Facebookový příspěvek kritizuje českou pomoc Ukrajině. Obsahuje přitom řadu faktických tvrzení, v nichž autor textu vyjmenovává druhy pomoci, které se podle něj Česko rozhodlo poskytnout Ukrajině či Ukrajincům v ČR. Příspěvek vyčísluje sumy, které dle něj ČR přislíbila vynaložit na výcvik ukrajinských vojáků, výstavbu ukrajinských nemocnic, léčbu válečných veteránů, ukrajinské asistenty ve školách, obnovu ukrajinské infrastruktury či půjčku Ukrajině. Podle autora textu Česko například „kývlo na požadavek o obnově elektráren na Ukrajině“ za 4 miliardy Kč, což bude mít údajně přednost před dostavbou Temelína.
Dále příspěvek říká, že se Ministerstvo zahraničí zasadilo o další sankce proti Rusku a o sankce vůči státům, které protiruské sankce nepodporují. Autor navíc tvrdí, že ministr spravedlnosti „slíbil určité ústupky“ vůči Ukrajincům, kteří na území ČR spáchali trestný čin.
Jaká opatření Česko skutečně zavedlo či přislíbilo zavést a jaké částky se na ně zavázalo vynaložit? Na to se zaměříme v následujících odstavcích. Předmětem naší analýzy jsou pouze faktická tvrzení, ne subjektivní hodnocení a názory, které obsahuje především úvod a závěr příspěvku.
Výcvik ukrajinských vojáků
Autor příspěvku tvrdí, že Ministerstvo obrany slíbilo Ukrajině pomoc s výcvikem jejich vojáků a pilotů za cenu přibližně 2 mld. Kč. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Česko skutečně rozhodlo poskytnout výcvik příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil. Od podzimu 2022 do konce roku 2024 Armáda ČR pomohla s výcvikem téměř 8 tisíc ukrajinských vojáků (.pdf, str. 20), a to přímo na území Česka i mimo něj. Podle Ministerstva obrany příprava těchto vojáků probíhá i v roce 2025 a dle schváleného plánu bude pokračovat také v roce 2026 (.pdf).
Ministerstvo obrany původně odhadovalo, že stát v roce 2022 na výcvik vynaloží přibližně 200 milionů Kč (.pdf, str. 14 ze 14) a v následujícím roce téměř jednu miliardu korun. Skutečně vynaložené částky ovšem nakonec byly nižší (.pdf, str. 18; pdf, str. 19–20). Mezi roky 2022 a 2024 (.pdf, str. 21) konkrétně na výcvik ukrajinských vojáků putovalo dohromady 167,3 milionu korun. Podle dokumentů Ministerstva obrany byla většina (148 mil. Kč) z těchto prostředků refundována z nástrojů Evropské unie (str. 21).
Dokument Ministerstva obrany, který na konci loňského roku schválila Poslanecká sněmovna, odhaduje výdaje v roce 2025 na 226 milionů Kč (.pdf, str. 39–40 ze 40). S podobnou částkou resort obrany počítá i v roce 2026.
Letos v květnu pak premiér Petr Fiala oznámil, že Česko poskytne výcvik ukrajinským pilotům. Suma, kterou na tento letecký výcvik stát vynaloží, tehdy ovšem upřesněna nebyla. Až po zveřejnění facebookového příspěvku Ministerstvo obrany informovalo, že příprava pilotů bude stát přibližně 40 milionů Kč.
Pokud tedy sečteme skutečně vynaložené částky z let 2022–2024 a plánované sumy na roky 2025 a 2026, včetně částky na výcvik pilotů, dostaneme necelých 660 milionů korun. Suma, kterou stát slíbil vynaložit na výcvik ukrajinských vojáků, je tedy mnohem nižší, než uvádí autor ve svém příspěvku.
Obnova nemocnic na Ukrajině
V příspěvku se dále píše o pomoci Ukrajině v oblasti zdravotnictví. Česko podle autora textu slíbilo, že „na výstavbu nemocnic“ na Ukrajině poputuje 2,5 miliardy Kč.
V březnu 2025 české Ministerstvo zahraničí oznámilo, že Česká republika pomůže s modernizací ukrajinských nemocnic. Podle ministerstva Evropská komise schválila žádost, na jejímž základě ČR na tyto účely získá z evropského rozpočtu 88 milionů eur, tedy zhruba 2,2 miliardy korun. Z toho zhruba 1,3 miliardy Kč bude poskytnuto ve formě grantů, 750 milionů je určeno na záruky na bankovní úvěry a 105 milionů na technickou asistenci pro nemocnice. Záruku na úvěr mohou získat i investoři z Česka (.pdf).
Zároveň česká vláda přislíbila, že na tento zdravotnický program ČR přispěje z národních zdrojů částkou 200 milionů korun. Celkově tedy vláda přislíbila zhruba 2,5 miliardy korun, z nich však naprostá většina pochází z unijních peněz určených na pomoc Ukrajině, ne z českého státního rozpočtu. Přibližně třetina částky je navíc určena na záruky na úvěry pro ukrajinské i české firmy – částky, které stát vydá, pouze pokud nedojde ke splacení úvěrů.
Finanční prostředky, které byly určeny pro oblast zdravotnictví, Česko poslalo Ukrajině již dříve. Z přehledů, které pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zahraničí, ČR na tuto pomoc v letech 2022 až 2024 vynaložila přibližně 350 milionů Kč, z toho zhruba 150 milionů putovalo na vybavení či renovace nemocnic (vše .xlsx).
Léčba válečných veteránů
Autor příspěvku dále tvrdí, že Ministerstvo zdravotnictví slíbilo poskytnout dalších 500 milionů korun na léčbu ukrajinských válečných veteránů a vojáků s posttraumatickým syndromem. Podle příspěvku ministerstvo také přislíbilo vynaložit další jednu miliardu korun na pobyty v lázních a na přednostní péči.
Média dříve informovala, že se ukrajinští váleční veteráni skutečně léčí v českých lázních. Jejich pobyt v lázeňských zařízeních byl financován mj. prostřednictvím nadačních fondů, které získávají peníze z veřejné sbírky. Kromě toho se ukrajinští vojáci léčí i v českých vojenských nemocnicích, a to na základě ujednání mezi ministerstvy obrany ČR a Ukrajiny z roku 2022. V rámci této dohody se Česko zavázalo, že se postará až o 30 ukrajinských vojáků ročně. Resort obrany k tomu uvedl, že náklady na nemocniční péči jsou „hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění“. Informace o tom, kolik tato péče dosud stála, se nicméně ve veřejně dostupných zdrojích neobjevily. Nezveřejnilo je Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví ani samotné zdravotní pojišťovny.
V květnu 2025 resort zdravotnictví oznámil, že ČR s Ukrajinou uzavřela další dohodu o lékařské pomoci, konkrétně o spolupráci v oblasti péče o duševní zdraví. Dohoda se týká rozvoje péče o psychické zdraví veřejnosti obecně, ne jen veteránů. Český Národní ústav duševního zdraví například vyškolí výzkumné pracovníky, kteří se této problematice budou věnovat. Ani v tomto případě ovšem nebyly zveřejněny informace o tom, kolik peněz Česko na tuto spolupráci slíbilo vynaložit.
Úlevy a pomoc ve školství
Podle autora příspěvku Ministerstvo školství slíbilo ukrajinským žákům úlevy při běžném vyučování, při přijímacích zkouškách a maturitách. Kromě toho text také uvádí, že resort školství ukrajinským žákům slíbil obědy zdarma a dotace na asistenty ve výši jedné miliardy korun.
Žáci z Ukrajiny mají na základních a středních školách nárok na úpravy obsahu vzdělávání, pokud požívají tzv. dočasnou ochranu po dobu kratší než 12 měsíců. Ostatním ukrajinským žákům se podle jejich možností upravuje jen výuka českého jazyka a literatury. Co se týče přijímacích zkoušek, cizinci mají (.pdf) po podání žádosti nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka a škola potřebnou znalost jazyka ověří pouze rozhovorem. Přijímací zkoušku z matematiky žáci mají možnost psát v ukrajinském jazyce. Určité úlevy pro ukrajinské studenty při skládání maturitních zkoušek zavedl resort školství v roce 2022. Ve školním roce 2024/2025 mají studenti z Ukrajiny při maturitě stejné podmínky jako ostatní cizinci, a mohou tak mít na skládání zkoušky více času než studenti z Česka.
Příspěvek zveličuje výhody pro Ukrajince, vychází ze satirického videa
V rámci projektu Obědy do škol Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mají děti, které pochází z rodin v tíživé životní situaci, ve škole zajištěnou bezplatnou stravu. Kromě českých dětí se tento projekt vztahuje i na děti ukrajinských uprchlíků. Rodiny v tíživé finanční situaci mohou pro své děti využívat také bezplatné stravování ve školách díky dotační výzvě Ministerstva školství k podpoře školního stravování. I tato podpora se vztahuje na děti z rodin v nepříznivé finanční situaci bez ohledu na národnost. Celkově mezi lety 2022 a 2025 MPSV a MŠMT na tyto programy (.pdf, str. 2; pdf, str. 4) vyčlenily více než 700 milionů Kč. Data o tom, kolik peněz z této částky přesně připadlo na financování obědů pro ukrajinské děti, nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.
Ministerstvo školství poskytuje mateřským, základním a středním školám a konzervatořím finanční prostředky na ukrajinské asistenty pedagogů. Jejich úkolem je např. pomáhat ukrajinským dětem s překonáváním jazykové bariéry, motivovat je k zapojení do kolektivu atp. Od roku 2022 do srpna 2024 resort školství na ukrajinské asistenty poskytl dohromady 534 milionů Kč (.pdf, str. 156; .pdf, str. 104; .pdf, str. 109; .pdf, str. 26). Od září 2024 pak ve financování asistentů došlo ke změně. Školy, ve kterých ukrajinští studenti tvoří alespoň 10 % všech žáků školy, od té doby mohou čerpat speciální příspěvky na ukrajinské asistenty pedagogů, koordinátory integrace a na učební vybavení. V roce 2024 na všechny tyto příspěvky putovalo 46 milionů Kč (.pdf, str. 26). Dalších zhruba 89 milionů resort školství přidělil školám v první polovině roku 2025 (.pdf).
Po sečtení všech částek spojených s asistenty pedagogů tedy dostaneme zhruba 670 milionů Kč. Pokud bychom ovšem započítali i 445 milionů Kč, které stát zaplatil na adaptační jazykové kurzy ve školství (.xlsx), vynaložila ČR na asistenty a podobná integrační opatření skutečně více než miliardu Kč. Vedle toho pak stát vynaložil další finance např. na překlady testů jednotných přijímacích zkoušek atp.
Obnova ukrajinských dálnic a silnic
Podle autora příspěvku Ministerstvo dopravy slíbilo, že obnoví silnice a dálnice na Ukrajině a že na obnovu ukrajinské infrastruktury „ze svého rozpočtu“ přispěje 7 miliardami korun.
Ministr dopravy Martin Kupka v roce 2023 na jednání v polském Řešově poukazoval na to, že Dopravní podnik hl. m. Prahy Ukrajině daroval tramvaje a autobusy, a uvedl, že Česká republika poskytla Ukrajině několik provizorních mostů. Samotné Ministerstvo dopravy (.xlsx) zaplatilo za přepravu mostních dílů necelý milion korun a Správa státních hmotných rezerv Ukrajině věnovala mostní materiál v hodnotě cca 35 milionů Kč.
Ve veřejně dostupných zdrojích nelze dohledat informaci o tom, že by stát či Ministerstvo dopravy přislíbily věnovat Ukrajině 7 miliard na obnovu infrastruktury. S dotazem jsme se obrátili také na samotný resort dopravy, jehož tiskové oddělení pro Demagog.cz uvedlo, že žádný takový plán neexistuje.
Sankce
Příspěvek tvrdí, že se Ministerstvo zahraničí zasadilo o další sankce vůči Rusku a že „novinkou jsou další sankce proti státům“, které tyto protiruské sankce nepodepsaly.
V únoru 2025 schválila Evropská unie již šestnáctý soubor sankcí proti Rusku, který za Českou republiku odsouhlasil i ministr zahraničí Jan Lipavský. Únorový sankční balíček zahrnuje například další omezení pro osoby a společnosti podílející se na ruské agresi vůči Ukrajině nebo omezení vývozu hliníku z Ruska. Sankce se vztahují i na společnosti ze třetích zemí, které podporují ruskou válku. V březnu 2025 také došlo k prodloužení dříve platných sankcí.
V poslední době hrozilo blokování unijních protiruských sankcí ze strany Maďarska, ke kritice se připojilo také Slovensko. Únorový balíček sankcí i březnové prodloužení existujících opatření ale Maďarsko i Slovensko nakonec odsouhlasily. Podle pravidel EU se na sankcích musí členské státy shodnout jednomyslně, jinak nemohou být přijaty. EU proto ani v současné situaci nemůže uvalit sankce např. na Maďarsko nebo Slovensko, protože by s tím tyto unijní země musely při hlasování v Radě EU souhlasit. Estonský ministr zahraničí letos v březnu navrhoval, aby Maďarsko bylo zbaveno hlasovacího práva v Radě EU, k tomu ale nedošlo.
EU tedy sankce vůči Maďarsku ani Slovensku nezavedla. Žádné takové sankce neuvalila (.pdf) ani Česká republika samostatně.
Zelenskyj vyzval k uvalení sankcí na osm českých firem, ne na Česko
Obnova energetické infrastruktury na Ukrajině
Autor příspěvku dále kritizuje ministra průmyslu za to, že údajně přislíbil poskytnout 4 miliardy korun na obnovu elektráren na Ukrajině a že kvůli tomu odložil dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
V březnu 2025 Ministerstvo zahraničí informovalo, že Česko z unijního Nástroje pro Ukrajinu získá asi 2,5 miliardy na program zaměřený „na projekty v oblasti kritické infrastruktury“, a to především právě na obnovu ukrajinské energetiky. Zmíněné finance, které pocházejí z rozpočtu EU, jsou určeny na záruky na bankovní úvěry. Dalších 850 milionů korun přislíbilo poskytnout Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zahraničí. Tato částka má přitom směřovat „na úvěrové financování pro české podniky“, které se do obnovy ukrajinské infrastruktury zapojí. Dohromady je na záruky vyčleněno 3,35 mld. Kč, z nichž většina pochází z rozpočtu EU.
Pomoc s obnovou energetických zařízení na Ukrajině Česká republika poskytla již dříve. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat konkrétní částku, kterou na ni stát vynaložil. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho tiskové oddělení pro Demagog.cz uvedlo, že Česko „poskytlo Ukrajině vyřazená energetická zařízení a několik vázaných peněžních darů ve formě energetického vybavení“. Hodnota této pomoci se podle vyjádření ministerstva pohybuje v nižších desítkách milionů korun. Ministerstvo pro Demagog.cz řeklo, že státní firma ČEPS, která v ČR provozuje energetickou přenosovou soustavu, nabízí Ukrajině k odběru vyřazené energetické vybavení. Jiná pomoc v oblasti energetiky ale dle resortu Ukrajině přislíbena není.
Neexistují ani informace o tom, že by obnova ukrajinské energetiky měla mít přednost před rozvojem energetiky české, jak tvrdí autor příspěvku.
Výstavba nových bloků v jaderné elektrárně Temelín je ve fázi příprav. Podle zpráv z loňského roku bude společnost ČEZ v příštích letech jednat o možné výstavbě dvou reaktorů s jihokorejskou společností KHNP, která zvítězila v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Právě u projektu dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech se očekává zpoždění, a to kvůli stížnosti, kterou podal jiný účastník tendru, francouzská společnost EDF.
Ústupky při páchání trestné činnosti
Podle příspěvku někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek slíbil ústupky vůči ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku spáchali trestný čin. Tento krok Blažek údajně zdůvodňoval slovy, že Ukrajinci „trpí traumaty a válečným syndromem“. Na webu Ministerstva spravedlnosti či vlády ani v jiných veřejně dostupných zdrojích se ale neobjevují informace o tom, že by resort ústupky vůči Ukrajincům páchajícím trestnou činnost skutečně slíbil. O podobném plánu nemluvil ani sám bývalý ministr Blažek, zmiňovanou citaci nelze nalézt na jeho profilech na sociálních sítích ani v mediální databázi Newton.
.jpg&w=640&q=75&dpl=dpl_5c7cqDJ55cH94UNP98bWJSdjQUtx)
Smyšlené statistiky nadhodnocují násilnou trestnou činnost ukrajinských mužů v Česku
Půjčka
Ve veřejně dostupných zdrojích nelze dohledat ani žádné informace o tom, že by Ministerstvo financí Ukrajině slíbilo půjčit 20 miliard korun, jak tvrdí autor příspěvku. Takový plán neoznámil resort financí ani ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská unie v roce 2022 rozhodla, že Ukrajině půjčí 18 miliard eur, což má pomoci s financováním základního provozu státu nebo s opravami kritické infrastruktury. Úroky z této půjčky platí členské země EU, Česko za ně slíbilo zaplatit 48 milionů eur, tedy cca 1 miliardu Kč (.pdf, str. 2). Celou půjčku zajišťuje Evropská unie, nikoli ČR (.pdf).
Závěr
Facebookový příspěvek obsahuje rozsáhlý výčet tvrzení o tom, jakou pomoc Česko přislíbilo Ukrajině. Některá z těchto tvrzení jsou skutečně pravdivá. Ukrajinské děti mají určité úlevy při vyučování a některé z nich mají možnost získat obědy zdarma. Na ukrajinské školní asistenty a další integrační opatření stát vynaložil více než miliardu korun. Pravdivost některých dalších vyjádření nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Česko skutečně uzavřelo s Ukrajinou dohodu o léčbě ukrajinských válečných veteránů, informace o ceně léčby však zveřejněny nebyly.
Velká část textu je ovšem nepravdivá. ČR sice pomáhá s výcvikem ukrajinských vojáků, podle dostupných informací ale Ministerstvo obrany počítá do roku 2026 s celkovými náklady 660 milionů Kč, nikoli ve výši dvou miliard. Na výstavbu ukrajinských nemocnic podle příspěvku ČR slíbila dát 2,5 miliardy Kč, ve skutečnosti ale tato suma představuje součet peněz z unijních a českých zdrojů, samotná částka přislíbená Českem je výrazně nižší. Příspěvek dále píše, že stát slíbil Ukrajině 4 miliardy korun na obnovu elektráren. ČR přitom plánuje ze státního rozpočtu poskytnout 850 milionů korun na záruky na úvěry určené pro české firmy investující do obnovy energetické infrastruktury. Navíc neexistují informace o tom, že by kvůli pomoci Ukrajině došlo ke zpoždění dostavby jaderné elektrárny Temelín. Ministerstvo dopravy také neslíbilo, že na obnovu ukrajinské infrastruktury daruje 7 miliard korun, a Ministerstvo spravedlnosti nepřislíbilo ústupky vůči Ukrajincům, kteří v Česku spáchali trestný čin. Resort zahraničí nezavedl ani nepodpořil sankce vůči státům EU, které jsou kritické vůči unijním protiruským sankcím. Resort financí také neoznámil, že Ukrajině plánuje poskytnout půjčku ve výši 20 miliard korun, jak tvrdí autor textu.
Příspěvek jsme z těchto důvodů v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako částečně nepravdivý.
Autorem nepravdivého příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebooku smyšlené zprávy šíří opakovaně. Často se týkají právě Ukrajiny a Ukrajinců v Česku. Svoboda psal mj. o tom, že střelcem z pražské filozofické fakulty byl ve skutečnosti Ukrajinec, nebo zveřejňoval smyšlená vyjádření českých politiků či smyšlené citace zahraničních médií.