Demagog.cz

Vojtěch Filip o čínských technologiích

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Hlavním tématem rozhovoru byla kauza ohledně společnosti Huawei a Filipova reakce na zprávu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Hovořil i o tom, jaký byl účel jeho cesty do Číny a s kým se tam setkal. Jak se při svém vysvětlování držel faktů?

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 21. ledna 2019 (moderátor Marie Bastlová, záznam)

15 ověřených výroků

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

To byla stranická cesta (do Číny, pozn. Demagog.cz), kterou jsem plánoval od asi září loňského roku.

V tuto chvíli nelze ověřit, zda byla cesta Vojtěcha Filipa do Číny pod záštitou KSČM ani od jakého období tuto cestu plánoval.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Kdy byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta, však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Pracovnice Sekretariátu místopředsedy Poslanecké sněmovny Kateřina Nováková odpověděla na náš mail, že návštěva Vojtěcha Filipa v Číně nebyla oficiální „parlamentní zahraniční cestou, a tedy nepodléhala schválení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR“.

Podle serveru Neovlivni.czvyráží Filip do Číny na vlastní pěst“.

Podle webu KSČM se v Číně jednalo o mezistátních a mezistranických záležitostech, přesto nemůžeme s jistotou potvrdit, že se jednalo o „stranickou cestu“.

Vzhledem k nedostatku informací hodnotíme Filipův výrok jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

BASTLOVÁ: Vystupoval jste tam, předpokládám, na schůzkách, které jste měl, i se svým titulem místopředsedy PSP, je to tak?
FILIP: Ano, jednou, a to u svého partnera, místopředsedy Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy čínského parlamentu.

Nelze ověřit, pod jakým titulem Vojtěch Filip vystupoval na schůzce se svým čínským protějškem Wangem Dongmingem. Nicméně čínský stranický web potvrzuje, že Filip vystupoval při setkání s tajemníkem provincie Sečuan Pengem Qinghuaem jako místopředseda PSP ČR .

skrýt celé odůvodnění

Podle oficiální webové stránky KSČM navštívil Vojtěch Filip Čínu ve dnech 14.–17. ledna 2019. Setkal se mimo jiné s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců, s předsedou Všečínské federace odborů Wang Dongmingem a náměstkem ministra Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Guo Yezhou. Předmětem jejich jednání bylo posouzení aktuálního stavu mezistranických styků mezi KSČM a KS Číny a jejich další rozvoj a např. aktuální stav mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Čínou.

V průběhu návštěvy Číny se Filip 16. ledna v provincii Sečuan ve městě Chengdu setkal s 1. tajemníkem této provincie, kterým je Peng Qinghua. Ve zprávě, která byla zveřejněna na oficiální webové stránce Komunistické strany Číny, je Filip titulován jako první předseda KSČM a místopředseda PSP ČR. Politici na této schůzce projednávali, jak pokračují práce na vývoji společného česko-čínského dopravního letadla a otevření nového leteckého spojení mezi Prahou a čínským městem Shen Zhen.

Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto je alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překlad prohlížeče Chrome. Podstatné je, že tiskové zprávy na daném webu jsou po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem a potvrdit či vyvrátit tvrzení o titulování Filipa v čínském parlamentu.

Nelze tedy tvrdit, že Filip vystupoval jako místopředseda PSP ČR pouze u svého partnera Wang Dongminga. Není však jisté ani to, že byl Filip u Dongminga skutečně titulován jako místopředseda Sněmovny.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Když mě požádali o setkání (Huawei, pozn. Demagog.cz), tak jsem to akceptoval.

Z veřejných zdrojů není možno dohledat, z čí iniciativy Filip do Číny cestoval.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Jakým způsobem byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Web Čínské komunistické strany informuje pouze o setkání Filipa s prvním tajemníkem provincie Sečuan Pengem Qinghua. Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto byl alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překladač prohlížeče Chrome. Podstatné také je, že jsou tiskové zprávy na daném webu po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem Dongmingem.

Z veřejně dostupných informací tedy nelze výrok fakticky ověřit.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

BASTLOVÁ: Chtěl vás (čínský protějšek, pozn. Demagog.cz) přesvědčovat, že výrobky Huawei jsou v pořádku?
FILIP: Ne, to mě nemusel přesvědčovat, to já jsem přeci už v tom svém prvním vyjádření řekl.

Filip ve svém vystoupení na ČT ještě před cestou do Číny prohlásil, že musí zpochybnit důkazy NÚKIBu o bezpečnostní hrozbě ze strany Huawei a ZTE, neboť je přesvědčen, že ředitel Úřadu stojí na jedné straně konkurenčního boje.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Filip ještě před odletem do Číny telefonicky vystoupil ve studiu České televize (čas 7:07) a zpochybnil Varování (.pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

DRAHOŇOVSKÝ: „Rozumím, tak když tedy Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost říká: používání prostředků společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu, tak to není pravda?“

FILIP: „Já jsem přesvědčen, že to pravda není, že to je postoj úředníka České republiky, který je ve vysoké funkci v Národním úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který stojí na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

DRAHOŇOVSKÝ: „Já se přiznám, pane předsedo, že nerozumím tomu, proč by měl předseda NÚKIBu stát na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

FILIP: „Prohlásil to vůči jedné firmě.“

DRAHOŇOVSKÝ: „No, protože mají důkazy o tom, že tomu tak je.“

FILIP: „Ale já ty důkazy musím zpochybnit, protože přeci to je technické zařízení, a to zařízení se nějak využívá a my přeci snad umíme dát naše techniky, kteří potom spravují bezpečnostní síť toho nebo onoho úřadu. Já jsem přeci nebyl ten, který tady horoval pro privatizaci (...)."

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Huawei je druhá největší firma na světě, je dokonce v tom 5G dál než kolegové v USA.

Společnost Huawei je druhá největší firma, avšak pouze s ohledem na počet prodaných mobilních telefonů. Konkrétní technologické náskoky Huawei jsou neověřitelné. Vyplývají pouze z vyjádření čelních představitelů firmy. V oblasti 5G čipů má konkurenční výhodu americký Qualcomm.

skrýt celé odůvodnění

Společnost Huawei se podle dat International Data Corporation (IDC) stala ve druhém kvartálu roku 2018 druhým největším prodejcem mobilních telefonů na světě. Měřítkem žebříčku IDC je celkový počet prodaných jednotek a celkový podíl na trhu s mobilními telefony. V prvním kvartálu roku 2018 byla společnost Huawei s celkovým podílem 11,8 % na třetím místě za společnostmi Apple (15,7 %) a Samsung (23,5 %). Ve druhém čtvrtletí roku 2018 společnost Huawei prodala 54 milionů zařízení a celkový podíl firmy na trhu vzrostl na 15,9 %. Ve třetím kvartálu roku 2018 si společnost Huawei druhou pozici udržela s celkovým podílem 14,6 %.

Druhé místo společnosti Huawei se však váže pouze k podílu na trhu s mobilními telefony. Magazín Fortune například nabízí žebříček Global 500 největších společností roku 2018 podle celkového ročního zisku. V tomto žebříčku je Huawei až na 72. příčce a mezi technologickými společnostmi je Huawei na sedmém místě, mj. za společnostmi Apple a Samsung. Vyjádření poslance Filipa (KSČM) je tedy zavádějící.

Pro zavedení technologie 5G je třeba provést současně dva kroky a to zavedení 5G infrastruktury a instalování 5G čipů do mobilních telefonů a dalších zařízení, které se na 5G síť mají připojit. U infrastruktury jsou dle Reuters třemi hlavními hráči společnosti Nokia, Sony Ericsson a Huawei. Dominantní pozici v čipech do koncových zařízení má americká společnost Qualcomm. Tato společnost úspěšně patentuje technologie, které odpovídají mezinárodním standardům. Tyto standardy jsou definovány pro to, aby různé telefony fungovaly v různých sítích. Qualcomm tak může díky vlastnictví těchto patentů prodávat návrhy čipů a má dominantní pozici nad dalšími výrobci mobilních čipů, jako jsou např. Huawei (a jeho dceřiná společnost HiSillicon) nebo Samsung Electronics.

Technologickým náskokem Huawei oproti konkurenci se také v kontextu současné skepse vůči jejím produktům hájí zástupce předsedy společnosti, Ken Hu. Hu se 18. prosince 2018 pro CNN vyslovil, že Huawei má oproti konkurenci náskok 12 až 18 měsíců. Konkrétní důkazy technologického náskoku jsou však neověřitelné.

Pro kontext však dodáváme, že Čína má oproti Spojeným státům náskok v rychlosti budování G infrastruktury. Podle zprávy analytické společnosti Deloitte z roku 2018 je včasné zavedení 5G sítě zásadní pro další ekonomický vývoj států. Ekonomická konkurenční výhoda získaná včasným zavedením 5G sítě může dle studie společnosti Deloitte pro dané státy trvat až 10 let (.pdf, str. 2). Právě z hlediska zavádění sítě 5G je Čína oproti USA ve vedoucí pozici. Měřítkem je počet 5G vysílačů na 10 čtverečních mil. V USA je tak 0,4 vysílače na 10 čtverečních mil oproti 5,3 vysílačům na 10 čtverečních mil v Číně. Nejrozvinutější síť má však v současnosti Japonsko s 15,2 vysílači na 10 čtverečních mil (tamtéž, str. 5). Zároveň je mezi USA a Čínou diametrálně odlišná rychlost výstavby nové 5G sítě. V roce 2017 společnost China Tower vystavěla v průměru 460 vysílačů za den. Za tři měsíce roku 2017 tak China Tower postavila v Číně více vysílačů než bylo vystavěno v celých USA mezi lety 2015-2017 (tamtéž, str. 7).

Můžeme tedy shrnout, že ačkoli Čína před USA vede co do tvorby infrastruktury, pro účinnost sítě 5G je nutno použít mobily s čipy pro danou síť určenými. Jak je zmíněno výše, technologii vyspělých čipů dominuje americká společnost Qualcomm a je proto zavádějící tvrdit, že Huawei "je dál než kolegové z USA".

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Podívejte se, například, kdo používá ty zařízení? To je T-Mobile. T-Mobile nevlastní nikdo v České republice, T-Mobile je německý vlastník. Německo se k ničemu takovému nepřipojilo (k zákazu používání zařízení Huawei, pozn. Demagog.cz).

Česká pobočka T-Mobile opravdu používá síťovou infrastrukturu od Huawei a T-Mobile má většinově, ne však absolutně, německého vlastníka. Německá vláda se zatím k zákazu používání zařízení Huawei nepřipojila.

skrýt celé odůvodnění

Společnost T-Mobile Czech Republic, a. s. uzavřela se společností Huawei již v roce 2013 smlouvu o vybudování infrastruktury pro mobilní síť LTE.

Akciová společnost T-Mobile Czech Republic má jediného akcionáře, kterým je Deutsche Telekom Europe B.V. se sídlem v Maastrichtu v Nizozemsku. Obsah nizozemského obchodního rejstříku je placený, nicméně ze stránek Deutsche Telekom plyne, že přímo či nepřímo je Deutsche Telekom stoprocentním vlastníkem T-Mobile Czech Republic. Co se týče vlastnické struktury Deutsche Telekom, ten má 68,1 % akcií ve volném oběhu, přičemž 19 % z těchto akcií je ve vlastnictví německých subjektů. Zbývajících 31,9 % akcií vlastní Spolková republika Německo (14,5 %) a německá bankovní skupina KfW (17,4 %). Celkový podíl německých vlastníků Deutsche Telekom je tak přibližně 45 %.

Pokud mluvíme o zaměstnancích společnosti, v Německu jich pracuje téměř 47 % ze všech pracovníků Deutsche Telekom. Pro srovnání ve zbylých státech EU pracuje čtvrtina zaměstnanců Telekomu a v Severní Americe lehce přes pětinu. Společnost sídlí v německém Bonnu.

Ač nejsou výše zmíněná čísla absolutně většinová, je možné přijmout interpretaci předsedy Filipa, že Deutsche Telekom nevlastní nikdo v České republice, ale většinově (ne absolutně) Němci.

Na rozdíl od jiných států se Německo k 22. lednu 2018 nepřipojilo k opatření, které by zabránilo společnosti Huawei v budování síťové infrastruktury. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro Spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto prohlášením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, není však vyloučeno, že se firma Huawei nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(Úředníci, pozn. Demagog.cz) označují za bezpečnostní riziko to železo, nikoli ten software.

Ze zprávy Národního úřadu pro kybernetickou společnost vyplývá, že hardware i software společnosti Huawei představují bezpečnostní riziko.

skrýt celé odůvodnění

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 17. prosince 2018 zprávu (.pdf, str.1), která zní:

„Použití technických nebo programových prostředků následujících společností, včetně jejich dceřiných společností, představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti: Huawei Technologies Co., Ltd., Šen-Čen, Čínská lidová republika.“

Z tohoto varování vyplývá, že se jedná jak o hardware, tak i software společnosti Huawei.

Podle bodu 7 (.pdf, str.2) je odůvodněním např.:
Technické a programové prostředky uvedených společností jsou dodávány do informačních a komunikačních systémů, které mají či mohou mít z hlediska bezpečnosti státu strategický význam. Narušení bezpečnosti informací, tedy narušení dostupnosti, integrity nebo důvěrnosti informací v takových informačních a komunikačních systémech může mít zásadní dopad na bezpečnost České republiky a její zájmy.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Jestli si koupím telefon, který bude Huawei, nebo Samsung, nebo Apple, když vezmu ty tři největší výrobce, tak přeci to zařízení si vybavím tím softwarem. Buď je tam už instalován, nebo si ho nechám přeinstalovat. To přeci záleží na mně, jaký tam budu mít.

Samsung, Huawei a Apple byli ve třetím kvartálu 2018 největší výrobci telefonů na trhu. Kompletní přeinstalace softwaru ve smartphonech je určitými technikami možná, není ale standardní a doporučovanou pro běžné uživatele. Tyto metody zároveň nejsou dostupné pro všechny telefony.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se skutečně o tři největší výrobce mobilních telefonů. Co se týče podílu na trhu s mobilními telefony, byl podle dat společnosti International Data Corporation ve třetím kvartálu roku 2018 největším výrobcem Samsung (20,3% podíl), na druhém místě Huawei (14,6% podíl) a třetí pozice patřila Applu (13,2% podíl).

Přeinstalace předinstalovaného softwaru ve smartphonu technicky možná je, nejedná se však o standardní postup. Technika získání volného přístupu práv ke všem vnitřním datům smartphonu a operačního systému se u výrobků Apple s operačním systémem iOS nazývá jailbreak. Proces umožňuje uživatelům instalovat aplikace z jiných zdrojů než je oficiální App Store, nebo kompletní odinstalování iOS a namísto toho instalaci operačního systému Android.

U telefonů Samsung, Huawei, ale i jiných značek, které využívají operační systém Android, se stejný proces nazývá rooting a opět umožňuje například instalovat neoficiální aplikace, které nepochází z Google Play. Instalace iOS na jiný smartphone než originální iPhone se dle dostupných informací zatím nepodařila. U smartphonů s původním operačním systémem Android je možné nainstalovat pouze tzv. iOS Launcher, což pouze upraví uživatelské prostředí Androidu.

O nestandardnosti těchto postupů svědčí i různá varování a nebezpečí plynoucí z jejich provádění. Například server 365tipů uvádí, že jailbreak nebo rooting může vést ke snížení zabezpečení zařízení a jeho zavirování, instalaci malware či úniku přihlašovacích údajů uživatele. Dle serveru není možné provést rooting a jailbreak na všech zařízeních s iOS a Androidem. Server také dodává, že by tyto procesy neměl provádět nezkušený uživatel.

Na závěr je v kontextu výroku předsedy Filipa důležité připomenout, že se nejedná o standardní postup, který by byl doporučován běžným uživatelům, ačkoli z Filipova tvrzení žádná nestandardnost akce nevyplývá, čímž se dopouští zavádění.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Vystoupí v televizi (úředníci, pozn. Demagog.cz) veřejně dřív, než to ohlásí například Bezpečnostní radě státu.

Úřad pro kybernetickou bezpečnost má ze zákona povinnost informovat příslušné orgány a vydat varování na svých webových stránkách. Pořadí úkonů ani Bezpečnostní rada státu však zákonem zmíněny nejsou.

skrýt celé odůvodnění

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal 17. prosince 2018 Varování před používáním hardwaru a softwaru společnosti Huawei a ZTE. O této skutečnosti informovala Česká televize poprvé ve zprávách v 15:30 téhož dne. S tímto tématem byl následně v Událostech konfrontován ministr vnitra Hamáček a taktéž o něm v pozdější relaci hovořil mluvčí NÚKIB Radek Holý. Další den byla celé kauze věnována i Devadesátka ČT24, ve které promluvil i ředitel Úřadu Dušan Navrátil.

Pro úplnost doplňme, že vláda dle zpravodajství ČT projednala zprávu NÚKIB v den vydání zprávy, a to v utajeném režimu (čas 9:24). Bezpečnostní rada státu se kauzou zabývala 21. prosince 2018.

Co se týká zákonnosti daného postupu Úřadu, §12 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, NÚKIB „vydá varování, dozví-li se zejména z vlastní činnosti nebo z podnětu provozovatele národního CERT anebo od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti.“ Varování pak uveřejní na svých internetových stránkách a oznámí zákonem určeným subjektům, především provozovatelům a správcům sítí a systémů.

V souhrnu tak můžeme říci, že ze zákona o kybernetické bezpečnosti neplyne povinnost NÚKIB předem své varování oznámit Bezpečnostní radě státu, přičemž není z veřejných zdrojů dohledatelné, zda se tak stalo či nikoliv. Filip však formuluje výrok tak, že NÚKIB udělal chybu: „Vy si myslíte, že tohle by jakýkoliv stát toleroval? Že místo toho, aby informovali ústavní činitele, informují nejdřív média? Jako to považujete za normální?“ To se však dle zákona nestalo a tvrzení předsedy komunistů hodnotíme jako zavádějící.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Například izraelská zpravodajská služba tou povinností (zákonem stanovenou spolupracovat se státem a se státními zpravodajskými službami, pozn. Demagog.cz) pověřuje každého občana Izraele.

Zpravodajská služba Shin Bet skutečně ze zákona může určitým úkolem pověřit kteroukoliv osobu, která není jejím zaměstnancem.

skrýt celé odůvodnění

V Izraeli působí tři zpravodajské služby. A'man má na starosti přeshraniční operace, připravuje také zprávy o činnosti tajných služeb pro premiéra a vládu. Shin Bet se zaměřuje na vnitrostátní kontrašpionáž a protiteroristickou činnost. Činnost nejznámější z této trojce, Mossadu, se pak orientuje na zahraničí, především na okolní arabské státy.

Právě vnitrostátně zaměřený Shin Bet, který dle čl. 7 písm. a) izraelského zákona o bezpečnostní službě (.pdf, str. 3) má chránit stát a demokratické instituce před špionáží, terorismem, sabotáží či prozrazením státních tajemství, může dle čl. 8 písm. a) odst. 1 zákona (.pdf, str. 4) získat pomoc kterékoliv osoby, která není zaměstnancem této tajné služby, a to s cílem splnění takových úkolů, které směřují k naplnění cílů tajné služby.

Občané Izraele skutečně s tajnými službami i policií široce spolupracují, a to i ze své vlastní vůle, jak vyplývá z vyjádření Meira Elrana, bezpečnostního analytika a generála ve výslužbě: „V Izraeli máme v ulicích bezpochyby více lidí od policie a bezpečnosti než třeba v evropských zemích. Ještě důležitější je ale schopnost samotných obyvatel vyhodnotit situaci kolem sebe. Lidé v Izraeli jsou ostražití, vědí, že se terčem útoku může stát kdokoliv a kdykoliv, takže se dívají a informují. Někdy až zahlcují policejní horké linky. Jejich role ochránců je ale velmi důležitá.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Huawei je zcela soukromá společnost, ta nemá s čínským státem nic společného. Byla založena pěti soukromými osobami. (...) Je registrována v Čínské lidové republice.

Společnost Huawei založila jedna soukromá osoba, která dříve působila v armádě ČLR. Společnost je registrována v ČLR a jakožto soukromá není přímo napojena na stát. Z právního hlediska má ale vůči ČLR závazek poskytovat součinnost v rámci plnění zájmů ČLR.

skrýt celé odůvodnění

Společnost Huawei byla založena roku 1987 ve městě Šen-čen, provincii Guangdong. Zakladatelem je Žen Čeng Fej, absolvent stavebního inženýrství a architektury na Chongqingské univerzitě. V roce 1974 narukoval do armády Čínské lidové republiky, kde působil jako technik a inženýr. Nakonec se vypracoval na zástupce ředitele (nejednalo se o armádní hodnost). Za své výkony byl pozván v roce 1978 na Národní vědeckou konferenci a v roce 1982 na Národní sněm Komunistické strany Číny. V roce 1983 z armády odešel a posléze založil Huawei.

Společnost Huawei je v soukromém vlastnictví. Podle vyjádření české mluvčí společnosti Huawei, Magdy Teresy Partyky, jsou veškeré akcie společnosti rozděleny mezi její zaměstnance a vstup na burzu společnost neplánuje.

Adresa hlavního sídla společnosti zní: Huawei Base, Bantian, Longgang District, Shenzhen, China. Ani s pomocí ChinaCheckup se nám podařilo nalézt čínský Národní vyhledávací systém registrovaných firem. Stránka je však pouze v čínské lokalizaci a vyhledávání je možné pouze s originálními čínskými názvy firem. Za použití funkce automatického překládání v prohlížeči Chrome se nám podařilo nalézt údaje o zapsání společnosti Huawei k 15. září 1987 ve městě Šen-čen (Shenzhen). Spolehlivost těchto výsledků je však vzhledem k výhradně čínské jazykové lokalizaci diskutabilní. Hypertextový odkaz na vyhledané údaje je nefunkční. Pro případné ověření navštivte National Enterprise Credit Information Publicity System a do vyhledávacího pole zkopírujte 华为. Následně vyřešte captcha kód a pomocí překladu stránky v Google Chrome můžete přečíst nalezené výsledky v češtině. Pro zjednodušení uvádíme screenshot z výsledků našeho vyhledávání:

Jelikož se jedná o soukromou společnost registrovanou v ČLR, má vůči tomuto státu určité závazky. Upozornil na to v prosinci 2018 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Ve zprávě NÚKIB (.pdf, str. 1-2) se mj. v bodě 4. uvádí: „Právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí, a jejímiž zákony jsou povinny se řídit, vyžaduje po soukromých společnostech součinnost při naplňování zájmů ČLR včetně podílu na zpravodajských aktivitách aj. tyto společnosti se zároveň takové spolupráci se státem povětšinou nebrání; úsilí chránit zájmy zákazníků na úkor zájmům ČLR je v tomto prostředí značně sníženo. Podle dostupných informací existuje organizační a personální propojení mezi těmito společnostmi a státem. Uvedené tedy vytváří obavy, že zájmy ČLR mohou být stavěny nad zájmy uživatelů technologií uvedených společností (Huawei a ZTE, pozn. Demagog.cz).“

Podle vyjádření IT expertů pro server HlídacíPes.org je tak například možné obávat se odposlechů, monitoringu provozních a lokalizačních údajů nebo dokonce kompletního vyřazení komunikační infrastruktury.

Podobně se pro BBC vyjádřil australský expert na kybernetickou bezpečnost Tom Uren, který prohlásil, že "spojitost mezi firmami a čínskou vládou podněcuje obavy, že by stát mohl skrze tyto firmy provádět špionáž", neboť "dle loni schválených čínských zákonů mohou čínské zpravodajské služby vyžadovat pro své snahy na čínských firmách spolupráci".

Proti těmto zprávám se do médií vyjádřil i zakladatel Žen Čeng Fej. Uvedl, že by Huawei odmítla případné žádosti Číny o důvěrné informace zahraničních zákazníků Huawei, dále uvedl: „Miluji svou zemi a podporuji komunistickou stranu. Neudělal bych ale nic, co by poškodilo jinou zemi světa. (...) Mezi mými politickými názory a podnikatelskou činností firmy Huawei neexistuje žádná spojitost.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Listovní tajemství, porušování listovních zpráv je chráněno mezinárodní úmluvou, Mezinárodním paktem o politických a občanských právech, a to platí všude.

Je pravdou, že listovní tajemství je Mezinárodním paktem o občanských a politických právech chráněno, tento pakt však nepřijalo více než 20 států OSN a neplatí tedy všude.

skrýt celé odůvodnění

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...







Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nedávno bylo zveřejněno, že americké zpravodajské služby odposlouchávaly Angelu Merkelovou.

Bývalý zaměstnanec tajných služeb Spojených států amerických Edward Snowden zveřejnil informace, že USA odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. USA takové informace však nikdy veřejně nepotvrdily.

skrýt celé odůvodnění

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(...) Německo to nechystá pro T-Mobile (zákaz nakupování od Huawei, pozn. Demagog.cz).

Německá vláda prozatím nedosáhla jednotného postoje v otázce zákazu nákupu technologií od společnosti Huawei. Jak vláda, tak i Deutsche Telekom však podle vlastních vyjádření berou bezpečnost síťových zařízení vážně a jednání tedy pokračují.

skrýt celé odůvodnění

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem neprivatizoval Český Telecom. Já jsem nebyl ten, který prodával majetek státu včetně bezpečnostních sítí.

O prodeji většinového podílu akcií ve společnosti Český Telecom rozhodla vláda Stanislava Grosse.

skrýt celé odůvodnění

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.