Aleš Brichta

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že ještě na jednání V4 dne 4. září 2015 v Praze vydaly všechny členské státy společné prohlášení o odmítnutí navrhovaných povinných kvót. I tak se ale během hlasování o těchto kvótách na půdě EU na mimořádném jednání ministrů vnitra EU dne 22. září 2015 Polsko přidalo k zastáncům přijetí kvót. Proti hlasovaly jen Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.

Vyjádření předsedy vlády ČR z 1. října 2015:

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout konsensu, bylo rozhodnutí nakonec přijato po hlasování kvalifikovanou většinou. Proti se vyslovila Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo z důvodu nesouhlasu s tím, že rozhodnutí nebylo přijato formou konsensu.

Takovýto procedurální postup, který byl zvolen na jednání Rady ministrů vnitra, nepovažuji za šťastný. Ten postup je pro mě, jako pro předsedu vlády České republiky zklamáním. Silové řešení a přehlasovávání v takto citlivých věcech je podle mého názoru velmi neprozíravé.

Pravděpodobně má Brichta na mysli situaci, která nastala po 1. dubnu 2015, kdy došlo ke zrušení povinných kvót na mléko v EU.

" Sektor mléka v posledních měsících sužují nízké výkupní ceny i přebytek mléka. Tyto problémy částečně způsobilo nedávné ukončení režimu mléčných kvót v celé Evropské unii, přebytek této suroviny na trhu a komplikace, které přinesly ruské sankce vůči EU dopadající velice negativně především na sektor výroby a zpracování mléka. Situace je vážná hlavně v zemích bývalého východního bloku."

Jedná se tedy o navrácení k původnímu volnému trhu před vstupem do EU. Hodnotíme tedy tento výrok jako zavádějící, protože bez členství v EU by tato situace byla obdobná.