Demagog.cz

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa (ODS)

  • 8
  • 1
  • 1
  • 4

Výroky

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Třetí, čtvrtý blok se nezačne stavět dřív než v roce 2017. (myšleny jsou bloky v JETE) Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012 !

Výrok Tomáše Jirsy je na základě informačního časopisu JE Temelín a dalších zpravodajských článků hodnocen jako pravdivý.

Podle oficiálního časopisu JE Temelín, tzv. temelínky (.pdf; páté číslo roku 2012), je začátek vlastní stavby plánován na roky 2016-2017. Tak se alespoň píše v článku s názvem „ČEZ dostal tři nabídky na dostavbu Temelína“ na straně šest. Stejný termín byl uveden v úvodním Slově ředitele Miloše Štěpanovského v předchozím čísle (.pdf) stejného časopisu. Tento termín uvádí také ČTK v článku České televize.

Společnost ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu těchto bloků 3. srpna 2008. Do října 2011 probíhala jednání včetně kvalifikace zájemců (ta skončila na jaře 2010). 3. července letošního roku byly otevřeny nabídky zájemců o dostavbu JE Temelín. Podpis smlouvy s vítězem této zakázky je plánován na konec roku 2013.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Ta příprava PPP teď ještě zdaleka není realizovaná. Realizuje se pouze projekční příprava, realizuje se příprava toho úseku Bošilec - Borek. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012 !

Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.

Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.

Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

O splavnění Vltavy rozhodla vláda ČSSD někdy v roce 2003 nebo 2004. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.

Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."

Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.

Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Splavnění Vltavy je v několika zákonech zmíněno. První splavnění Vltavy je zmíněno v zákoně z roku 1901, druhý je z roku 34, poslední zákon je z roku 95 a je to splavnění mezi Prahou a Budějovicema. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012

I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.

Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.

.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Nejenom ŘVC, Ředitelství vodních cest, ale taky Povodí Vltavy, které současně s tím splavněním investuje protipovodňová opatření. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012

Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý. Státní podnik Povodí Vltavy má mimo jiné jako jedno ze svých poslání uvedený bod " zabezpečení ochrany před povodněmi spadající do povinností správce vodních toků, správce povodí a vlastníka vodních děl. " Protipovodňová opatření investuje Povodí Vltavy například skrze dotační program Podpora prevence před povodněmi II. Na stránkách lze najít také mapu protipovodňových opatření realizovaných tímto státním podnikem.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Máme hejtmany z KSČM, bývalý politruk vede krajské školství a za ústavní soudce jsou běžně navrhováni bývalí členové KSČ, nově dokonce bývalý vojenský prokurátor. Jiné, 10. dubna 2013

Oldřich Bubeníček, zvolený za KSČM, je hejtmanem v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji působí na postu náměstka pro školství bývalý politruk Václav Sloup, který byl rovněž zvolen za KSČM. Jaroslav Fenyk a Jan Filip - tedy dva ze čtveřice ústavních soudců navrhovaných Milošem Zemanem - jsou bývalí členové KSČ. Jaroslav Fenyk v komunistickém režimu skutečně působil na postu prokurátora.

V minulosti již ústavní soudci prozradili, jakou mají politickou minulost prozradili. Ústavní soud totiž v roce 2010 rozhodl, že občané mají právo znát politickou minulost soudců, a to na všech úrovních české justice.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Nejprve v prosinci 2012 sociálnědemokratický Senát do rady zvolil Lukáše Jelínka, člena ČSSD a pravou ruku místopředsedy Zaorálka, Michala Uhla s napojením na Stranu zelených a člena volebního štábu Jiřího Dientsbiera, dlouholeté odpůrce ÚSTR jako konceptu ústavu historické paměti. Jiné, 10. dubna 2013

Výrok jako celek hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomáš Jirsa správně pojmenovává personálie obsažené ve výroku (pokud si odmyslíme jistou expresivnost v hodnocení Lukáše Jelínka).

Ve čtvrtek 6. prosince v tajné volbě zvolili senátoři členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilii Benešovou,Lukáše Jelínka a Michala Uhla.

Lukáš Jelínek byl v letech 2004-2006 poradcem předsedy Poslanecké sněmovny PČR Lubomíra Zaorálka, takže jisté spojení s tímto politikem lze potvrdit.

Michal Uhl je členem Strany zelených a angažoval se v kampani Jiřího Dientsbiera.

Co se týče názoru obou zmiňovaných členů Rady nedokážeme přesně posoudit, jak oba o ústavu smýšlejí, resp. formulace výroku senátora Jirsy je poměrně vágní. Jeho poznámka o tom, že oba zmínění radní odmítají "daný koncept" není součástí našeho hodnocení. Nicméně pro informaci přikládáme vyjádření obou zmíněných členů Rady ÚSTR směrem k této instituci:

Například pro týdeník RESPEKT se Michal Uhl vyjádřil takto:

„Jmenují se Ústav pro studium totalitních režimů, ne ústav pro studium StB,“ říká Uhl a dodává: „Už název ústavu je špatný. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že třeba v osmdesátých letech už tu žádná totalita nebyla, byl tu jen autoritářský režim. Akademické bádání je svobodné, nemůže být svazováno předem deklarovaným názvem.“

Lukáš Jelínek ve stejném článku zmiňuje:

Že ústav umí popsat uzlové momenty represe v naší historii, o tom nikdo nepochybuje,“ říká radní Lukáš Jelínek. „Jenže mně chybí jiné pohledy,“ argumentuje Jelínek. „Třeba jak vnímali komunismus dělníci na Ostravsku, jaká byla tehdy skutečná úroveň zdravotnictví (...) Prostě úhel, který se týká obyčejných lidí, kteří snad ani neměli tušení, co to je StB.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Po dohodě v levicovém Senátu k nim přibyla další odpůrkyně ÚSTR, ambiciózní archivářka z Národního archivu Emilie Benešová. (do rady ÚSTR - pozn. Demagog.cz) Jiné, 10. dubna 2013

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany)... Jiné, 10. dubna 2013

Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.

Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "

O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "