Podle příspěvku se prezident Pavel „tetelil nad zásahem dvou ruských tankerů plných ropy v Černém moři“ a celý ukrajinský útok schvaloval. Černomořské státy, mezi které autor kromě Turecka, Bulharska a Rumunska zařadil také Řecko a Kazachstán, podle příspěvku toto prohlášení českého prezidenta tvrdě odsoudily. Státy se podle textu podivovaly nad tím, jak může schvalovat tak „obrovskou ekologickou katastrofu“, při které v moři skončily „miliony barelů ropy“.
Nejbouřlivější reakce přišla podle textu z Turecka, které se mělo kvůli údajným Pavlovým výrokům začít vymezovat proti celé České republice, a také z Kazachstánu. V textu se opakovaně objevuje informace, že zasažené tankery pluly pod „kazašskou vlajkou“.
Ukrajinský útok na tankery
Ukrajina na konci listopadu rozšířila své působení ve válce s Ruskem na novou oblast. Zaměřila se při tom na tzv. ruskou stínovou flotilu – tankery, které Rusko využívá k obcházení sankcí a k vývozu ropy. Tyto lodě plují pod vlajkami různých zemí a mívají nejasnou vlastnickou strukturu i pochybné pojištění.
Ukrajinské útoky z 28. listopadu mířily na tankery Kairos a Virat, které jsou spojené s ruským exportem ropy a nacházely se poblíž tureckého pobřeží Černého moře. Oba byly registrované pod vlajkou Gambie – nikoliv Kazachstánu, jak tvrdí příspěvek. Této středoasijské země se nicméně útok dotkl také, neboť Ukrajina zároveň bezpilotními čluny poškodila i kotviště ropného terminálu Kaspického produktovodu, který slouží k vývozu kazachstánské ropy.
Ankara označila útoky za nepřijatelné a v souvislosti s nimi mluvila o ohrožení plavby, životů a životního prostředí. Velké ekologické katastrofě nicméně Ukrajina předešla tím, že zasáhla prázdné tankery. Jeden z nich, Kairos, skončil po útoku v bulharských vodách. Bulharské ministerstvo životního prostředí a vodního hospodářství následně uvedlo, že z tankeru ropa neuniká. Proti útoku se kromě Turecka vymezil i Kazachstán, který protestoval kvůli zásahu infrastruktury, jež je součástí jeho exportních tras.
Petr Pavel a jeho údajná reakce na útoky
Příspěvkem zmiňovanou reakci Petra Pavla jsme hledali v médiích, na webových stránkách Hradu i na účtech prezidenta na sociálních sítích (X, Facebook, Instagram). Ani na jedné z platforem se však prezident Pavel k ukrajinskému útoku na ropné tankery nevyjádřil. Žádné zmínky o jeho údajném prohlášení – a ani příspěvkem líčené odsudky – jsme pak nenašli ani v médiích zemí, které šířený text zmiňuje.
Autorem nepravdivého příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebookovém profilu šíří smyšlené zprávy opakovaně. Často se týkají právě Ukrajiny a Ukrajinců v Česku. Svoboda psal mj. o tom, že střelcem z pražské filozofické fakulty byl ve skutečnosti Ukrajinec, nebo zveřejňoval smyšlená vyjádření českých politiků či smyšlené citace zahraničních médií.
Závěr
Ukrajina skutečně zaútočila na ruské tankery a na ropný terminál, aby narušila ruský export ropy. Petr Pavel nicméně žádné prohlášení, ve kterém by útok schvaloval, nevydal a žádná ze zemí zmíněných v příspěvku jej také za postoj k celé události nekritizovala. Příspěvek zároveň zveličuje i ekologické dopady celého útoku. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý.