Bohuslav Sobotka

Premiér hovoří o jednání, které se uskutečnilo 3. května 2016. Kromě předsedů koaličních stran se ho zúčastnil prezident ČLK (Česká lékařská komora) Milan Kubek, předseda LOK-SČL (Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů) Martin Engel a předsedkyně odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví zastupoval sám ministr Svatopluk Němeček a jeho náměstek Tom Phillip. Společně se shodli na navýšení tarifních platů u sester a lékařů o 10 %, a to od 1. ledna 2017.

Sobotka po jednání prohlásil, že "je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce."

V programovém prohlášení vlády týkajícím se priorit Ministerstva zdravotnictví stojí: "Vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce.“ 30.5. 2016 bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun.

Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Zvýšení platů lékařů a sester o 10 % bude podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stát navíc 7 miliard, podle ministra financí Babiše by mělo stačit 6 miliard.

Podle Andreje Babiše dojde v příštím roce k nárůstu výběru na pojistném v hodnotě 9 miliard. Vláda také navýší státní platby za pojištěnce, a to celkově o 3,6 miliard (tedy 920 korun za osobu).

Vláda Bohuslava Sobotky během svého funkčního období již dvakrát zvýšila minimální mzdu: od 1. ledna 2015 na 9200 Kč a od ledna 2016 na 9900 Kč (oproti původním 8500 Kč). Zvyšovaly se také platy lékařů, které se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platy lékařů se zabývá příloha č. 8 tohoto předpisu. Tyto tarify se zvýšily jak v roce 2015 (podle lékařské komory o 5 %), tak od ledna 2016. Stejným nařízením se upravují také platy učitelů (příloha č. 9.), i zde docházelo v obou letech k navýšení.

Na další ze zmiňovaných ukazatelů už vláda takto přímý vliv nemá, může spíše ovlivňovat celkové legislativní prostředí například pro podnikání nebo pomocí diplomacie lákat zahraniční investice, ale na celkovou situaci v zemi má vliv i například celková ekonomická situace našich obchodních partnerů, hospodářský cyklus a podobně. Vliv vlády na tyto indikátory tedy hodnotit nebudeme. I sám Sobotka ve svém výroku uznává, že vláda je pouze jedním z faktorů, který toto může ovlivnit.

Od nástupu Sobotkovy vlády (leden 2014) se snížil podíl nezaměstnaných osob z 8,6 % (leden 2014) na 6,3 % (únor 2016). Podle metodiky Eurostatu je pak míra nezaměstnanosti dokonce pouze 4,5 %, což je nejméně od roku 2008. Také co se týče HDP, vede si ČR velmi dobře, podle Eurostatu roste meziročně zhruba o 4 %, což je jeden z nejlepších výsledků v EU.

Z usnesení pátečního jednání předsednictva plyne, že předsednictvo zaprvé doporučuje poslancům ČSSD podpořit při hlasování pozměňující návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů.

Zadruhé vyjadřuje podporu pokračování koaliční spolupráce s ANO a KDU-ČSL. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že v období migrační krize a celé řady bezpečnostních hrozeb potřebuje Česká republika stabilní většinovou vládu. Současná vláda dva roky důsledně plní svůj program a vrátila lidem naději v to, že politici mohou pracovat v jejich prospěch a řešit reálné problémy země. Současná vláda má možnost dokončit svůj mandát a splnit vše, co slíbila občanům. ČSSD udělá vše pro to, aby tato příležitost nebyla promarněna.

Nakonec pak předsednictvo ČSSD doporučuje poslancům ČSSD podpořit návrh pořadu mimořádné schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak, že tato schůze by měla řešit kauzu hnutí ANO ,,Čapí hnízdo,“ neboť poškozuje koaliční vládu a vytváří prostor pro snadné útoky opozice. ČSSD žádá koaličního partnera, hnutí ANO, aby celou záležitost aktivně řešilo a objasnilo směrem k veřejnosti. Je důležité, aby celou věc nestranně prošetřila policie a OLAF.

Šlo tedy o tři otázky, přičemž jednou z nich bylo vyjádření podpory pokračování vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Z tohoto výroku je Sobotkův výrok hodnocen jako pravdivý.

Ano, je pravdou, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádekvyjádřil podporu současné vládní koalici. V pátek 18. 3. 2016 uvedl, že i přes nesrovnalosti ohledně Čapího hnízda považuje vládní koalici za úspěšnou a má smysl, aby pokračovala i nadále.

Stejně tak je pravdou, že Andrej Babiš nejprvemluvilo předčasných volbách mimo jiné s argumentem státního rozpočtu, který vzniká již od jara, a nová vláda by tak měla vzniknout co nejdříve. V rozhovoruzveřejněném na stránkách ANO uvádí, že „…pokud se útoky [koaličních partnerů] budou před krajskými volbami stupňovat, tak koalice nemá smysl, protože už toho moc neudělá. Možná by bylo dobré udělat volby v červnu 2017, jak původně měly být.“

Pro svůj návrh všaknezískal mezi poslanci dostatečnou podporu, svůj souhlas vyslovili ústy místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše pouze komunisté. V sobotu 19. 3. 2016 v rozhovoru pro deník.cz Andrej Babiš k věci předčasných volebuvedl, že „…to asi není legislativně možné, tak to normálně doběhne až do podzimu 2017. Byla to jen taková úvaha.“

Otázka, zda se za politikou Andreje Babiše neskrývají partikulární zájmy podnikatele,zazněla například v kontextu Elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení podnikatelů. Ty mají podle Babiše zlepšit výběr daní, hrozbou je případné zneužití dat v konkurenčním boji. Schopnost vlády ochránit citlivá data od soukromých podnikatelůzpochybnil například Miroslav Kalousek.

Z daňové legislativy pak vysloveně profitoval Babišův koncern a významný výrobce biopaliv Agrofert v souvislosti s jejich daňovým zvýhodněním, v září 2015 návrh projednávaný už od dubna odsouhlasilaSněmovna iEvropská komise. Výhodnost podpory biopaliv pro Agrofert Kalousekvyčíslil na 5 miliard. Toto tvrzení jsme v blogovém příspěvku uvedli na pravou míru, Babišův koncern sice tuto sumu fyzicky nedostane, nicméně z levnějších biopaliv profitovat bude z důvodu vyšší poptávky.

Kvůli střetu zájmů ohledně biopaliv se dokonce na28. schůzi Poslanecké sněmovny v květnu 2015 objevil neúspěšný návrh o vyslovení nedůvěry vládě ze strany opozice tvořené poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu. Nejčerstvější kauzou ministra financí Babiše je pak Čapí Hnízdo, kvůli kterému se má Sněmovna sejít namimořádné schůzi 23. března 2016.Kauza samotná se sice stala dávno před vstupem Babiše do funkce ministra financí, nicméně z titulu svého současného postavení je auditním orgánem ve věci EU fondů, což vyvolává od jeho politické konkurence také řadu výtek.

Pouze telegraficky dopňme ještě kritiku, že do Babišových firem tečou veřejné zakázky (např. z Lesů ČR), či že Babišovy firmy ve velkém objemu participují na dotačních titulech ze státních i evropských peněz.

Ne všechna kritika vlády se týká problematiky střetu zájmů. Předseda ODS Petr Fiala premiéra Sobotkukritizoval za nezodpovědné hospodaření v době ekonomického růstu. Fiala rovněžpožadoval odvolání ministra obrany Martina Stropnického poté, co veřejně potvrdil, že vláda vyměnila pět českých unesených občanů za Libanonce Alí Fajáda. Tento krok mezi jinými kritizoval opět také Miroslav Kalousek.

Z citovaných zpráv nicméně vyplývá, že se podtext střetu zájmů v oblasti biopaliv ve Sněmovně řešil už od dubna 2015. Novější problematika EET a v neposlední řadě i Čapí Hnízdo se rovněž týkají Andreje Babiše coby podnikatele. Lze tedy říci, že střet zájmů byl častým námětem kritiky vlády.

Z usnesení pátečního jednání předsednictva plyne, že předsednictvo ČSSD doporučuje poslancům ČSSD podpořit při hlasování pozměňující návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů.Tento návrh v souladu s programem ČSSD zajišťuje důsledné oddělení politické, ekonomické a mediální moci.

Návrh poslance Chvojky není v tuto chvíli veřejně dostupný, nelze tedy s jistotou říci, jak přesně upravuje a zda opravdu zpřísňuje zákon o střetu zájmů. V jistém směru však o jeho obsahu vypovídají dostupné mediální zprávy. S touto výhradou tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z českých miliardářů, kteří se angažují v politice, můžeme jmenovat například senátora Iva Valentu. Zakladatel a majitel hazardní skupiny SYNOT byl magazínem Forbes zařazen mezi 50 nejbohatších Čechů a jeho majetek je odhadován na 3,7 mld. korun. Valenta zasedá v Senátu od roku 2014 a byl zvolen za volební obvod Uherské Hradiště.

Dalším senátorem z řad nejbohatších českých podnikatelů je Jiří Hlavatý. Majetek ředitele textilní společnosti Juta je podle Forbes až 4,7 mld. korun. Stejně jako Valenta kandidoval do Senátu v roce 2014, a to za obvod Trutnov.

V české politice tak jsou skutečně kromě Andreje Babiše i další miliardáři. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Fakta o vlivu miliardářů na českou politickou scénou jsou však velmi těžko dohledatelná. Vazbám mezi českými podnikateli a politickou sférou se věnuje například projekt Mapování.

Pokud bychom sledovali vazby miliardářů na českou politiku, můžeme obecně konstatovat, že někteří z nich ve svém podnikání v konkrétní době byli na rozhodování politiků závislí (např. Bakala/OKD, Babiš/biopaliva), dále politické strany sponzorují nebo tak v minulosti činili (Bakala 2010/ODS-TOP 09/VV, Sekyra 2013 - KDU-ČSL). V posledních letech pak nejbohatší skupiny začaly skupovat významná média, která mohou mít na formování politiky také vliv. Za všechny uveďme Babišovu MAFRU (tento případ je umocněn o Babišovo angažmá v politice), Bakalovu Economii, Křetínského/Tkáčův Ringier (Blesk). V nejabstraktnější rovině je pak logické, že velké skupiny svůj vliv na politiku mají nebo mít chtějí - zejména při úpravě legislativy k některému podnikání, zapojení státu do různých projektů, otevírání nových trhů etc.

Andrej Babiš prostřednictvím Agrofertu vlastní celostátní média, jak popisuje premiér, dokonce jich vlastní více, než kolik Sobotka zmiňuje. Možnost Andreje Babiše veřejně komunikovat své vyjádření ke kauze Čapí hnízdo pro média (nejen ty, která vlastní) je zcela zjevná. Internetové servery, tisk i televize věnují kauze značnou pozornost a vyjádření hlavního aktéra by dozajista komunikovali.

Andrej Babiš (respektiveAgrofert, jehož je akcionářem) vlastní podlewebu Agrofertu 23 tištěných titulů, tři televizní stanice a nejposlouchanější rádio. Od roku 2013 podle obchodníhorejstříku vlastní mediální skupinu MAFRA, a.s. Ta v sobězahrnuje z celostátního tisku Lidové noviny, Mladou frontu Dnes, časopis Téma a také noviny rozdávané zdarma 5plus2 a Metro (rozdávané v 51 městech).

Kromě toho je pod MAFROU hudební televize Óčko a různě zaměřené obsahovéweby. Z rozhlasových stanic je podle obchodníhorejstříku členem koncernu Agrofert Rádio Impuls, RockZone 105,9 a Český impuls (tedy stanice pod společností LONDA, spol. s. r. o., která spadá pod Agrofert).