Demagog.cz

Rozhovor Jiřího Drahoše pro Respekt

Jiří Drahoš poskytl další rozhovor mezi 1. a 2. kolem voleb, tentokrát mluvil pro týdeník Respekt. Řeč byla o jeho kampani, o chystaných televizních duelech s prezidentem Zemanem nebo o hoaxech, které kolují veřejným prostorem.

Výroky

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Je sice hezké, že průměrná mzda je řekněme v tuto chvíli dvacet devět tisíc korun, ale dosáhne na ni pouze třetina lidí.

Zatím nejnovější údaj Český statistický úřad nabízí za třetí čtvrtletí roku 2017. V tomto čtvrtletí byla průměrná mzda rovna 29 050 Kč, což je 6,8% nárůst oproti stejnému období v roce 2016. Po započtení růstu spotřebitelských cen se reálná mzda zvýšila o 4,5 %. Mediánová mzda byla v tomto období 25 181 Kč. (Údaje jsou předběžné, zpřesněné údaje budou k dispozici v březnu 2018, pozn. ČSÚ).

Vývoj průměrné mzdy po čtvrtletích zachycuje následující tabulka:

ČSÚ k metodice výpočtu průměrné mzdy uvádí, že „podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, skoro dvě třetiny.” Z toho tedy vyplývá, že na průměrnou a vyšší mzdu dosáhne pouze třetina pracovníků.

Detailnější pohled na mzdovou strukturu v České republice tak nabízí mediány měsíčních hrubých mezd (.pdf) podle sektoru, věku nebo pohlaví. Mediánová mzda je nad 29 000 Kč pouze u věkových skupin od 35 do 44 let (zde jsou údaje za rok 2016).

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Ale u těch exekucí, u těch dluhových pastí, tam je to celkem jasné. Tam stát až po dlouhé době reagoval například tím, že začal výrazněji omezovat možnosti jednoduchého zakládání lichvářských firem.

Předně uveďme na pravou míru, že předmětem ověřování je faktická část výroku, tedy to, jak stát začal omezovat možnosti jednoduchého zakládání tzv. lichvářských firem. Zde hovoříme o nebankovních poskytovatelích spotřebitelských půjček a Drahoš má pravdu, když tvrdí, že výraznější omezení jejich samotného vzniku a existence přišlo až v nedávné době, ačkoli problém s takovými půjčkami je dlouhodobý.

Prvním výraznějším krokem k ochraně spotřebitelů (zjednodušeně řečeno nepodnikatelů) před nevýhodnými půjčkami od bank a jiných podnikajících osob byl zákon z roku 2001.

Ten tuto oblast upravoval opravdu jen spoře a přestože byl doplňován obecným omezením lichvy pocházejícím tehdy převážně z rozhodovací praxe soudů, nerozlišoval například mezi bankovními a nebankovními subjekty, nekladl také zvláštní důraz na způsob oprávnění, které k podnikání mají.

Spotřebitelský zákon z roku 2010 učinil velký krok směrem k ochraně spotřebitele, přičemž jedním z nejdiskutovanějších pravidel se stala povinnost subjektu informovat se o schopnosti spotřebitele splácet. V zákoně však nenajdeme omezení samotného založení či existence lichvářských firem.

To přinesl až spotřebitelský zákon z roku 2016, který nově stanovuje Českou národní banku jako subjekt dozorující nad nebankovními poskytovateli i zprostředkovateli spotřebitelských úvěrů, a zejména také jako subjekt, který nově musí takovýmto společnostem vydat licenci podmíněnou splněním licenčních podmínek, z nichž možná nejvýraznější je počáteční kapitál společnosti alespoň 20 milionů korun (zejména vezmeme-li v potaz, že od roku 2012 lze podle zákona o obchodních korporací založit například jednočlennou společnost s ručením omezením se základním kapitálem pouhých 1 Kč).

Kvůli lhůtám pro vyřízení množství žádostí tak nyní v roce 2018 budou dobíhat lhůty k zažádání, respektive udělení licencí a očekává se zánik subjektů, které přísná kritéria nesplní. Co se týče možnosti jednoduše založit tzv. lichvářskou firmu, má Drahoš pravdu v tom, že takový krok přišel (v reakci na rozmáhající se síť takových subjektů) až nedávno, přestože zákony postupně přidávaly jiná ustanovení na ochranu spotřebitele.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

My jsme si na těch debatách říkali vícekrát, že ten z nás, kdo postoupí do druhého kola proti Miloši Zemanovi, získá naši podporu.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iROZHLAS.cz 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že s výjimkou Petra Hanniga by podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

... vlastně pět bývalých protikandidátů, včetně Mirka Topolánka i Vratislava Kulhánka, vyzvalo své voliče, aby podpořili Jiřího Drahoše (...) Michal Horáček a Marek Hilšer tak učinili nejen tou výzvou, ale že neváhali a přijeli za námi s tím, že jsou připraveni udělat třeba nějakou společnou akci.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Jen připomínám, že ta dotazovací akce (výzkum agentury STEM/MARK, pozn. Demagog.cz), kterou zmiňujeme, byla uzavřena ve čtrnáct hodin v sobotu, to znamená, že nebyl ještě znám výsledek voleb.

Jiří Drahoš mluví o výzkumu agentur MEDIAN a STEM/MARK, které sledovaly potenciální přesuny voličů mezi kandidáty v období mezi prvním a druhým kolem voleb. Agentury v tomto případě data sbíraly v průběhu prvního kola voleb. Drahoš má tedy pravdu, že v tu dobu ještě výsledky voleb známy nebyly.

Dodejme, že výzkum ukazuje, že Miloš Zeman by měl být schopen získat na svou stranu část voličů neúspěšných kandidátů. Celkově podle daného výzkumu by měl ovšem mít navrch Drahoš. Celková čísla jsou ovšem velmi těsná a výzkum se spíše zaměřil na možné přesuny elektorátu mezi kandidáty, než na určení celkového vítěze.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Já jsem zahájil svoji kampaň v Jablunkově, nejvzdálenějším městě od Prahy. Spustil jsem tam i kampaň před druhým kolem.

Jiří Drahoš opravdu zahájil kampaň před druhým kolem prezidentských voleb 16. ledna v rodném Jablunkově, kde právě také oznámil svou kandidaturu na prezidenta, a to loni 28. března při besedě s místními obyvateli.

Jablunkov je nejvýchodnějším městem České republiky. Leží v okrese Frýdek-Místek a je také nejvzdálenějším městem od Prahy. Vzdušnou čarou je Jablunkov od Prahy vzdálen 316,5 km a po silnici 407 km.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Neověřitelné

Ale pokud jde o seniory, na to jste se ptal, my jsme prakticky na každém druhém výjezdu navštívili buď nějaké komunitní centrum pro seniory, nebo domovy pro seniory.

Výrok Jiřího Drahoše jsme označili jako neověřitelný, a to především z důvodu nemožnosti dohledat celkový seznam výjezdů během celé prezidentské kampaně.

Jiří Drahoš od března 2017, kdy oznámil kandidaturu, vykonal nespočet cest za občany do nejrůznějších koutů republiky. Na svém webu přikládá zběžný přehled míst, které spolu se svým týmem navštívil, avšak nejedná se o celkový výpis jednotlivých lokalit. Velmi aktivní je facebookový profil kandidáta, na kterém se shromažďují fotky z většiny akcí, mezi nimiž nechybí ani ony zmiňované domovy pro seniory či komunitní centra.

Většina dostupných informací či fotek je však z návštěv např. na náměstích měst nebo z kulturních center obcí, jež jsou otevřeny široké veřejnosti.

(27. listopadu 2017)

(28. listopadu 2017)

(11. prosince 2017)

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Máme tady ekonomickou migraci od nepaměti a žijí tu desítky tisíc Ukrajinců, Vietnamců, lidí z Balkánu, ze Slovenska a můžeme je rovněž nazvat ekonomickou migrací.

Počet cizinců v České republice meziročně stoupá, jak dokládá ČSÚ. Ke konci roku 2016 bylo dle statistik ČSÚ v České republice evidováno téměř půl milionu cizinců, z toho 107 251 Slováků, 109 850 Ukrajinců, 58 025 Vietnamců a kolem 18 000 lidí z Balkánu (Albánie, Černá hora, Makedonie, Kosovo, Bulharsko, Bosna a Hercegovina).

Ekonomická migrace je migrace, při které člověk odchází do cizí země za účelem zvýšení svého životního standardu. Kupříkladu u lidí přicházejících ze Slovenska můžeme mluvit o ekonomické migraci, ze statistik je totiž jasné, že Slováci si v Čechách vydělají téměř ve všech oblastech více peněz než na Slovensku, a v mnoha oblastech i více než Češi. Tento fenomén je ovlivněn více různými faktory, jak je popsáno v článku z periodika Statistika a my. Konkrétně může jít o vysoce kvalifikované osoby, které jdou za lepším místem, nebo naopak o lidi bez kvalifikace, kteří si v České republice mohou vydělat více než na Slovensku. Stejně tak lze mluvit o ekonomické migraci u Vietnamců, jak vyplývá z průzkumu pro Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Ukazatelů životních standardů je nepřeberné množství, pokud však vezmeme v úvahu HDP na obyvatele, je pak z údajů The World Factbook pro rok 2017 zřejmé, že v případě všech výše uvedených zemí může jít na základě tohoto ukazatele o ekonomickou migraci. V ČR je hodnota HDP na jednoho obyvatele 35 200 $, v SR 32 900 $, na Ukrajině 8 700 $, ve Vietnamu 6 900 $, v Bulharsku 21 600 $, v Albánii 12 500 $ a v Bosně a Hercegovině 11 400 $.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Neověřitelné

... migrace ze subsaharské Afriky, kde vlivem klimatických podmínek a neschopnosti vládců těch zemí zajistit lidem dostatečně kvalitní způsob života hrozí, že by do Evropy mohly vyrazit desítky milionů lidí.

Přání možných budoucích uprchlíků je poměrně komplikované na ověřování. Je faktem, že v některých afrických zemích žijí v ohrožení, chudobě a měnícím se klimatu miliony lidí. Další jsou vnitřně vysídleni a je možné, že by svou domovinu potenciálně opustili. Kolik z nich si ale opravdu přeje a může stát ve kterém žije (zde konkrétně stát subsaharské Afriky) opustit nelze přesně ověřit. Sama kategorie subsaharská Afrika je problematická, není přímo definováno, které státy do ní patří.

Ve statistice OSN, která analyzuje kvalitu života, Human Development Index (HDI), se subsaharská Afrika umísťuje tradičně na poslední příčce ze všech regionů na světě ve všech kategoriích. Příčka v HDI pomáhá určit, jak stát s větším hrubým národním produktem (HNP) může mít menší kvalitu života, právě kvůli špatným rozhodnutím místních vlád, které ovlivňují životní podmínky obyvatel státu. V HDI kategorie subsaharská Afrika obsahuje 46 států Afriky. V Africe navíc dochází každý rok k růstu plochy pouští, ve které se mění původně úrodná půda a nutí tak dřívější obyvatele k přesunu. Tento fenomén se týká právě regionu subsaharské Afriky, kde podle předpovědí může rostoucí podíl plochy pouště v budoucnu přinutit k přesunu až 50 milionů lidí. Tato relokace se ale týká i relokací uvnitř jednotlivých států nebo regionů, ne jen konkrétně emigrace do Evropy.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (.pdf, str. 2) udává, že v roce 2015 bylo po celém světě vysídleno 65 milionů lidí, z toho 40 milionů v rámci své země a zbylých 25 milionů jsou uprchlíci. Oproti roku 2016 narostl celkový počet vysídlených o 5 milionů. Velký počet těchto lidí žije právě v afrických zemích. Mezinárodní organizace pro migraci zaznamenala v roce 2016 cca 190 tisíc migrantů původem z Afriky, v roce 2017 cca 65 tisíc.

Do Evropy přicházejí imigranti z Afriky většinou tzv. středomořskou cestou a západní středomořskou cestou. Podle statistických údajů agentury Frontex vstoupilo do Evropy střední středomořskou cestou za roky 2014–2016 cca 150–180 tisíc migrantů ročně. V období let 2008–2013 se jednalo celkem o 175 tisíc migrantů. Tzv. západní středomořská cesta je méně používaná, v období let 2008–2015 skrze ni vstoupilo do Evropy cca 5–8 tisíc migrantů ročně, v roce 2016 pak 10 tisíc migrantů.

Mezinárodní organizace pro migraci (.pdf, str. 6, figure 1) v roce 2015, kdy byla migrace do Evropy největší, poukazuje na to, že ze států Afriky se emigranty stane jen zlomek celkové populace. Z toho zdaleka ne všichni zamíří do Evropy. Podle dat Světové Banky je meziroční růst populace v kategorii „subsaharská Afrika“ stabilně zhruba 2.8 % od roku 1990 a k roku 2016 dosahuje zhruba 1 miliardu obyvatel. Kategorie je ale sama o sobě problematická, obsahuje totiž téměř všechny státy v Africe.

O fenoménu rostoucí populace v Africe a možném pohybu osob ze zemí jejich původu pojednává text Světového ekonomického fóra, tématem se zabývají také média jako agentura Reuters nebo magazín Economist.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Respekt: Mnozí vám vyčítají podpis výzvy vědců, která vznikla před lety. Vidí v tom uprchlíky „vítací“ dopis.

Jiří DRAHOŠ: Tam není ani slovo o vítání, ani slovo o zvaní, tam je apel na politiky, aby nezneužívali cizího neštěstí – tedy lidí utíkajících z oblasti válečných konfliktů – k hromadění levných politických bodů. Byl to pouze apel na lidskou slušnost.

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média, aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Těch zvěstí se šíří více, prý jste členem různých organizací, ať už jsou to zednáři, Bilderberg, Římský klub…

Dobře, ale Římský klub je tam položen na roveň zednářským organizacím a v tom případě je zednářem i současný prezident, protože on byl zakládajícím místopředsedou České asociace Římského klubu a velmi stál o to, aby Česká asociace tady vznikla.

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Já už jsem se musel vypořádávat s problémy typu agent StB, pedofil.

V druhé polovině července 2017 se prostřednictvím mailů a papírových letáků ve schránkách začal po českých městech šířit hanopis obviňující Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB a Michala Horáčka z černých, podezřelých sázek. Celý případ popsaly např. Lidové noviny. Drahoše měla podle šířících se pomluv StB ke spolupráci vydírat právě skrze pedofilii. To je nesmyslná infomace.

Drahoš na tato obvinění reagoval. Na svém facebookovém profilu oznámil, že zvažuje předat celou věc policii, a zároveň zveřejnil své negativní lustrační osvědčení.

Negativní lustrační osvědčení Jiřího Drahoše. Zdroj: Web Jiřího Drahoše.

Na svém webu má také Drahoš dostupné vyjádření Radka Schovánka, badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, který se danému nařčení věnuje s tím, že jde o falzum a Drahoš ve skutečnosti nikdy ve svazcích StB evidován nebyl.

Dodejme, že veřejně se proti nařčením postavil také druhý (rovněž nepodloženě) nařčený kandidát, Michal Horáček. V této souvislosti jsme ověřovali jeden výrok právě Michala Horáčka.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Neberu prezidentovi změny jeho názorů, ale on sám po prvním kole jasně prohlásil, že by chtěl dvě debaty, protože – jak řekl – třetí a další už by byla nuda. A teď se najednou dozvídám, že prezident kývl na čtyři debaty.

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima.

O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Já si nepamatuji, vlastně snad od dob prezidentských debat před pěti lety, Miloše Zemana v žádné takovéto debatě.

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tato jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.