Demagog.cz

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa (SZ)

  • 6
  • 0
  • 0
  • 0

Výroky

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Británie si svého času dala asi 99 podmínek, za kterých vstoupí do eurozóny. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Kandidát Baxa zmínil podmínky Británie pro vstup do eurozóny jako reakci na předchozí výroky jeho spoluřečníků, kteří se vyjadřovali proti vstupu do eurozóny, případně pro vstup pouze za splnění určitých podmínek. Devadesát devět podmínek tak nemínil doslova, použil je pouze jako přirovnání ke stanovení si dalších podmínek pro vstup do měnové unie. Jednalo se tak o nadsázku.

Velká Británie si v rámci maastrichtské novely Smlouvy o EU vyjednala (spolu s Dánskem) trvalou výjimku na zavedení společné měny (tzv. „opt-out“). To znamená, že závisí jen na jejím suverénním rozhodnutí, zda euro v budoucnosti přijme, nebo ne.

Co se týká dalších podmínek k přijetí eura, o to se v roce 1997 pokoušel tehdejší ministr financí Gordon Brown. Během vystoupení v Parlamentu prohlásil, že Velká Británie je přijetí eura nakloněna, ale určující je pro ni splnění určitých podmínek, které Británii zaručí dlouhodobou ekonomickou výhodnost.

Tyto podmínky nazval Pět hospodářských testů a jejich pozitivní nebo negativní vyhodnocení ministerstvem financí rozhoduje o postoji k vstupu do měnové unie, a tedy i eurozóny. Ministerstvo zároveň vypracovává také Národní plány přechodu na euro, které by v případě splnění požadavků použilo. Zhodnocení pana Baxy, že jich bylo 99, bereme v kontextu diskuze jako nadsázku.

Pět hospodářských testů zní:

1. Je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná?

2. Je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům?

3. Vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima pro dlouhodobé investice?

4. Jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor?

5. Bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti?

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

V Česku chybí nezávislá instituce, která by mohla posuzovat dopad těch jednotlivých návrhů (státních rozpočtů, pozn. Demagog.cz), takové instituce jsou třeba v USA nebo VB a pomáhají tu diskuzi vrátit k realitě. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Tento výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož v obou zmiňovaných státech skutečně existují nezávislé instituce, které analyzují plánované rozpočty a které každoročně vydávají předpovědi fiskálních rizik. Stejně tak je pravda, že v České republice podobná instituce chybí.

V USA se tato instituce nazývá Congressional Budget Office (Kongresový úřad pro rozpočet). Je to federální organizace, která není závislá na žádné z politických stran. Vznikla v roce 1975 a podle svého popisu má za úkol vydávat nezávislé analýzy rozpočtů a ekonomických záležitostí s cílem zlepšit proces tvorby rozpočtu americkým kongresem.

Ve Velké Británii existuje Office for Budget Responsibility (Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost). Tato instituce byla vytvořena v roce 2010, aby vydávala nezávislé a směrodatné analýzy britských veřejných financí. Mezi hlavní cíle tohoto úřadu patří ekonomické a fiskální předpovědi, hodnocení výkonu ekonomiky v poměru s předem danými cíli nebo například hodnocení fiskálních rizik.

V České republice podle Mezinárodního měnového fondu (IMF) skutečně neexistuje nezávislá organizace, která by se zabývala podobnými analýzami a nezávislou kontrolou dopadu rozpočtové politiky ČR. Podle IMF fungují nezávislé kontrolní instituce ve většině zemí západní Evropy nebo například v Severní Americe nebo Austrálii. Stejně tak je můžeme najít na Slovensku, v Maďarsku nebo Rumunsku.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Česká složená daňová kvóta je asi 34 %, zatímco evropský průměr je asi 40 %. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Složená daňová kvóta představuje údaj, který vypovídá o podílu daní, které určitý stát v určitém roce vybral na hrubém domácím produktu. Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci) byla tato kvóta v roce 2015 v České republice 33,5 % HDP a podle Eurostatu to bylo 34,4 %. Hladina složené daňové kvóty se tedy skutečně pohybuje okolo hladiny 34 %.

Evropský průměr byl podle stejné statistiky Eurostatu v roce 2015 skutečně 40 %. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Námitky vůči EET a zmírňující opatření, která jsou nyní navrhována, zaznívaly jak od Asociace malých a středních podnikatelů ještě před tím, než byl systém zaveden. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Asociace malých a středních podniků je asociací, která zastřešuje malé a střední podniky, řemeslníky a začínající a rodinné podniky působící v České republice. V průběhu utváření zákona o elektronické evidenci tržeb se snažila vyjednat podmínky, jež by podle ní více vyhovovaly právě menším podnikům.

Mezi priority, které se asociace snažila prosadit při jednání s ministerstvem financí a jeho tehdejším šéfem Andrejem Babišem, patřilo například nezprovoznění tzv. Účtenkovky, již považovala za špatný systém, nebo snížení DPH. Předseda asociace Karel Havlíček posléze dokázal s ministerstvem financí vyjednat výjimku týkající se e-shopů nebo v případě poruch možnost zaslání hromadných účtenek.

Karel Havlíček se snažil vyjednat již před startem EET výjimky pro bufety či online platby. Hnutí ANO má ve svém programu (.pdf, str.12) jako jeden z bodů právě úpravu EET. Chce se zasadit o vyjmutí školních bufetů nebo online plateb ze systému. Skutečně se tedy nejedná o nový nápad, jak změnit EET.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Je to do značné míry potíž (otázka koruny, pozn. Demagog.cz) i pro stát, který přijímá řadu plateb z Evropské unie v eurech, a jakmile se nám mění kurz během několika let v řádu několika procent, tak je to problém i pro státní rozpočet. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

EU je hlavním obchodním partnerem ČR a objem vzájemného obchodu za první pololetí roku 2017 dosáhl téměř 3 280 mld. Kč, což odpovídá třem čtvrtinám celkového zahraničního obchodu EU. Do ČR také z evropského rozpočtu proudí peněžní prostředky například prostřednictvím strukturálních fondů. V roce 2016 činila čistá pozice ČR (rozdíl mezi příjmy a povinnými odvody do evropského rozpočtu) 79,6 mld. Kč. ČR je tedy s EU značně ekonomicky propojena a změny měnového kurzu samozřejmě vliv na obchod i státní rozpočet mají.

Nedávným příkladem jsou intervence ČNB vedoucí k oslabení koruny, které probíhaly od konce roku 2013 do dubna letošního roku. Podle Asociace exportérů přinesly českým vývozcům 687 mld. Kč přímo a 590 mld. Kč nepřímo. Slabší koruna totiž pomáhá českým exportérům, na druhé straně ale zdražuje dovoz do ČR. Kurzové riziko tak komplikuje nejen uzavírání obchodních dohod, ale i plánování státního rozpočtu.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Máme jedny z nejvyšších výdajů na daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ve srovnání se zeměmi OECD asi třikrát větší. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Pokud se podíváme na data OECD, Česká republika mezi jednotlivými zeměmi skutečně vychází jako jedna z těch, které nejvíce podporují rodiny s dětmi prostřednictvím slev na dani. Je to pozorovatelné na datech popisujících zdanění rodin v závislosti na typu rodiny (bez dítěte/se dvěma dětmi), kdy u České republiky je sledovatelný velký pokles zdanění, pokud má rodina právě dvě děti.