Antonín  Fryč
TSS

Antonín Fryč

Doprava4 výroky
Krajské volby 20204 výroky
Regiony1 výrok
Zrušit filtry

Antonín Fryč

(...) v rámci zákona o liniových stavbách, který byl dneska přijat a který urychluje možnost výstavby dálnic (...)
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Legislativní proces schvalování návrhu novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, tzv. liniového zákona, nebyl v době pronesení výroku ještě ukončen.

Návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, tzv. liniového či urychlovacího zákona, byl vládou schválen v listopadu 2019 a dále putoval do Poslanecké sněmovny. Tam jej poslanci v červnu 2020 schválili v tomto znění (.pdf). Právě tento návrh pozměňuje oficiální název zákona na liniový zákon. Legislativní proces pokračoval v Senátu, senátoři v červenci 2020 návrh projednali a vrátili Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Sněmovna však na jednání dne 29. září 2020 podpořila původní znění.

V důvodové zprávě návrhu (.docx, s. 30) je konkrétně rozepsáno, že návrh pozměňuje jak liniový zákon, tak zákon stavební, správní řád, zákon o pozemních komunikacích, energetický zákon, zákon o vyvlastnění a zákon o elektronických komunikacích.

Dle popisu návrhu je cílem „umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury, jakož i infrastruktury elektronických komunikací, a nastavit povolovací procesy tak, aby jejich délka nebránila včasnému zahájení realizace potřebných staveb“. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace návrhu (.docx, s. 5–6) jsou tyto cíle konkrétněji rozepsány, jedná se např. o urychlení procesu získávání příslušných povolení, zjednodušení procesu zpracovávání znaleckých posudků nebo stanovení konkrétních termínů v zákoně o vyvlastnění, čímž by se měl proces vyvlastnění zrychlit při zachování efektivní míry práv vyvlastňovaného.

Ministr dopravy Havlíček k návrhu dříve prohlásil, že se jedná o „revoluční záležitost. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Problémem je prostor pro zbytečné spekulování a oddalování, čemuž se chceme vyhnout. Přitom nikoho nepřipravíme ani o korunu“.

Antonín Fryč

A když už ministr dopravy nakonec vystoupil a řekl: „Ne, bude to západní varianta“ (dálnice D3, pozn. Demagog.cz). Prostě jenom to je možné, tak nakonec přijde předseda vlády a řekne, že to ještě není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Nepravda
Ministr dopravy Karel Havlíček v září na jednání středočeských starostů uvedl, že stojí za západní variantou vedení D3. Již předtím se premiér Babiš sešel s odpůrci vedení dálnice, nenaznačil však, že by se varianta měla měnit.

Antonín Fryč zde hovoří o dálnici D3, která má spojit Prahu a jižní Čechy s rakouskými hranicemi. 

O výstavbě D3 se rozhodlo v roce 1987. První úsek dálnice byl otevřen v roce 1991 a představuje obchvat města Tábor. V následujících letech se zprovoznilo několik dalších částí. Avšak o trase vedoucí přes Středočeský kraj se vede již několik let vášnivá debata.

V roce 2005 se Vláda ČR usnesla na výběru trasování D3 ve variantě „stabilizované“, která by vedla přes Posázaví a která by podle některých méně omezovala obyvatelstvo, avšak představovala by větší riziko pro přírodu. Nesouhlas s tímto „stabilizovaným“ vedením dálnice vyjádřil v roce 2007 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, ale i spousta ekologů a přilehlých obcí. Na podnět od Bursíka [usnesení vlády č. 1064/2007 (.doc, str. 2)] byla zřízena skupina odborníků, která měla za úkol zhodnotit jiné varianty vedení dálnice.

Následně byla zpracována studie (.pdf), která porovnávala dvě možnosti – západní (původně „stabilizovaná“) a východní. Kvůli pokračující neschopnosti shodnout se na jedné variantě, komise expertů v roce 2009 odhlasovala variantu západní. Na základě usnesení vlády č. 431/2010 (.pdf) byla potvrzena západní možnost realizace dálnice.

Ředitelství silnic a dálnic nechalo zpracovat potřebnou dokumentaci pro EIA (Environmental Impact Assessment), která byla dokončena v roce 2010. V závěrečném stanovisku EIA byla většina dotčených orgánů pro západní variantu.

V letech 2013–2014 proběhl geologický průzkum území a také byla v tomto období podána žaloba (.pdf) několika subjekty na zrušení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje („závazný dokument pro obce, které nemají koridor dálnice vymezen a musí ho zapracovat do svých územních plánů"). Krajský soud v Praze jejich žalobě vyhověl a ZÚR zrušil. V roce 2015 byla schválena nová aktualizace ZÚR Středočeského kraje a začaly geodetické a projektové práce.

Již 2. září 2020 se premiér Andrej Babiš sešel s odpůrci západní varianty (iniciativa zvaná Alternativa středočeské D3) dostavby dálnice a diskutoval s nimi nad variantami trasování dálnice. Podle serveru Aktuálně.cz Babiš po jednání uvedl, že „má zájem pochopit řešení, které spolek navrhuje“ a mluvčí vlády Jana Adamcová pouze uvedla, že se premiér „s návrhem rád seznámí detailněji“. Zdůraznila však, že premiér Babiš zároveň prohlásil, že trasa je zcela v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) přitom podle mluvčí opakovaně zcela jasně uvedl, že jiná varianta než D3 přes Posázaví nepřipadá v úvahu. Další schůzka s Alternativou středočeské D3 je naplánována na říjen.

Ministr dopravy Karel Havlíček následně na jednání středočeských starostů v Praze 15. září 2020 uvedl, že podporuje západní variantu trasování D3, tedy přes Posázaví. Jednání se účastnil i premiér Babiš a řekl, že bude o přednesených argumentech starostů přemýšlet.

Není však pravdou, že by Andrej Babiš prohlásil, že ve věci polohy dálnice D3 nic „není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat“, a to ani po schůzce se zástupci Alternativy středočeské D3, ani po jednání se středočeskými starosty.