Ivo Pojezný

Jihomoravský kraj na svých webových stránkách skutečně informuje o záměrech prodeje krajského majetku. Stejně tak jsou na webu dohledatelné smlouvy s hodnotou nad 50 tisíc korun. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Stran transparentnosti kraje zpracovala přehled jednotlivých krajů organizace Oživení, věnuje se také Jihomoravskému kraji.

Rada Jihomoravského kraje schválila podporu formou stipendií již začátkem roku 2010. Podle dokumentu dostupného na stránkách Jihomoravského kraje se jedná o celkem 16 středních škol zřizovaných krajem a 13 učňovských oborů. Podle tohoto dokumentu se výše stipendia liší podle ročníku, který studenti navštěvují. V případě prvního ročníku se jedná o 1 500 Kč, ve druhém je to už 2 000 Kč a ve třetím 2 500 Kč. Podle Rady Jihomoravského kraje je finanční podpora jedním z důležitých faktorů při rozhodování studenta, na jaké střední škole bude ve svém studiu pokračovat.

Tabulka středních škol, které vyučují podporované obory je v dokumentu a pro přehlednost ji uvádíme i níže.

Název školy dle zřizovací listiny

1

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21

2

Integrovaná střední škola, Slavkov u Brna, Tyršova 479

3

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

4

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště stavební, Brno - Bosonohy, Pražská 38b

5

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a elektrotechnické, Brno, Trnkova 113

6

Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště, Břeclav, nábř. Komenského 1

7

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - MŠP, Letovice, Tyršova 500

8

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Blansko, Bezručova 33

9

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

10

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15

11

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Znojmo, Dvořákova 19

12

Střední odborná škola technická a Střední odborné učiliště, Znojmo, Uhelná 6

13

Střední odborné učiliště, Kyjov, Havlíčkova 1223/17

14

Střední škola polytechnická, Brno, Jílová 36g

15

Střední škola potravinářská a služeb, Brno, Charbulova 106

16

Střední škola uměleckoprůmyslová a technická, Velké Opatovice, Mládežnická 430

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle dostupných informací mezi podporované obory patří: nástrojář, klempíř - stavební výroba, elektrikář - silnoproud, pekař, řezník - uzenář, čalouník, mechanik plynových zařízení, kominík, malíř - lakýrník, podlahář, sklenář, tesař, zedník - obkladač a pokrývač.

Podle studie z roku 2014, jež se nám podařilo dohledat, bylo nejvíce učňů, kteří měli v roce 2011 zkušenosti získané zapojením do programu prázdninových praxí u jednotlivých firem v rámci EU, v Dánsku (45 %).

V případě ČR to bylo 35 % (.pdf, str. 2). Z projevu pana Pojezného však není zřejmé, zda myslel podobný typ statistiky, ve které jsou uvedena procenta za jednotlivé členské státy Evropské unie.

Statistiku z roku 2013, o které mluvil Ivo Pojezný, v níž by byla celková čísla za Evropskou unii jako celek, se nám bohužel dohledat nepodařilo. Z toho důvodu je výrok označen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.