Splácení dluhu vůči armádě očima ministryně obrany

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz, zda se jí daří naplňovat slib zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP. K tomu se zavázala v Desateru pro obranu, které zveřejnila po svém nástupu do funkce. Ministryně odpovídá, že se jí slib splnit podařilo, přičemž výdaje tuto hranici podle ní překročily po skoro dvaceti letech.

Výdaje na obranu

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, avšak kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 miliard, z nichž 159 miliard šlo přímo Ministerstvu obrany. To uvádí, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 jde o 2,09 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo toto navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance vyhodnotí, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a jestli Česko hranici 2 % HDP splnilo až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Výdaje na obranu v minulosti

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak lze vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo dvouprocentní hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na obranu nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO na obranu vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,09 %.

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1) a také tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), zatímco Aliance (.pdf) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 na Ministerstvo obrany vyhradila 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo o 166,8 mld. Kč. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,09 % HDP. Česko tak opravdu překonalo dvouprocentní hranici a téměř po dvaceti letech splnilo alianční závazek. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, jestli všechny vyčíslené výdaje souvisí s obranou státu.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023.

Rozpočet Ministerstva obrany

Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61).

Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více.

Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx).

Celkové výdaje na obranu

Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6).

Závěr

Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Radiolokátory MADR

V prosinci 2019 uzavřelo Ministerstvo obrany ještě pod vedením tehdejšího ministra Lubomíra Metnara (ANO) smlouvu s izraelským ministerstvem obrany na nákup osmi 3D radiolokátorů MADR v hodnotě 3,5 miliardy Kč, které mají kontrolovat vzdušný prostor na malých a středních výškách. Všechny radary, které nahradily zastaralou ruskou techniku, měla armáda k dispozici v prosinci 2023. U čtyř z nich však přetrvávají technické problémy, a armáda je tak zatím nemůže používat.

Resort v únoru 2024 podepsal smlouvu na servis a logistickou podporu těchto radiolokátorů s izraelskou firmou Elta Systems v hodnotě 4,3 miliardy korun. Smlouva zajišťuje dlouhodobou podporu systému radarů, včetně dodávek náhradních dílů a služeb až do září 2044.

TITUS

V červnu 2019 podepsalo Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 kolových obrněných vozidel TITUS v hodnotě 6,072 miliardy Kč. V únoru 2024 resort uzavřel smlouvu se společností Tatra Defence Vehicle na komplexní servisní podporu těchto vozidel na období let 2024–2029 za 951 milionů Kč. Smlouva obsahuje opravy, dodávky náhradních dílů, školení specialistů a další servisní úkony pro zajištění provozuschopnosti vozidel.

Letouny L-410

L‑410 je český letoun, který poprvé vzlétl v roce 1969. Armáda první dva stroje získala v roce 1985 a dnes využívá celkem šest těchto letounů. V srpnu 2023 uzavřelo Ministerstvo obrany smlouvu se společností GE Aviation Czech na servis motorů s finančním limitem 120 milionů Kč. Služby zahrnují generální opravy, dílenské revize, údržbu, servis, dodávky náhradních dílů, kalibraci a nájem kontrolní techniky, technickou podporu nebo školení pozemního vojenského personálu.

Letouny CASA

Armáda disponuje šesti letouny CASA, z nichž čtyři převzala od španělského výrobce v roce 2010. Smlouvu na servis těchto strojů uzavřelo Ministerstvo obrany v únoru 2023 se společností Airbus Defence&Space, která má jako jediná oprávnění na letounech provádět opravy. Smlouva v hodnotě přes 2 miliardy korun je platná do roku 2030 a zahrnuje např. údržbu, opravy, dodávky náhradních dílů nebo školení posádek. V listopadu 2024 pak ministerstvo uzavřelo také smlouvu na modernizaci elektroniky těchto letadel.

Závěr

Ministerstvo obrany během působení Jany Černochové opravdu uzavřelo několik smluv, které se týkají servisu armádní techniky. Konkrétně jde o radiolokátory MADR, podvozky obrněných vozidel TITUS a letouny typu L‑410 a CASA, u kterých resort podepsal smlouvu i na modernizaci jejich elektroniky. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru hovoří o modernizaci armády a o nákupu nové techniky. Následně zmiňuje, že ministerstvo pořizuje také novou výstroj a vybavení pro vojáky.

Oblečení do nepříznivých podmínek

Smlouvy na nové oblečení Černochová zmínila již v dokumentu 3. rok na obraně (.pdf, str. 11). Ministerstvo obrany v lednu 2024 uzavřelo kupní smlouvu s firmou Goldeck Textil GmbH na nákup tzv. ECWCS oděvů, které chrání vojáky při extrémních mrazech. Armáda má podle zakázky dostat celkem 40 tisíc blůz a asi 38 tisíc kalhot za 413 milionů Kč (.pdf, str. 1). První etapa dodávky proběhla v říjnu 2024, druhá by měla následovat v říjnu 2025.

V databázi veřejných zakázek jsou dohledatelné také dvě zahájené zakázky na stejný typ oblečení z června 2024. Součástí první objednávky jsou kalhoty a bundy typu ECWCS a šle (.docx). Druhá se týká ECWCS oblečení s maskovacím potiskem (.docx).

Protichemické oděvy

Co se týče protichemických oděvů, ty resort plánuje nakoupit do konce roku 2025, ačkoli se tak mělo stát už v roce 2016. Na nedostatky ve výbavě protichemických jednotek dříve upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Protichemické jednotky podle informací z února loňského roku postrádají kromě obleků i další typy vybavení, jako například chemické rozstřikovací automobily.

Podle databáze veřejných zakázek zahájilo Ministerstvo obrany v únoru 2024 zakázku na ochranné filtrační oděvy typu CBRN. Více informací jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli a obrátili jsme se proto přímo na resort, který pro naši redakci uvedl, že „po schválení zakázky Kolegiem MO (Ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) bude uzavřena rámcová dohoda na 4 roky“.

Ministerstvo dále zmínilo, že v roce 2024 uzavřelo rámcovou dohodu a výzvu k plnění na pořízení protichemických oděvů typu OPCH 05, které by armáda měla obdržet v letech 2025–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2027. Na začátku letošního února, tedy až po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, přibyla ve veřejné databázi zakázka na protichemické vybavení, konkrétně na rukavice, pracovní obuv a ochranné kombinézy.

Shrnutí

Ministerstvo obrany na začátku roku 2024 uzavřelo smlouvu na nákup oblečení do extrémních mrazů typu ECWCS, část z nich už byla armádě doručena. Podle databáze veřejných zakázek zahájilo ministerstvo také objednávku protichemických ochranných oděvů typu CBRN a dle vyjádření resortu uzavřelo rámcovou dohodu na pořízení obleků typu OPCH 05, u kterých by armáda měla první kusy obdržet už v roce 2025. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na otázku, zda existuje šance, že by švédská firma BAE Systems, která má české armádě dodat bojová vozidla CV90, některé stroje doručila dříve. Podle původního plánu by Česko mělo prvních deset kusů dostat v roce 2026. Ministryně ale změnu termínu neočekává a dodává, že vozidla jsou podle ní důležitá pro plnění tzv. Capability Targets, podle kterých se Česko původně zavázalo vybudovat těžkou brigádu právě do roku 2026. Černochová doplnila, že tento termín již není reálné dodržet.

Capability Targets

Tzv. Capability Targets (CT) jsou cíle výstavby (obranných) schopností (.pdf, str. 41), které NATO určuje svým členským státům v rámci procesu obranného plánování, jež má zajistit, aby obranná plánování jednotlivých států byla v souladu s tím aliančním (.pdf, str. 20). Členské státy NATO následně přidělené CT společně přezkoumávají během multilaterálních jednání.

Každý členský stát může navržený cíl odmítnout, výjimkou je pouze situace, kdy se na jeho přijetí shodnou všichni ostatní členové Aliance (.pdf, str. 36). Schválené cíle musí následně ještě odsouhlasit ministři obrany jednotlivých zemí, kteří se tím zavazují k tomu, že je zahrnou do svých národních obranných plánů.

Vybudování těžké brigády

Česko se k výstavbě těžké brigády zavázalo v rámci Capability Targets 2017 a 2021 a tento cíl zahrnulo i do některých strategických dokumentů. Jedním z nich byl i Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, který v roce 2019 vypracovalo Ministerstvo obrany. Ten uvádí, že ČR pro kolektivní obranu NATO, k níž se zavázala podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, v případě potřeby poskytne pozemní a vzdušné síly, „jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu“ (.pdf, str. 7). Ze starších materiálů resortu obrany a armády vyplývá, že dle závazku ČR vůči NATO by tato mechanizovaná brigáda měla být k dispozici od ledna 2026 (.pdf, str. 7), a to právě v souladu s CT, které byly schváleny v roce 2017 (.pdf, str. 41).

Na Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 navázala Koncepce výstavby Armády České republiky 2030, která zmiňuje, že jednou z hlavních priorit armády je „výstavba brigády těžkého typu do roku 2025“ (.pdf, str. 7). Jana Černochová nicméně již dříve připustila, že Česko zřejmě nestihne získat všechna nová vozidla včas a závazek plně bojeschopné těžké mechanizované brigády pravděpodobně do ledna 2026 nesplní. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka později uvedl, že už dotazník obranného plánování z roku 2021 obsahoval informaci, že se brigádu podaří dobudovat až po roce 2031. Nová Koncepce výstavby armády z roku 2023 už zmiňuje, že dokončení těžké brigády je prioritou pro etapu v letech 2024 až 2030 (.pdf, str. 35).

Závěr

Česko se k výstavbě těžké brigády zavázalo přijetím tzv. Capability Targets 2017, tedy cílů výstavby schopností NATO schválených v roce 2017. Na jejich základě měla Česká republika mechanizovanou brigádu původně vybudovat do ledna 2026. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na otázku, jak se resortu daří investovat. Podle ní byly investice ministerstva v minulém roce v porovnání s rokem 2015 patnáctinásobné a uvádí, že i díky tomu se daří splácet dluh vůči armádě. Na výroku ilustruje, že během jejího působení došlo k posílení obranyschopnosti Česka.

Investice resortu obrany

V roce 2015 počítal schválený rozpočet Ministerstva obrany s kapitálovými výdaji, tedy investicemi (.docx, str. 25), ve výši 3,9 mld. Kč (.pdf, str. 231 z 752). Podle státního závěrečného účtu za rok 2015 byly tyto výdaje nakonec vyšší a ve skutečnosti dosáhly 4,3 mld. Kč (.pdf, str. 7). Pro rok 2024 schválený státní rozpočet vyčleňuje na kapitálové výdaje Ministerstva obrany celkem 69,9 mld. Kč (.pdf, str. 251 z 358). To je přibližně 16krát větší suma než skutečné kapitálové výdaje z roku 2015.

Resort obrany v některých svých vyjádřeních a dokumentech pojmem „investice“ označuje také částku, která je určena na „programové financování“ (.pdf, str. 11, .pdf, str. 10). To slouží k „financování investičních projektů“ (.docx, str. 26) a z velké většiny ho tvoří také právě kapitálové výdaje (.pdf, str. 10, 22). Menší část programového financování představují i související běžné výdaje (.pdf, str. 5). V roce 2015 (kdy resort vedlo hnutí ANO) Ministerstvo obrany na toto programové financování vyčlenilo a poté i skutečně vynaložilo 4,8 mld. Kč (.pdf, .pdf, vše str. 13). V říjnu 2024 proto ministerstvo napsalo, že tehdy „investice“ dosáhly 4,8 mld. Kč.

V listopadu 2023 ministerstvo uvedlo, že z jeho rozpočtu bude v roce 2024 na „investice“ na obranu vyčleněno 72,5 mld. Kč (.pdf, str. 4). Stejnou výši programového financování pro rok 2024 zmiňují i pozdější dokumenty (.pdf, str. 22), které resort zveřejnil po konečném schválení rozpočtu Poslaneckou sněmovnou. Uvedená výše „investic“ pro rok 2024 je ve srovnání s částkou z roku 2015 opravdu patnáctinásobná.

Reálné výdaje

Hodnotu státem investovaných peněz však snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny projektů, včetně armádních zakázek. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a výši investic přepočteme na reálné hodnoty, investice Ministerstva obrany v roce 2024 nejsou patnáctinásobné, ale přibližně 11krát vyšší.

Pokud na reálné hodnoty přepočteme výdaje na programové financování, jejich výše za rok 2015 odpovídala 7,27 mld. Kč. Schválená částka těchto „investic“, jak tyto výdaje označuje ministerstvo, tedy byla v roce 2024 oproti roku 2015 „jen“ 10násobná.

Závěr

Nominální hodnota schválených kapitálových výdajů – tedy investic – Ministerstva obrany pro rok 2024 byla v porovnání s rokem 2015 16krát vyšší. Schválené výdaje na programové financování investičních projektů, o čemž resort obrany také často mluví jako o „investicích“, byly v roce 2024 oproti porovnávanému roku 15násobné. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz ohledně toho, jestli se resortu daří investovat. Popisuje schválený státní rozpočet na rok 2025 a naznačuje, že i díky němu se vůči armádě po dlouhé době začíná splácet dluh.

Výdaje na obranu pro rok 2025

Návrh rozpočtu na rok 2025 schválila vláda v září 2024 a Sněmovna ho přijala v prosinci, kdy jej také podepsal prezident. Původní návrh počítal s celkovými výdaji Ministerstva obrany ve výši přibližně 154,3 miliardy korun (.pdf, str. 149 z 358). Na obranu státu byly také vyčleněny další výdaje v rámci jiných úřadů, kdy se celkově jednalo asi o 6,6 mld. korun (str. 149 z 358).

Schválený rozpočet nakonec mírně zvýšil výdaje na resort obrany a na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, výdaje na další instituce zůstaly stejné (.pdf, str. 9, 14, 18, 24, 30, 31, 38, 57, 60, 65 z 358). Jak je vidět na následující tabulce, na obranu státu v roce 2025 podle rozpočtu půjde dohromady necelých 160,8 mld. korun, z čehož je 154,4 mld. alokováno na Ministerstvo obrany. To plánuje investovat přes 42 % ze svého rozpočtu, což podle resortu představuje přibližně 66 miliard korun (.pdf, str. 4).

Zatím nicméně není jednoznačně jisté, jestli Severoatlantická aliance všechny výdaje na další resorty uzná jako výdaje na obranu. Už v rozpočtu na rok 2024 sice Ministerstvo obrany postupovalo stejně, NATO ale teprve ve druhém čtvrtletí letošního roku bude vyhodnocovat, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu.

Závěr 

Schválený návrh státního rozpočtu vyčlenil 154,4 mld. korun pro Ministerstvo obrany. Součástí rozpočtu jsou také výdaje na obranu státu v rámci dalších úřadů, které činí přibližně 6,4 mld. korun. Dohromady jde tedy o 160,8 mld., přičemž ministerstvo ze své alokované částky plánuje využít 66 mld. korun na investice. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová v měsíčníku Ministerstva obrany odpovídala na to, jak si resort pod jejím šéfováním vede ohledně investic. Podle ní se během jejího působení podepsaly smlouvy v celkové hodnotě 395 mld. Kč, které napomohly splnit závazky vůči Severoatlantické alianci.

Kontrakty Ministerstva obrany

Jana Černochová se stala ministryní obrany v prosinci 2021. Obdobný výrok, kde zmiňovala částku 395 mld. korun, napsala i v brožuře „3. rok na obraně“ (.pdf, str. 7, 11). Stejné číslo zaznělo také na vyzbrojovací konferenci v prosinci 2024. Tiskové oddělení resortu následně potvrdilo, že během posledních tří let došlo k uzavření smluv za 395 mld. korun pro modernizaci armády.

Vláda např. v květnu 2023 schválila nákup 246 švédských bojových vozidel CV‑90, jejichž cena se vyšplhala na zhruba 60 mld. korun. Švédská strana ve smlouvě garantovala, že se do zakázky ze 40 % hodnoty kontraktu zapojí české průmyslové firmy. Podle ministerstva převezme armáda první vozidla v roce 2026.

Ministerstvo obrany pro modernizaci armády také v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup 24 nadzvukových amerických letounů F‑35 za téměř 150 mld. korun. Podle resortu se jednalo o „nejvýznamnější projekt v historii armády“. Podobně se vyjádřil i bývalý americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by měla armáda převzít v roce 2029, s jejich plným nasazením počítá až v roce 2035 (.pdf).

Další uzavřenou smlouvou v letecké oblasti je nákup dvou středních letounů Embraer C‑390 od brazilské společnosti. Tyto letouny jsou vhodné pro evakuaci většího počtu osob nebo hašení požárů. Jejich cena byla 11,3 mld. korun a k podepsání smlouvy došlo v říjnu 2024.

V rámci investic do pozemních sil Ministerstvo obrany nakoupilo 14 tanků Leopard 2A4, přičemž Česko již 28 takových tanků získalo darem od Německa. Smlouva byla uzavřena v prosinci 2024 s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH. S tímto nákupem za téměř 4 miliardy korun se pojí i závazek vůči NATO na vybudování těžké brigády. Ten Česko podle resortu splní po dodání tanků, k čemuž by mělo dojít do roku 2026.

Závěr

Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou skutečně podepsalo smlouvy za 395 mld. korun. Některé z nákupů resortu umožnily splnění aliančních závazků, např. pořízení německých tanků Leopard 2A4 přispělo k vybudování těžké brigády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Navýšení služebních tarifů

Vláda v prosinci 2024 schválila (.pdf) nařízení, kterým se plošně zvýšily služební tarify vojákům z povolání o 1 500 Kč (.docx, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2). Například svobodník tak měsíčně pobírá 31 810 Kč, desátník 33 390 Kč a plukovník 87 650 Kč. U vojína, který má tarif na úrovni minimální mzdy, došlo od ledna 2025 díky jejímu nárůstu k navýšení platu o 1 900 Kč (.pdf).

Fialův kabinet v prosinci 2024 také schválil (.pdf) navýšení platů státních zaměstnanců (.pdf), které tak od ledna 2025 vzrostly o 1 400 Kč. Platy se zvedly i příslušníkům bezpečnostních sborů, a to o 1 500 Kč. Policisté a hasiči zároveň dostali stabilizační příplatek ve výši 1 000 Kč.

Výkonnostní příplatek

Voják má nárok na výkonnostní příplatek na základě svého služebního hodnocení. Tento příplatek se každoročně upravuje 1. dubna a jeho výše závisí na ohodnocení za předchozí rok, přičemž se vypočítává z vojákova služebního tarifu. Například vojákovi hodnosti svobodník až nadpraporčík, který zatím příplatek nezískal a který je hodnocený jako výtečný, náleží příplatek ve výši 2 % jeho služebního tarifu. Při dalších hodnoceních se pak výše odměny odvíjí i od dříve získaného příplatku. Jelikož se služební tarify od ledna 2025 zvýšily o 1 500 Kč, od 1. dubna 2025 vzrostou i výkonnostní příplatky.

Voják může být ohodnocen jako výtečný, velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Při hodnocení výtečný a velmi dobrý se výkonnostní příplatek vojákům zvyšuje. Pokud je voják hodnocen jako dobrý, výkonnostní příplatek se oproti předchozímu roku nezmění. U hodnocení vyhovující příplatek klesne (případně vojákovi vůbec nenáleží) a pokud je voják ohodnocen jako nevyhovující, na výkonnostní příplatek nárok nemá.

Výše výkonnostního příplatku závisí nejen na hodnocení vojáka, ale také na jeho hodnosti. Maximální výše výkonnostního příplatku je 20 % služebního tarifu pro vojáky hodnosti svobodník až nadpraporčík a 15 % pro hodnosti poručík až podplukovník.

Závěr

Na základě nařízení Fialovy vlády z prosince 2024 došlo od ledna 2025 k růstu služebních tarifů vojáků z povolání o 1 500 Kč a k plošnému navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč. Od 1. dubna 2025 se vojákům také zvýší výkonnostní příplatky, které se odvíjejí od zvýšených tarifů. Výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let.

Vlčí mák

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská.

Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat.

Spor o symbol vlčího máku

Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce.

Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války.

Poté, co Ministerstvo obrany  v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu.

Závěr

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová reaguje na poznámku, že během svého působení v úřadu podporuje válečné veterány, a zmiňuje úspěchy zaměřené na pomoc vojákům či jejich blízkým. Konkrétně hovoří i o Vojenském fondu solidarity, který podle ní rychle pomáhá dotčeným lidem.

Vojenský fond solidarity

Vojenský fond solidarity je projekt pod záštitou Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců od listopadu 2023 patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let, čímž se rozšířil okruh potenciálních příjemců (.pdf, str. 3).

Podle výroční zprávy za rok 2023 podpořil fond ve stejném roce 14 klientů částkou 2,64 milionu korun (.pdf, str. 7). Organizace také pomáhala při povodních v roce 2024, kdy schválila žádosti 15 žadatelů, mezi které rozdělila téměř 2,2 milionu korun.

Podpora z fondu

Černochová o částce poskytnuté z Vojenského fondu solidarity psala již v publikaci „3. rok na obraně“ (.pdf), kde uvádí, že fond 55 žadatelům poskytl více než 7 milionů korun (str. 21). Samotný fond tuto informaci na svých webových stránkách neuvádí, jeho nejnovější výroční zpráva se týká pouze roku 2023. Na svém facebookovém profiluvšak v lednu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí v celkové hodnotě 7,7 milionu korun.

Závěr

Vojenský fond solidarity na svém facebookovém účtu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí o podporu v celkové výši přibližně 7,7 milionu korun. Jana Černochová se tak vejde do naší standardní 10% tolerance, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.

Kosovo

České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.

V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.

Irák

Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.

Další mise

Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.

Sinajský poloostrov

Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.

Golanské výšiny

Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.

Závěr

Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Východní křídlo NATO

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.

Vrtulníková jednotka Heli Unit

Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.

Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.

První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.

Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.

Závěr

Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů.

Nasazení vojáků v terénu

Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest.

Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc.

Stavba mostů a lávek

Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25).

Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních.

Závěr

Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.