Bohuslav Sobotka

Schodek státního rozpočtu ve výši 60 miliard je součástí koaliční dohody. Ministerstvo financí navrhuje schodek 48,5 miliard pro rok 2017, nicméně připouští, že se ještě zvýší k 60 miliardám. Hranici 60 miliard žádná ze stran nezpochybňuje. Andrej Babiš prohlásil, že vyšší deficit on ani hnutí ANO nepodpoří.

Bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun. Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Vláda také předložila novelu důchodového zákona, která jí umožní zvyšovat penze bez souhlasu Parlamentu, a to do až do výše 2,7 procenta. Novelu schválila Poslanecká sněmovna i Senát a čeká na podpis prezidenta. Vláda se nyní shoduje na valorizaci v průměru o 200 korun.

Vláda může do 30. června změnit výši vyměřovacího základu pro státní pojištěnce pro další rok.

Podle zákona č. 592/1992 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění:

§ 3c

" (2) Částku vyměřovacího základu uvedenou v odstavci 1 může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění. "

Vláda skutečně odhlasovala na svém zasedání 30. května 2016 zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum o 3,7 mld korun.

Jedná se o návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které je Pavel Bělobrádek předsedou.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ministr Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček opětovně předložil vládě zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek 30. května 2016. Tento návrh byl do PSP ČR doručen 2. 6. 2016.

Původní návrh ministryně Marksové předložený na zasedání vlády 10. května 2016 v hlavě VI. novely zákona o nemocenském pojištění rozšiřoval možnost péče i o osoby blízké. Důvodová zpráva (.doc str. 2) říká, že účelem změny právní úpravy by bylo poskytnout zaměstnancům účastných nemocenského pojištění pracovní volno z důvodu krátkodobého ošetřování nebo péče člena rodiny, kteří nyní na něj nemají nárok a kompenzovat jim ucházející příjem.

Vláda nicméně původní podobu neodsouhlasila a novelu znovu projednávala o osm dní později, kdy už se mezi členy vlády dočkala podpory, avšak již bez možnosti rozšíření péče o osobu blízkou.

Organizační výbor 1. června doporučil novelu zákona k projednání a ta teď míří do Sněmovny k prvnímu čtení.

Vládní koalice se na svém jednání 27. dubna 2016dohodla, že se důchody příští rok v průměru zvýší o 200 Kč.

Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.

7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují."
Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit."
Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.

Součástí koaliční dohody (.pdf) žádná dohoda o církevních restitucích není a není ani explicitně uvedena.

Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky existuje jakási gentlemanská dohoda, mezi předsedy všech tří koaličních dohod o tom, že se církevní restituce budou probírat a měnit pouze v dohodě s církvemi.

"Na začátku této koalice jsme se s ČSSD a hnutím ANO gentlemansky dohodli, že tato koalice nebude vstupovat do problematiky církevních restitucí, pokud nebude dobrovolná dohoda, se kterou budou souhlasit zástupci církví a náboženských společností. O takovou dohodu se pokoušeli sociální demokraté, ale nepodařilo se jim ji dojednat," řekl v květnu serveru aktualne.cz.

"Byla to gentlemanská dohoda, na kterou si podaly ruku tři strany. Takže buďto jsou chlapi, jejichž slovo platí, nebo jsou to hochštapleři," připomíná Pavel Bělobrádek pro ihned.cz

"Jenže v politice se gentlemanské podání ruky moc nedodržuje, já to zažívám na vlastní kůži často. KDU-ČSL by se k tomu měla postavit korektně a uznat, že toto předražení skutečně nastalo," reagoval Babiš.

Koaliční smlouvu podepsanou ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL podepsali i všichni poslanci poslaneckých klubů (.pdf - příloha 2 koal. smlouvy) jednotlivých stran. Mezi nimi byli i 4 hejtmani za ČSSD (vzdali se mandátu až na jaře 2014). Šlo o Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Ti všichni také vládu podpořili během hlasování o důvěře 18. února 2014. Lze tedy říct, že hejtmani skutečně souhlasili s koaliční smlouvou.

Lze ovšem najít i některé veřejné výtky např. hejtmana Zimoly právě ke koaliční smlouvě. Ty směřovaly k rozdělení křesel ve vládě a také k faktu, že všichni poslanci poslaneckých klubů stran vznikající koalice mají svým podpisem koaliční smlouvu podpořit. Ovšem jak jsme uvedli výše, ve finále i Zimola smlouvu osobně podepsal a také pro vládu hlasoval v Poslanecké sněmovně.

Co se týká vztahů mezi vládou a kraji, Sobotka především naráží na to, že koalice prosadila navýšení části vybraných daní pro kraje. To prosadila vláda v Poslanecké sněmovně v říjnu 2015 v rámci zákona o rozpočtovém určení daní a kraje by měly získat zhruba 3 a půl miliardy navíc do svých rozpočtů.

Dobré vztahy mezi kraji a vládou mohou také vycházet z toho, že jak většina krajů tak i vláda je složena mimo jiné z ČSSD, což je nyní zejména v regionech dominantní síla. To dříve nebylo zvykem, strany vládní koalice v krajských volbách drtivě prohrávaly, to se nyní na podzim nečeká a vztahy by tak mohly zůstat na slušné úrovni.