Bohuslav Sobotka

Podle údajů agentury Frontex prošlo v roce 2015 tzv. Balkánskou cestou 763 958 migrantů. Tato cesta je využívána zejména asijskými migranty, kteří pro vstup do Evropy překračují v drtivé většině hranice Bulharsko-Turecko a Řecko-Turecko. Původně trasa vedla přes země západního Balkánu do Maďarska a dále směrem do Západní a Severní Evropy. Po vystavění plotu na srbsko-maďarsko-chorvatské hranici se migrační cesta přesunula ze Srbska do Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a také Slovinska. V průběhu září přicházelo na Makedonskou hranici zhruba 3 000 a na Srbskou 2 000 lidí každý den.

Migrační cesta přes Balkán směrem do Německa

zdroj: ČTK

V prostoru Střední Evropy migrace zasáhla nejvíce Maďarsko a Rakousko. Podle statistik Eurostatu přijaly maďarské úřady jen za třetí čtvrtletí loňského roku 108 tisíc žádostí o azyl, rakouské za stejné období necelých 28 tisíc. Pro srovnání, Česká republika přijala v období od července do září 260 a Slovensko 15 žádostí o azyl. Celkově pak Maďarsko přijalo jen za první tři čtvrtletí roku 2015 přes 170 tisíc žádostí o azyl.

Počty žádostí o azyl napříč Evropou v roce 2015

zdroj: BBC

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Na jednání Evropské komise v říjnu 2015 se představitelé EU shodli na akčním plánu, ve kterém je zahrnuta i správa hranic. Konkrétně se jedná o podporu hranic mezi Bulharskem a Tureckem a dále také Řeckem, Makedonií a Albánií.

Sobotkou zmiňované záložní řešení bude hlavním tématem mimořádného summitu zemí Visegrádské skupiny dne 15. února. Cílem jednání je přitom dosáhnout společné pozice, kterou o tři dny později budou země V4 zastávat na schůzi Evropské rady v Bruselu.

Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky.

Oproti tomu vláda již v prosinci minulého roku rozhodla, že vyhoví žádosti Makedonie a vyšle do země 25 policistů, kteří budou pomáhat při udržování pořádku. Ti původně měli být v zemi přítomni od poloviny ledna do konce února 2016. Nově ale nasazení policejních sil v Makedonii ohlásil ministr vnitra Chovanec a to v tom smyslu, že v zemi mají být přítomni v síle 20 osob od 3. února 2016. Spolu s našimi policisty v zemi budou také působit jejich slovenští kolegové, což opakovaně potvrdil premiér Fico na společné tiskové konferenci s Bohuslavem Sobotkou.

Spolu s tím rozhodla vláda i o finančním příspěvku Makedonii ve výši 20 milionů korun.

Ve Fondech Evropské Unie bylo dle Ministerstva pro místní rozvoj pro roky 2014 - 2020 pro ČR vyčleněno téměř 24 miliard eur. To je v přepočtu asi 640 miliard korun.

Rozpočet Armády i Policie ČR byl skutečně navýšen. Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016:

RokRozpočet v mld. Kč20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499

zdroj: Vlada.cz

Co se týče posílení integrační polititky, vláda se ve své Strategii migrační politiky České republiky vydané v roce 2015 v otázce integrace zaměřuje hlavně na aktualizaci státního integračního programu pro uprchlíky, posílení aktivity při výměně informací a zkušeností se zeměmi EU, Financování integračních programů samosprávy, důsledný monitoring migrační situace v ČR, podpora Center na integraci cizinců atd.

Vláda taktéž loni schválila nový Integrační plán, který počítá s pomocí válečným uprchlíkům. Plán zahrnuje výuku češtiny, seznamování s kulturou a demokracií i pomoc s hledáním práce a bydlení. Program by měl stát přibližně 200 milionů korun, z toho 127 milionů poskytne Evropská unie.

Ještě v loňském roce vláda ČR rozhodla o poskytnutí 105 milionů Kč na humanitární aktivity Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Sýrii. V roce 2016 poskytne do Svěřeneckého fondu EU pro region Blízkého východu a západního Balkánu dalších 68 milionů Kč. Co se týče pomoci konkrétním uprchlíkům, Česká republika pomůže 153 křesťanským uprchlíkům z íráckého Erbílu, kteří se obrátili na vládu ČR s žádostí o pomoc. V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil. V případě, že fond nebude schopen plnit své závazky, ujme financování akce ministerstvo vnitra. Maximální náklady vláda vypočítala na 32,5 milionu korun, o které má být navýšen rozpočet vnitra.

Vláda v prosinci minulého roku schválila desetiletou koncepci armády, která počítá s navýšením (.pdf) rozpočtu i s navýšením počtu vojáků. Počet vojáků z povolání se má ve finální představě zvýšit o 6 400.

Mimo to vláda po lednových útocích ve Francii oznámila přijetí 142 nových policistů. Cílem ministra vnitra je navýšení počtu až o 4 000 nových policistů.

Sobotkův kabinet, který připravil rozpočty na roky 2015 a 2016, zvýšil výdaje na Policii ČR, Ministerstvo obrany i Bezpečnostní informační službu. Všechny tyto změny jsou obsaženy v souhrnu vlády ČR a vycházejí ze schválených rozpočtů.

Finální čísla o růstu ekonomiky v roce 2015 ještě nejsou k dispozici. Český statistický úřad uvádí výsledek za 3. čtvrtletí roku, kdy ekonomika rostla o 4,7 %, zatím poslední makroekonomická predikce Ministerstva financí z října 2015 počítá s růstem 4,5 % za celý rok. Pro rok 2016 už však očekává růst mírnější, konkrétně 2,7 %. Pohled na vývoj výdajů na obranu a vnitro, o kterých premiér mluví, pak skutečně odpovídá jeho popisu. I přes nominální nárůst výdajů byl poměr k HDP v roce 2015, kdy ekonomika značně rostla, nižší a v roce 2016 má růst jen mírně.

Rok 2010201120122013201420152016HDP (v tisících Kč)3 953 651 0004 022 511 0004 041 610 0004 077 109 0004 260 886 0004 482 000 0004 642 000 000 Ministerstvo obrany (v tisících Kč)48 867 06043 878 41743 474 13142 053 37541 990 49443 783 13747 783 137 Podíl na HDP1,24%1,09%1,08%1,03%0,99%0,98%1,03% Ministerstvo vnitra (v tisících Kč)61 270 57352 877 53952 656 65852 292 11853 684 66155 071 98259 078 280 Podíl na HDP1,55%1,31%1,30%1,28%1,26%1,23%1,27%

S utajovanými informacemi je nakládáno podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Bezpečnost jejich přenosu dále upravuje vyhláška 523/2005 Sb.

Podle zákona jsou utajované informace zasílány pouze systémy, které jsou certifikované Národním bezpečnostním úřadem. Musí přitom naplňovat bezpečnostní kritéria, jako je například nutnost odpovídající úrovně kryptografické ochrany (tzn. šifrování) nebo kritérium fyzické bezpečnosti.

E-mailové schránky bezpečnostní kritéria obecně nenaplňují. Jako příklad můžeme uvést analýzu společnosti Google, která dokládá, že poskytovatelé e-mailových schránek přenášené zprávy nešifrují. Stejně tak ze své podstaty nemohou zaručit ani podmínku fyzické bezpečnosti.

Podle dostupných dat Eurostatu za rok 2015 přichází do Evropy, potažmo Evropské unie, i občané ze států, kde neprobíhá válečný konflikt jako jsou např. Kosovo, Srbsko, Albánie.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Z dat lze vyčíst, že převážná část imigrantů přichází ze zemí, kde jsou válečné konflikty. I tak se ale dá říci, že do EU přichází nemalé množství lidí (v absolutních číslech) ze zemí bez válečného konfliktu.