Demagog.cz

Volby 2017: Babiš o programu ANO

Hnutí ANO odstartovalo předvolební kampaň a představilo také svůj volební program. Při této příležitosti poskytl Andrej Babiš rozhovor serveru iDNES.cz a právě toto krátké interview jsme ověřili.

Ověřili jsme
Idnes.cz ze dne 3. září 2017 (moderátor Josef Kopecký, záznam)

6 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ano, je tam napsané, že budeme usilovat o vyrovnaný rozpočet, ale zároveň říkáme, že pokud budou na stole efektivní investice, tak samozřejmě vyrovnaný rozpočet není mantra.

Hnutí ANO představilo svůj program Teď nebo nikdy, který pojednává o vizi Andreje Babiše a jeho hnutí. V kapitole (.pdf, str. 10 a 11) „Hospodaření státu, daně, finance a rozpočtová politika“ nejprve hnutí ANO plánuje, že bude prosazen dlouhodobý vyrovnaný rozpočet.

O několik vět dále se tento plán upravuje do finální podoby. Rozpočet se může dostat do deficitu pouze v případě investic (a především v jejich výši), za žádných jiných okolností to možné není. Andrej Babiš tak správně interpretoval program svého hnutí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme unikátní situaci, kdy se stále navyšují platy. Teď chce vláda navyšovat platy, firmy navyšují platy.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť vláda i soukromý sektor skutečně mzdy zvyšují, v dlouhodobém pohledu nejde o unikátní situaci.

Průměrná hrubá nominální mzda se za dobu současné vlády, tedy od roku 2014, pohybuje kolem 25 až 28 tisíců korun. Podle dat Českého statistického úřadu průměrná mzda roste od roku 2000 postupně a ke skokovému zvyšování za současné vlády nedošlo.

V případě průměrné mzdy navíc došlo k největšímu nárůstu od roku 2000 za vlády ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL v letech 2002–2006.

Pozn. Výrok neobsahuje informaci o zvýšení prům. mzdy za rok 2017 – ta byla zveřejněna až 2 dny poté, co Babiš svůj výrok pronesl.

Ke zvyšování mezd v podnikatelském i nepodnikatelském sektoru docházelo i za předchozích vlád. V tomto případě se tedy nejedná o unikátní situaci.

Graf: Průměrné mzdy podle sférZdroj: ČSÚ

Vláda nicméně zvyšuje minimální mzdu (oproti minulým vládám), a to hned několikrát.

Co se týká platů zaměstnanců ve veřejném sektoru (.pdf, str. 10), také ty byly v posledních letech navyšovány. Další navyšování se plánuje také na rok 2018. Současná vláda zvýšila platy pedagogických a nepedagogických pracovníků v roce 2015 a následně v roce 2017. Ke zvýšení platů došlo také u příslušníků bezpečnostních sborů, a to o 10 % v roce 2017. Vláda také zvýšila platy pracovníků v sociálních službách, zaměstnanců příspěvkových organizací krajů a obcí a pracovníků v kultuře.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože ke zvyšování mezd i platů v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru docházelo průběžně i v minulých letech a za minulých vlád. Průběžně se také zvyšovala průměrná hrubá měsíční mzda. Unikátnost lze hledat pouze u minimální mzdy, kterou Sobotkova vláda oproti minulým vládám razantně zvýšila.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsou lidi, kteří jsou na sociálních dávkách, parazitují a nechtějí pracovat, s tím jsme neudělali nic, ministerstvo práce a sociálních věcí.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. osob nezaměstnaných déle než jeden rok, každý měsíc klesá. Během první poloviny roku 2017 klesl jejich počet přibližně o 25 tisíc na současných cca 116 tis. Podíváme-li se na dlouhodobě nezaměstnané v předešlých letech, je jasně patrné, že jich ubývá nejméně od roku 2014, když konkrétně v červnu 2014 jich bylo cca 243 tis. V červnu 2015 evidovaly Úřady práce ČR přibližně 215 tis. dlouhodobě nezaměstnaných a v červnu 2016 okolo 163 tis.

Dodejme, že interpretace, že dlouhodobě nezaměstnaní parazitují a nechtějí pracovat, je názorem Andreje Babiše, který v rámci výroku nijak nehodnotíme. Soustředíme se na to, zda vláda (potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí) provedla nějaké kroky k omezení zneužívání dávek, popř. ke zvýšení motivace pracovat.

Vláda ve věci sociálních dávek přijala některé změny, které s danou oblastí souvisejí. Jednalo se o opatření proti zneužívání doplatku na bydlení v rámci tzv. obchodu s chudobou nebo zjednodušení pravidel pro vyplácení a čerpání rodičovského příspěvku.

Dále pak vláda posilovala personálně úřady práce, které mohly více kontrolovat, zda nejsou dávky zneužívány. Např. v roce 2014 se zdvojnásobil počet kontrol u vyplácení doplatku na bydlení, v roce 2015 pak počet kontrol ještě stoupnul.

V souvislosti s tímto opatřením nebylo nově přiznáno od srpna 2014 do září 2016 asi 4 200 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a zhruba 9 500 jich bylo odebráno. Celkem tak stát ušetřil 138 milionů, což vyplývá z šetření Úřadu práce.

Vláda dále celkem čtyřikrát zvýšila minimální mzdu, naposledy v srpnu 2017 na 12 200 Kč s platností od ledna 2018. Zaměstnavatelé jsou tímto povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy ve snaze motivovat především nízkopříjmové skupiny k zapojení do pracovního procesu a zatraktivnit těmto skupinám práci tak, aby se jim namísto pobírání sociálních dávek vyplatilo pracovat.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vláda během svého působení čtyřikrát navýšila minimální mzdu, což lze vnímat jako snahu o zatraktivnění práce a zvýšení motivace lidí pobírajících sociální dávky zapojit se do práce. Stejně tak vláda podnikla i některé kroky v rámci zneužívání dávek – zejména personálně posílila úřady práce, které mohou jednodušeji kontrolovat vyplácené dávky; došlo rovněž k úpravám v rámci vyplácení doplatku za bydlení.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za období naší vlády, do konce července, jsme vybrali o 604 miliard korun navíc.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to, jak Babiš došel k jím vyslovenému údaji, je ve skutečnosti hrou s čísly.

Andrej Babiš v souvislosti s výběrem 604 miliard navíc vychází z výše uvedené tabulky, která je dostupná v jeho PR materiálu (str. 9) hodnotícím jeho působení v čele ministerstva financí.

Lze pozorovat, že Babiš ve svém výroku vychází z toho, o kolik se zvýšil celkově výběr daní v jednotlivých letech oproti roku 2013. Ten tedy bere Babiš jako referenční.

Takové srovnání je ovšem manipulativní, Babiš nesrovnává jednotlivé roky mezi sebou postupně, jak rostl výběr daní a pojistného, ale sčítá ke každému dalšímu roku znovu celý rozdíl mezi rokem 2013 a daným rokem. Byť už v jednotlivých předchozích letech tento přírůstek jednou (nebo víckrát) započítal.

Každý další přírustek v Babišově podání obsahuje již přičtený přírůstek z minulého roku. Např. za rok 2014 počítá s přírůstkem cca 53 miliard, v roce 2015 pak jde o 125 miliard. Těchto 125 miliard ovšem v sobě obsahuje i uvedených 53 miliard z roku 2014, nicméně Babiš/jeho tým je opětovně počítá jako nový nárůst.

Dodejme, že vycházíme-li z veřejně dostupných dat Ministerstva financí, jsou údaje pro nárůst příjmů jiné, než jaké Babiš uvádí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nějaký libyjský vůdce drze vyzývá svoje nějaké teroristy, aby útočili na italské lodě, které bojují proti pašerákům těch lidí.

Poslanec Babiš zřejmě mluví o generálu Chalífu Haftarovi, který stojí v čele Libyjské národní armády bojující v Libyi o moc s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem.

Italský parlament schválil minulý měsíc na žádost tripoliské vlády návrh na vyslání námořních plavidel do libyjských teritoriálních vod, které mají pomoci libyjské pobřežní stráži v boji proti převaděčům lidí.

Proti tomuto kroku se Haftar postavil a vzkázal, že Libyjská národní armáda si vyhrazuje právo na schvalování připlutí jednotlivých cizích lodí. Na podporu svých slov nařídil čtyřem námořním základnám blokovat italské lodě. Haftar však nijak neupřesnil, zda je připraven k blokádě italských lodí použít sílu.

Generál Haftar tak opravdu vyzval své vojsko k podniknutí určitých kroků vůči italským lodím bojujícím proti pašerákům migrantů, zda však vyzval k útoku, nelze s jistotou říct. Libyjskou národní armádu pak nelze považovat za teroristickou organizaci, jak ji označuje poslanec Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kdysi jsme měli ministerstvo hospodářství. To se rozčlenilo asi na tři nebo čtyři ministerstva a ta ministerstva nabobtnala.

Ministerstvo hospodářství bylo zřízeno v roce 1992 jako nástupce předchozího ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj. Do jeho kompetence spadala původně úprava malých a středních podniků, živností, cestovního ruchu, silniční a městské dopravy či pošty a telekomunikací.

První omezování kompetencí začalo již v roce 1992. Od prosince tohoto roku přešla působnost ve věcech silniční a městské dopravy, drah zvláštního určení, pozemních komunikací, vnitrozemské plavby, vodních cest a civilního letectví na ministerstvo dopravy.

V roce 1996 bylo rozhodnuto, že ministerstvo k 1. listopadu 1996 zanikne. Jeho dosavadní působnosti byly přeneseny na jiné resorty – ministerstvo dopravy a spojů, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. Kompetence byly tedy přeneseny na pět ministerstev a dva ústřední orgány státní správy.

Počet úředníků na ministerstvech se opravdu zvyšuje. Na to nemělo vliv jen slučování ministerstev, ale také například vstup České republiky do Evropské unie. Data z roku 1995 se nepodařilo dohledat, ale například z dostupných dat od roku 2005 lze pozorovat nárůst pracovníků na ministerstvu obchodu a průmyslu, i když je nutné dodat, že tomu tak nebylo ve všech sledovaných letech a docházelo i k úbytku zaměstnanců.

RokPočet zaměstnanců2005 771 2006 781 2013 763 2014 795 2015 792

K nárůstu zaměstnanců dochází stále také například na ministerstvu pro místní rozvoj.

RokPočet zaměstnanců201363620146422015653

Nepodařilo se nám dohledat, zda v daných konkrétních agendách, které byly přesunuty na úřady z původního ministerstva, počet lidí rostl. Obecně lze konstatovat, že počet státních zaměstnanců roste. Za poslední čtyři roky jich přibylo cca 30 tisíc (např. vojáci, hasiči, učitelé, státní úředníci), výjimkou nebyl ani resort Ministerstva financí pod vedením Andreje Babiše. Nejsou ovšem dostupná souhrnná data od 90. let, na základě nichž bychom výrok mohli hodnotit a tudíž jej ponecháváme jako neověřitelný.