Martin Juroška

Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "

V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:

1. Zlevnění jízdného a zrušení 4 tarifních zón.
2. Zavedení bezplatného cestování MHD pro děti a seniory.
3. Zavedení bezplatné MHD.

V České republice existuje bezplatná městská hromadná doprava pouze ve Frýdku-Místku, nepočítáme-li vybrané linky například v Hořovicích nebo Třeboni. V rámci Evropské unie je často uváděn estonský Tallin, protože se jedná o jediné hlavní město EU s bezplatnou MHD. Obě města přitom potvrzují pokles individuální dopravy po jejím zavedení.

Frýdek-Místek zavedl projekt "MHD zdarma" v roce 2010 a na příkladu bezplatné autobusové linky do Hukvald vykazuje nárůst, co se týče počtu cestujících, a zároveň pokles individuálních řidičů ve městě.

Zkušenost Tallinu hovoří o tom, že hned čtvrt roku po zavedení bezplatné hromadné dopravy poklesl dopravní ruch na hlavních komunikacích o 15 procent. Podrobnější informace lze nalézt zde (eng.).

O tom, že po zavedení bezplatné MHD dochází k poklesu individuální dopravy, svědčí i průzkumy mezi obyvateli několika švédských měst (eng.). Ve výsledcích se totiž opakuje menší či větší podíl cestujících, kteří by v případě existence poplatku za užití MHD zvolili jinou variantu, nejčastěji právě jízdu autem. Viz například Ockelbo s necelými šesti tisíci obyvateli, kde se tak vyjádřila polovina z 800 respondentů.