Demagog.cz

Zbyněk Stanjura, Jeroným Tejc, Stanislav Polčák

Zbyněk Stanjura (ODS), Jeroným Tejc (ČSSD) a Stanislav Polčák (TOP09) hovořili v Otázkách Václava Moravce především o připravovaných novelách zákonů. Nejdiskutovanější byla otázka zákona o státním zastupitelství a pravomocí ministra spravedlnosti vůči státnímu zastupitelství nebo pravomoc prezidenta udělovat milost. Hovořilo se také o připravované novele zákona o Národním kontrolním úřadu. Nejvíce výroku se vztahovalo k zákulisním vyjednáváním v rámci koalice, nebo koalice s opozicí, sami poslanci občas neměli jasno, jaký názor zastávají špičky jejich vlastních stran. 

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 26. února 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

4 z celkově 18 ověřených výroků

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Bylo jich (milostí, pozn.) za těch 20 let České republiky uděleno asi, necelé 2 tisíce od obou dvou prezidentů. !

Podle volně dostupných údajů o počtu udělených milostí (do 27. října 2011) musíme výrok hodnotit jako pravdivý.

V letech 1992 - 2002 bylo podle archívu oficiálních webových stránek prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Havlem celkem 1453 milostí. V období od 10. prosince 2003 do 27. října 2011 bylo pak podle výčtu prezidentských milostí zveřejněných na oficiálních webových stránkách prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Klausem celkem 370 milostí. To dohromady dává celkový počet 1823 milostí udělených oběma prezidenty.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Nejsme teda s tím (pravomocí prezidenta republiky udělit milost, pozn.) úplně výjimeční. Je to v mnoha jiných státech.

Institut milosti hlavy státu skutečně existuje v mnoha státech, tento výrok je pravdivý.

Určitý reprezentativní výčet zemí lze nalézt na anglické Wikipedii. Milost může udílet hlava státu např. Ruska (článek 89 ústavy), Spojených států amerických (Hlava II. článek 2. odstavec 1.), Řecka (.pdf) (Hlava III. článek 49.) nebo Iránu (článek 110 ústavy). Liší se však v proceduře nutné k jejich udělení. Hlava státu může udělovat milosti bez dalších omezení, může dbát na doporučení komisí k tomuto účelu zřízených případně ministra spravedlnosti, může vyžadovat kontrasignaci. V některých zemích, např. Kanadě, milosti může udílet jak generální guvernér, tak komise zřízená pro udělování milostí. Ve Švýcarsku milosti, v případě menších provinění, uděluje federální parlament (článek 173 ústavy).

Najít nějakou jinou srovnatelnou demokracii, kde by byl stejný právní i faktický stav prezidentských milostí, tzn. kde by prezident měl pravomoc jak agraciace (odpuštění části nebo zbytku pravomocně uděleného trestu), abolice (nezahájení nebo nepokračování v trestním řízení) tak i rehabilitace (zahlazení následků odsouzení, tedy považování osoby za bezúhonnou) bez výjimky pro jakékoliv trestní řízení, dále neměl povinnost své rozhodnutí odůvodňovat, nebyl ze své funkce komukoliv odpovědný, jeho rozhodnutí nebylo kýmkoliv přezkoumatelné, nemusel ho s kýmkoliv konzultovat a počet milostí se pohyboval v řádu desítek ročně, nejednalo by se tedy o zcela výjimečně udělené milosti pro několik jednotlivců za volební období, je však téměř vyloučeno.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

V této chvíli jsme schválili změnu ústavy, co se týče přímé volby prezidenta. Do Senátu jsme poslali změnu ústavy, co se týče imunity zákonodárců a soudců. Projednáváme změnu ústavy, co se týče NKÚ. Možná budeme projednávat změnu ústavy, co se týče přímé volby starostů a teď bych mohl pokračovat.

Všechny Stanjurou zmíněné návrhy jsou skutečně v projednávání nebo schváleny.

V současnosti je projednáváno, resp. před vyhlášením, 5 návrhů, které mění ústavní pořádek ČR:

Návrh změny ústavy, týkající se přímé volby a postavení prezidenta, byl schválen i podepsán prezidentem.

Senát bude projednávat návrh na omezení imunity: Nově, pokud příslušná komora odepře souhlas ke stíhání senátora, ústavního soudce, nebo poslance, bude stíhání vyloučeno pouze po dobu trvání mandátu/funkce (dnes platí, že trestní stíhání, je-li odepřeno, je vyloučeno navždy).

Ve sněmovně ve druhém čtení, je návrh změny ústavou dané působnosti NKÚ, který by nově měl kontrolovat i hospodaření krajů, obcí a zákonem určených právnických osob.

Doplňme, že je zde návrh ústavního zákona o celostátním referendu (oživený po loňském zamítnutí) a úst. zákona o změnách hranic s Rakouskem.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Ta novela přináší v zásadě rozšíření pravomocí NKÚ. Kromě stávajícího se rozšiřuje možnost NKÚ kontrolovat všechny obce a města, 6 245, jmenovitě, taxativně tam jsou vyjmenované další instituce, jako Česká televize, Český rozhlas, zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace, které zřizují ministerstva, to znamená například všechny fakultní nemocnice a podobně.

Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež bude projednávána v plénu Poslanecké sněmovny PČR 12.3. 2012, opravdu rozšiřuje kontrolní pravomoci NKÚ, a to dokonce ve větším rozsahu než uvádí Zbyněk Stanjura.

Výše zmíněná novela upravuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v těchto oblastech:

  • "Hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,
  • příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet, včetně závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a příjmy a výdaje státních fondů,
  • hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,
  • hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, jde-li o
  1. zdravotní pojišťovny,
  2. veřejné výzkumné instituce,
  3. dobrovolné svazky obcí,
  4. příspěvkové organizace územních samosprávných celků,
  5. Regionální rady regionů soudržnosti,
  6. Českou televizi,
  7. Český rozhlas,
  8. veřejné vysoké školy,
  9. Českou národní banku."