Demagog.cz

Alexander Černý

Alexander Černý (KSČM)

  • 4
  • 0
  • 2
  • 0

Výroky

Alexander Černý

Alexander Černý

Ten meziroční nárůst na letošní rok (původně naplánovaný, pozn. Demagog.cz) byl opravdu extrémní. Tolik armáda přidáno nikdy v minulosti nedostala. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Před snížením výdajů na obranu počítal navrhovaný státní rozpočet na rok 2021 s výdaji ve výši 85,4 miliardy korun. Oproti předchozímu roku jde o zvýšení přibližně o 10 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany, jak uvádí Alexander Černý.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) původně stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). 

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, poté změnila rozpočet mj. i Ministerstvu obrany. Novelou se tak na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliard korun.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Před tímto snížením dosahoval meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany částky necelých 10 miliard korun. Jak dokládá přiložený graf, jedná se o nejvyšší nárůst rozpočtu Ministerstva obrany oproti předchozímu roku. 

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Alexander Černý

Alexander Černý

Armáda by i po tom zkrácení, i kdyby to bylo o plných 10 miliard (…), tak by stále měla na investice víc peněz, než s jakými hospodařila v roce 2020. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021 !

Ministerstvo obrany mělo v roce 2020 na investice více než 16 mld. Kč. Snížení letošního obranného rozpočtu o 10 mld. dle návrhu KSČM by vedlo ke škrtům v investicích, které by i tak zůstaly vyšší než vloni, ministerstvo by však muselo škrtat také v provozních výdajích.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). Z toho na kapitálové výdaje bylo vyčleněno 16,4 miliardy korun (sešit C, tabulka č. 6, str. 199). Částku, kterou armáda plánovala použít na investice, ministr obrany na počátku roku vyčíslil na více než 18 miliard korun.

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, změnila rozpočet mj. Ministerstvu obrany. Novelou se již na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Největší část peněz byla odebrána z výdajové položky Zajištění obrany ČR silami Armády ČR (str. 5/17) se zdůvodněním (str. 7), že úspora vznikne „především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky“. Ministerstvo obrany nakonec vyčíslilo (.pdf, str. 12) velikost svých kapitálových výdajů v roce 2020 na 14,6 mld. Kč, na investice však šlo celkem 16,1 miliarda korun (str. 22).

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Kapitálové výdaje měly dle tohoto návrhu dosahovat 22,5 miliard korun (.pdf, sešit C, tabulka č. 6, str. 198). Na celkové investice ministr obrany Metnar plánoval (video, čas 12:03) vydat 25 miliard korun, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva.

Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Pozměňovací návrh zredukoval částku určenou na „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“ o cca devět miliard korun. „Výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu“ se snížily o přibližně 980 milionů korun. Tyto peníze se tedy přesunuly z armádních nákupů do rozpočtové rezervy. Nicméně ze zákona o státním rozpočtu vyplývá, že položka „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“, která byla z podnětu komunistů snížena o devět miliard, je přibližně dvakrát vyšší než celkové plánované investiční prostředky, a její většina tedy spadá do neinvestičních výdajů. Implicitním záměrem pozměňovacího návrhu tedy je, aby Ministerstvo obrany snížilo výdaje nejen na investice, ale také na provozní výdaje.

Snížení výdajů armády o 10 miliard, ke kterému došlo v důsledku schválení pozměňovacího návrhu poslankyně Vostré, tak mohlo (a mělo) ministerstvo rozložit jak mezi náklady investičního, tak neinvestičního (provozního) charakteru. Záleželo by na konkrétním hospodaření ministerstva. Z vyjádření ministra obrany Metnara však jasně plyne (video, čas 12:03), že většina této sumy by měla být odebrána právě z investic.

Lze tak říci, že investice armády v roce 2021 se podle schváleného rozpočtu měly pohybovat minimálně na úrovni 15 miliard korun s tím, že pokud by se Ministerstvu obrany podařilo uspořit peníze v jiných oblastech, mohly investice tuto sumu přesáhnout. Ministerstvo obrany přitom vyčíslilo (.pdf, str. 22) své investice v roce 2020 na více než 16 miliard korun. Výrok Alexandra Černého tak hodnotíme jako zavádějící, protože podle schváleného rozpočtu by sice měla mít armáda v roce 2021 čistě na investice více než v roce předchozím, vyžadovalo by to však, aby ušetřila výraznou sumu ve výdajích provozního charakteru.

Závěrem dodejme, že uvedené výpočty (investice v minimální výši 15 mld. v roce 2021) se týkají situace za začátku tohoto roku, kdy bylo Ministerstvu obrany odebráno 10 mld. korun. V tomto kontextu pronesl Alexandr Černý svůj výrok. Premiér Andrej Babiš však již po odebrání peněz z obranného rozpočtu oznámil, že vláda začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany přesunutých 10 miliard korun vrátí. Tento závazek však vláda nedodržela, Ministerstvu vrátila na konci ledna pouze pět miliard korun, o zbylých pěti miliardách by měla rozhodnout v únoru.

Alexander Černý

Alexander Černý

Navíc jsme už jsme si tradičně zvykli, že nelze tu částku celou dočerpat. Kvituji s povděkem, že se tentokrát podařilo hodně, ale stejně byl na konci roku zůstatek kolem dvou miliard. Ještě v polovině října to bylo, já nevím, 15 miliard. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Ministerstvo obrany v loňském roce nespotřebovalo jen 1,8 miliard Kč, jedná se o nejnižší částku za posledních 5 let. Ještě v říjnu přitom mělo zůstatek 25 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo obrany nakonec v loňském roce hospodařilo se 76,1 miliardou Kč, z čehož bylo vyčerpáno 74,3 miliardy (97,5 % rozpočtu). Nespotřebovaných tedy ke konci roku 2020 zůstalo 1,8 miliard Kč, což představuje v porovnání s předchozími roky nejnižší částku za posledních 5 let.

Za rok 2019 resort obrany nespotřeboval 2,8 miliard Kč (při rozpočtu 71,1 miliarda), za rok 2018 3,5 miliard Kč (při rozpočtu 63,3 miliardy) a v letech 2017 a 2016 zůstalo více než 4 miliardy Kč (při rozpočtu 57,3, respektive 49,7 miliard). 

V loňském roce se navíc výše rozpočtu několikrát měnila. Ministerstvo obrany mělo původně dle plánů státního rozpočtu hospodařit se 75,5 miliardami Kč. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru se však resort v březnu vzdal 2,9 miliard. Nicméně po započtení všech disponibilních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů či nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 dosáhl rozpočet právě již zmíněných 76,1 miliard Kč.

Nespotřebovaných 1,8 miliard Kč pak představovaly jak mandatorní, tak provozní výdaje. V rámci mandatorních výdajů bylo v tomto směru ušetřeno 446 milionů Kč, a to převážně za nedočerpání příplatků za službu v zahraničí (kvůli menšímu počtu nasazených vojáků), za nižší výdaje na platy (kvůli utlumení některých činností) a pojistné. V rámci provozních nákladů nebylo spotřebováno celkem 542 milionů Kč. Kromě těchto výdajů pak nebylo dočerpáno 782 milionů Kč v oblasti programového financování, kdy se jednalo převážně o různé investiční akce.

Ještě v říjnu přitom ministerstvo vyčerpalo (.pdf) ze svého rozpočtu „pouze” 51,2 miliardy Kč, kdy tak zůstávalo nespotřebováno 25 miliard. Ke konci listopadu (.pdf) se pak jednalo o 17 miliard a na konci roku (.pdf) již zmíněných 1,8 miliard. Poslanec Černý tedy nevyčerpané prostředky za říjen neuvádí správně. 

Vzhledem k tomu, že v ostatních částech výroku má pravdu a u říjnové částky sám uvádí, že si jí není jistý, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Alexander Černý

Alexander Černý

Mají (Armáda ČR, pozn. Demagog.cz) celou řadu zakázek, které ještě nejsou smluvně uzavřeny. A tam jde o zhruba 10 miliard. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Smluvně uzavřené investiční zakázky Ministerstva obrany ČR mají hodnotu 15 miliard korun. Zbylých 10 miliard je určeno na již rozběhnuté zakázky, které mají být v roce 2021 zasmluvněny a částečně či celkově zaplaceny.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Alexandera Černého se týká financování české armády. Konkrétně reaguje na otázku, na čem by eventuálně mohla česká armáda ušetřit vzhledem ke stále chybějícím pěti miliardám korun v jejím rozpočtu. Obavy o budoucí investice a zakázky v souvislosti s možným ohrožením modernizace armády zmínili dva bývalí náčelníci generálního štábu, a to Petr Pavel a Jiří Šedivý. Konkrétně Jiří Šedivý poukázal na slova ministra obrany Metnara, že investice na příští rok jsou z velké části smluvně zavázány. 

Zmíněné obavy o modernizaci a rozvoj armády nastínil v rozhovoru na ČT i ministr obrany Metnar (video, čas 12:03) v listopadu roku 2020, kdy se o možných škrtech v armádním rozpočtu na žádost komunistů teprve spekulovalo. Metnar konkrétně zmiňuje částku 25 miliard, která je plánována na investice, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva. Dodává (video, čas 16:02), že projekty týkající se modernizace se navíc uzavírají na 3 až 5 let a je běžné, že se na počátku platí záloha.

Pro získání bližších informací jsme kontaktovali odbor komunikace Ministerstva obrany ČR. Ředitel odboru Jan Pejšek uvedl, že proces armádních zakázek je oproti jiným specifický a celková realizace jednotlivých projektů se pohybuje v řádu několika let. Potvrdil již zmíněný výrok ministra obrany Metnara, že z armádního rozpočtu je na investice určeno 25 miliard korun, přičemž 15 miliard korun je určeno na splátky již dříve uzavřených smluv, které se týkají například nákupu vrtulníků, radarů nebo obrněných vozidel TITUS.

Jan Pejšek dále uvedl, že zbylých 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka či v případě menších nákupů uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dodává, stejně jako výše zmínění, že chybějících 10 miliard by znamenalo pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Alexander Černý

Alexander Černý

(…) jsme měli rozpočet na obranu kolem 42, 43 miliard (…) teď máme dvojnásobný rozpočet. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

V roce 2012 odpovídala výše rozpočtu Ministerstva obrany částce 43,5 mld. Kč, v dalších dvou letech pak 42 mld. Kč. Rozpočet na obranu pro rok 2021 činí k 8. únoru 80,4 mld. Kč. Alexander Černý tedy správně uvádí, že nyní je na obranu vyčleněn přibližně dvojnásobný rozpočet.

skrýt celé odůvodnění

Rozpočet ČR na obranu se okolo částky 42 miliard korun pohyboval vícekrát. Například v roce 1999, kdy se podle zákona o státním rozpočtu jednalo o cca 41,5 miliardy korun. Alexander Černý však má pravděpodobně na mysli období let 2012 až 2014, právě v té době totiž výdaje Ministerstva obrany přibližně odpovídaly částkám zmiňovaným ve výroku. V roce 2012 to dle zákona o státním rozpočtu bylo konkrétně 43,5 miliard korun, v roce 2013 42,1 miliarda korun a v roce 2014 se jednalo o takřka shodnou částku 42,0 miliard.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle současného znění zákona o státním rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Uveďme, že snížení rozpočtu Ministerstva obrany o zmíněných 10 miliard korun bylo podmínkou KSČM pro podporu státního rozpočtu na rok 2021, jehož schodek činí 320 miliard korun. Vláda nicméně po schválení novely zákona o státním rozpočtu následně slíbila, že začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany 10 miliard korun vrátí zpět. Ke dni rozhovoru 8. února 2021 tak vláda neučinila, pouze na mimořádné schůzi konané 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun pěti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany.

Rozpočet ministerstva obrany na rok 2021 nyní odpovídá výši 80,4 miliardy korun. Nejedná se o přesný dvojnásobek částky 42 či 43 miliard, Alexander Černý se však vejde do 10% tolerance, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Alexander Černý

Alexander Černý

Zákony v tuto chvíli krajům neumožňují, aby zasahovaly v průběhu nebo před takovou aférou. Mohou spíš pomáhat řešit její důsledky. (výrok se týká kauzy kolem metylalkoholu) Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 25. září 2012

Kraje jistě nemají nástroje na předcházení výrobě nelegálního alkoholu (nastavení norem pro výrobu, prodej a kontrola dodržování je v rukou státu, respektive celní správy), ale v průběhu nastalé krize se zapojit jistě mohou.

Několik krajů například zřídilo krizové telefonní linky (například Jihomoravský, Plzeňský nebo Moravskoslezský), krizové štáby (např. Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj) nebo speciální místa, kde si občané mohou nechat otestovat své domácí zásoby alkoholu (např. znovu kraj Jihomoravský).