Demagog.cz

Vliv lobbistů na českou politiku - František Bublan, Vojtěch Filip, Jan Kubice

Naprostá většina nedělní diskuze se točila kolem kauzy Janoušek, míry vlivu lobbistů na české politiky a roli bezpečnostních složek ve vyšetřování těchto kauz. Diskuze se účastnili - ministr vnitra bez politické příslušnosti Jan Kubice, předseda strany KSČM a předseda kontrolního výboru Vojtěch Filip a bývalý ministr vnitra a člen komise pro kontrolu BIS František Bublan (ČSSD). Na faktické výroky byla debata vcelku skoupá, o to ale byla napínavější, padala i konkrétní jména, propojení, možné odpovědné osoby za nepotírání mafiánských praktik. V druhé části diskuze se politici věnovali škrtům ve státním rozpočtu a dopadu na hasičské sbory. Zcela na závěr krátce debatovali i Milan Urban (ČSSD) a Jan Husák (TOP09) o v poslanecké sněmovně schváleném návrhu poštovního zákona, který by měl odstranit monopol České pošty. Vzhledem k minimálnímu prostoru, který byl tomuto tématu věnován, a praktické absenci faktických výroků, nenajdete z tohoto tématu žádný analyzovaný výrok. Tento týden jsme ověřovali 15 výroků.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 25. března 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

15 ověřených výroků

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

My jsme se to (problematiku porpojení organizovaného zločinu a nejvyšších pater české politiky, pozn.) pokusili po té zprávě Bezpečnostní informační služby otevřít na sněmovně, to se nepodařilo díky 115 hlasům koalice. !

Dne 15. září, 8 dní po po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, byla svolána na základě žádosti 49 poslanců 24. schůze poslanecké sněmovny na 22. září.

Poslanci ČSSD a KSČM před projednáváním programu vznesli kritiku vůči vládě a neefektivnímu boji proti korupci. Kritika byla namířena i proti některým ministrům spojených s korupcí. Na pořadu programu schůze byly následující body spojené s těmito údajnými korupčními kauzami.

1. Informace ministra obrany Alexandra Vondry o podezřelých okolnostech nákupu transportních letadel CASA

2. Stanovisko předsedy vlády Petra Nečase k podezřením týkajícím se majetkových poměrů bývalého ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka

3. Informace ministra zdravotnictví Luboše Hegera k veřejné zakázce na vymáhání pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

4. Informace předsedy vlády Petra Nečase o plnění usnesení poslanecké sněmovny č. 569 z 16. června 2011 ve věci návrhu na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry z funkce člena vlády

Program schůze byl v hlasování zamítnut, tudíž byla schůze před projednáváním navrhovaných bodů ukončena. Pro návrh programu hlasovalo 68, proti 77 poslanců.

Z přítomných opozičních poslanců hlasovali pro návrh všichni poslanci. Z řady koalice hlasovali pro návrh programu Aleš Rádl (ODS) a Petr Skokan (VV), zdrželi se z ODS Zbyněk Stanjura, za TOP 09 a Starosty Jaromír Drábek a Rudolf Chlad a za VV Radek John.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože proti nebylo 115 koaličních poslanců, ale pouze 77 z vládní koalice, někteří koaliční poslanci dokonce hlasovali pro.

František Bublan

František Bublan

Dneska vlastně kontrolujeme (parlamentní výbory, pozn.) pouze BIS a Vojenské zpravodajství a není vůbec žádná kontrola nad rozvědkou. !

Výrok poslance Bublana hodnotíme jako pravdivý, v České republice skutečně absentuje parlamentní kontrola nad civilní rozvědkou.

V České republice jsou v současnosti zřízeny 3 tajné služby dle zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Jsou jimi Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poslanec Bublan ve svém výroku hovoří právě o ÚZSI, tedy o civilní rozvědce a její kontrole ze strany Parlamentu České republiky. V rámci poslanecké sněmovny jsou vytvořeny stálé komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství, stejný orgán se vztahem k ÚZSI absentuje. Samotný Úřad pro zahraniční styky a informace na svých stránkách píše, že " stávající zákonná úprava nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní kontrola ÚZSI." Dále sice uvádí možnost kontroly prostřednictvím interpelace poslanců na předsedu vlády a ministry (konkrétně na ministra vnitra, v jehož gesci daný úřad funguje), nicméně tato kontrola není a nemůže být příliš efektivní.

Jan Kubice

Jan Kubice

Bagatelní trestná činnost obecně, dlouhodobě má velmi nízké výsledky v objasněnosti. Dlouhodobě je tam výslednost někde kolem 20 %. !

Na základě oficiálního vyjádření z policejního prezidia České republiky o neexistenci přesné definice termínu bagatelní trestná činnost hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dagmar Bednarčíková, vrchní komisařka, Policejní prezidium České republiky, uvedla v emailové komunikace toto: "Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky."

Pro příklad a lepší pochopení problematiky přikládáme níže uvedené vyjádření a statistiky, které se nám podařilo dohledat.

Jak se lze dočíst v tiskovém prohlášení Moravskoslezského kraje, pojmem bagatelní kriminalita, případně bagatelní trestná činnost, se obecně rozumí kriminalita, která není příliš závažná a je na hranici mezi přestupkem a trestným činem; patří sem například kapesní krádeže nebo krádeže věcí z vozidel.

O této trestné činnosti je navíc ve stejné zprávě uvedeno toto. "Policisté mají při pátrání po pachatelích těchto činů ztíženou úlohu - potýkají se u nich s neexistencí svědků, minimem zajištěných stop, a často také nezodpovědným přístupem občanů ke svým vlastním věcem. Pachatelům pak stačí ke krádeži pár sekund."

Pokud se rozhodneme vycházet ze statistik Policie ČR, které jsou nejrelevantnějším ukazatelem kriminality v zemi, tak se bagatelní kriminalitě blíží nejvíce tzv. prosté krádeže. Police ČR (.pps, str.15) do této kategorie řadí následující:

  • krádeže kapesní
  • krádeže věcí z automobilu
  • krádeže motorových vozidel
  • krádeže součástek motorových vozidel
  • krádeže jízdních kol.

Statistika (.xls) Police České republiky se poté blíží hodnotám, které udává ministr vnitra Kubice. Objasněnost tzv. krádeží prostých je opravdu velmi nízká. Za období 1.1.2010 - 31.12.2010 činily objasněné případy pouze 16,58%, v období 1.1.2011 - 31.12.2011 to poté bylo 17,81%.

Jan Kubice

Jan Kubice

V současné době, pokud vím z tisku, tak funguje na BIS inspekce BIS, která v této situaci má, má, má přirozeně charakter policejního orgánu. Postupuje pod dohledem státního zástupce.

Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.

Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.

Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Komise pro kontrolu BIS nemůže do živého svazku, (tak jestliže je svazek uzavřen, budiž tak se, tak v úterý může pan Lang jako něco tam říkat, jestli je svazek otevřen nebo zůstane otevřený záměrně, tak se nedozví komise nic.)

Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Potřebujeme minimálně 40 podpisů na zřízení vyšetřovací komise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě §48 zákona o jednacím řádu PS.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

„(1)Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.
(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.“

František Bublan

František Bublan

Podle platného zákona a podle statutu naší komise (pro kontrolu BIS, pozn.) zase těch pravomocí tak moc nemáme. My samozřejmě nemůžeme vstupovat do živých věcí, ale můžeme žádat ředitele BIS, aby nám podal vysvětlení v určité kauze

Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Naším úkolem (kontrolního výboru, pozn.) není tato kontrola (nálezů NKÚ, pozn.).

Výrok označujeme jako neověřitelný, neboť neexistuje žádné oficiální ustanovení, které by přesně definovalo úkoly kontrolního výboru.

Činnost výborů upravuje Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (Část šestá) a nutno podotknout, že ne příliš konkrétně. Nehovoří ani konkrétně o úkolech kontrolního výboru. Jediný článek týkající se pravomocí výboru navenek je § 39, kde se v bodě 2 stanoví: (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

Pokud se podíváme na činnost kontrolního výboru, můžeme konstatovat, že vydává usnesení k nálezům NKÚ. S těmito usneseními následně seznamuje poslaneckou sněmovnu, případně vládu, a navrhuje patřičná opatření. Primární funkci tedy není kontrolovat práci NKÚ, ale na základě správ tohoto úřadu kontrolovat hospodaření jiných státních orgánů.

Na závěr však podotýkáme, že vymezení kompetencí mezi kontrolním výborem a NKÚ je nejasné a problematické, v minulosti bylo důvodem soudních sporů (viz kauza Dohnal - přibližné info zde, nebo v dalších výrocích této debaty).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(Naším úkolem [kontrolního výboru, pozn.] není tato kontrola), ale kontrola nakládání s finančními prostředky, to znamená státní závěrečný účet.

Druhou část výroku Vojtěcha Filipa označujeme jako pravdivou.

Kontrolní výbor skutečně kontroluje státní závěrečný účet, zprávu za rok 2010 můžete nalézt zde.

Děje se tak na základě § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), kde se říká: "Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou."

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(Kontrolním závěru NKÚ, který jsme si vyžádali mimo jiné po té kontrole v roce 2010.) A my jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci (O3/2012, pozn.) soudní cestou, (tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření.)

Tento výrok lze považovat za pravdivý.

Vojtěch Filip hovoří o sporech s NKÚ a především s jeho bývalým předsedou Františkem Dohnalem.

Spory mezi Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) a kontrolním výborem poslanecké sněmovny sahají až do roku 2009. Tehdy expertní skupina poslanců postoupila zmíněnému kontrolnímu výboru sněmovny podezření z porušení zákona dnes již bývalým prezidentem NKÚ Františkem Dohnalem. Kontrolní výbor se následně rozhodl provést v úřadu audit. Prezident NKÚ však kontrolu odmítl s tím, že je v " rozporu s ústavou ", neboť zákon nestanovuje přesná pravidla kontroly. Tyto události daly podnět k sérii soudních sporů. Ty byly nejprve vedeny ze strany kontrolního výboru (či sněmovny jako celku) k NKÚ. Vyústěním těchto soudních kauz bylo pravomocné odsouzení Františka Dohnala a jeho následné odvolání (dále např. ihned.cz, mediafax.cz). Žalobu směřovanou na sněmovnu však podal rovněž NKÚ (dále např. mediafax.cz). Ta se týkala snahy o neumožnění poslancům ze sněmovního kontrolního výboru provést kontrolu hospodaření úřadu na základě pouhého vnitřního předpisu, který si k tomu výbor schválil. Tento měsíc, resp. 14. března, Městský soud v Praze žalobu NKÚ odmítl. Správní senát, podobně jako již dříve trestní soud (ve výše uvedené kauze) uvedl, že sněmovna má právo kontrolovat hospodaření NKÚ.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(My jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci soudní cestou,) tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření (hospodaření Lesů ČR, kde měl NKÚ nalézt rizikové investice, pozn.)

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.

Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.

Jan Kubice

Jan Kubice

V každým případě já jsem v loňském roce dostal na rok 2012 navýšení od ministra financí a premiéra ve výši 900 milionů korun a v podstatě v tomto rozsahu se teď odehrává to snížení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací

Tisková zpráva vlády ze dne 26. 8. 2011 uvedla, že v rámci rozpočtu pro rok 2012 bude navýšen rozpočet ministerstvu " vnitra o 900 miliónů. 200 milionů korun poputuje hasičskému záchrannému sboru, 700 milionů je určeno policii ČR na provoz. Nehrozí proto, že by byly rušeny místní oddělení policie, tak stanice profesionálních hasičů“. Informuje tedy o navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 900 miliónů korun.

O tomto následně informovala i některá česká média, jako například E15, IHNED či Parlamentní listy.

21. 3. 2012 byl pak vládou schválen návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. O tom informovalo ministerstvo financí, přičemž tato informace je dohledatelná také na stránkách vlády.

I přes to, že doposud nebyl na oficiálních stránkách vlády zveřejněn záznam z jednání, je informace o tom, že pro něj ministr Kubice hlasoval a že z návrhu vyplývá snížení rozpočtu jeho rezortu o 800 mil. prezentována některými českými médii, jako je Česká televize či tisková agentura Mediafax.

Česká televize konkrétně uvádí: "Z letošního rozpočtu policie bude zmrazeno zhruba 803,2 milionu korun, z rozpočtu hasičského sboru bude vázáno asi 193,3 milionu korun. Ministerstvo se podle Nováka snažilo o to, aby se zmrazené částky co nejvíce blížily objemům peněz, které oba sbory letos dostaly navíc, oproti původním předpokladům. Hasičům se rozpočet na letošek dodatečně navyšoval asi o 200 milionů, policii o 700 milionů, uvedl mluvčí."

Jan Kubice

Jan Kubice

V současné době je tam (v pořádkové jednotce pro severní Čechy, pozn.) 50 policistů v té jednotce.

Pro oblast Šluknovska bylo 23.8.2011 vyčleněno na posílení místních policejních jednotek celkem 50 policistů převedených ze speciálních pořádkových jednotek krajského ředitelství hlavního města Prahy. Tito policisté zde mají sloužit až do odvolání, což by podle vyjádření rumsburského zastupitelstva pro ČTK mělo být v červnu. Speciální pořádkové jednotky mají podle ministerstva sloužit provizorně, než bude vycvičena jednotka sestávající z nových lidí, která naplní požadovaný stav až 180 policistů. Ve fázi jednání je zatím budování této nové jednotky, podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho je možné, že nebudou finační prostředky na vytvoření této jednotky z důvodu škrtů na ministerstvu.

Výrok je pravdivý, protože v současnosti na Šluknovsku skutečně působí zvláštní jednotka 50 policistů.

Jan Kubice

Jan Kubice

Hasičský záchranný sbor dostává z integrovaného záchranného programu jednu miliardu korun na hasičské stříkačky, žebříky a spoustu následujících věcí, potápěčskou techniku.

Integrovaný záchranný program jako takový není dohledatelný, a proto předpokládáme, že šlo o pouhé přeřeknutí a jedná se o investiční program pro záchranné složky.

Ministerstvo vnitra v rámci investičního programu č. 114 230 Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí od roku 2007 každoročně plánovalo investovat do obnovy vybavení Hasičského záchranného sbotu ČR ze svého rozpočtu 200 mil. Kč. Tyto prostředky jsou použity především na cisternové automobilové stříkačky (CAS).

Ve státních závěrečných účtech (odkaz k jednotlivým závěrečným účtům kapitol 314 - Ministerstvo vnitra) za roky 2007, 2008, 2009, 2010 byly plánováné prostředky vynaloženy. Za rok 2011 závěrečný účet Ministerstva vnitra nebyl doposud publikován a informace ohledně programu Periodické obnovy hlavní požární techniky zařazených do plošného pokrytí pro rok 2011 se nepodařilo dohledat.

V rámci koncepce Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami (.pdf) vydané Generální ředitelstvím HZS ČR pro rok 2011 se počítalo se snížením celkového počtu CAS za současné modernizace a unifikace. Je pravděpodobné, že v obnově techniky se tudíž pokračovalo i v roce 2011.

Nejspolehlivější údaje SZÚ pro rok 2011 prozatím není možné dohledat, proto je výrok hodnocený jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V loňském roce hasičský záchranný sbor přišel na platech hasičů o 18 % u jednotlivých hasičů.

Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.

Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:

1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%

2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:

- základní tarif - snížení o 10 %
- zvláštní příplatek - snížení o 16 %
- pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %

3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.

Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde.

Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.