Bohuslav Sobotka

Na tiskové konferenci (video v článku) ČSSD nejprve premiér Sobotka řekl, že se budou legislativci z Úřadu vlády nadále na pracích podílet. Na to reagoval ministr Dienstbier slovy: „Já jsem za sebe řekl, že já se za této okolnosti nebudu účastnit dalších prací na služebním zákoně. Zejména se jedná o to, že požádám vládu, aby mě zbavila pověření k jednání s Evropskou komisí z hlediska naplnění tzv. ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů. Co se týče vládní legislativy – já musím říct, že vládní legislativa začala pracovat na služebním zákonu, resp. poskytla maximální podporu zejména na jaře v době, kdy ještě rezorty po nástupu nové vlády nepředkládaly rezortní návrhy zákonů a tedy vládní legislativa neměla tolik práce. (...) Musím říct, že vládní legislativa samozřejmě nemá takovou kapacitu jako měla na jaře, aby podporovala práce na služebním zákoně. (...) Jejich nadšení pro podporu jakýchkoliv dalších prací je samozřejmě velmi omezené. Ale hlavním důvodem je samozřejmě, že v podstatě v tuto chvíli je nulová kapacita na úrovni vládní legislativy, nulová kapacita na tuto podporu.“ Na to opět reagoval Sobotka: „Samozřejmě vládní legislativa se bude podílet. Tak jako na všech dalších úkolech se bude podílet taky na tomto úkolu.“

Nedá se tvrdit, že by na tiskové konferenci nedošlo k žádnému konfliktu. Mimo dosah mikrofonů měl poté podle Aktuálně.cz Sobotka Dienstbierovi říct: „Tady to nebudeme řešit.“

Již před touto konferencí se Dienstbier veřejně vyjádřil o dohodě mezi vládní koalicí a pravicovou opozicí na úpravách služebního zákona jako o "zprznění" (Lidovky.cz) původního návrhu, na čemž si trval (na dotaz Echo 24) i při své páteční tiskové konfenci na Úřadu vlády ČR. Konkrétně popsaly zmíněné lidovky.cz: "Dienstbier ve čtvrtek své rozhodnutí nepodílet se na dalších pracích na zákonu zdůvodnil tím, že "není ochoten za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu převzít zodpovědnost". Není prý schopen zaručit, že návrh splní podmínky osmadvacítky, a proto na příští schůzi vlády požádá o zproštění pověření ve věci s EU vyjednávat."

Na svém odpoledním pátečním brífinku po schůzce s premiérem již hovořil ministr po lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier smířlivěji a řekl, že uvolnil dva ze svých podřízených, aby se podíleli na pozměňovacím návrhu služebního zákona.

Je tedy pravdou, že Jiří Dienstbier osobně již na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu pokračovat nebude, což se však netýká legislativců z Úřadu vlády. Avšak tvrzení, že nedošlo k žádnému konfliktu, je dle našeho názoru zavádějící.

Ke zvyšování snížené sazby DPH z 5 % až na 15 % došlo v letech 2008−2013. Tedy v době, kdy vládli jednak premiéři ODS Topolánek a Nečas a dále pak také Jan Fischer jako úřednický předseda vlády.

Právě Fischerova vláda v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty také zvyšovala daně (zmiňovanou sníženou sazbu z 9 % na 10 %) a pro zákon, který toto zvýšení umožňoval, hlasovali tehdy i poslanci sociální demokracie (i Bohuslav Sobotka).

Je tedy pravdou, že vlády s účastí ODS v minulých letech zvyšovaly DPH, nicméně sociální demokraté jedno zvýšení podpořili také, tudíž se na zvyšování daní na léky částečně podíleli.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako zavádějící. Správně Sobotka popisuje možné problémy s čerpáním evropských prostředků, jež mohou nastat v souvislosti s nepřijetím novel služebního zákona či novely o EIA. Sobotka však také tvrdí, že tyto problémy již byly překonány, což není korektní, neboť byť má vláda v úmyslu skutečně v žádoucích termínech služební zákon přijmout, prozatím se tak nestalo.

Zmiňovaný služební zákon (jeho absence) je dlouhodobě popisován jako možná překážka budoucího čerpání fondů EU. Česká republika je jedinou zemí EU, která podobný zákon prozatím nemá (doplňme, že zákon byl již schválen, nicméně dlouhodobě je odkládána jeho účinnost).

Co se týče novely zákona EIA, o situaci informoval v září 2013 týdeník Euro: "Evropa v dokumentu sice nic o zastavení proudu dotací přímo neříká, ale mezi řádky to vyčetli jak odborníci z neziskových organizací, tak ministerstvo dopravy, kterého se problém týká asi nejvíce. „Podle mého názoru to velmi pravděpodobně může tento výsledek přinést. Řízení nemíří přímo na proud dotací, ale řada evropských plateb je podmíněna dodržováním evropských předpisů. Kdyby ty naše přejaté nebyly s těmi evropskými v souladu, byl by to důvod pro zastavení dotací,“ říká právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu." Týdeník rovněž uvádí, že vláda byla o situaci informována již 25. dubna, avšak z důvodu pádu vlády se již nepodařilo problém vyřešit.

K tomuto tématu se týdeník Euro znovu vrátil 3. března 2014. "Že nejde jen o plané „bububu“, potvrdili nespokojení komisaři naposledy letos v lednu, když rázně odmítli český návrh, že prekérní situaci vyřeší provizorně do poloviny roku a definitivně do dvou let. Zároveň se Unie několikrát pokusila rozpohybovat laxní Čechy upozorněním, že bez správného zakomponování evropské směrnice EIA do právního řádu neuzavře Dohodu o partnerství. To by znamenalo, že stávající dotace na stavby zastaví a zároveň nezačne posílat eura na nové programové období pro roky 2014 až 2020."

Podle článku České pozice probíhalo do 29. dubna 2014 připomínkové řízení. Evropská komise požaduje, aby novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015. Návrh zákona (.pdf) skutečně počítá s účinností od 1. ledna 2015. Dle Plánu legislativních prací vlády by měl být návrh předložen v červnu 2014.

Problematickou částí výroku premiéra je ta, kdy hovoří o tom, že se vládě již povedlo zabránit pozastavení dotací. Ani zákon o státní službě ani novela zákona EIA ještě neprošly legislativním procesem, i když je nesporné, že vláda má jejich přijetí v úmyslu.

Tlak na přesun plen do základní sazby se projevil až v době, kdy Sobotka nebyl ministrem.

K přeřazení plen do základní sazby DPH skutečně došlo až v roce 2012 za vlády předchozí koalice. Za působení předsedy Sobotky byly pleny zdaňovány sníženou 5% sazbou.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v období, kdy snížená sazba DPH (kam spadají i dětské pleny) byla ve výši 5 %. K nárůstu snížené sazby pak docházelo až od roku 2008. K přesunutí plen do základní sazby daně pak proběhlo až v roce 2012, jak informovala např. Česká televize nebo Lidovky.

K přesunu došlo kvůli dlouholeté kritice Evropské unie, která dokonce hrozila Česku sankcemi. Tlak EU ovšem přišel až v roce 2006 po volbách, kdy již byl Sobotka ministrem v demisi. Tlak tedy mířil primárně na nástupnické vlády. Sobotka tak reálně srovnatelnému tlaku ze strany EU čelit nemusel, a výrok je proto zavádějící.

Připomeňme ještě, že současná vládní koalice pak chce přesunout pleny zpět do snížené sazby, může ovšem znovu narazit na problém, jelikož seznam povolených věcí pro sníženou sazbu daně pleny neobsahuje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože česká snížená sazba DPH, jejíž součástí jsou mimo jiné potraviny a léky, je sice druhá nejvyšší v EU, ale co se týče zdanění potravin a léků, hned v osmnácti, respektive patnácti, zemích Unie existuje vyšší míra zdanění alespoň pro část potravinových či farmaceutických výrobků (.pdf, str. 3–4).

Ve všech zemích Evropské unie existuje snížená sazba daně z přidané hodnoty s výjimkou Dánska. Její hodnota se pohybuje v rozmezí 5–18 procent, přičemž nejvyšší snížená sazba je v Maďarsku. Česká republika je podle informací Evropské komise (str. 3) se svými 15 procenty hned druhá v pořadí.

Země se mezi sebou však liší tím, jaké druhy výrobků se řadí do snížené sazby. Některé státy, jako například Nizozemsko, řadí farmaceutické produkty také do snížené sazby, přesto na určitou část z nich uplatňují základní sazbu.

Již v prvním návrhu koaliční smlouvy z 12. prosince 2013 najdeme bod 2.4 (str. 29), který hovoří o snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Snížená sazba DPH se mezi lety 2004 až 2014 postupně zvýšila z 5 na 15 procent. (.pdf, str. 9)

Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“

Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.

Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.

Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.

Komparativní politologie řadí Českou republiku mezi parlamentní republiky, či lépe republiky s parlamentním systémem vlády (např. VODIČKA, Karel; CABADA, Ladislav. Politický systém České republiky. Praha : Portál 2011. 487 s. ISBN 978-80-7367-893-7).

Základními znaky parlamentního režimu jsou politická odpovědnost vlády vůči parlamentu a účast vlády v procesu tvorby práva. Dále také právo hlavy státu rozpouštět za daných okolností parlament (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.).

Politický systém Ruské federace bývá nejčastěji označován jako poloprezidentský (poloprezidentská republika, semiprezidencioalismus (viz. např. CABADA, Ladislav. Komparace politických systémů: nové demokracie střední a východní Evropy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 434 s. ISBN 9788024513881.).

Ten se vyznačuje tím, že dělba moci je zde provedena v duchu výrazné převahy moci výkonné nad zákonodárnou. Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci. V systému tedy existují dva aktivní subjekty exekutivy: prezident a vláda v čele s premiérem (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Politický systém v Rusku bývá kategorizován často také jako autoritativní (viz např. český odborník na politický systém Ruska prof. Jan Holzer).

Nezle však tvrdit, že se v případě Ruska jedná o čistě prezidentský systém, (severo či jihoamerický prezidencialismus). V tomto režimu je moc výkonná od zákonodárné striktně oddělena. Neexistuje votum důvěry či nedůvěry a neexistuje taktéž politická odpovědnost exekutivy vůči parlamentu (CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Tyto prvky však politický systém Ruské federace obsahuje, proto výrok označujeme jako zavádějící.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako zavádějící, neboť i když počet členů ÚVV ČSSD je skutečně více než zmíněných 160, v tomto konkrétním hlasování se jich vyjádřilo pouze 151.

Celkově je členů Ústředního výkonného výboru ČSSD 194.

Při tomto konkrétním rozhodování hlasovalo celkem pouze 151 členů ústředního výkonného výboru ČSSD tedy méně než uvádí Bohuslav Sobotka. Pro to, aby se stal Sobotka kandidátem na premiéra, bylo pak 86 členů.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, že by ODS a TOP 09 odmítla všechny návrhy ČSSD na zpřesnění (resp. úpravu) prezidentských pravomocí.

Pravdou je, že sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD jednak navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období. Vzhledem ke skutečnosti, že tedy TOP O9 i ODS souhlasily s výše uvedenými návrhy ČSSD na zpřesnění ústavy, hodnotíme výrok jako zavádějící.