Demagog.cz

Barbora Antonová

Barbora Antonová (ŽTB)

  • 4
  • 1
  • 0
  • 1

Výroky

Barbora Antonová

Barbora Antonová

Nepovedlo se zřídit leteckou linku do Lvova.

Ačkoliv se zdálo, že se radnici podaří lety z Brna do Lvova domluvit, z dohody s aerolinkou Blue Air nakonec sešlo. Tuto domluvu vedlo město Brno společně s Jihomoravským krajem.

skrýt celé odůvodnění

Přestože se hovory o přímé lince z Brna do ukrajinského Lvova vedly, z dohody s rumunskou společností Blue Air sešlo, a to kvůli neshodě ohledně podmínek spolupráce. Rumunský dopravce měl Brno propojit s Bruselem, Barcelonou, Milánem, Lvovem a Římem. Dnes už letenky najdeme pouze přestupní.

Barbora Antonová

Barbora Antonová

Každá městská část má svá pravidla pro přidělování bytů.

Jednotlivé městské části mají svá kritéria pro přidělování bytů.

skrýt celé odůvodnění

Žádost o byt přijímá městská část, kterou si žadatelé zvolí, od listopadu roku 2014 je dále možno podat žádost na více městských částí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt. Tato kritéria jsou schvalována zastupiteli městských částí.

Barbora Antonová

Barbora Antonová

V Brně momentálně chybí ročně 660 milionů na to, aby byly pokryty potřeby všech klientů sociálních služeb.

Analýza, ze které zřejmě Antonová vychází, je sice k dohledání, avšak není jisté, kdo je jejím autorem a do jaké míry je tato analýza důvěryhodná.

skrýt celé odůvodnění

Barbora Antonová zřejmě čerpá z údajné analýzy Odboru sociální péče města Brna (.pdf, str. 2). Tato analýza je však k dohledání jen na stránkách hnutí Žít Brno, nemá žádnou hlavičku ani jiné identifikátory, podle kterých by bylo možné říci, že byla skutečně vypracována Odborem sociální péče. Dle této analýzy pro roky 2019–2022 bylo potřeba investovat cca 2 miliardy korun.

Nutnost rozvíjet sociální služby potvrzuje např. Komunitní plán sociálních služeb na roky 2018–2019 (.pdf, str. 18 a násl.), který shrnuje závěry analýz, které zpracovala Masarykova univerzita. Z těchto analýz vyplývá např. potřeba rozvoje terénních aktivit pro seniory, navýšení ubytovací kapacity pro seniory, rozšíření služeb zaměřených na pomoc rodinám se smyslovým postižením apod. Analýzy Masarykovy univerzity však neobsahují informace o finančních nákladech, které by byly s rozvojem sociální péče spojeny.

Ze závěrečného účtu pro rok 2017 (.pdf, str.8) lze vyčíst pouze výdaje již použité na sociální oblast. V sociální oblasti dosáhly běžné výdaje statutárního města Brna částky 769 mil. Kč (oproti 694,5 mil. Kč v roce 2016 a 620 mil. Kč v roce 2015). Nejvýznamnější část představují příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím (domovy pro seniory, Centrum sociálních služeb a DROM, romské středisko) z rozpočtu zřizovatele, jejichž objem se meziročně zvýšil z 311,7 mil. Kč na 352,5 mil. Kč, tj. o 13,1 %.

Barbora Antonová

Barbora Antonová

Rozběhlo se tady několik projektů, třeba služba tísňového tlačítka, která se velmi rozšířila, to tlačítko je napojené na městskou policii. Je tu služba náhradních babiček.

Projekt Služba tísňového tlačítka se v Brně rozběhl v roce 2017, ve stejném roce se navíc rozšířil počet jeho uživatelů ve srovnání s předchozím projektem Centrum tísňového signálu. Služba náhradních babiček funguje pod názvem Trojlístek od roku 2012.

skrýt celé odůvodnění

Služba tísňového tlačítka funguje od 1. července 2017. Jde o projekt města Brna, který je realizován ve spolupráci s příspěvkovou organizací Centrum sociálních služeb a Městskou policií Brno. Projekt je určen seniorům a osobám se zdravotním postižením, zejména osaměle žijícím. V praxi jde o to, že si občan může zažádat o SOS tlačítko, které kontaktuje dispečink tísňové linky při stisknutí nebo také automaticky při pádu uživatele.

Projekt Služba tísňového tlačítka navazuje na starší projekt Centrum tísňového signálu, který byl zřizován Městskou policií Brno. Centrum tísňového signálu bylo navrženo (.pdf, str. 20) v letech 1998 a 1999, přesné datum vzniku se nám nepodařilo najít.

Potvrzujeme, že došlo i k rozšíření služby, jak tvrdí Barbora Antonová. Na Centrum tísňového signálu bylo v roce 2016 napojeno zhruba 90 stanic používaných především seniory, u nichž hrozí zvýšené riziko úrazu nebo náhlé změny zdravotního stavu. Službu tísňového tlačítka pak v roce 2017 využívalo 192 osob (.pdf, str. 19). K rozšíření mohlo přispět snížení poplatku. Napojení na Centrum tísňového signálu totiž stálo jednorázově necelých 4000 Kč, zatímco SOS tlačítko v rámci novější služby stojí 150 Kč za měsíc.

Služba náhradních babiček funguje v Brně od roku 2012 pod názvem Trojlístek. Je to projekt Centra pro rodinu a sociální péči, který službu nabízí v celém Jihomoravském kraji. Zaměřuje se na zprostředkování náhradní babičky rodinám s dětmi ve věku do 15 let. Cílem je umožnit navázání vztahu mezi dítětem, náhradní babičkou a také rodiči.

Barbora Antonová

Barbora Antonová

My jsme navrhovali, aby byla jedna zóna - historické centrum - a druhá zóna by bylo celé Brno (...) Pro tenhle náš návrh hlasovala ČSSD a ODS byla proti.

Dle vyjádření samotné Antonové, které jsme získali po odvysílání, nešlo ve skutečnosti o formální návrh, ale jen o neformální diskuzi se zastupiteli. Nedošlo proto ani k hlasování na zastupitelstvu, kde by zastupitelé stran mohli hlasem vyjádřit svou vůli.

skrýt celé odůvodnění

Podobný návrh ze strany Žít Brno opravdu padl. Když byl na tento návrh tázán Matěj Hollan na zastupitelstvu dne 19. 12. 2017, odkázal (po hlasování č. 124) na skutečnost, že nejdříve bude návrh projednán v rámci zasedání rady města. K zasedání rady došlo dne 22. 12. 2017, ze zápisu (bod č. 1) však nevyplývají žádné podrobnosti. Toho dne byla navíc schválena finální forma rezidentního parkování, čímž byla podle pozdějších slov Matěje Hollana tato otázka zavřena (pronesl to na zasedání dne 30. 1. 2018 v rámci rozpravy k bodu 115).

K uvedenému hlasování muselo dojít právě v zastupitelstvu, neboť ODS ani ČSSD nemají v radě zastoupení. V záznamech ze zastupitelstva se však nepodařilo hlasování dohledat. Není ani jasné, v kontextu jakého rozhodnutí by takové hlasování mělo proběhnout, jelikož o formě rezidentního parkování rozhodla rada. S dotazem jsme tedy kontaktovali samotnou autorku výroku, která obratem uvedla: "Dobrý den, omlouvám se, to bylo moje přeřeknutí způsobené tím, že jsem v zastupitelstvu neseděla. Hlasování skutečně neproběhlo a podpora byla pouze "neformální". Rada Hollanův návrh zamítla."





Barbora Antonová

Barbora Antonová

Velký městský okruh, to je věc státu, s tím může město pomoci výkupem pozemků.

​Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic, tedy státní podnik. Město pak spolupracuje na některých projektech jak finančně, tak například výkupem pozemků.

skrýt celé odůvodnění

Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic. ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy a je investorem a správcem dálnic a ostatních silnic I. třídy.

Projekt Velkého městského okruhu je naplánován do roku 2035 a obsahuje několik fází výstavby. Na některých projektech se účastní i město, například v druhé etapě se plánuje ražba tramvajového tunelu . Náklady jsou 415 milionů korun, z čehož Brno zaplatí zhruba čtvrtinu. V současné době je zprovozněno zhruba 32 % z celé trasy.

Dalším projektem, který je součástí výstavby VMO, je most mezi Tomkovým náměstím a židenickými kasárnami, kde město vykupuje desítky staveb – rodinných domků, garáží a dalších objektů – které se budou v nejbližších letech bourat. „Vykupujeme domky a objekty v celém koridoru a v tuto chvíli jsme někde za polovinou. Zatím jsme nenarazili na problém, že by vlastník nesouhlasil s cenou, kterou mu nabízíme,“ řekl investiční náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).