Demagog.cz

Martin Juroška

Martin Juroška (KSČM)

  • 7
  • 2
  • 1
  • 2

Výroky

Martin Juroška

Martin Juroška

Podařilo se navýšit platy zaměstnanců společností, ať už v dopravním podniku, nebo v sociálních službách.

V roce 2017 se zvýšily platy řidičů ostravského dopravního podniku i pracovníků v sociálních službách a v únoru 2016 také v Ostravské nemocnici. Nicméně dopravní podnik zvedl platy až po dohodě s odboráři a za zvýšení v sociálních službách je zodpovědný kraj.

skrýt celé odůvodnění

V obou oblastech média informovala o zvýšení platů v ostravském regionu. Na jaře 2017 psal Rozhlas Ostrava o zvýšení platů řidičů ostravského dopravního podniku, a to konkrétně o 3 000 Kč měsíčně. Vedení Dopravního podniku Ostrava se na zvýšení platů dohodlo s odbory. Web Moravskoslezského kraje v červnu 2017 pak informoval o zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které jsou však financovány z vlastního rozpočtu kraje. O něco dříve, v únoru 2016, Moravskoslezský deník také zmínil zvyšování platů v Ostravské nemocnici, a to nad rámec vládou stanoveného růstu platových tarifů.

Martin Juroška

Martin Juroška

Vytvářely se pouze zbytečné a umělé rezervy (po posledních volbách, pozn. Demagog.cz). Jednou to byla rezerva na strategické investice, jednou to byla rezerva na předpokládaný výpadek daní, který nepřišel.

Je pravda, že za současného volebního období rezervy vytvořeny byly, v roce 2016 byla rezerva dokonce výrazně větší. Nedohledali jsme však rezervu pro výpadek daní. Nemůžeme zároveň hodnotit, zda byly rezervy zbytečné.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací dostupných v účetních zprávách úřadu města Ostrava měly rezervy ve zmíněných letech následující hodnoty:

2013 (.pdf, str. 5): 4 996 787 Kč

2014 (.pdf, str. 5): 1 951 664 Kč

2015 (.pdf, str. 5): 4 805 735 Kč

2016 (pdf, str. 5): 161 017 302 Kč

Roky 2013 a 2014 patřily do předchozího volebního období.

Je pravda, že rok 2016 znamenal z hlediska rezerv v ostravském rozpočtu velký růst, podle primátora Tomáše Macury a jiných byly rezervy opodstatněné. Investiční náměstek Břetislav Riger také uvedl, že část rezerv půjde na nákup nemovitostí a především výkup pozemků, které náměstkyně Iveta Vozňáková upřesnila například na území “mezi centrem Ostravy, Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic.“ Náměstkyně Vozňáková také dodala, že část rezervy (která podle jejích slov v roce 2017 čítala 445 milionů korun) půjde na strategické investice, zahrnující mimo jiné “rekonstrukci areálu Divadla Jiřího Myrona za 187 milionů, prodloužení kanalizačního sběrače B do Radvanic za 114 milionů, I. etapu transformace pobytových služeb Čtyřlístek za 65 milionů, rekonstrukci stadionu Bazaly za 50 milionů či vybudování II. etapy sportovního areálu U Cementárny za 42 milionů korun.”

V dostupných dokumentech jsme tak dohledali rezervy vytvořené pro investiční akce, nikoli však rezervy "na předpokládaný výpadek daní", které zmiňuje Juroška. Rovněž nehodnotíme, zda rezervy byly či nebyly opodstatněné a zda mohly tyto finanční prostředky být využity jinak.

Martin Juroška

Martin Juroška

Daňové příjmy města za ty čtyři roky jsou o více než čtyři miliardy větší než v předcházejícím volebním období.

Z Juroškova výroku vyznívá, že již aktuálně v září 2018 v současnou chvíli daňové příjmy jsou (!) o 4 mld. Kč větší než v předcházejícím období. Není tomu tak a není zároveň pravda, že rozpočtem plánované příjmy do konce roku 2018 by měly učinit rozdíl vyšší než 4 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z údajů Monitoru státní pokladny pro město Ostrava. Pro minulé volební období započítáváme roky 2011, 2012, 2013 a 2014. Pro aktuální období započítáváme roky 2015, 2016, 2017 a stav daňových příjmů k 30. červnu 2018. Pro celkový pohled na celý rok 2018 můžeme ovšem použít zatím pouze schválený návrh rozpočtu.

Pokud bychom následovali přesně slova Jurošky, hledali bychom nárůst 4 mld. Kč v městské kase již k tomuto datu a nikoli až ke konci rozpočtového období. K 30. červnu 2018, což je poslední aktuální termín, tvořily daňové příjmy roku 2018 celkem zatím 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč.

Připusťme, že Juroška hovořil v tom smyslu, že současný plán slibuje (!) o více než 4 mld. Kč na daních více, než v předcházejícím volebním období.

Předcházející volební období 2010–2014

  • 2011 – 6 059 529 tis. Kč
  • 2012 – 6 118 581 tis. Kč
  • 2013 – 6 314 278 tis. Kč
  • 2014 – 6 521 857 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů je roven 25 014 245 tis. Kč

Aktuální volební období 2014–2018

  • 2015 – 6 509 471 tis.Kč
  • 2016 – 7 053 173 tis.Kč
  • 2017 – 7 468 893 tis.Kč
  • 2018 (pouze odhadovaný příjem dle rozpočtu) - 7 946 487 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů plánovaných je 28 978 024 tis. Kč, tedy o necelé 4 miliardy více. Ani výhled tak neplánuje větší nárůst než 4 miliardy, jak tvrdí Juroška.

Vezměme ještě v úvahu, že k 30. červnu 2018 tvořily daňové příjmy 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že k tomu dojde, nicméně v tuto chvíli to nelze říci s určitostí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Juroška explicitně říká, že příjmy jsou vyšší než 4 mld. Kč. Tomu tak v tuto chvíli není a není tomu tak ani v plánovaném rozpočtu.

Martin Juroška

Martin Juroška

Město se na to jaksi vybodlo (vyhlášení bezdoplatkových zón - pozn. Demagog.cz), náměstek primátora za hnutí Ostravak pan Mariánek dokonce odrazoval jednotlivé městské obvody, aby aplikovaly tuto možnost. Jediným městským obvodem, kde je to v současné době vyhlášeno, jsou Michálkovice, kde situace není zdaleka nejhorší.

Michálkovice jsou skutečně jediným městským obvodem v Ostravě, kde je vyhlášena tzv. bezdoplatková zóna, a to od července 2018. Informace o tom, že náměstek primátora Mariánek odrazoval městské části od této možnosti, je z veřejných zdrojů neověřitelná.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. bezdoplatková zóna neboli oficiálně oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů byla Úřadem městského obvodu Michálkovice vyhlášena v červenci 2018 a zveřejněna na úřední desce jako oznámení č. 103/2018. Michálkovice mají jako jediná městská část v Ostravě na svém území vyhlášenou bezdoplatkovou zónu, např. městská část Moravská Ostrava a Přívoz se svou žádostí o vyhlášení těchto zón neuspěla.

Michal Mariánek byl od roku 2015 náměstkem primátora pro oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a prevence kriminality. Mariánkovo vyjádření k tématu bezdoplatkových zón se nám však nepodařilo dohledat, stejně jako jeho potenciální jednání s městskými obvody. Z Juroškovy strany se tam jedná o nepodložené tvrzení, které nedovedeme verifikovat.

Martin Juroška

Martin Juroška

Není pravdou, že se peníze (z fondu pro knihovnu, pozn. Demagog.cz) použily na hrazení poplatků ve zdravotnictví.

Z 600 milionů korun určených na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě bylo do zdravotnictví přesměrováno 100 milionů. Prostředky však šly na infrastrukturu zdravotnictví a nikoli na úhradu poplatků.

skrýt celé odůvodnění

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.


Martin Juroška

Martin Juroška

Krajská vláda KSČM a ČSSD v roce 2012 rozhýbala program dotací na výměnu domovních kotlů. Město se připojilo k tomu, že poskytuje například úvěry na předfinancování této výměny kotlů.

ČSSD i KSČM opravdu stály u zrodu kotlíkových dotací a města se připojila tak, jak Juroška tvrdí.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).

Martin Juroška

Martin Juroška

Nedávno přišel nápad, že by zde měla být vybudována nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun spalující úplně ten nejnebezpečnější odpad.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Společnost Suez chce vybudovat novou spalovnu odpadu s kapacitou 20 tisíc tun ročně, a protože Moravskoslezský kraj dlouhodobě prosazuje stavbu nové spalovny v Karviné.

skrýt celé odůvodnění

Podle Plánu odpadového hospodářství (str. 81) vypracovaného Moravskoslezským krajem existuje v současnosti na území tohoto kraje 1 spalovna. Ta stojí v Ostravě – Mariánských Horách a společnost, která ji provozuje, chce na stejném místě postavit spalovnu ještě jednu. Kapacita této nové spalovny má být 20 tisíc tun odpadu ročně.

Dlouhodobě se v Moravskoslezském kraji uvažuje o vybudování další spalovny v Karviné. Spalovna se má jmenovat Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a tato společnost byla zřízena zastupitelstvem kraje v roce 2008. Samotná stavba spalovny je Moravskoslezským krajem podporována dlouhodobě, je však blokována městem Karvinou, na jejímž území má vyrůst. Vyjádření bývalého náměstka hejtmana MS kraje Nováka a požadavky Karviné jsou dostupné zde (od 00:30).



Martin Juroška

Martin Juroška

Vláda to má v programovém prohlášení (získání vodárenství zpět pod kontrolu města, pozn. Demagog.cz) Iniciovali jsme to, aby město se na to začalo připravovat prostřednictvím výkupu, doběhne se současnou provozní společností koncesní smlouva a je předpoklad, že potom bychom převzali tu společnost, která spravuje vodovody a kanalizace, do městských rukou.

Vláda do programového prohlášení opravdu takový cíl zapracovala, byť obecně formulovaný. Juroška za KSČM během posledního období dvakrát navrhl přípravné kroky k budoucímu odkupu, návrhy však nebyly přijaty.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 38) najdeme tezi: "Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu." První část výroku je tedy pravdivá, ačkoli jak vidno, v programu je tento "cíl" formulován jen značně nekonkrétně.

Vodohospodářskou infrastrukturu na území Ostravy zajišťují díky smlouvě se statutárním městem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Jak uvádí jejich webové stránky, majoritním akcionářem je francouzská společnost SUEZ (50,13%), statutární město Ostrava drží pouze 28,55 %. Koncesní smlouva je platná (.pdf, str. 14) do konce roku 2024. Vlastnictví prosperující společnosti je problémem, který na Ostravsku vytěžuje zejména právě KSČM.

Během posledního volebního období však podle zápisů z jednání bylo toto téma na zastupitelstvu otevřeno pouze čtyřikrát, respektive třikrát (jednou o ně pohovořil občan, a to bez odezvy). Vždy jej otevřel právě Juroška: poprvé na 29. zasedání dne 18.10.2017, kde přednesl návrh komunistického klubu, aby (i) město do rozpočtu zapracovalo rezervu až 100 mil. Kč na náklady spojené s budoucím ovládnutím vodárenské společnosti, a aby (i) rada města předložila zastupitelstvu návrh na zřízení speciálního fondu pro shromažďování financí na budoucí odkup. Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat (.pdf, str. 51), primátor je hodnotil v tom smyslu, že společnost prosperuje, neboť má schopné manažery, což by v případě vlastnictví města nemuselo být stejné.

Návrh na zřízení fondu zopakoval i na 30. zasedání dne 15. 11. 2017, ten znovu nebyl přijat (.pdf, str. 66). Na 36. zasedání dne 20. 6. 2018 Juroška již jen dodal (.pdf, str. 9) v rámci projednávání zprávy o hospodaření Statutárního města Ostrava, že závěry v ní uvedené nemůže podpořit, neboť ve struktuře hospodaření chyběly právě návrhy klubu KSČM.



Martin Juroška

Martin Juroška

Nějaké pokroky se udělaly právě v oblasti technologií, které snižují emise průmyslových podniků, nicméně v zimním období a v obodobí, kdy jsou nepříznivé smogové podmínky, tak ta situace je docela hrozivá.

Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.

Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".

Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.

Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.

Martin Juroška

Martin Juroška

Já se domnívám, že to v těch dvou miliardách snad ani není (Juroška mluví o financích na sběr prachu - pozn. Demagog.cz).

Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.

Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):

Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412

Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.