vnější hranici EU.
  • Lépe kontrolovat příchozí migranty.
  • Omezit hrozbu teroristických útoků lepší prací bezpečnostních složek.
  • Snížit počet příchozích podporou budování infrastruktury v zemích, odkud migranti přicházejí.
  • Nezavádět kvóty.

I když kvóty Drahoš odmítá, vyjádřil se, že „přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém (...)Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší.“

Své názory na migraci Drahoš uvádí i na svém webu. Opakuje výše uvedené zásady a rozšiřuje je o některé další:

  • Při příchodů migrantů do Evropy je třeba se ptát na jejich názory, na hodnoty a normy, které migranti vyznávají (např. rovnost mužů a žen, tolerance, respekt k lidským právům). Migrant, jehož hodnoty nejsou slučitelné s hodnotami Evropy, nemá v Evropě co pohledávat.

Drahoš vyjadřuje pochopení pro lidi, kteří mají z příchozích migrantů strach. Zároveň je i signatářem výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti, která se staví proti nárůstu xenofobie ve společnosti v souvislosti s migrační krizí. V té se neuvádí, že by sem lidé měli přicházet, resp. že bychom je měli vítat. Akcentuje naše mezinárodní závazky a apeluje na politickou scénu, aby nevyužívala krize k nahánění populistických bodů.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Ale když srovnáte, co jste před dvěma lety podepsal v dopise vědců, a to, co říkáte dneska, když jste zaujal pozici hlavního proudu, kterou teď hájíte, tak tam určitý posun je.

Jiří DRAHOŠ: Není tam žádný posun. Doporučuji každému, kdo zmiňuje výzvu proti strachu a násilí, aby si ji nejdříve přečetl.

Právo: Já jsem ji četl a tam se píše, že bychom měli být vstřícní vůči uprchlíkům.

Jiří DRAHOŠ: Nevytrhujte věty ze souvislosti. Výzva byla míněna tak, že v té době byli hlavní problém uprchlíci z válečných oblastí. Uprchlík je nějak definován a je na to mezinárodní konvence. Náš dokument vyzýval zejména politiky, aby nehromadili levné body na úkor jiných, ale není tam ani slovo o vítání ani slovo o zvaní.

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Prezident Zeman dokonce před nedávnem řekl, že vláda v demisi může vládnout prakticky neomezeně dlouho.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil na konci října loňského roku na televizi Barrandov.

V pořadu Jaromíra Soukupa (majitele televize) Týden s prezidentem pronesl 26. října 2017:„Mám potom podle ústavy právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi.“(viz video, 38:39)O týden později, 3. listopadu 2017, ve stejném pořadu dodal:Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry, a to je jedna z děr v naší ústavě, může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín.“(viz video, 16:55)Za tato vyjádření sklidil kritiku např. ze strany ODS nebo Andreje Babiše, který by prý s takovým návrhem nesouhlasil. Miloš Zeman při následující příležitosti opravil své prohlášení s tím, že šlo o nadsázku.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se k problematice potenciální neomezené doby vlády v demisi vyjádřil odmítavě. Byť není prezident vázán žádnými termíny, musí podle ústavní povinnosti v této věci jednat, jmenovat předsedu vlády v demisi o sestavení nové vlády (Čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ústava České republiky). Prezident nesmí zmrazit proceduru, musí jednat podle pravidel. Při porušení demokratického principu by hrozila ústavní žaloba.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Prezidentem je Miloš Zeman (...) Slíbil Andreji Babiši, že i když bude jeho vláda v demisi, tak dostane druhý pokus.

Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády a zároveň od něj nevyžadoval, aby předem získal důvěru Sněmovny. Andrej Babiš byl jmenován premiérem 6. prosince 2017. Následně na to byli 13. prosince 2017 na Pražském hradě jmenováni noví členové vlády.

Poslanecká sněmovna nevyslovila menšinové vládě důvěru v hlasování, které se uskutečnilo 16. ledna 2018. Vláda proto schválila svou demisi, která by měla být pravděpodobně přijata 24. ledna 2018. Prezident Miloš Zeman už v říjnu řekl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem znovu. Později k tomu připojil podmínku, že musí mít zaručenou důvěru ve Sněmovně. Tuto podmínku vyslovil po svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře menšinové vládě Andreje Babiše. Ve svém projevu přímo přednesl, že by si uměl představit různé varianty podpory vlády, a to 103, 108, 115, 140. Proto ANO jednalo s ČSSD a má v plánu jednat s SPD Tomia Okamury.

Premiér Andrej Babiš se vyjádřil, že by chtěl mít novou vládu jmenovanou do konce února, tedy že by ji ještě stihl jmenovat stávající prezident Miloš Zeman, kterému prezidentský mandát končí 8. března 2018.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Miloš Zeman má mandát do 8. března.

Podle Ústavy České republiky se prezident ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let, přičemž začíná dnem, kdy zvolený prezident složí svůj slib. Úřadující prezident Miloš Zeman složil svůj inaugurační slib dne 8. března 2013, tedy nově zvolený prezident by se měl ujmout úřadu 8. března 2018.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Jak se za dnešní situace díváte na předčasné volby?

Jiří DRAHOŠ: Beru je jako nejzazší řešení, ale nikdy bych neřekl, co řekl Miloš Zeman, že předčasné volby nikdy (...) Tu možnost dává Ústava.

Prezident Zeman skutečně prohlásil, že je zásadně proti vyhlášení předčasných voleb, a zároveň slíbil k tomuto kroku nikdy nepřistoupit. I když Ústava ČR umožňuje prezidentovi republiky jak rozpuštění Sněmovny, tak s tím spojené vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

Miloš Zeman ve svém vánočním poselství deklaroval, že je jasně proti vyhlášení předčasných voleb. Pronesl, že „občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili“.

Jak uvádí kandidáti Zeman i Drahoš, Ústava České republiky dává prezidentovi možnost vyhlásit předčasné volby.

Podle článku 35 Ústavy je pravomocí prezidenta ČR rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jestliže:

„a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.“

Prezident je dále povinen Poslaneckou sněmovnu rozpustit, „navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců“. Tzn. jestliže 120 členů Sněmovny odhlasuje její rozpuštění, prezident to musí akceptovat a Sněmovnu rozpustit. Poslaneckou sněmovnu však nelze rozpustit tří měsíce před koncem volebního období.

Článek 17 Ústavy ČR dále uvádí: „byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění“. Podle článku 63 Ústavy ČR „prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu“. Tedy právo vyhlásit předčasné volby je opravdu v pravomoci prezidenta.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Nesouhlasím s návrhem zdanění církevních restitucí. Otevírá to z mého pohledu Pandořinu skříňku retroaktivit a retrospektivy. Už jsem říkal několikrát, že s tímhle nesouhlasím.

Úvodem vymezme, že neověřujeme „otevření Pandořiny skřínky“, nýbrž to, zda Drahoš v minulosti několikrát prohlásil, že se zpětným zdaněním církevních restitucí nesouhlasí. To prohlásil, a výrok je tedy pravdivý. K podstatě a rizikům retroaktivity jsme se již vyjádřili jinde, autoritativní posouzení však náleží Ústavnímu soudu, nikoli nám.

Zpětné zdanění církevních restitucí důrazně odmítl již pro Volební kalkulačku (.gdoc, řádek 69), stejné přirovnání dokonce použil v Rozstřelu iDNES 19. prosince 2017. Dále restituce odmítl například v debatě prezidentských kandidátů, kterou uspořádala 4. ledna 2018 Asociace soukromých zemědělců v Radonicích. Drahoš tedy tento názor několikrát veřejně zopakoval.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Víte, kdy naposledy byl Miloš Zeman v takovéto debatě (s politickým oponentem, pozn. Demagog.cz)? Já mám pocit, že od doby debaty s panem Schwarzenbergem snad nikdy. Teď nemyslím debaty s panem Soukupem v televizi Barrandov.

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tyto jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Nezlobte se na mě, všichni víme, že volby a politiku v řadě zemí ovlivňují tajné služby (...) Mimochodem ve výročních zprávách Bezpečnostní informační služby, a nejen v těchto materiálech, je to jednoznačně řečeno.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 upozorňuje na vliv ruských hybridních kampaní a dezinformací a také na zvýšené množství osob napojených na čínské zpravodajství, jak je již ověřeno zde. Zpráva však nepotvrzuje Drahošovy obavy ohledně ovlivňování voleb. Ředitel Bezpečnostní informační služby, plk. Ing. Michal Koudelka, vydal k dané věci prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potencionálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské. Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni při jakémkoli podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Také v amerických prezidentských volbách v roce 2016 bylo Rusko obviněno ze strany CIA za šíření konspirací za účelem toho, aby zvítězil Donald Trump.

Dále referendum z roku 2016 o setrvání Velké Británie v EU provázely ruské dezinformace – mimo jiné vzhledem k nejasnému financování kampaně pro Brexit nebo kvůli vlivu na twitteru, kde se objevily ty twitterové účty napojené na Rusko, které se snažily ovlivnit volby v USA. Navíc bylo dále zaznamenáno, že zhruba 13 500 velmi aktivních účtů po referendu najednou zmizelo.

Problémy s fake news řeší i další země. Ve Finsku bylo například otevřeno Centrum proti dezinformacím, Německo plánuje otevření podobného centra, jaké funguje u nás.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož i přes obvinění není vliv tajných služeb na volby přímo potvrzen.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Začal jsem druhé kolo kampaně symbolicky tam, kde jsem vyhlásil kandidaturu, tedy v mém rodném Jablunkově. Tam navzdory tomu, že to bylo zorganizováno opravdu na poslední chvíli, bylo přijetí úžasné. Lidé stáli, tleskali a byl tam plný kinosál na radnici, takže tam to přijetí bylo skvělé.

Jiří Drahoš svou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb zahájil skutečně v Jablunkově, a to v úterý 16. ledna 2018. O návštěvě svého rodného města Drahoš informoval také na sociálních sítích. Na stejném místě také svou kandidaturu na prezidenta republiky dne 28. března 2017 oznámil. S místními se nyní setkal v prostorách tamější radnice, které byly zaplněny, a podle informací Deníku.cz si Drahoš od publika vysloužil také aplaus vestoje.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Právě na to jsem se chtěl zeptat, protože jsem se dočetl, že vás na hokeji v Třinci fanoušci vypískali. Jak jste se cítil?

Jiří DRAHOŠ: Ne, víte, já jsem se dobře díval na to, kdo píská a kdo tleská a vůbec to nebylo vypískané. Když tleskáte, tak jste méně slyšet než ti, kteří tam hvízdali. Já respektuju to, že i v Třinci, zejména mezi hokejovými fanoušky, má Miloš Zeman řadu příznivců, ale vůbec to nebylo tak, že by mě vypískali. Velká spousta lidí tleskala.

Jiří Drahoš navštívil v úterý 16. ledna 2018 hokejové utkání v Třinci, kterého je fanouškem. Na velkoplošné obrazovce nad ledem se objevil ve třetí třetině a zamával divákům.

Informace o jejich reakci se různí. Podle iDNES.cz jej diváci z velké části vypískali. Deník.cz zmiňuje, že lidé začali pískat, ale také mu vyjadřovali podporu.

Bylo to tak půl na půl. Kolem sebe jsem měl zrovna lidi, kteří neměli žádné vulgární poznámky, nijak jim nevadil. A viděl jsem i takové, kteří se dokonce postavili a začali mu tleskat,“ řekl jeden z návštěvníků zápasu pro Deník.cz.

Záznam tohoto momentu se nám však nepodařilo získat, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Každý si na mém Facebooku může přečíst prohlášení mých velkých podporovatelů, v kterém důrazně odmítají, že by po mně něco za to chtěli. Nikdy jsem jim nic neslíbil.

Prohlášení podporovatelů Jiřího Drahoše je dostupné na jeho oficiálních stránkách jiridrahos.cz – na Facebooku toto prohlášení není možné jednoduše dohledat. Prohlášení podepsali dárci, kteří přispěli na Drahošovu kampaň ještě před prvním kolem prezidentské volby, prohlášení tedy není zcela aktuální. Většina velkých dárců však i nadále zůstává stejná a tito dárci označili svůj příspěvek jako nezištný. Skutečnost, že jim výměnou za podporu a toto prohlášení Jiří Drahoš nic neslíbil, je však ve své podstatě neověřitelná.

Dokument, který je zveřejněn na stránkách prezidentského kandidáta Drahoše, nese název Společné prohlášení dárců prezidentské kampaně Jiřího Drahoše a začíná slovy: „Jako občané České republiky, vědomi si odpovědnosti za další směřování naší země, jsme se zcela nezištně rozhodli podpořit Jiřího Drahoše jako kandidáta na prezidenta České republiky“ (.pdf, str. 1).

Dary jsou tedy podle slov dárců nezištné, avšak založené na „morálních a lidských hodnotách“, které Jiří Drahoš zastává a které jsou podle dárců v souladu s jejich představami o ideálním prezidentovi České republiky.

Prohlášení podepsalo 35 největších přispěvatelů kampaně a 1 520 občanů, kteří přispěli nižšími částkami. Prohlášení logicky vzniklo ještě před prvním kolem prezidentské volby, proto v současné době nezahrnuje nové dárce. Největším novým dárcem je například Václav Dejčmar – druhý největší akcionář společnosti RSJ Algorithmic Trading, majitel Czechoslovak Models, spolumajitel galerie DOX, partner v TechSquare a spolumajitel několika technologických firem – který přispěl částkou 1 000 000 korun. Drtivou většinu darů Drahošovi však i nadále tvoří nižší finanční částky od velkého množství jeho podporovatelů.

Tvrzení, že dárcům Jiří Drahoš za jejich podporu nic neslíbil, je ze své podstaty neověřitelné. I když navenek jak dárci, tak Jiří Drahoš deklarovali svou nezištnost, pravda o tom, jestli byly součástí tohoto vztahu nějaké sliby, je známo jen aktérům samotným.