Smrtnost covidu-19

Na sociálních sítích se můžeme setkat s videem obsahujícím pasáž (čas 24:44) z pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News, ve které analytička Echo24 Lenka Zlámalová hovoří o nových poznatcích k nebezpečnosti viru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc covid-19. Zlámalová uvádí:

„Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně vydala úplně novou studii, je to dokonce takzvaná metastudie, která dává dohromady data asi ze sedmdesáti studií z celého světa, ze kterých se ukazuje, že nebezpečnost toho viru, smrtnost toho viru, je násobně nižší, než se uvádělo. Původní čísla byla 3,4 (%), ty poslední, o kterých se mluvilo, byly mezi 1 % a 0,4 %. Tak WHO, což stále je snad nějaká autorita, říká, že to je 0,23 %. Aby měli diváci představu, to je na úrovni ne chřipky, ale běžných viróz. Takže mě by zajímalo, jak bude vláda a nový ministr zdravotnictví, jak se postaví k tomuto. Protože pokud zjistíme, že ta situace je takováto, tak ta tvrdá plošná opatření jsou naprosto neadekvátní.“

Metastudie

Lenka Zlámalová odkazuje na studii Johna P. A. Ioannidise, epidemiologa ze Stanfordovy univerzity, obsaženou v informačním sborníku WHO. Nejedná se tak o originální publikaci WHO, ale o samostatnou metastudii, kterou pouze WHO zveřejnila.

Ioannides se ve studii věnuje míře smrtnosti covidu-19 odvozené z dat o tzv. séroprevalenci (tedy z dat o četnosti osob v dané populaci, u nichž krevní testy potvrdily nákazu). Studie se pokouší odhadnout míru smrtnosti a úmrtnosti pomocí odhadu celkového počtu infikovaných lidí (tedy nejenom pozitivně testovaných). Světová zdravotnická organizace k této metodě uvádí: „Studie Johna P. A. Ioannidise je jednou z několika mála prací zaměřených na úmrtnost. V průběhu pandemie je stále relativně brzy na to mít přesnější údaje o podílu z celé populace, který byl infikován onemocněním covid-19. Toto číslo je jmenovatelem při výpočtu úmrtnosti. Množství séroprevalenčních studií roste, ale intervaly spolehlivosti, tedy intervaly odhadu neznámého parametru, jsou stále velmi široké.“

Studie odkazuje na 61 (str. 1) odborných prací (str. 20–24), které se zabývají přítomností protilátek u populací v 74 oblastech (str. 25–26) a počty úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Ve zmiňované publikaci se uvádí (str. 7), že celosvětový průměr úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 k datu 12. září 2020 činil 118 úmrtí na 1 milion obyvatel. Dále je zde uvedeno, že ve zkoumaných oblastech odpovídá medián míry smrtnosti (včetně asymptomatických a nediagnostikovaných případů – infection fatality rate, IFR) v souvislosti s onemocněním covid-19 hodnotě 0,27 % (korigováno na 0,23 %).

Na nedostatky studie upozorňují její recenzenti. Abraham D. Flaxman například ve své recenzi uvedl, že metastudie obsahuje nepřekonatelné metodologické vady, což činí závěry studie nepoužitelnými. 

V našem ověření se však přirozeně nemůžeme věnovat její odborné kvalitě, pouze tomu, jak data ze studie využívá Lenka Zlámalová ve svém výroku.

Co říká medián 

Předně, studie pod hodnotou 0,23 % popisuje medián, tedy střední hodnotu, nikoli průměr. Mezi lokalitami, kterým se studie věnuje, se nachází oblasti, kde nebylo žádné úmrtí či jen minimum vzorků (např. Louisiana, Baton Rouge – 138 vzorků, str. 26), ale také oblasti s vysokým počtem vzorků či vysokým počtem úmrtí (např. New York, Brooklyn – 11 092 vzorků, 4 894 úmrtí, str. 26, 32).

Oněch 0,23 % je pak středovou hodnotou z 51 míst, tedy hodnotou z místa s 26. nejvyšší smrtností, a to bez ohledu na to, kolik tam bylo provedeno testů a kolik tam bylo nakažených. Přitom jsou to právě oblasti s nejvyššími počty nakažených, které se na dopad covidu-19 výrazněji podílejí. V některých z těchto oblastí byla smrtnost covidu-19 mnohem vyšší (str. 31–32):

• Itálie, Apulia – 1,33 % (530 úmrtí, korigováno na 1,20 %)
• USA, Connecticut – 1,54 % (2 718 úmrtí)
• Belgie 1,09 % (7 594 úmrtí, korigováno na 0,87 %)

Je zřejmé, že není důvod očekávat hodnotu smrtnosti 0,23 % jako průměr pro ČR.

Česká smrtnost

Lenka Zlámalová dává odhad míry smrtnosti do souvislosti s opatřeními v České republice, podívejme se proto na odhady smrtnosti (IFR) pro Česko. John P. A. Ioannidis odhaduje (str. 34) IFR ve výši 0,59 % (korigováno na 0,47 %), tedy přibližně dvojnásobnou hodnotu oproti zmíněných 0,23. I zde se však jedná o starší data. Tým australských vědců ve své pozdější metastudii uvádí (str. 12) IFR 0,68 %. Epidemie však v mnoha oblastech světa propukla až později, data z tzv. druhé, podzimní, vlny pandemie ve studii (pochopitelně) zahrnuta nejsou.

Všechny hodnoty, které výše zmiňujeme, zároveň popisují tzv. infection fatality rate (infection fatality ratio, IFR): míru smrtnosti nakažených včetně asymptomatických a nediagnostikovaných případů. Ve veřejném prostoru se běžně objevuje jako „smrtnost covidu-19“, tzv. CFR (case fatality rate), už kvůli tomu, že ji lze poměrně jednoduše zjistit z počtu pozitivně testovaných a počtu zemřelých, zatímco IFR musí být odhadována na základě seroprevalenčních studií. Odhady IFR a CFR se různí, dvě nedávné studie např. celosvětovou IFR odhadují na 0,68 %, CFR pak na 2,9–3,1 %.

Pro ČR v současné době (k datu 31. října) Univerzita Johnse Hopkinse uvádí míru smrtnosti (CFR) covidu-19 ve výši 1,0 %. Pokud bychom provedli vlastní, značně zjednodušující výpočet, ke dni 25. října se v ČR prokázala nákaza covidem-19 u 258 103 osob a zemřelo 2 331 lidí (dle dat zveřejněných 31. října) – podíl zemřelých by tedy činil 0,90 %.

Platí, že smrtnost 0,23 %, citovaná Lenkou Zlámalovou, neodpovídá hodnotám smrtnosti pro ČR a ani dostupným globálním hodnotám smrtnosti v různých definicích tohoto pojmu.

Následující graf zobrazuje CFR (míru smrtnosti identifikovaných případů) ve vybraných státech.

Pro kontext dodejme, že míra smrtnosti se zároveň zásadně liší u různých věkových skupin. U covidu-19 se smrtnost zvyšuje s věkem; závažným a kritickým průběhem jsou ohroženi spíše starší lidé a pacienti se stávajícím chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění). Zatímco míra smrtnosti u lidí cca do 50 let je zanedbatelná, smrtnost u nejstarších věkových skupin se pohybuje, dle různých odhadů, ve vyšších jednotkách až desítkách procent. Smrtnost (CFR) v České republice (dle dat dostupných 31. října) u věkové skupiny 65–74 je 2,21 %, u skupiny 75–84 je to 6,38 % a u lidí starších 85 let dokonce 10,27 %.

Srovnání s chřipkou a virózami

Lenka Zlámalová nakonec srovnává uvedenou hodnotu smrtnosti s jinými chorobami. Předešleme, že o srovnávání covidu-19 se sezónní chřipkou i běžnými virózami jsme psali již dříve.

Covid-19 byl zejména v počátcích epidemie ke chřipce často přirovnáván, a teprve s postupujícím vědeckým výzkumem se ukázala odlišnost mezi oběma onemocněními. Častým argumentem při srovnávání nemocí je celkový počet úmrtí, přičemž bývá upozorňováno na to, že chřipka ročně zabije více lidí než covid-19. Takovéto srovnání je přitom problematické nejen z důvodu, že celkový počet obětí covidu-19 je již obecně vyšší než průměrný počet obětí chřipky, ale také proto, že chřipka má typicky sezónní průběh a výrazněji se šíří pouze několik měsíců v roce, zatímco nemoc covid-19 takovou sezónnost nevykazuje. Smrtnost chřipky je dle odhadů nižší než 0,1 %.

Srovnání s „běžnými virózami“ je ještě problematičtější. Takzvané nemoci z nachlazení (označované také jako viróza, rýma či nachlazení) mají podobné příznaky jako chřipka a covid-19, jsou však způsobeny (str. 1) celou škálou odlišných virů (nejčastěji se jedná o rhinoviry a koronaviry). Dospělý člověk onemocní nějakým typem nemoci z nachlazení dvakrát až třikrát ročně, děti ještě častěji. Nejčastěji se nemoc objevuje v chladných měsících roku (říjen až březen) a léčba virózy je vždy pouze symptomatická, nevyžaduje hospitalizaci a nezpůsobuje smrt pacienta. Její smrtnost je tedy nulová.

Právě proto je srovnání s covid-19 nevhodné, resp. covid-19 z takového srovnání vyjde jako mnohem závažnější a smrtelnější onemocnění. Ačkoli počet lidí nakažených pravidelnými sezónními virózami přesahuje počty nakažených ve stávající epidemii, rozšíření viru způsobujícího nemoc z nachlazení nevede k zátěži zdravotnického systému tak, jako jej v mnoha zemích zatížil covid-19, nevyžaduje izolaci (str. 1) nakažených pacientů delší než pár dní a zejména nezpůsobuje smrt pacientů.

O příspěvku zachycujícím slova Lenky Zlámalové v Partii již psal server Manipulátoři.cz, Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky jej označilo za dezinterpretační.

Lenka Zlámalová vychází ze skutečné, byť velice problematické a dnes již starší studie. Hodnota smrtnosti 0,23 %, kterou Zlámalová uvádí, však jako medián zakrývá případy oblastí, ve kterých epidemie propukla ve větší míře a je založena primárně na oblastech s nízkým počtem případů. Odhady smrtnosti pro Česko jsou podstatně vyšší. Proto jsme v rámci naší spolupráce se společností Facebook označili příspěvky obsahující uvedená slova Lenky Zlámalová jako částečně nepravdivé.