Senátní obvod Brno-město nabízí ve 2. kole souboj Zdeňka Papouška (za KDU-ČSL) s Karlem Doležalem (ČSSD).
ČT24 ze dne 16. října 2014
Pracoval jsem 15 let ve Fondu ohrožených dětí (později v pořadu Papoušek popsal svou praxi jako „dvacetiletou“, pozn. Demagog.cz)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Zdeněk Papoušek ve svém osobním medailonku na webových stránkách KDU-ČSL uvádí, že mimo jiné pracoval 20 let ve Fondu ohrožených dětí. Během této doby působil také jako ředitel brněnské pobočky.
Nový (občanský) zákoník je teď nastaven tak, že v podstatě upřednostňuje ústavy, a to tím způsobem, že děti, které pobývají v zařízení, které pracuje na rodinné bázi, které je rodinně orientované (Klokánek), tak že ty děti tam mohou být pouze půl roku a potom se to musí nějakým způsobem vyřešit.
Není pravdou, že nový občanský zákoník upřednostňuje ústavy před jinými formami péče. V § 953 odst. 2 zákon říká, že svěření dítěte do péče jiné osoby má přednost před ústavní výchovou. Podle § 958 odst. 2 má před ústavní výchovou přednost i pěstounská péče. Avšak Klokánky v zákoně přednost před ústavy výslovně nemají.
Co se týče Klokánků, soudy skutečně vykládaly ustanovení obč. zákoníku tak, že děti v nich mohou strávit nejdéle půl roku. Po nástupu Sobotkovy vlády však ministryně spravedlnosti Válková a ministryně sociálních věcí Marksová rozeslaly dopis soudům, v němž doporučují děti nechávat v Klokáncích, které jsou vhodnější než ústavy. Podle výkladu ministryně Válkové v zákoně nikde nestojí, že by děti mohly být v Klokánku pouze šest měsíců, ale že soudy mají pouze během šesti měsíců rozhodnout, zda v Klokánku zůstanou nebo co s nimi bude.
Toto sporné ustanovení bude také dotčeno chystanou novelou obč. zákoníku.
Jelikož pěstounských rodin je velice málo, tak ty děti putují do ústavů, a dokonce dochází k tomu, že jsou trhány sourozenecké skupiny, protože děti různého věku spadají pod různé resorty. To znamená děti do tří let spadají pod jeden resort, děti nad tři roky do druhého resortu.
Nedokážeme ohodnotit, jaký počet se již dá označit jako „velice málo“. Pravdou však je, že Česko trápí jejich nedostatek. Na začátku tohoto roku bylo evidováno 115 profesionálních pěstounů na přechodnou dobu. Přičemž k tomu, aby děti nekončily v ústavech, by jich bylo potřeba alespoň 300. Klasických pěstounů bylo loni v květnu 9437. I tak Ministerstvo práce a sociálních věcí na začátku tohoto roku informovalo o tom, že je počet nedostatečný.
K „trhání“ sourozenců skutečně nejspíš dochází. Zmiňuje jej např. sborník z konference Dítě v systému náhradní rodinné péče (.pdf, str. 46). Ten však pochází již z roku 2008. V loňském roce se rozdělováním sourozenců zabýval také ombudsman, který ve své zprávě říká, že orgán sociálně-právní ochrany dětí musí vyvinout maximální úsilí, aby byli sourozenci umístěni společně. Pokud to není možné, musí orgán zajistit jejich pravidelný kontakt.
Pravdou také je, že ústavní výchovu zajišťují různé rezorty. Kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, kdežto dětské domovy pro děti od tří do osmnácti let spadají pod Ministerstvo školství a tělovýchovy.
Doležal: Aby pacient přesně věděl, jaký zákrok mu bude prováděn, jakým způsobem může být případně poškozen nebo nepoškozen, co to všechno řeší; a toto by se mělo vždy s pacientem řádně projednat a mělo by to být i ze zákona povinností příslušných zdravotních zařízení. Moderátor: Z jakého zákona: Doležal: Toto vychází ze zákona č. 50, o zdraví, a pak jsou to další (…) jsou zde samozřejmě i vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:
Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.
V Senátě sedí řada lékařů nebo řada lidí, kteří se zdravotnictvím mají něco společného.
Výrok je označen jako pravdivý, protože v současné době je v Senátu Parlamentu ČR 14 lékařů, což vzhledem k celkovému počtu senátorů, který je 81, tvoří přibližně pětinu.
KDU-ČSL do toho (kampaně) investovala a podle mých informací investovala kolem půl milionu, ale já jsem do toho neinvestoval prakticky žádnou částku.
Bohužel se nám nepodařilo ověřit, jakou částku KDU-ČSL vyhradila pro volební kampaň Zdeňka Papouška. Požádali jsme však lidovce o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení upravíme.
Z transparentního účtu KDU-ČSL je však zřejmé, že Zdeněk Papoušek na tento účet žádné peníze neposílal. Zda však doopravdy nic neinvestoval, je také neověřitelné.
Pokud vím, tak ústřední výbor má pro to (kampaň) vyhrazeno půl milionu a pro další kolo sto tisíc, já jsem na to přispěl ze svého 80 000 a je to transparentní účet, kde by vám na ústředí strany sociálně demokratické měli říct, co se z toho platí, protože veškeré faktury a podklady tam posíláme.
ČSSD zřídila pro tyto senátní volby transparetní účet. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, kolik ústřední výbor vyhradil pro kampaň Karla Doležala. Ústřední výbor jsme kontaktovali a v případě odpovědi hodnocení upravíme.
Je však pravdou, že Karel Doležal na tento transparentní účet poslal 80 000 Kč.