Demagog.cz

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík (ČSSD)

  • 3
  • 2
  • 0
  • 6

Výroky

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

V této chvíli máme v Praze 4500 bezdomovců, podle posledního sčítání. ČT24, 8. října 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).

Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.

Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Magistrát v tomto mapování odvedl velký kus práce. My dnes víme, kdo se stává bezdomovcem, my víme, jak se na tu ulici dostává. ČT24, 8. října 2014

Výrok je označen jako pravdivý, koncepce pro řešení problematiky bezdomovectví uvádí jako hlavní důvod bezdomovectví ztrátu bydlení v souvislosti s neschopností splácet dluhy za bydlení či jiné další dluhy. Dalšími příčinami je návrat z výkonu trestu nebo z léčení závislostí. V neposlední řadě lze nalézt bezdomovce, kteří přicházejí z dětských domovů. Minoritu pak tvoří cizinci a přistěhovalci. Zmíněná koncepce také říká, že více než 80 % současných bezdomovců začalo svou profesní dráhu ekonomickou aktivitou, zbylých 20 % nikdy nepracovalo.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Např. Vídeň dneska vlastní 200 tisíc bytů, což je třetina bytového fondu. ČT24, 8. října 2014

Podle webu ViennaInternational.at žije každý čtvrtý obyvatel Vídně v městském bytě. Web také uvádí, že ve vlastnictví města je zhruba 220 tisíc bytů. To odpovídá počtu bytů, který byl zveřejněn po sčítání bytů, které proběhlo v roce 2001. Tehdy bylo ve Vídni evidováno (.pdf, str. 13) 226 117 bytů v městském vlastnictví, což činí necelých 25 % z celkového počtu bytů ve městě (910 745). Aktuální data se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Ta privatizace bytová (bytového fondu – pozn. Demagog.cz) začínala hluboko v 90. letech. ČT24, 8. října 2014

Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Dneska jsou tam alokovány první 2 miliardy korun, které jdou z privatizace bytového fondu, který dneska probíhá na Barrandově, postupuje do Lužin a do Stodůlek. Takže tam jsou první 2 miliardy, za které můžete okamžitě stavět. ČT24, 8. října 2014

Město začalo v roce 2011 připravovat privatizaci bytového fondu, především na Barrandově a Černém Mostě. Zavázala se k ní v koaliční smlouvě tehdejší koalice ODS a ČSSD. Podle této smlouvy měly být vynosy využity “pro zajištění bytů pro sociální účely především pro začínající rodiny (startovní byty) a seniory s odpovídajícím rozsahem služeb”. Toto ustanovení však patrně nová koalice nedodržuje, protože server Finanční noviny v květnu tohoto roku informoval o průběhu privatizace a upozornil, že výnosy nejsou nijak účelově vázány. Je tak na rozhodnutí města, zda zůstanou v rezervě nebo se rozpustí v běžných výdajích. Server také odhadnul celkové výnosy z privatizace na čtyři miliardy korun. Kolik se prozatím prodalo bytů se nám však nepodařilo zjistit.

Závěrečné účty za roky 2012 a 2013 neuvádí žádné významné příjmy z prodeje majetku. Rozpočet pro rok pak 2014 počíná s výnosem z prodeje nemovitostí ve výši 818 milionů korun.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

V Praze se otvírá množství projektů developerů bytových, ty byty jsou prázdné a ti developeři Praze nic nepřináší. ČT24, 8. října 2014

V hlavním městě sice vzniká množství bytových projektů, avšak není možné říci, že městu nic nepřinášejí.

V posledních letech jsou v Praze skutečně otevírány mnohé developerské bytové projekty a některé byty jsou v nich prázdné. V roce 2012 nabízeli realitní makléři v Praze přes šest tisíc nových volných bytů a dalších 2300 bytů čekalo na dostavbu. Informoval o tom server praha.idnes.cz. Podle článku nabízeli developeři na začátku roku 2011 v Praze 7 098 nových bytů a dalších 2 809 bylo dokončeno v průběhu roku. Za celý rok 2011 se jich však prodalo necelých 3 800. Namátkou, volné byty obsahují bytové domy v Korunní, v Dolních Počernicích, Čakovicích, Jinonicích, na Jižním městě, Břevnově, v Letňanech, Horních Měcholupech a na Zličíně. V létě bylo v Praze v nabídce celkem 6600 nových bytů.

Není však pravdou, že developeři Praze nic nepřinášejí. Mimo rozšíření bytového fondu a přílivu nových obyvatel přinášejí někdy i rozšíření nabídky služeb, developeři budují cyklostezky i školky.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

V té skupině bezdomovců jsou tak dvě třetiny lidí, co do ní ani automaticky nepatří, ti potřebují pomoc. Pak máte zhruba 1500 lidí, z nichž asi polovina jsou legálně psychiatricky nemocní lidé, pak máte zhruba 800 lidí, kteří jsou tenhleten obrovský problém, který vyniká s tou drogovou scénou. ČT24, 8. října 2014

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože vzhledem k povaze fenoménu, jehož se výrok týká, není možné zjistit relevantní informace.

První a zatím poslední sčítání bezdomovců, proběhlo v roce 2011. Počet bezdomovců v Praze byl podle údajů ČSÚ 1 254. Sčítání neposkytuje informace o reálném počtu bezdomovců, protože bylo prováděno především v azylových domech. Někteří bezdomovci se odmítli do sčítání zapojit. Předpokládá se, že dvě třetiny bezdomovců nejsou ve statistice vůbec zahrnuty. Průzkum z roku 2009 ukázal na vzorku 157 bezdomovců dočasně ubytovaných v azylových domech, že 43,9 % osob z této skupiny bylo závislých na kouření, 7,6 % bylo závislých na alkoholu, 0,6 % bylo drogově závislých a 20 % osob kombinovalo tyto tři závislosti (.pdf, str. 9).

Tento vzorek a jeho výsledky nelze aplikovat na jinou skupinu bezdomovců, neboť se změnily podmínky bezdomoveckého prostředí. Z informací ohledně počtu drogově závislých zase nelze odvodit procento bezdomovců ve skupině uživatelů drog.

Odhaduje se, že v zemích EU je 25 až 40 % bezdomovců s duševními problémy. Přikládáme rovněž statistiku z USA.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Když jsme dávali na protidrogovou prevenci 11 milionů korun, tak bylo 11 tisíc drogově závislých na tvrdých drogách, ve chvíli, kdy jsme začali dávat 15 milionů, tak se jich objevilo 15 tisíc drogově závislých. ČT24, 8. října 2014

Výrok hodnotíme na základě dokumentů dostupných na webu hlavního města Prahy. Z těch je patrné, že uváděné částky neodpovídají skutečnosti.

Počty problémových uživatelů drog vyčísluje Strategie protidrogové politiky (.pdf, str. 58). Vydávané prostředky pak najdeme ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky za rok 2013 (.pdf, str. 45).

RokPočet uživatelů drogVydané prostředky (v tisících Kč)2005 9800 29 0002006 8400 29 0002007 10 000 32 0002008 11 500 37 0002009 10 400 40 0002010 11 350 40 0002011 10 900 35 1502012 14 600 39 0002013 n/a 41 000

V rámci těchto souhrnů se jedná o celkovou částku vydanou městem na protidrogovou politiku. Zmíněná výroční zpráva uvádí konkrétně položky na stranách 52–53 pro roky 2012–2013. Které z těchto všech položek tvoří protidrogovou prevenci města však není nikde zcela konkrétně popsáno a není tak možné korektně určit celkovou částku na prevenci pro daný rok. Z toho důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Budete se divit, ale máme tam (ve FN Motol - pozn. Demaogog.cz) přesně 20 takových lidí, kteří dělají v nádvorní četě, tedy uklízejí areál a dělají přesně ty nekvalifikované práce, které potřebujete. Máme mezi nimi i trestané (řeč je o pracovních místech pro bezdomovce v oblasti málo kvalifikovaných činností se systémem denních výplat - pozn. Demagog.cz). ČT24, 8. října 2014

Ve výroční zprávě FN Motol (.pdf) za rok 2013 je na stranách 85–87 rozepsán personál nemocnice (resp. všichni zaměstnanci). V tomto výčtu (profesní složení, rozdělení podle kvalifikace, vzdělání a platu) ovšem není popsána kategorie, kterou Miloslav Ludvík zmiňuje.

Z mediálních zpráv se také nepodařilo dohledat, že by FN Motol zaměstnávala zmíněné osoby na dané práce. Nelze tak korektně říci, zda Ludvíkův výrok sedí, či nikoli.

Miloslav Ludvík

Miloslav Ludvík

Praha jenom na právní poradenství ročně vyhazuje 150 milionů korun. Já řídím nemocnici, která má obrat zhruba 7 miliard, což je zhruba pětina pražského rozpočtu, tak my ročně dáme za právníky 2, maximálně 3 miliony korun. ČT24, 8. října 2014

Podle výroční zprávy (.pdf – str. 11) FN Motol za rok 2013 měla nemocnice skutečně obrat cca 7 miliard korun. Přesně šlo o 7,15 miliardy. Co se týká výše výdajů na právní poradenství, nelze tuto informaci ve výroční zprávě dohledat. Ta v přehledu výdajů pouze souhrnně popisuje výdaj na služby (ve výši cca 335 milionů). Kolik však přesně jde na právní poradenství, resp. na právníky obecně, není dohledatelné.

Zmínka o 150 milionech je dohledatelná z veřejně dostupných zdrojů (např. ČTK/Lidovky.cz). Byla však aktuální v roce 2012, resp. v té době byla publikována. Bylo také přislíbeno, že se tato částka bude snižovat. Z jednotlivých rozpočtů na webu města však není dohledatelné, kolik přesně město ročně souhrnně vydá za právní poradenství v letech po uveřejnění této zprávy –tedy v letech 2013 a 2014. Je otázkou, zda jde celkovou sumu na právní poradenství pojmenovat jako “vyhazování” peněz, to je spíše otázka interpretace jednotlivých politických aktérů.