Demagog.cz

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík (Piráti)

  • 3
  • 0
  • 1
  • 0

Výroky

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík

Vláda se nedrží svého vlastního programového prohlášení, které říká, že daňové změny se mají dít s dostatečným předstihem, aby se na to firmy mohly připravit. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Dle programového prohlášení vlády mají být daňové změny připraveny s dostatečným odkladem účinnosti. Daňový balíček, jehož účinnost je naplánovaná na 1. ledna, však bude s největší pravděpodobností schválen až v průběhu prosince.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení vlády stojí (Finance a hospodaření státu, 4. odstavec): „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti.“

V současnosti je ovšem daňový balíček, jehož účinnost (.pdf, str. 33) je plánována od 1. ledna 2021, ještě projednáván a mezi vládními koaličními partnery (ANO a ČSSD) nepanuje shoda o jeho podobě. Jeden z hlavních rozdílů je výsledná podoba zdanění příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Andrej Babiš navrhuje zdanění hrubé mzdy sazbou 15 procent a doplnění sazbou 23 procent u příjmů nad 140 000 korun měsíčně. Jan Hamáček ovšem navrhuje sazbu 19 a 23 procent a k tomu chce zvýšit i měsíční daňovou slevu na poplatníka, a to o 200 korun.

Ministryně financí po neúspěšném vyjednávání s ČSSD prohlásila: „Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku (13. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz), kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním.“ Je ale dobré podotknout, že dle stránek Poslanecké sněmovny nemohl být v pátek 13. listopadu návrh projednán, neboť do té doby neuplynula zákonná 14denní lhůta od rozeslání pozměňovacích návrhů poslancům. Nejdříve tedy mohla Sněmovna návrh schválit až ve středu 18. listopadu, na tento den však nebyla plánovaná schůze Sněmovny, naopak naplánovány jsou schůze výborů. Projednání je tedy, pokud Sněmovna nerozhodne jinak, možné až v pátek 20. listopadu, přičemž následně zákon musí projednat ještě Senát a podepsat prezident.

Termín „s dostatečným předstihem" je značně subjektivní, je však velice pravděpodobné, že zákon nabude platnosti až v průběhu prosince, což i vzhledem k vánočním svátkům nedává firmám příliš prostoru se na daňové změny připravit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík

Tam dneska ANO má svůj návrh, ČSSD má svůj návrh, KSČM má svůj návrh. Ty všechny 3 návrhy (na zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) jdou proti sobě. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Poslanci za ANO, ČSSD i KSČM podali konkurenční pozměňovací návrhy k vládní novele, která se týká také zákona o daních z příjmů. Každý z těchto návrhů obsahuje jiné sazby daně.

skrýt celé odůvodnění

V červnu 2020 vláda předložila návrh zákona, který mimo jiné mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (.pdf, str. 4). Na schůzi Poslanecké sněmovny od 19. listopadu by měl být tento zákon projednáván ve třetím čtení. K zákonu byla podána celá řada pozměňovacích návrhů, poslanec Ferjenčík zřejmě naráží na návrh Andreje Babiše (ANO) z 26. října, návrh Jana Hamáčka (ČSSD) z 27. října a návrh (.docx) Jiřího Dolejše (KSČM) rovněž z 27. října.

Všechny tři návrhy se shodují na zrušení tzv. superhrubé mzdy, která se v ČR používá od roku 2008 pro výpočet základu daně. Superhrubá mzda je součet hrubé mzdy zaměstnance a povinného pojistného, které odvádí zaměstnavatel. Podle zmiňovaných návrhů by se daň měla počítat ze skutečné hrubé mzdy.

Zrušení superhrubé mzdy je rovněž jedním z cílů, které si současná vláda vytyčila ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 5). Snížení základu daně ovšem znamená nižší příjem do státního rozpočtu, což v současné době, kdy výrazně narůstají výdaje rozpočtu v souvislosti s pandemií koronaviru, představuje problém. Alena Schillerová pak uvedla, že Ministerstvo financí nemá plán, jak výpadek příjmů nahradit. Dle ČSSD by řešením mohlo být například zavedení bankovní daně, což však předseda vlády Andrej Babiš odmítl.

Hlavní rozdíl v návrzích jednotlivých stran spočívá v navrhované výši daňové sazby. Pozměňovací návrh Andreje Babiše s číslem 6592 (.docx, str. 3) počítá se dvěma úrovněmi daně: 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů vyšších. Návrh Jana Hamáčka č. 6610 (.docx, str. 3) pak počítá s daní ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy, nad tento limit pak se sazbou daně také 23 %.

Jiří Dolejš pak ve svém pozměňovacím návrhu s číslem 6627 (.docx, str. 3) dokonce navrhuje 3 úrovně daně: 15 % u příjmů do 24násobku průměrné mzdy, 23 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 32 % u příjmů převyšujících 48násobek průměrné mzdy.

Dodejme, že například podle studie VŠE (.pdf), která porovnává dopady 15% a 19% základní sazby daně, by dopady jednotlivých návrhů na státní rozpočet i na příjmy domácností byly značně rozdílné. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík

Vzhledem k tomu, jakým způsobem postupovala paní Schillerová v tom předchozím vyjednávání o změnách rozpočtu, kdy vyjednala, že bude tedy rezerva na boj s pandemií, a následně ty peníze použila na předvolební dárečky (...). Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Alena Schillerová prosazovala zvýšení rozpočtového deficitu na rok 2020 a vznik rezervy na boj s epidemií covidu-19. Ta nakonec činila cca 137 mld. Kč, na tzv. rouškovné z ní však bylo využito jen cca 11 %.

skrýt celé odůvodnění

V červnu 2020 ministryně financí Alena Schillerová požadovala, aby schodek státního rozpočtu činil 500 miliard korun. Tento schodek by podle Aleny Schillerové umožnil vytvoření rezervy na boj proti epidemii covidu-19, aby „nemusela vláda opět žádat o změnu“ rozpočtu.

Novela (.pdf) státního rozpočtu, kterou se schodek zvýšil na 500 miliard korun (.pdf, str. 6), byla Poslaneckou sněmovnou schválena 8. července 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 3) stojí, že epidemie covidu-19 zapříčinila „potřebu vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie“. Ministryně financí nejprve navrhovala (str. 5) vytvoření této rezervy prostřednictvím navýšení výdajů kapitoly Všeobecné pokladní správy o 136,6 mld. Kč. Po kritice ze strany opozice však došlo k rozdělení této rezervy do rozpočtových kapitol několika ministerstev (mimo jiných MPSVMV) a výdaje Všeobecné pokladní správy byly navýšeny jen o přibližně 70 mld. Kč.

Opozice již dříve kritizovala tzv. rouškovné, o němž předseda Pirátů Ivan Bartoš prohlásil, že se jedná o „volební dárek“. Proto usuzujeme, že Mikuláš Ferjenčík má „předvolebními dárečky“ na mysli právě tento jednorázový finanční příspěvek (.pdf) pro důchodce.

Zavedení rouškovného nicméně nenavrhovala Alena Schillerová, ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Alena Schillerová uvedla, že tento příspěvek podpoří, avšak dle ní výše příspěvku měla činit 4 000 korun, nikoliv 6 000, jak požadovala Jana Maláčová. Vládní koalice se dohodla, že tento příspěvek bude ve výši 5 000 korun. Vyplacen má být v prosinci 2020 (.pdf, str. 3).

Návrh zákona uvádí, že „opatřením dojde ke zvýšení (…) státního rozpočtu v roce 2020“ (.pdf, str. 4). Opatření pak způsobí, že výdaje státního rozpočtu stoupnou „v příslušných rozpočtových kapitolách (MPSV, MO, MV a MS) celkem o 15 mld. Kč“ (.pdf, str. 4). Těchto 15 miliard korun tedy pochází z financí těchto čtyř ministerstev určených na potlačení epidemie covidu-19. Podle ČTK by z celkových 15 miliard Kč mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložit 14,9 miliard Kč. Jelikož MPSV z rozpočtové rezervy získalo necelých 18 miliard Kč, můžeme zde legitimně dovozovat, že na rouškovné využilo právě tyto prostředky.

Mikuláš Ferjenčík má tedy pravdu v tom, že navýšení rozpočtové rezervy bylo zčásti využito i na program rouškovného. Jeho vyjádření však vytváří zavádějící dojem, že takto byla využita rezerva jako celek, přitom šlo jen o cca 11 % z celkové částky 137 miliard Kč. Mikulášem Ferjenčíkem zmíněná ministryně financí Alena Schillerová pak navrhovala částku ještě nižší.

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík

Vadí nám především nesmyslné zvyšování volebního prahu pro volební koalice, pětiprocentní volební klauzule a příliš malé kraje, kvůli kterým se místy volební práh zvyšuje až na 15 procent. Je tak narušována zásada rovnosti hlasu. Výroky od čtenářů, 1. prosince 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro trojčlenné a čtyřčlenné koalice je volební klauzule 15% a 20% a kvůli malému počtu mandátů v některých krají může navíc v extrémním případě i přirozený volební práh pro jednu stranu dosáhnout více než 15 %. Rovnost hlasů je v současném volebním systému opravdu narušována.

Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je označován jako poměrný o obsahuje omezovací klauzuli, kterou je nutné překonat na celostátní úrovni, aby volební strana postoupila do skrutinia, ve kterém se jí přidělují poslanecké mandáty. „Do skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.“

Mandáty se přidělují na úrovni volebních obvodů, které jsou shodné s hranicemi vyšších územně správních celků. V posledních volbách do Sněmovny v roce 2013 připadalo nejvíce mandátů na Středočeský kraj (25 mandátů), nejméně naopak na Karlovarský kraj (5 mandátů). Kvůli tomu poměrně často dochází k případům, kdy strana (která překonala pětiprocentní hranici celostátně) získá více než 5 procent hlasů v některém menším kraji, avšak nezíská v něm ani jeden mandát.

Prozatím nejlepší krajský výsledek, který nestačil k získání poslaneckého křesla od roku 2002 (tj. od doby používání současného volebního systému) zaznamenala TOP 09 v loňských volbách do PS, když v Karlovarském kraji získala 10,08 % hlasů. Na získání mandátu by TOP 09 musela získat o 705 hlasů více, aby při rozdělování mandátů předstihla druhého zvoleného kandidáta z hnutí ANO 2011. 704 hlasů by poté odpovídalo v Karlovarském kraji přibližně 0,57 procentu, přirozený volební práh by tedy odpovídal přibližně 10,6 %.

Podobně dopadla Strana zelených v roce 2006, když v Libereckém kraji obdržela 9,58 % hlasů a ani jeden mandát. Lídr liberecké kandidátky zelených Petr Pávek kvůli tomu dokonce podal stížnost k Ústavnímu soudu, který ji však odmítl. V tomto případě zeleným chybělo 266 hlasů, aby získali mandát na úkor čtvrtého zvoleného kandidáta ODS. To odpovídá přibližně 0,1 %, přirozený volební práh by tedy byl zhruba na úrovni 9,7 %.

Přirozený volební práh tudíž prozatím nedosahoval Ferjenčíkem zmíněných patnácti procent, avšak teoreticky by této hodnoty nabývat mohl. Pokud by v Karlových Varech kandidovaly pouze dvě strany, které by získaly 83,4 a 16,6 %, všech pět mandátů by si rozdělili kandidáti úspěšnější strany.

Není bez zajímavosti, že tento systém přidělování mandátů naopak umožňuje získat straně křeslo, i když v daném obvodu pěti procent nedosáhla (např. Úsvit přímé demokracie získal v Praze pouze 3,19 % hlasů, ale přesto byl lídr jeho kandidátky Milan Šarapatka zvolen).

Ke druhé části výroku (o narušování rovnosti hlasů) můžeme uvést, že volební systém způsobuje, že úspěšnějším stranám stačí na získání mandátu méně hlasů než subjektům s menšími volebními výsledky. Příkladem je již zmiňovaný rok 2006, kdy ODS získala 1 892 475 hlasů a 81 poslaneckých mandátů, na jeden tudíž potřebovala 23 363 hlasů. Naopak Strana zelených získala díky 336 487 hlasům šest křesel, na jedno musela získat 56 081 hlasů, tedy více než dvojnásobně více než ODS. Je to způsobováno právě rozdílnou velikostí volebních obvodů, kdy v některých obvodech "propadají" hlasy pro strany s nižšími volebními výsledky.