Demagog.cz

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa (ODS)

  • 8
  • 1
  • 1
  • 4

Výroky

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Bylo to roku 2000, kdy prezident Václav Havel poslal k Ústavnímu soudu novelu volebního zákona, která posilovala vítěze voleb tak, aby mohl sestavit funkční vládu. Ač novela řádně prošla ústavní většinou obou komor, Ústavní soud novelu zrušil. Jiné, 18. května 2013

Výrok senátora Jirsy je hodnocen jako zavádějící. Přestože popisuje vcelku přesně reálie kolem novely volebního zákona v roce 2000, tak není pravda, že tato úprava prošla v obou komorách ústavní většinou, jak konkrétně tvrdí.

Co se týká zmíněného volebního zákona, tak v roce 2000 byl novelizován tak, že zaváděl některé nové prvky, které měly posilovat silnější strany ve volbách (např. zvýšení počtu volebních obvodů). Tato novela, která prošla zákonodárným procesem, byla prezidentem Havlem (ten nejprve zákon také vetoval) skutečně poslána k Ústavnímu soudu (.pdf - usnesení ÚS), jenž ji v roce 2001 zrušil (ne však celou).

Co se týká hlasování v obou komorách, senátor Jirsa mluví o ústavní většině. Ta je definována jako nejméně třípětinová podpora všech poslanců/přítomných senátorů. V Poslanecké sněmovně je tedy třeba pro ústavní většinu nejméně podpora 120 poslanců a v Senátu se počet mění v závislosti na počtu přítomných.

HlasováníPodpora návrhu novely vol. zákonaPoslanecká sněmovna - 3. čtení Pro 117Senát Pro 40 (ze 79 přítomných) Poslanecká sněmovna - po vetu prezidenta Pro 124

Jak vyplývá s výše přiložené tabulky, ústavní většinou novela volebního zákona prošla pouze v Poslanecké sněmovně, a to až po vetu prezidenta Havla. Klasicky ve třetím čtení nedosáhla podpora ústavní většiny ani zde. Pro doplnění uvádíme, že tento typ zákona automaticky k prosazení ústavní většinu nepotřebuje, senátor Jirsa se na ni ovšem explicitně odvolává.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Máme hejtmany z KSČM, bývalý politruk vede krajské školství a za ústavní soudce jsou běžně navrhováni bývalí členové KSČ, nově dokonce bývalý vojenský prokurátor. Jiné, 10. dubna 2013

Oldřich Bubeníček, zvolený za KSČM, je hejtmanem v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji působí na postu náměstka pro školství bývalý politruk Václav Sloup, který byl rovněž zvolen za KSČM. Jaroslav Fenyk a Jan Filip - tedy dva ze čtveřice ústavních soudců navrhovaných Milošem Zemanem - jsou bývalí členové KSČ. Jaroslav Fenyk v komunistickém režimu skutečně působil na postu prokurátora.

V minulosti již ústavní soudci prozradili, jakou mají politickou minulost prozradili. Ústavní soud totiž v roce 2010 rozhodl, že občané mají právo znát politickou minulost soudců, a to na všech úrovních české justice.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Nejprve v prosinci 2012 sociálnědemokratický Senát do rady zvolil Lukáše Jelínka, člena ČSSD a pravou ruku místopředsedy Zaorálka, Michala Uhla s napojením na Stranu zelených a člena volebního štábu Jiřího Dientsbiera, dlouholeté odpůrce ÚSTR jako konceptu ústavu historické paměti. Jiné, 10. dubna 2013

Výrok jako celek hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomáš Jirsa správně pojmenovává personálie obsažené ve výroku (pokud si odmyslíme jistou expresivnost v hodnocení Lukáše Jelínka).

Ve čtvrtek 6. prosince v tajné volbě zvolili senátoři členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilii Benešovou,Lukáše Jelínka a Michala Uhla.

Lukáš Jelínek byl v letech 2004-2006 poradcem předsedy Poslanecké sněmovny PČR Lubomíra Zaorálka, takže jisté spojení s tímto politikem lze potvrdit.

Michal Uhl je členem Strany zelených a angažoval se v kampani Jiřího Dientsbiera.

Co se týče názoru obou zmiňovaných členů Rady nedokážeme přesně posoudit, jak oba o ústavu smýšlejí, resp. formulace výroku senátora Jirsy je poměrně vágní. Jeho poznámka o tom, že oba zmínění radní odmítají "daný koncept" není součástí našeho hodnocení. Nicméně pro informaci přikládáme vyjádření obou zmíněných členů Rady ÚSTR směrem k této instituci:

Například pro týdeník RESPEKT se Michal Uhl vyjádřil takto:

„Jmenují se Ústav pro studium totalitních režimů, ne ústav pro studium StB,“ říká Uhl a dodává: „Už název ústavu je špatný. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že třeba v osmdesátých letech už tu žádná totalita nebyla, byl tu jen autoritářský režim. Akademické bádání je svobodné, nemůže být svazováno předem deklarovaným názvem.“

Lukáš Jelínek ve stejném článku zmiňuje:

Že ústav umí popsat uzlové momenty represe v naší historii, o tom nikdo nepochybuje,“ říká radní Lukáš Jelínek. „Jenže mně chybí jiné pohledy,“ argumentuje Jelínek. „Třeba jak vnímali komunismus dělníci na Ostravsku, jaká byla tehdy skutečná úroveň zdravotnictví (...) Prostě úhel, který se týká obyčejných lidí, kteří snad ani neměli tušení, co to je StB.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Po dohodě v levicovém Senátu k nim přibyla další odpůrkyně ÚSTR, ambiciózní archivářka z Národního archivu Emilie Benešová. (do rady ÚSTR - pozn. Demagog.cz) Jiné, 10. dubna 2013

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany)... Jiné, 10. dubna 2013

Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.

Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "

O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Jelínek s Uhlem dokonce uváděli, že odvolání Hermana a celého jeho managementu je přímý požadavek tehdejších místopředsedů ČSSD Zaorálka a Dienstbiera. Jiné, 10. dubna 2013

Bohužel se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat Tomášem Jirsou zmiňované vyjádření Lukáše Jelínka a Michala Uhla, proto nemůžeme daný výrok hodnotit jinak, než jako neověřitelný.

Místopředseda Rady ÚSTR Lukáš Jelínek pro iDnes.cz uvedl: "Pokud chceme, aby ústav byl institucí odideologizovanou a nepolitickou, tak se radní nemohou zabývat tím, jestli přicházejí nějaké tlaky zleva nebo zprava, například vyjádření od komunistů nebo od předsedy ODS." Dále odmítl, že by Radu k odvoláni Hermana někdo instruoval. Na základě tohoto tvrzení však nemůžeme přímo vyvodit, že Jelínek či Uhl nějaký politický tlak necítili.

K věci se vyjádřil i Petr Nečas, který za odvoláním Hermana vidí jasnou snahu o politizaci ústavu ze strany ČSSD. Bohuslav Sobotka to dementoval a zdůraznil, že: "odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala."

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Je signifikantní, že při poslední volbě v Senátu nebyl zvolen hlavní iniciátor vzniku ÚSTR, emeritní senátor a dnešní starosta Jičína Jiří Liška. Jiné, 10. dubna 2013

Výrok je na základě dostupných zpráv o volbě členů Rady ÚSTR v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Na úvod poznamenáváme, že nakolik "je signifikantní" nezvolení Jiřího Lišky do Rady ÚSTR, není součástí hodnocení. Soustředíme se pouze na fakta, která jsou ve výroku senátory Jirsy obsažena.

Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, byl kandidátem do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého nominovala Poslanecká sněmovna. Nicméně zvolen nebyl, jak dokládají mediální výstupy (ČT) z této volby, tak i stenozáznam (vystoupení senátorky Hany Doupovcové) z jednání Senátu, kdy výsledky volby, které se Liška účastnil, oznámila senátorka Doupovcová:

"...Druhá volba. První volba, druhé kolo – návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Rady ÚSTR. Počet vydaných lístků 65, počet odevzdaných platných i neplatných lístků 65. Z toho neplatných lístků 5. Pro Jiřího Lišku bylo odevzdáno 23 hlasů. V druhém kole I. volby nebyl pan Jiří Liška zvolen. Děkuji." Tomáš Jirsa také zmiňuje politické aktivity Jiřího Lišky. Ten je skutečně bývalým senátorem (do roku 2010) a současným starostou Jičína.

Role Lišky při vzniku ÚSTR je taková, že byl jedním z předkladatelů zákona o Ústavu paměti národa (.pdf - 1. snahy o založení podobné instituce), tento návrh také v Senátu obhajoval. Informace o dalším vývoji, který směřoval k založení ÚSTR, lze dohledat na webu této instituce (chronologie vzniku), a to včetně podílu tehdejšího senátora Lišky.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Naopak, zvolením prorektora Jana Bureše, dalšího levicového stranického kandidáta, byl plán zřejmě dokonán. Ihned druhý den po volbě, aniž by se nový radní podrobněji seznámil s činností ÚSTR i ředitele Hermana, prohlásil, že je pro jeho odvolání. Jiné, 10. dubna 2013

Jan Bureš v rozhovoru pro Český rozhlas (audio v textu - čas 05:30) z 21. 3. 2013 (kdy byl zvolen do Rady ÚSTR) prohlásil, že se musí se situací v Ústavu pro studium totalitních režimů nejprve více seznámit, než se rozhodne, zda-li bude pro, či proti odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTR.

Jiný zdroj, který by potvrzoval tvrzení senátora Jirsy, se nám nepodařilo dohledat.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Třetí, čtvrtý blok se nezačne stavět dřív než v roce 2017. (myšleny jsou bloky v JETE) Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012 !

Výrok Tomáše Jirsy je na základě informačního časopisu JE Temelín a dalších zpravodajských článků hodnocen jako pravdivý.

Podle oficiálního časopisu JE Temelín, tzv. temelínky (.pdf; páté číslo roku 2012), je začátek vlastní stavby plánován na roky 2016-2017. Tak se alespoň píše v článku s názvem „ČEZ dostal tři nabídky na dostavbu Temelína“ na straně šest. Stejný termín byl uveden v úvodním Slově ředitele Miloše Štěpanovského v předchozím čísle (.pdf) stejného časopisu. Tento termín uvádí také ČTK v článku České televize.

Společnost ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu těchto bloků 3. srpna 2008. Do října 2011 probíhala jednání včetně kvalifikace zájemců (ta skončila na jaře 2010). 3. července letošního roku byly otevřeny nabídky zájemců o dostavbu JE Temelín. Podpis smlouvy s vítězem této zakázky je plánován na konec roku 2013.

Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa

Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman. Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.