Příspěvek uvádí, že vakcíny proti tetanu používané v Česku „od jara loňského roku“ obsahují oxid grafenu a spike protein, stejně jako je tomu údajně u vakcín proti covidu-19. Právě v důsledku očkování proti covidu podle autora příspěvku v Česku „zemřely desetitisíce osob“ a tyto vakcíny podle něj stojí i za „kontinuálně vysokou“ nadúmrtností a poklesem porodnosti. Příspěvek také tvrdí, že protitetanové vakcíny dříve obsahovaly hliník a rtuť, zatímco nově jsou v nich údajně přítomny těžké kovy, konkrétně olovo a železo.
Tetanus je bakteriální onemocnění způsobované bakterií Clostridium tetani, přesněji řečeno toxinem, který produkuje. Samotná bakterie se běžně nachází v prostředí, například v půdě a prachu nebo na zrezivělých předmětech. K infekci tetanem nejčastěji dochází, když se člověk poraní a do rány se dostane právě kontaminovaná hlína nebo prach. Onemocnění se poté projevuje především svalovými křečemi a zvláště u dětí často bývá fatální. V Česku se proti tetanu očkuje už od 50. let a v posledních letech se díky tomu v ČR objevují jen ojedinělé případy.
Co je spike protein?
Pojmem spike protein (jinak také peplomerový protein) se obecně označuje protein, který na povrchu viru tvoří výběžek ve tvaru hrotu (angl. spike). Spike proteiny lze najít na různých virech, například na viru HIV nebo na chřipkových virech (.pdf, str. 3), a především na koronavirech. Široká veřejnost v době pandemie termín spike protein začala ztotožňovat právě s označením spike proteinu koronaviru SARS-CoV-2, tedy viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Tetanová infekce je bakteriálního, nikoli virového původu, v našem odůvodnění se však přesto zaměříme i na to, jestli vakcíny proti tetanu obsahují právě spike protein.
Skrze spike protein na svém povrchu je virus SARS-CoV-2 schopný připoutat se k buňce v těle a infiltrovat se do ní. Uvnitř buňky se poté virus dále množí a následně se šíří do dalších buněk (video). Informace o podobě spike proteinu pak hraje hlavní roli při očkování proti covidu-19, přičemž některé typy vakcín tento protein přímo obsahují (.pdf, str. 13–15). Cílem vakcinace je naučit imunitní systém koronavirový spike protein rozpoznat, díky čemuž si tělo vytvoří protilátky, a připraví se tak na boj s danou virovou infekcí.
Co je oxid grafenu?
V příspěvku zmíněný oxid grafenu je nanomateriál, který obsahuje dvojrozměrnou (plochou) mřížku z atomů uhlíku a kromě toho atomy kyslíku a vodíku. Jde o látku, která by mohla najít uplatnění v oblasti biomedicíny, např. jako lékový nosič při aplikaci protizánětlivých nebo protirakovinných látek.
Autor facebookového příspěvku v závěru mluví i o „grafenu“ a vyjadřuje znepokojení nad tím, že se podle jeho názoru bude „přidávat do všeho“. Zjevně tak používá pojmy oxid grafenu a grafen jako synonyma, ve skutečnosti přitom jde o dvě různé látky. Grafen se na rozdíl od oxidu grafenu skládá jen z atomů uhlíku. Je velmi pevný, ale zároveň lehký a pružný, s velmi vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí. V průmyslu se díky svým vlastnostem využívá například při výrobě baterií a automobilů, ke zpevnění betonu nebo k filtraci vody.
Vývoj technologií, které využívají grafen, podporuje Evropská unie. V oblasti léčiv ale stále jde o pouhý vývoj, ne o aplikaci v běžné praxi. Použití grafenových materiálů – včetně oxidu grafenu – v léčivech totiž ještě neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která na úrovni EU schvaluje registraci léčiv.
Ve spojitosti s vakcínami se dlouhodobě šíří tvrzení, že jsou oxid grafenu či grafen součástí očkování proti covidu-19. Zmíněné látky ale neobsahuje žádná z proticovidových vakcín, které se v ČR používají nebo dříve používaly. Na to, že jsou podobná tvrzení nepodložená, v minulosti upozorňovaly i některé fact-checkingové a zpravodajské weby.
Vakcíny, grafen a spike protein
V České republice se používá celkem dvanáct různých vakcín proti tetanu. Deset z nich slouží zároveň jako kombinované očkování proti dalším nemocem. Léčivou látkou proti tetanu ve všech českých vakcínách je antigen získaný modifikací toxinu produkovaného bakterií způsobující tetanus.
V kombinovaných protitetanových vakcínách se dále nacházejí látky, kterými se očkuje proti některým virovým onemocněním, jako je přenosná dětská obrna nebo žloutenka typu B. Součástí těchto vakcín je tak např. povrchový antigen viru hepatitidy B (vše .pdf, str. 2). Ten několik odborných zdrojů zařazuje mezi spike proteiny (.pdf, str. 35) nebo jej popisuje jako strukturu obsahující hroty (angl. spikes), nejde ale o koronavirové spike proteiny. Většina odborné literatury navíc tyto povrchové antigeny viru hepatitidy B (ani jejich části) přímo za spike proteiny neoznačuje.
Podrobné informace o složení všech dvanácti protitetanových vakcín je možné najít na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Grafen ani koronavirový spike protein tyto očkovací látky podle příbalových informací neobsahují.
Samotný SÚKL v létě 2024 reagoval na dotaz (.pdf), který se týkal obsahu oxidu grafenu a „spike proteinu“ v protitetanových vakcínách. Autor dotazu konkrétně tvrdil, že se v krvi některých osob očkovaných proti tetanu údajně objevily právě tyto dvě látky, přestože uvedení lidé „nebyli nikdy očkováni vakcínou proti covidu“. I tento dotaz tedy zjevně mluvil o koronavirovém spike proteinu. SÚKL tehdy v odpovědi uvedl, že žádná z vakcín používaných v Česku oxid grafenu ani spike protein neobsahuje.
SÚKL vyvrátil nepravdivé tvrzení o tom, že vakcína proti tetanu obsahuje grafen a spike protein
Hliník a rtuť nahrazeny olovem a železem?
Podle příspěvku dříve vakcíny proti tetanu obsahovaly jako tzv. adjuvanty hliník a rtuť, nyní je to nově místo nich údajně olovo a železo. Jako adjuvanty se označují látky, které se přidávají do vakcín, aby zesílily imunitní odpověď a umožnily vakcínám lépe fungovat.
V protitetanových (i některých proticovidových) vakcínách se jako adjuvanty v současnosti používají hlinité soli, tedy sloučeniny hliníku (.pdf, str. 2). Očkovací látky neobsahují přímo hliník v elementární (čisté) formě, který má jiné chemické vlastnosti. Hlinité soli jsou – na rozdíl od hliníku v našem okolí – ve vodě nerozpustné, a jejich průnik do krevního řečiště po očkování je tedy velice omezený. Hliník ve formě solí, který se dostane do těla, je velmi rychle vyloučen (.pdf, str. 1). Světová zdravotnická organizace (WHO) i další odborníci upozorňují, že nebyla prokázána spojitost mezi hlinitými solemi ve vakcínách a vznikem závažných vedlejších účinků nebo dlouhotrvajících reakcí (.pdf, str. 8).
Ve složení vakcín proti covidu-19, které se používají či používaly v ČR, nenajdeme olovo, železo, rtuť ani jejich sloučeniny.
Ve vakcínách proti tetanu, které se používají v Česku, se nenachází rtuť v elementární formě (.pdf, str. 12), ale ani sloučeniny rtuti. Složení vakcín proti tetanu se navíc v posledních letech neměnilo a rtuť nebo její sloučeniny tato očkování neobsahovala např. ani na začátku roku 2024. Podle příbalových informací takové látky nejsou přítomné ani ve vakcínách proti covidu-19.
A jak je to s olovem a železem, které také citovaný příspěvek zmiňuje? Olovo ani jeho sloučeniny součástí protitetanových vakcín nejsou. Některé očkovací látky využívají jako pomocnou látku tzv. živnou půdu M 199 (.pdf, str. 15; .pdf, str. 13; .pdf, str. 7), která obvykle obsahuje dusičnan železitý. Používání kultivačního média M 199 přitom není žádnou novinkou. V protitetanových vakcínách se ve velmi malých množstvích nachází dlouhodobě, při výrobě očkování se využívá od 50. let a je považováno za bezpečné (.pdf, str. 13). V jiné formě se železo ve vakcínách proti tetanu neobjevuje.
Proticovidové vakcíny a počty úmrtí
Příspěvek dále tvrdí, že v důsledku očkování proti covidu-19 v Česku zemřely desetitisíce lidí a že má ČR „kontinuálně vysokou nadúmrť“. Jako nadúmrtnost se běžně označuje počet úmrtí v určité populaci převyšující průměrný dlouhodobý počet úmrtí (.pdf, str. 4).
Státní ústav pro kontrolu léčiv uvedl, že v ČR do konce roku 2025 evidoval 203 nahlášených podezření, že kvůli proticovidové vakcíně došlo k úmrtí očkovaného člověka. Podle dostupných informací ale SÚKL nakonec jen v jednom případě vyhodnotil, že k úmrtí „s vysokou pravděpodobností“ vedlo právě očkování (.pdf, str. 36).
Otázce, jestli proticovidová očkování způsobují vyšší riziko úmrtí, se věnovaly některé zahraniční studie. V roce 2025 vyšla např. francouzská studie v odborném časopise JAMA Network Open, která sledovala více než 28 milionů dospělých po dobu téměř čtyř let. Podle závěrů této práce očkování mRNA vakcínami nezvyšovalo celkovou úmrtnost, a naopak bylo spojeno s nižším rizikem úmrtí. Konkrétně bylo u očkovaných zaznamenáno dohromady asi o 25 % méně úmrtí než u neočkovaných a riziko úmrtí na covid-19 bylo nižší o 74 %. Podobně mluví i americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Při srovnání s neočkovanými u očkovaných lidí podle CDC proteinové a mRNA vakcíny používané v USA „nezvyšují riziko“, že člověk zemře z „necovidových“ příčin.
CDC zároveň upozorňuje, že proticovidové vakcíny mohou ve „vzácných“ případech vést k vážným zdravotním komplikacím. Po aplikaci některých vakcín – především mRNA očkování – se např. objevily případy myokarditidy a perikarditidy (onemocnění srdce), které velmi ojediněle vedly k úmrtí. EMA k tomu dříve napsala, že přínosy těchto vakcín převažují nad jejich riziky, vzhledem k tomu, jaká zdravotní rizika přináší onemocnění covidem-19. U vektorových vakcín byly zase zaznamenány vzácné případy tzv. trombózy s trombocytopenií, kdy dochází k tvorbě krevních sraženin, a i tyto situace v některých případech skončily smrtí pacienta. EMA v této souvislosti uvedla, že v celé EU do května 2023 zaznamenala přibližně 200 těchto úmrtí spojených s trombózou.
V příspěvku zmiňovaná nadúmrtnost obvykle popisuje počet úmrtí v populaci, který převyšuje dlouhodobý průměr. V kontextu koronavirové pandemie se nejčastěji používá průměr počtu úmrtí z předcovidových let 2015–2019 (.pdf, str. 4). V porovnání s tímto obdobím zaznamenaly statistiky v ČR výrazný počet nadúmrtí především na počátku pandemie v roce 2020, kdy očkování proti covidu-19 ještě neprobíhalo, v roce 2021 a o něco nižší nadúmrtí v následujícím roce 2022. V přepočtu na milion obyvatel se pak celkový počet úmrtí v Česku v roce 2023 snížil pod úroveň let 2015–2019 a pod touto hranicí se držel i v posledních dvou letech. ČR tedy nemá „kontinuálně vysokou nadúmrť“, jak tvrdí příspěvek.
Jak je také vidět v grafu výše, drtivou většinu nadúmrtí v letech 2021–2023, kdy už se používaly proticovidové vakcíny, podle statistik tvořila evidovaná úmrtí na covid-19. Přibližně 80 % z těchto evidovaných covidových úmrtí tehdy představovali zemřelí, kteří nedostali ani jednu dávku proticovidové vakcíny.
Statistiky zároveň ukazují, že v roce 2020 zhruba 500 nadúmrtí na milion obyvatel tvořili zemřelí, u nichž jako příčina úmrtí covid-19 uveden nebyl. Téměř stejné číslo to bylo i v roce 2021, tedy v prvním roce proticovidového očkování. Tento údaj zpráva Evropské komise (.pdf, str. 4–5) spojuje především s neevidovanými úmrtími na covid-19 (str. 5) a dále také s nepřímými dopady pandemie – jako bylo odkládání léčby ze strachu z nákazy nebo kvůli nižší dostupnosti zdravotních služeb v přeplněných nemocnicích atp.
Pokles porodnosti v posledních letech
Příspěvek dále tvrdí, že v důsledku používání proticovidových vakcín v Česku klesla „natalita“. Natalita neboli porodnost označuje počet živě narozených dětí za určité období. Při popisu vývoje počtu narozených dětí se často používá tzv. hrubá míra porodnosti, která udává počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel. Ještě přesnějším ukazatelem je pak tzv. úhrnná porodnost (úhrnná plodnost), která zohledňuje měnící se věkové složení populace. Konkrétně vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě během jejího reprodukčního věku mezi 15 a 49 lety.
Podle údajů Českého statistického úřadu hrubá míra porodnosti v Česku mírně klesala od roku 2018, zvýšila se v roce 2021 a od roku 2022 výrazně klesá. V roce 2025 byl počet narozených na tisíc obyvatel vůbec nejnižší, jaký ČSÚ v historii měření zaznamenal. Také úhrnná porodnost v Česku v letech 2022–2025 výrazně klesla.
Jsou ale příčinou poklesu počtu narozených dětí právě proticovidová očkování? Otázkou, jestli vakcíny skutečně vedou ke snížení porodnosti či (biologické) plodnosti, se zabývala řada studií. V roce 2022 např. odborný časopis Vaccine publikoval metastudii, která shrnovala výsledky téměř třicítky prací zabývajících se dopadem vektorových, inaktivovaných a mRNA vakcín. Souvislost mezi těmito vakcínami a poruchami plodnosti u mužů nebo u žen ale podle závěrů metastudie tyto práce neukazují.
Jiná metastudie z roku 2022 z časopisu Journal of Medical Virology na základě 12 kohortových studií zahrnujících 914 mužských účastníků dospěla k závěru, že podání těchto typů vakcín nemělo žádný negativní vliv na kvalitativní charakteristiky spermatu. Podobně mluví i novější metastudie publikovaná v roce 2025 v žurnálu Bulletin of the National Research Centre, která se věnovala všem typům proticovidových vakcín. Podle jejích závěrů většina studií nezjistila statisticky významný vliv (pozitivní ani negativní) očkování na kvalitu spermatu.
Možnému vlivu proticovidového očkování na plodnost se věnovala studie z roku 2025, která vycházela z dat o vakcinaci a porodnosti v ČR v letech 2021–2023. Dokument uvádí, že u očkovaných žen ve věku 18–39 let byla porodnost nižší než u těch neočkovaných. Sami autoři studie ale v závěru píší, že popisovaná data „nejsou důkazem příčinné souvislosti“ mezi očkováním a plodností. Studie upozorňuje mj. na možnost, že se více žen, které plánovaly otěhotnět, rozhodlo nepodstoupit očkování.
Z dostupných metastudií tedy nevyplývá, že by očkování proti covidu-19 mělo prokazatelný negativní vliv na mužskou, ale ani na ženskou plodnost. Na tuto skutečnost upozorňuje mj. i web amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí.
K poklesu úhrnné porodnosti nedochází jen v Česku, ale celosvětově. Také tempo poklesu globální úhrnné porodnosti se výrazně zrychlovalo především od roku 2015, přičemž největší meziroční propad za poslední tři dekády nastal v letech 2018 a 2020. Dlouhodobý pokles porodnosti je přitom často vysvětlován ekonomickými tlaky, obavami z budoucnosti, změnou společenských hodnot a faktem, že lidé zakládají rodiny ve vyšším věku (s věkem totiž plodnost člověka klesá).
Porodnost v Česku i ve světě klesá. Proticovidové mRNA vakcíny ale neplodnost nezpůsobují
Nejasné autorství, opakované šíření
Text příspěvku se v několika variantách na sociálních sítích šíří už od podzimu 2024. Tehdy text upřesňoval, že protitetanové vakcíny obsahují oxid grafenu a spike protein od jara 2024.
Původně se tento příspěvek na sítích objevil bez podpisu, některé pozdější verze – stejně jako námi ověřovaný příspěvek – uváděly jako autorku citovaných tvrzení MUDr. Jarmilu Klímovou. Poprvé se její jméno pod textem objevilo v polovině ledna 2025, kdy s ní vyšel rozhovor na webu Epoch Times. Některé verze příspěvků v té době k původnímu textu přidaly právě i úryvek z tohoto rozhovoru, ve kterém Klímová kritizovala tehdejší podmínečně schválenou protitetanovou vakcínu.
Jarmila Klímová působí jako psychiatrička a propagátorka alternativní medicíny, zároveň přednáší a příležitostně vystupuje v médiích, kde v minulosti například kritizovala očkovací postupy. Pro server iROZHLAS nicméně sama potvrdila, že autorkou původní verze facebookového příspěvku není.
Kratší příspěvek, podle kterého protitetanové vakcíny obsahují „grafen a spike protein“, jako autorku tohoto výroku uváděl lékařku Ludmilu Elekovou. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ovšem nepodařilo dohledat, že by se někdy takto vyjádřila. Není tedy možné přesně určit, kdo je původním autorem těchto tvrzení.
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Příspěvek obsahuje řadu tvrzení o vakcínách proti tetanu a o očkování proti covidu-19, velká většina z nich je ale nepravdivá.
- Žádná ze 12 protitetanových vakcín, které se v Česku používají, oxid grafenu ani spike protein neobsahuje. Proti těmto tvrzením se dříve vymezil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ve vakcínách se podle dokumentů o jejich složení nenachází olovo ani jeho sloučeniny. Není v nich ani rtuť či sloučeniny rtuti a stejně tomu bylo i v předcházejících letech.
- Některé protitetanové vakcíny obsahují ve velmi malých množstvích kultivační médium M 199, jehož součástí je obvykle dusičnan železitý. V jiné podobě se železo v těchto očkovacích látkách nevyskytuje. Médium M 199 se používá už několik desetiletí a je považováno za bezpečné. V očkování proti tetanu se jako pomocné látky dlouhodobě používají hlinité soli, v jiné formě hliník vakcíny neobsahují. WHO i další odborníci upozorňují, že není prokázáno, že by hlinité soli v očkování způsobovaly závažné vedlejší účinky nebo dlouhotrvající reakce.
- Ve srovnání s průměrem let 2015–2019 Česko zaznamenalo vysoký počet nadúmrtí zejména v prvním covidovém roce 2020, kdy se ještě neočkovalo, a také v letech 2021 a 2022. Od roku 2023 je počet úmrtí na obyvatele každoročně nižší než průměr z let 2015–2019. Česko tedy nemá kontinuálně vysoký počet nadúmrtí, jak říká příspěvek.
- Pro tvrzení, že v důsledku aplikace proticovidových vakcín v ČR zemřely desetitisíce lidí, neexistují žádné doklady. Studiemi dosud nebylo prokázáno, že by u očkovaných lidí existovalo vyšší riziko úmrtí z necovidových příčin než u lidí bez vakcíny. Porodnost v Česku skutečně klesá od roku 2022, negativní vliv očkování proti covidu-19 na mužskou nebo ženskou plodnost ale dosud studiemi prokázán nebyl.
- V rámci naší spolupráce se společností Meta jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý a informovali jsme také dotčené uživatele.