A když už ministr dopravy nakonec vystoupil a řekl: „Ne, bude to západní varianta“ (dálnice D3, pozn. Demagog.cz). Prostě jenom to je možné, tak nakonec přijde předseda vlády a řekne, že to ještě není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat.
Ministr dopravy Karel Havlíček v září na jednání středočeských starostů uvedl, že stojí za západní variantou vedení D3. Již předtím se premiér Babiš sešel s odpůrci vedení dálnice, nenaznačil však, že by se varianta měla měnit.
Antonín Fryč zde hovoří o dálnici D3, která má spojit Prahu a jižní Čechy s rakouskými hranicemi.
O výstavbě D3 se rozhodlo v roce 1987. První úsek dálnice byl otevřen v roce 1991 a představuje obchvat města Tábor. V následujících letech se zprovoznilo několik dalších částí. Avšak o trase vedoucí přes Středočeský kraj se vede již několik let vášnivá debata.
V roce 2005 se Vláda ČR usnesla na výběru trasování D3 ve variantě „stabilizované“, která by vedla přes Posázaví a která by podle některých méně omezovala obyvatelstvo, avšak představovala by větší riziko pro přírodu. Nesouhlas s tímto „stabilizovaným“ vedením dálnice vyjádřil v roce 2007 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, ale i spousta ekologů a přilehlých obcí. Na podnět od Bursíka [usnesení vlády č. 1064/2007 (.doc, str. 2)] byla zřízena skupina odborníků, která měla za úkol zhodnotit jiné varianty vedení dálnice.
Následně byla zpracována studie (.pdf), která porovnávala dvě možnosti – západní (původně „stabilizovaná“) a východní. Kvůli pokračující neschopnosti shodnout se na jedné variantě, komise expertů v roce 2009 odhlasovala variantu západní. Na základě usnesení vlády č. 431/2010 (.pdf) byla potvrzena západní možnost realizace dálnice.
Ředitelství silnic a dálnic nechalo zpracovat potřebnou dokumentaci pro EIA (Environmental Impact Assessment), která byla dokončena v roce 2010. V závěrečném stanovisku EIA byla většina dotčených orgánů pro západní variantu.
V letech 2013–2014 proběhl geologický průzkum území a také byla v tomto období podána žaloba (.pdf) několika subjekty na zrušení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje („závazný dokument pro obce, které nemají koridor dálnice vymezen a musí ho zapracovat do svých územních plánů"). Krajský soud v Praze jejich žalobě vyhověl a ZÚR zrušil. V roce 2015 byla schválena nová aktualizace ZÚR Středočeského kraje a začaly geodetické a projektové práce.
Již 2. září 2020 se premiér Andrej Babiš sešel s odpůrci západní varianty (iniciativa zvaná Alternativa středočeské D3) dostavby dálnice a diskutoval s nimi nad variantami trasování dálnice. Podle serveru Aktuálně.cz Babiš po jednání uvedl, že „má zájem pochopit řešení, které spolek navrhuje“ a mluvčí vlády Jana Adamcová pouze uvedla, že se premiér „s návrhem rád seznámí detailněji“. Zdůraznila však, že premiér Babiš zároveň prohlásil, že trasa je zcela v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) přitom podle mluvčí opakovaně zcela jasně uvedl, že jiná varianta než D3 přes Posázaví nepřipadá v úvahu. Další schůzka s Alternativou středočeské D3 je naplánována na říjen.
Ministr dopravy Karel Havlíček následně na jednání středočeských starostů v Praze 15. září 2020 uvedl, že podporuje západní variantu trasování D3, tedy přes Posázaví. Jednání se účastnil i premiér Babiš a řekl, že bude o přednesených argumentech starostů přemýšlet.
Není však pravdou, že by Andrej Babiš prohlásil, že ve věci polohy dálnice D3 nic „není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat“, a to ani po schůzce se zástupci Alternativy středočeské D3, ani po jednání se středočeskými starosty.
Středočeským krajem hýbe debata o dopravní situaci. V ověřované předvolební debatě byla řeč snad o všech dopravních prostředcích, rozestavěných silnicích i čísla o investicích. O přízeň voličů a křeslo hejtmana ve Středočeském ...