Andrey Novakov

V rámci celé Evropy bylo ke 14. prosinci 2021 podle statistik webu OurWorldinData plně naočkováno téměř 60 % obyvatel, v Evropské unii poté toto číslo odpovídalo 68 %. Státy ve východní Evropě však oproti dalším zemím EU v míře proočkovanosti zaostávají, jak lze vidět v následující grafice zobrazující podíl plně očkovaných obyvatel v rámci dané země.

Nízký počet očkovaných osob v populaci je spojován s horším vývojem epidemické situace i s vyššími počty zemřelých, před čímž na konci září varovalo i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). V průběhu letošního listopadu skutečně řada východoevropských států čelila rekordnímu nárůstu počtu zemřelých. Server Seznam Zprávy uvádí, že nejvyšší počet úmrtí na sto tisíc obyvatel úřady zaznamenaly v Bulharsku – tedy v zemi, kterou v Evropském parlamentu zastupuje právě Andrey Novakov. 

Uveďme, že Bulharsko je v současnosti zemí s nejnižší proočkovaností v rámci EU, ke 14. prosinci zde bylo plně očkováno jen 26,84 % obyvatel. V rámci celé Evropy pak k zemím s nejnižší proočkovaností patří Moldavsko (23,88 %), Ukrajina (29,13 %) či Bělorusko (30,35 %). Oproti zbytku Evropy v očkování výrazně zaostávají také některé balkánské státy, například Albánie (34,75 %), Severní Makedonie (37,93 %) nebo Černá Hora (42,13 %). Nižší míra proočkovanosti se týká i Slovenska, kde je v současné době plně naočkováno pouze 43,51 % populace.

Naopak nejvyšší proočkovanost hlásí Portugalsko s 88,87 %, dále pak Malta (84,14 %), Španělsko (80,77 %) či Irsko (76,56 %). Ve státech severní Evropy se pak proočkovanost pohybuje kolem 70 %.

V červnu 2020, po první vlně pandemie covidu-19, zveřejnila poradenská společnost Simon-Kucher porovnání, do jaké míry byla během pandemie zasažena jednotlivá odvětví ekonomiky. Z tohoto materiálu vyplývá, že nejvíce zasaženými sektory byly právě doprava a turismus.

Graf zachycuje jednotlivé sektory rozdělené podle toho, jak je ovlivnila poptávka (vertikální osa) a protiepidemická opatření (horizontální osa). Turismus a doprava se nachází pod číslem 1 v levém dolním rohu grafu, který obsahuje nejhůře zasažená odvětví.

Český statistický úřad (ČSÚ) na základě informací o celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízeních publikoval, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 zaznamenal tento sektor propad o 82,9 % oproti roku 2019. Podobná situace nastala i na evropské úrovni. OSN například Evropu označila za jeden z nejvíce zasažených regionů v oblasti cestovního ruchu. 

Omezení dopravy dopadlo především na leteckou dopravu. Data vybraných přepravců ukazují (.pdf, str. 13), že na jaře 2020 se úbytek letecké dopravy pohyboval mezi -90 % až -100 % oproti stavu před vypuknutím pandemie. Letecká doprava se začala obnovovat až po první vlně pandemie, tedy v červnu a červenci 2020. V 1. čtvrtletí roku 2021 byl objem letecké přepravy v Česku o 74 % nižší než v roce 2019.

S nedostatkem čipů se celosvětově potýká řada průmyslových odvětví. Výpadky dodávek v roce 2021 zasáhly automobilovou výrobu nebo producenty elektroniky. Za problémy podle článku České televize může stále se zvyšující poptávka po elektronice, ale také omezení výroby a dopravních uzlů způsobené pandemií covidu-19.

Některé výrobce navíc v roce 2021 oslabily přírodní vlivy. Japonského výrobce polovodičů Renesas zasáhl požár. V Texasu pak zase kvůli sněhovým bouřím museli výrobci omezit produkci čipů.

Celosvětový nedostatek dopravních kontejnerů souvisí hlavně s koronavirovými omezeními. Kvůli opatřením musely některé světové přístavy omezit provoz, a tak se zde kontejnery hromadí. To následně způsobuje nedostatek kontejnerů v oběhu a zvyšuje jejich cenu. Náklady na přepravní kontejner pro cestu z Číny do Evropy se pode ředitelky výrobce Hisense zvýšily pětinásobně. Lodní kontejnerovou dopravu navíc v březnu ochromila nehoda v Suezském průplavu, kdy se provoz zastavil téměř na týden.