Demagog.cz

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák (KDU-ČSL)

  • 8
  • 1
  • 0
  • 3

Výroky

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Já jsem měl možnost být u toho, když jsme zakládali Renarkon, tedy v devadesátých letech.

Informace z obchodního rejstříku tento výrok potvrzují.

skrýt celé odůvodnění

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".


Jak vyplývá z obchodního rejstříku, Zbyněk Pražák zasedl do správní rady společnosti hned při jejím vzniku.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Zahájila se oprava Divadla Jiřího Myrona.

První etapa oprav Divadla Jiřího Myrona byla zahájena minulý rok na podzim. Ve dnech vydání výroku dochází k posledním úpravám a k dokončení této etapy.

skrýt celé odůvodnění

Rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona by měla podle předběžných odhadů vyjít zhruba na 330 milionů korun. Její první etapa byla zahájena již v říjnu loňského roku, a právě v těchto dnech pracují dělníci na jejím dokončení. Divadlo tak už v neděli 16. září 2018 přivítá první diváky na jedné ze svých rekonstruovaných scén.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Snad příští rok zahájíme výstavbu domova pro seniory, což byl projekt, který jsem nastartoval někdy v roce 2006 a bohužel další garnitury politické, které tady byly, tento projekt prostě zastavily.

Projekt výstavby domova pro seniory skutečně zahájilo vedení města v roce 2006, jehož členem byl i Zbyněk Pražák. Nově zvolené vedení města (bez Pražáka) ale nenašlo pro projekt finance v rozpočtu a projekt pozastavilo. Současné vedení plány na výstavbu obnovilo.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Pražák (KDU-ČSL) mluví o starém plánu na společnou výstavbu komunitního centra a domova pro seniory na Hulváckém kopci. S plánem přišlo vedení města zvolené ve volbách 2002, ve kterém působil i Pražák. Nové vedení, které vzešlo z komunálních voleb 2006, však od původního plánu odbočilo. Důvodem byly příliš vysoké náklady v rámci investic města.

Společný projekt komunitního centra a domova pro seniory měl podle veřejné soutěže stát 800 milionů korun. V rozpočtu města pro rok 2007 už nové vedení s financemi na domov pro seniory nepočítalo. Důvodem bylo zadlužení města ve výši 2,6 miliardy korun. Vedení města proto snížilo rozpočtové náklady na investice, které financování projektu zahrnovaly.

Projekt byl radou města obnoven až v roce 2009. Oproti původnímu záměru se ale už jednalo pouze o komunitní centrum a předpokládaná cena projektu klesla na 130 milionů korun. Stavba tohoto zařízení byla zahájena v roce 2011. Dne 14. prosince 2012 město oficiálně převzalo hotovou stavbu do svého vlastnictví.

Současné vedení města, jehož členem je i Pražák, 16. dubna 2018 v tiskové zprávě prohlásilo, že do výstavby nového domova pro seniory v ostravských Hulvákách plánuje investovat 364 milionu korun. Probíhající přípravy potvrdila pro místní internetový portál Zprávy z obce - Mariánské hory a Hulváky i náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Některé projekty, které mohly v Ostravě být, jsou zablokovány díky nějakým majetkovým nedořešením, konkrétně mám třeba na mysli plochu v centru města, kde mělo být parkoviště, a bohužel tam za Horníkem je budka, kterou nelze odstranit, vzhledem k tomu, že majitel za ni požaduje obrovskou částku.

Město Ostrava sice plánuje projekty poblíž obchodního domu Horník, konkrétní problém s údajnou stavbou parkoviště a majetkovými spory se nám ale nepodařilo doložit.

skrýt celé odůvodnění

Ze strategického plánu (.pdf, str. 9) města Ostravy vyplývá, že se chystá revitalizace náměstí Msgr. Šrámka. Architektonická soutěž byla vyhlášena na jaře 2017.

"V soutěžních podmínkách je stanoveno, aby autoři respektovali nejen dlouhodobý záměr dostavby městského bloku vedle obchodního domu Horník a uvažovaný vjezd do podzemních podlaží pod plánovanou zástavbou pod Masarykovým náměstím, ale také provozní potřeby katedrály Božského Spasitele a Divadla Jiřího Myrona. Rekonstrukce divadla bude zahájena ještě v letošním roce a její součástí bude například kavárna s vchodem na náměstí."

Jedná se tedy o lokaci poblíž centra města, poblíž obchodního domu Horník. Zde je tedy nastaven dlouhodobý záměr dostavby městského bloku, o vjezdu do podzemních garáží se ale zatím hovoří pouze jako o uvažovaném.

Město již dříve v roce 2013 plánovalo výstavbu nejenom garáží a parkovacích míst v místě Masarykova náměstí.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Ta nemocnice, když se převzala, byla v žalostném stavu a do roku 2006, tak ty investiční prostředky byly asi ve výši 1,5 miliardy korun.

Údaje o výši investic do Městské nemocnice Ostrava za rok 2006 nejsou dohledatelné.

skrýt celé odůvodnění

Informace o výši investičních prostředků pro Městskou nemocnici Ostrava v roce 2006 není možné dohledat ani na oficiální stránce statutárního města Ostrava, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zpráva o stavu nemocnice v roce 2006 také není dohledatelná, ale podle zpravodaje Městské nemocnice Ostrava obdržela vyšší investice až v roce 2012 (.pdf, str. 2–3).

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Část nemocnice nepatřila městu, ale část ano.

Městská Ostravská nemocnice byla v roce 2009 státem, kterému z velké části patřila, navrácena městu Ostrava. Je však pravdou, že zhruba 10% část nemocnice předtím patřila zároveň také městu.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy ÚZSVM byla nemocnice v roce 2009 navrácena městu a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město. Tehdejší investiční náměstek primátora Zdeněk Trejbal také konstatoval to, že:

"Představitelé města Ostrava nemohli vrážet peníze do něčeho, co není jeho majetkem. Investice budou moci rozjet skoro ihned poté, co budou mít nemovitosti v kapse."

Zároveň dle důvodové zprávy z návrhu zákona o převedení nemocnice do vlastnictví města Ostrava (.doc, str. 4) byla nemocnice "státní zdravotnické zařízení přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví."

Je však pravdou, že malá část nemocnice, asi deset procent, městu patřila, a sice:

"Zhruba devadesát procent budov a pozemků v areálu v účetní hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun nepatřilo městu, jak by mohlo z názvu Městské nemocnice Ostrava vyplývat, ale státu."

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Město dává přes 20 milionů do ozdravných pobytů. Ne všechny děti umíme uspokojit. U mateřských škol je to 100 %, ale u základních škol to 100 % není.

Pro nadcházející školní rok bohužel zatím neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. V roce 2018 město vyčlenilo do fondu, ze kterého se školám hradí ozdravné pobyty, 22 mil. Kč, v prvních letech však vyčlenilo řádově méně.

skrýt celé odůvodnění

Město Ostrava již v roce 2008 zřídilo Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. V prvních letech do něj město dávalo částku okolo pěti milionů Kč, v roce 2018 to je již 22 mil. Kč. Dle Statutu fondu mohou o čerpání finančních prostředků zažádat všechny (mateřské, základní a víceletá gymnázia pro děti ve věku odpovídajícím školní docházce základních škol) školy na území Ostravy (čl. 4).

Například v roce 2017 (.pdf) zažádalo o příspěvek na ozdravný pobyt pro děti 6 mateřských škol a 26 základních škol. Celkem se jednalo o 4056 dětí. Mateřským školám bylo poskytnuto plnění ve výši 100 % a základním školám průměrně ve výši 59 %. Zde by tedy čísla odpovídala. Schváleny už však byly i peníze pro nadcházející školní rok, zde však neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. Z tohoto důvodu neumíme výrok ověřit.


Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Ta inkluze řeší otázku bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání těch dětí, akorát problém je ten, že se jedná o řekněme desítky lidí. A když si vezmeme, kolik lidí žije vlastně v těch vyloučených zónách, tak to jsou tisíce.

V Ostravě běží program sociální inkluze Ostrava. Program začal s komplexní pomocí čtyřem rodinám, dále se počítalo s účastí cca 50 lidí. Podle publikace (pdf. S.10) programu z roku 2012 v Ostravě žije v sociálně vyloučených lokalitách přibližně 6000 lidí. Program skutečně zahrnuje podporu bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

V některých zemích − Norsko, Holandsko − tam se řekněme na 100 obyvatel, tak je jedna sociální pracovnice. U nás je jedna sociální pracovnice na 350 obyvatel a někde i větší počet.

V České republice vychází průměrně jedna sociální pracovnice na zhruba 254 obyvatel − vycházeli jsme přitom z posledních dostupných údajů MPSV (str. 83) a ČSÚ. Zbyněk Pražák tedy velmi výrazně nadhodnocuje počet klientů na jednu pracovnici u nás, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že konkrétní data za Norsko a Nizozemsko se nám nepodařilo dohledat. Oceníme, pokud nás naši čtenáři odkáží na příslušné zdroje, výrok následně rádi doplníme.