Jaroslava Pokorná Jermanová
ANO

Jaroslava Pokorná Jermanová

ANO 2011 (ANO)

Krajské volby 2020 19 výroků
Doprava 16 výroků
Bez tématu 14 výroků
Regiony 6 výroků
Ekonomika 2 výroky
Pravda 21 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 6 výroků
Rok 2020 20 výroků
Rok 2016 10 výroků
Rok 2014 3 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 výrok

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) není pravda, že čtvrtina kraje není zaintegrovaná.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji funguje v rámci systému Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy, kdy se kraj významně podílí na organizaci obou z nich. Alespoň částečně integrován je tak celý kraj.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Takže stejně komunikujeme s Libereckým krajem, stejně komunikujeme s Vysočinou, s Jihočeským krajem. Jsou podepsaná memoranda (o integraci veřejné dopravy mezi kraji, pozn. Demagog.cz). Je to veřejně dohledatelné na internetu Středočeského kraje v zápisech ze zastupitelstva.
ČT24, 25. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Středočeský kraj v posledních čtyřech letech uzavřel se zmíněnými kraji (vyjma Vysočiny) několik memorand, která si dala za úkol zlepšit mezikrajskou dopravní situaci. Cílem uzavřených memorand mělo být pomoci integraci dopravy či dobudovat dopravní stavby.

V uplynulém volebním období souhlasilo zastupitelstvo Středočeského kraje s uzavřením hned několika memorand, která souvisejí s navázáním mezikrajské spolupráce v oblasti dopravy. První tohoto typu bylo schváleno (.pdf) 27. srpna 2018, kdy se jednalo o navázání spolupráce mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Jak vyplývá (.doc, str. 148) ze stenozáznamu jednání zastupitelstva, spolupráce mezi kraji se týkala více oblastí a šlo hlavně o prvotní obecnou vůli deklarovat spolupráci. Konkrétně u dopravy pak oba kraje spojují „společné zájmy na D3 a D4”. Tím byl myšlen zájem obou krajů dostavět obě dálnice a s nimi také další potřebné stavby.

Další memorandum bylo zastupitelstvem kraje odsouhlaseno (.pdf) 24. června 2019, týkalo se spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje, hl. m. Prahy a Libereckého kraje. Jednalo se (.doc, str. 88) o implementaci Multikanálového odbavovacího systému za účelem mj. pomoci vybudovat společné integrované dopravní systémy.

Další dvě memoranda pak byla krajským zastupitelstvem odsouhlasena v tomto roce. První bylo schváleno (.pdf) 1. června 2020 a pojednávalo o společné spolupráci na urychlení přípravy a realizace významných dopravních staveb na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Snahou bylo projevit zájem (.doc, str. 118–119) na dokončení „významných stavebních dopravních akcí” typu „okruh kolem Prahy a železnice Praha – Kladno”. 

Poslední memorandum, přijaté (.pdf) 3. srpna 2020, se týkalo spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti, a to mezi Středočeským, Jihočeským a Libereckým krajem, k nimž se přidalo také hl. m. Praha. Deklarovaným zájmem bylo (.doc, str. 105–106) „zajištění a zvýšení komfortu hromadné dopravy, kdy v každém kraji platí jiný odbavovací systém, a toto memorandum má sjednotit tento postup tak, aby kterýkoliv pasažér, kterýkoliv cestující z těchto jmenovaných krajů byl schopen se odbavit přes tento jednotný systém”.

Středočeský kraj se tak v rámci spolupráce s dalšími kraji zabývá jak propojením integrované dopravy, na což narážel výrok hejtmanky Pokorné Jermanové, tak i dobudováním samotných dopravních staveb. S Krajem Vysočina nicméně v uplynulém volebním období žádné memorandum, které by řešilo dopravu, uzavřeno nebylo. Přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť první dvě věty výroku se dají interpretovat i odděleně, tedy, že vedle probíhající komunikace s Libereckým krajem, Vysočinou atd. jsou (s jinými kraji) podepisována i memoranda. Existence těchto memorand má pak být zjistitelná ze zápisů zastupitelstva kraje. Tato interpretace přitom odpovídá informacím dostupným z veřejných zdrojů.

Zda pak probíhá komunikace ohledně integrace veřejné dopravy i s Krajem Vysočina, se nám bohužel nepodařilo dohledat; vzhledem k tomu, že komunikace i memorandum (.doc) s Krajem Vysočina v jiné věci existuje, není to vyloučené. Protože komunikace s Vysočinou tvoří jen malou část ověřovaného výroku, nemá tato absence veřejných zdrojů na výsledné hodnocení vliv.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Já chci, aby tady zaznělo to číslo, že za ty 4 roky se zvýšil o 46 % počet lidí, kteří využívají městskou hromadnou nebo naši integrovanou dopravu.
ČT24, 25. září 2020
Krajské volby 2020
Neověřitelné
Nárůst počtu cestujících obecně ve veřejné dopravě je cca 14 %. Jaký nárůst je však pouze v dopravě integrované se nám nepodařilo zjistit.

Z doposud poslední Ročenky dopravy České republiky, kterou vypracovává Ministerstvo dopravy, vyplývá (.pdf, str. 109), že k takto velkému nárůstu počtu obyvatel využívajících hromadnou dopravu nedošlo.

Zatímco v roce 2016 se pomocí MHD ve Středočeském kraji přepravilo 16,9 milionů osob, v následujícím roce se jejich počet zvýšil o rovný milion. V roce 2018 se pak počet lidí cestujících MHD zvýšil na 20,1 milionů, jenže v roce 2019, z něhož jsou zatím poslední dostupné údaje, došlo k poklesu na 18,6 milionů cestujících.

Počet cestujících MHD ve Středočeském kraji v meziročním srovnání dle údajů Ministerstva dopravy.

Při porovnání let 2016 a 2019 tak celkový nárůst činil 1,7 milionů cestujících, což představuje 10,1 %.

V případě veřejné dopravy, tj. dopravy vlaky a autobusy napříč krajem, byl v roce 2016 počet uskutečněných přeprav (.pdf, str. 109) v rámci Středočeského kraje 62,7 milionů, v roce 2019 to pak bylo 72,4 milionů přeprav. Teoreticky bychom do této statistiky mohli započítat i přepravu cestujících mezi kraji, avšak vzhledem k tomu, že tyto počty nijak závratně nerostou, nemělo by to na výsledek vliv.

Celkem tedy počet cestujících v městské či veřejné hromadné dopravě narostl z 79,6 milionů v roce 2016 na 91 milionů v roce 2019 a nárůst tak činí 14,3 %.

Nárůst počtu cestujících byl tedy v průběhu posledních 4 let menší než 46 %. Přesto však výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť hejtmanka Pokorná Jermanová zmiňuje nárůst nikoliv ve veřejné dopravě obecně, ale v integrované dopravě, kde nárůst může být způsoben např. integrováním nových oblastí či linek. Bohužel jsme ale nenašli data ohledně využívání integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji. 

Jaroslava Pokorná Jermanová

To není kompetence kraje (silnice prvních tříd - pozn. Demagog.cz).
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Na území Středočeského kraje je dohromady 657 km silnic I. třídy. Správa těchto silnic náleží dle zákona o pozemních komunikacích Ministerstvu dopravy.

Hejtmanka Pokorná Jermanová /ANO/ reaguje na dotaz moderátora, jestli je možná debata o výstavbě silnic prvních tříd.

Podle posledních údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu) k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 657 km silnic I. třídy.

Správa silnic I. tříd je vymezena § 40 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Ten určuje jako správce těchto silnic Ministerstvo dopravy:

§ 40

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,

h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,

k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury.

 

Podle  § 9 téhož zákona je navíc vlastníkem silnic I. třídy stát. Kraje (přesněji krajské úřady) mají v kompetenci správu silnic II. a III. třídy.

Jaroslava Pokorná Jermanová

D3 je v realizaci. My stavíme vlastně podpůrné stavby D3, dostali jsme na ně 3 miliardy, obchvat Jesenice, první část je hotová, druhá se začíná stavět.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
SFDI poskytl Středočeskému kraji finance ve výši 3,136 mld. Kč na dodatečné stavby dálnice D3. Z těchto zdrojů byla postavena již dokončená první etapa obchvatu Jesenice, druhá etapa na ni navazuje, ta bude financována buď z rozpočtu kraje, nebo pomocí IROP.

Dálnice D3 má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska, má být dlouhá 172 km, nyní je 70 km v provozu, 19 km ve výstavbě a 83 km v přípravě. Na území Středočeského kraje jsou všechny úseky dálnice v přípravě, jedná se o úseky: Praha – Jílové u Prahy, Jílové u Prahy – Hostěradice, Hostěradice – Václavice, Václavice – Voračice a Voračice – Nová Hospoda. Předpokládané zahájení výstavby všech těchto úseků je v roce 2024, zprovoznění poté v roce 2028.

Dálnice D3 začíná v mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem u Jesenice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba první části obchvatu Jesenice začala v srpnu 2019 a provoz byl zahájen 18. září 2020. Stavba druhé části bude směřovat východním směrem, stavební povolení bylo vydáno již v lednu 2020. Dokončení se zatím předpokládá v září 2021.

Stavbu může zbrzdit možný archeologický nález, neboť protíná území s doloženým polykulturním osídlením (mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská). V této souvislosti je doporučeno následující: „V případě, že bude učiněn archeologický nález, je provozovatel stavby povinen zastavit práce a zajistit odborný dozor a umožnit dle § 22 zákona ČNR č. 20/1987 Sb. archeologický výzkum po dobu nezbytně nutnou, jehož náklady bude hradit investor stavby. V předstihu před zahájením stavebních prací je proto nutné uzavřít smlouvu o provádění Základního archeologického průzkumu“ (.pdf, s. 94-95).

Středočeský kraj investorsky zajišťuje stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa, II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy a Vestecká spojka II. etapa a MÚK D1 – Exit 4. Finance jsou kraji poskytnuty prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dosahují výše 3,136 mld. Kč. Hejtmanka Pokorná Jermanová ještě uvedla, že kraj bude ze svého rozpočtu či s pomocí Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovat další stavby: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Severní část obchvatu Jílového se realizuje.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Plánovanou stavbu severní etapy obchvatu Jílového budou dle zveřejněné smlouvy provádět firmy PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s.

Obchvat Jílového tvoří jižní část plánovaného dálničního úseku Praha-Jílové u Prahy dálnice D3. Obchvat Jílového bude mít severní a jižní etapu a bude napojen na mimoúrovňovou křižovatku Jílové (.pdf, str. 2).

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Stavba severní etapy obchvatu Jílového u Prahy je financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je na ni vyčleněna částka ve výši 141 648 744 Kč. V rámci přípravy byly dokončeny geodetické podklady, zpracován geotechnický průzkum a hydrologické posouzení.

V srpnu 2020 byla v Registru smluv zveřejněna Prováděcí smlouva na realizaci stavby uzavřená mezi Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmami PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s., můžeme tedy konstatovat, že stavba je v procesu realizace.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Připravuje se obchvat Netvořicka.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Stavba obchvatu Netvořice je v přípravě, podle posledních údajů se čeká na schválení územního řízení.

Obchvat Netvořice bude součástí dálnice D3 na jejím úseku Hostěradice – Václavice.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Směrem k obci Netvořice má dálnici křížit přeložka silnice III/1057 (Chleby – Netvořice), kvůli čemuž bude vybudován most Netvořice a následně silnice III/1065, která však dálnici bude míjet nadjezdem (.pdf, s. 2).

V červnu 2017 byla ohledně stavby obchvatu Netvořice podepsána Prováděcí smlouva (.pdf) mezi Středočeským krajem a stavební firmou PRAGOPROJEKT, a.s. Dalším dokumentem k plánované stavbě je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z října 2018 o tom, že obchvat Netvořice nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle údajů ze začátku roku 2020 platilo, že pro stavbu byly vydány závěry zjišťovacího řízení, následně proběhlo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a je podána žádost o územní řízení. 

Stavba obchvatu Netvořice bude finančně uhrazena buď z rozpočtu kraje, nebo pomoci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jak dříve uvedla hejtmanka Pokorná Jermanová: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Jaroslava Pokorná Jermanová

Vestecká spojka a mimoúrovňová křižovatka zatím realizovat nejde, protože není dokončený okruh D0.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Vesteckou spojku bude možné zprovoznit teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1.

Vestecká spojka bude sloužit jako součást dálnice D3, kterou napojí na Pražský okruh (dálnice D0). Projekt má dvě etapy – první byla zprovozněna v roce 2010, druhá etapa včetně MÚK D1 - Exitu 4 se nachází ve fázi projektové přípravy. Součástí má být i mimoúrovňová křižovatka.

Zdroj: vesteckaspojka.cz

Plné zprovoznění Vestecké spojky je možné teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1, do té doby není možné stavbu uvést ani do zkušebního provozu. Předpokládané zahájení výstavby tohoto úseku je v roce 2021, v roce 2025 poté předpokládané zprovoznění.

Středočeský kraj investorsky zajišťuje některé stavby náležící k dálnici D3. Finanční prostředky na Vesteckou spojku – II. etapu a MÚK D1 – Exit 4 jsou poskytnuty Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI). Mimo to SFDI podpoří také stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa a II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy. Celková výše finanční podpory má činit 3,136 mld. Kč.

Jaroslava Pokorná Jermanová

(…) standardy dopravní obslužnosti už jsou ve finále. Čeká se na další zastupitelstvo, aby se tím zaobíralo, protože jsme nepovažovali za správné těsně před koncem funkčního období to předkládat zastupitelstvu.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
V dubnu 2020 byla vypsána veřejná zakázka na přípravu Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025. V květnu pak byla se zhotovitelem podepsána smlouva, dle které měl být tento plán hotový v polovině července 2020. Zastupitelstvu tento plán předložen nebyl.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje následující standardy dopravní obslužnosti:

  • dostupnost zastávek (místní, časová),
  • minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období),
  • maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti).

Hejtmanka Pokorná Jermanová však má zjevně na mysli standardy dopravní obslužnosti, popř. plán dosud neschválený, tedy na roky 2021 a následující. Na vypracování Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025 byla v dubnu vypsána veřejná zakázka. Smlouva (.doc, str. 8) na vyhotovení plánu pak byla podepsána 20. května. První návrh plánu měl být vypracován do 30 dnů od uzavření smlouvy, finální návrh pak do 60 dnů (.doc, str. 3), tedy do poloviny července.

Na jednáních zastupitelstva v červenci (.doc), srpnu (.doc) a ani v září (.doc) přitom tento plán nebyl projednán.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Ale my jsme, já znovu to číslo řeknu, nezlobte se na mě, za uplynulé 4 roky do oprav silnic investovali 12 miliard korun.
ČT24, 25. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Za léta 2016–2019 investoval kraj do dopravní sítě 12,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že za tu dobu přibyly pouze 4 km silnice III. třídy, byla naprostá většina této částky použita na rekonstrukce a opravy.

Pro hodnocení tohoto výroku je zásadní vymezení pojmu „opravy silnic“, které je nicméně poměrně problematické. Samotný Středočeský kraj totiž například v roce 2018 zveřejnil tabulku, v níž uvádí částky, které v jednotlivých letech směřovaly do „výstavby a rekonstrukce silnic a mostů“, „oprav silnic“ a na „běžné údržby“ silnic. Tyto položky však poté v tabulce sčítá (viz 3,5 mld. v roce 2018) a výslednou sumu v připojeném článku označuje jako „částku, která jde do oprav silnic“.

V poznámce k této tabulce Středočeský kraj „opravy silnic“ popisuje jako „velkoplošné práce, kdy je položen nový povrch“. „Běžná údržba“ podle kraje zahrnuje „například opravy po zimě, odstranění výmolů a podobně“.

V březnu 2020 Středočeský kraj uveřejnil na stránkách několika regionálních deníků článek, který doplnil grafem, v němž se objevují stejná čísla jako ve výše zmiňované tabulce (viz data za rok 2017 a 2018). Tentokrát však kraj tato čísla popisuje jako „celkové finance do silnic kraje“, tedy ne jen jako finance směřující do oprav těchto silnic.

K problematičnosti používání pojmu „opravy silnic“ pak můžeme také uvést, že ani v mediálním prostoru nebývá užíván vždy stejným způsobem. V roce 2018 regionální stanice PRAHA TV či Dopravní noviny o dříve uváděných 3,5 mld. Kč psaly jako o sumě, kterou Středočeský kraj plánoval „investovat do oprav silnic“. Naproti tomu Česká televize za „investice kraje do oprav silnic“ za rok 2018 považovala jen 1,54 mld. Kč.

Stanice PRAHA TV pak potvrzuje, že v roce 2020 by měly jít na opravy a budování nových silnic více než 4 miliardy korun.

Jestliže sečteme čísla v grafu, který vyjadřuje „celkové finance do silnic kraje“, za roky 2017–2020, dostali bychom sumu 14,4 mld. Kč. V případě součtu let 2016–2019 by tato částka činila 12,6 mld. Kč. Jedná se však o celkové finance, včetně výstavby silnic a mostů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že od roku 2016 nepřibyly (.xlsx) ve Středočeském kraji žádné kilometry silnic, je ale možné usuzovat, že naprostá většina těchto peněz byla použita na rozsáhlejší rekonstrukce i menší opravy krajských silnic. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Důležité je však poznamenat, že rozpočet Středočeského kraje na rok 2016 připravovalo ještě předchozí vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Peterou (ČSSD). Tedy nikoliv hnutí ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která byla zvolena hejtmankou (.pdf) 18. listopadu 2016.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů