Demagog.cz

Milan Plodík

Milan Plodík (KSČM)

  • 5
  • 2
  • 0
  • 1

Výroky

Milan Plodík

Milan Plodík

Kraj vznikal dost v porodních bolestech (...) my jsme neměli krajské ředitelství policie, krajský soud, integrovaný záchranný systém. To jsou věci, co se musely dávat dohromady, to jsou věci, co fungujou. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Kraj vznikl (.pdf, str. 85) v roce 2000 (účinností zákona č. 347/1997 Sb.) a byl tvořen 5 okresy ze 3 bývalých krajů (Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou byly původně Jihomoravský kraj, Havlíčkův Brod byl ve Východočeském kraji a Pelhřimov v Jihočeském kraji).

V roce 2008 byla zřízena jihlavská pobočka Krajského soudu v Brně. Případy z okresu Havlíčkův Brod stále vyřizuje Krajský soud v Hradci Králové a případy z Pelhřimova Krajský soud v Českých Budějovicích.

Krajské ředitelství policie kraje Vysočina vzniklo až v roce 2010.

Integrovaný záchranný systém je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb. Před rokem 2000 tedy IZS nefungoval, ačkoliv základy pro spolupráci byly položeny v roce 1993. Integrovaný záchranný systém slouží při mimořádných událostech (např. povodních), kdy je třeba provádět současně záchranné a likvidační práce pomocí několika složek IZS. Těmi jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba a dílčí jednotky požární ochrany. Integrace těchto složek pak významně usnadňuje koordinaci práce sborů, ale také komunikaci s obyvatelstvem.

Milan Plodík

Milan Plodík

Kraj vynakládá ročně 580 milionů na vlaky a autobusy, aby měli občané z těch vesnic (v debatě se mluví o vysokém počtu obcí v kraji - pozn. Demagog.cz) možnost se dostat. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Milan Plodík v kontextu diskuze hovoří o výdajích, kterými kraj pokrývá finanční deficit na ztrátových linkách. Jako službu občanům takto dotuje i ne zcela lukrativní či vytížené spoje. Mediálně známá je např. kauza (ne)doplácení na úzkokolejky na Jindřichohradecku.

Zmiňované číslo najdeme v zápisu z jednání finančního výboru Kraje Vysočina z počátku roku 2016. V bodě 2. „Přehled o financování dopravní obslužnosti za rok 2015 a zajištění roku 2016“ zjistíme, že že kraj na rok 2015 počítal s vyplacením částky až 290 003 000 Kč jako úhradou prokazatelných ztrát základní dopravní obslužnosti na veřejné linkové osobní dopravě (autobusy), přičemž tento plán byl naplněn z 99,59 % - vyplaceno bylo 288 825 122,18 Kč. Vedle toho bylo rovněž kalkulováno s úhradou i pro ztráty na linkách železničních, zde konkrétně s 300 000 000 Kč. Do konce roku bylo odčerpáno 98,33 %, tedy 294 980 610,71 Kč. Dohromady jde tedy o 583 805 732,89 Kč.

Plán již existuje i pro rok 2016 (bod 20). Pro veřejnou linkovou osobní dopravu počítá s částkou do 292 903 000 Kč, pro veřejnou drážní osobní dopravu do 303 000 000 Kč. Dohromady tedy až 595 903 000 Kč.

Plodík se vyjádřil korektně, v loňském roce šlo o přibližně 580 milionů a na konci roku 2016 můžeme očekávat podobné číslo.

Milan Plodík

Milan Plodík

Kolega Vlček je z Pacova, tam takový problém byl (s výkupy pozemků pro dostavbu obchvatů - pozn. Demagog.cz). Nebo obchvat kolem Havlíčkova Brodu, kde je jeden pozemek, který není vykoupený. Vypadá to, že dojde k vyvlastnění. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Výstavbu obchvatu Pacov–Lukavec blokoval výkup pozemků od soukromých vlastníků. První uzavřenou smlouvou týkající se obchvatu (.pdf, str. 1) byl prodej pozemků městyse Lukavec investorovi projektu, Kraji Vysočina. Zastupitelstvo schválilo (.pdf) prodej pozemků kraji v lednu 2015. Následovat mělo jednání se všemi vlastníky pozemků pod stavbou a uzavírání smluv o výkupu.

V září 2015 informovala média o tom, že plán výstavby obchvatu je stále ve fázi připrav. Kraj přitom potvrdil, že proces blokuje právě výkup pozemků. Starosta Lukavce odhadl, že s výstavbou se začne až v roce 2017.

Problému s výkupem pozemku čelí i výstavba obchvatu kolem Havlíčkova Brodu. Tam blokuje výstavbu jeden vlastník pozemku. Možnost vyvlastnění potvrdila Havlíčkobrodskému deníku ředitelka jihlavského Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová. „Čekáme na stavební úřad, tedy na pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění,“ uvedla Tesařová.

Milan Plodík

Milan Plodík

Ty obchvaty měst ale neřeší kraj, to jsou jedničky většinou a řeší je tedy stát. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Výstavbou městských obchvatů na silnicích I. třídy se zabývá státní organizace Ředitelství silnic a dálnic. Stát komunikace této kategorie vlastní, přičemž ŘSD je spravuje. Na Vysočině jsou ve správě ŘSD zprovozněné tři obchvaty, dalších šest je dosud v přípravě.

Městské obchvaty jsou však stavěny i na silnicích II. třídy, jejichž vlastníkem je kraj. Na Vysočině se mezi ně řadí například obchvat (.pdf, str. 37) Oslavičky, Bohdalov, Příseka, obchvat obce Trnavy, plánovaný obchvat Jaroměřic nad Rokytnou, Okříšek či Velkého Beranova.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet obchvatů, které kraj spravuje. Je však zjevné, že „jedničkové“ obchvaty nejsou převažující, což činí výrok nepravdivým.

Milan Plodík

Milan Plodík

Nové zastupitelstvo dostane od toho současného zhruba 2,4 miliardy do vínku. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016 !

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Milan Plodík

Milan Plodík

V montovnách nám průměry (platové, pozn. Demagog.cz) kazí ti agenturní pracovníci. Tady jsou problémy, protože ti berou našim lidem práci. Nehledě na to, že máme zkušenosti i z havlíčkobrodské nemocnice, kde ti agenturní pracovníci, jestli jsou z Rumunska nebo odjinud, ani neplatí zdravotní pojištění. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výši platů agenturních pracovníků oproti zaměstnancům firmy nelze dohledat. Nemůžeme proto určit, zda opravdu sráží průměr nízkými platy a ostatní uchazeči práce tím jsou znevýhodněni.

V § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce se uvádí, že

" Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance." Podle zákona by tedy platový průměr srážet neměli.

Agenturní zaměstnanci jsou ve většině případů využívaní jako záskok, dočasná pracovní síla, Český statistický úřad ve své publikaci (str.8) zmiňuje rostoucí poptávku po takovýchto zaměstnancích a jejich přirozené přelívání do trvalého pracovního poměru.

Podle jedné z takovýchto personálních agentur, zprostředkujících agenturní pracovníky pro firmy, Manpower, je v současnosti 2,4 % aktivní populace zaměstnaná na výše zmíněný úvazek.

Pokud jde o zdravotní pojištění, o kauze z havlíčkobrodské nemocnice informoval havlickobrodskydenik.cz, kde Plodíkové slova potvrzuje mluvčí nemocnice: „Skutečně, naše nemocnice zaznamenává poslední roky nárůst případů, kdy cizinci, kteří jsou zde zaměstnaní přes pracovní agentury, nemají platné zdravotní pojištění. Velice časté je zjištění, že se sice prokáží zdravotní kartou, ale již není krytá pojišťovnou, tedy není platná, což ovšem nemáme šanci zjistit."

Milan Plodík

Milan Plodík

I v tomto volebním období byla připravena řada grantových programů z fondu Vysočiny, které byly nápomocné středním a drobným podnikatelům. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Definice středního a malého podnikatele v případě dotačních žádosti je odvozena od doporučení Evropské komise. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv).

  • Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
  • V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podnikyvymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
  • V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelévymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Dle informací Fondu Vysočina existovalo za minulé volební období 2013 - 2016 několik grantových programů, které bylo určeno přímo podnikatelům a živnostníkům nebo se na nich mohli podílet s dalšími žadateli. V případech kdy byl program omezen jen pro malé a drobné podniky operovali výzvy k těmto programům s omezením do 50 zaměstnanců.

Jako hlavní program určený přímo malým a středním podnikatelům lze označit program "Rozvoj podnikatelů" (výzva 2016), který pracoval v daném období s rozpočtem 40 milionu korun. Mezi další programy, které byly dle svého zaměření určeny především pro podnikatele v kraji Vysočina byly "Doprovodná infrastruktura v cestovním ruchu " v letech 2012-2013 s rozpočtem 3.2 milionu korun či "Inovační vouchery" mezi roky 2014-2015 s rozpočtem 6 miliony korun. Jen malí a drobní podnikatelé (do 50 zaměstnanců) se mohli účastnit dalších dvou programů "Prodejny regionálních produktů" (výzva 2016) v letech 2013-2016 s částkou 5.5 milionu korun a "Informační a komunikační technologie" (výzva 2016) v letech 2012-2013 s částkou 7.5 milionu korun.

Programy podporující podnikatele byly připravovány i v předchozích volebních obdobích. Zde byl zásadním programem "Rozvoj malých podnikatelů", který fungoval mezi léty 2004-2009 s celkovým rozpočtem přibližně 39 milionu korun. Bohužel jeho výzvy k porovnání již nejsou dostupné.

Milanu Plodíkovi udělujeme pravdu s výhradou, neboť výzvy jsou sice často limitovány nízkým počtem zaměstnanců, což ovšem výslovně neznamená, že by muselo jít o střední či drobné podnikatele. Je totiž třeba kalkulovat i s podniky s nízkým počtem zaměstnanců a vysokým obratem, ti by pak do zmiňované kategorie nespadly. Obecně lze ale říci, že grantové programy z fondu Vysočiny jsou vstřícné k jiným než velkým podnikům.

Milan Plodík

Milan Plodík

Já bych chtěl opravit pana Honzárka v těch plochách, protože já jsem měl možnost navštívit, je to asi 3 měsíce, Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě s jednou zahraniční delegací, a tam teda ředitel řekl taková čísla, že já kterej teda mám zemědělskou školu a 15 let jsem dělal v zemědělství, jsem se zhrozil. Dneska z těch ploch v 60. letech je to 15 %. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27-28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 se plocha, na které se pěstovaly brambory, pohybovala přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů. S mírou pěstování brambor ale souvisí také míra spotřeby.

Podle článku vydaného Českým statistickým úřadem se v 50. letech na území dnešní ČR pohybovala průměrná roční spotřeba kolem 130 kg na osobu. V 60. letech to už bylo 114 kg a 90. letech spotřeba brambor klesla na 79 kg na osobu. V současné době (2014) pohybuje průměrná roční spotřeba kolem 70 kg brambor na osobu.

Pokud koncem 60. let se na území ČR osadilo celkem 200 000 ha brambor, tak v současné době se podle dostupných informací osadí ještě méně než zmiňovaných 15 % původní plochy. Podle ministerstva zemědělství za rok 2015 se jednalo o 18 911 hektarů produkční plochy, to je asi 9 % produkčních ploch, které byly osázeny v 60. letech (pdf, str. 1). Pokud bychom brali všechny druhy brambor pěstované zemědělci, plocha by dosáhla asi 11 %.