Bohuslav Sobotka

Velvyslanectví České republiky v Ankaře nám potvrdilo, že premiér Sobotka se velvyslance Pavla Kafky skutečně vyptával na kroky, které Turci podnikli ve věci regulace migrace. Asistentka velvyslance Cziczeová nám sdělila: "Mohu potvrdit, že uvedený rozhovor pana premiéra Sobotky s panem velvyslancem Pavlem Kafkou skutečně proběhl."

Zda velvyslanec Pavel Kafka sdělil premiéru Sobotkovi, že Turecko je pod limitem toho, co by skutečně pro regulaci migrace dělat mohlo, nám však Velvyslanectví ČR nepotvrdilo ani nevyvrátilo.

Nepodařilo se nám dohledat informace o výmluvách tureckých představitelů na členitost a velikost pobřeží jejich země v tom smyslu, že jim tento faktor zabraňuje bránit uprchlíkům v pokračování jejich cesty do Evropy. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Podle různých zdrojů je turecká armáda, co se velikosti týče, v první desítce nejsilnějších ozbrojených sborů. Global firepower (10. místo), Global security (10. místo), Business Insider (8. místo).

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.

Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.

Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.

Ministryně v polovině ledna 2016 prohlásila (eng), že „služby na ochranu dětí odvádí dobrou práci, ale v některých případech není tato práce dostatečně kvalitní a ministerstvo se chce podívat na možnosti zlepšení“.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval, že norská ministryně hodlala prozkoumat určitý vzorek případů o rozhodnutí Barvernetu.

Metodika pro posuzování případů opravdu byla v polovině prosince vydána. Odkaz na ni byl sdílen na twitterovém profilu (nor) norského Ministerstva pro děti, rovnost a sociální inkluzi. V samotném textu (nor) je pak zdůrazňováno, že pokud má dítě vazby mimo Norsko, měly by se brát v úvahu. Počítat se tedy musí i s možností, že dítě bude v péči v jiné zemi než v Norsku.

Přímo se pak hovoří o nutnosti komunikovat se zahraničními autoritami, především pak s ambasádami.

V případě adopce se pak zdůrazňuje, že pro ni musí být opravdu silný důvod, jelikož trhá všechny vazby na původní rodinu.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat prohlášení norské ministryně, o kterém předseda vlády mluví, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Co se týká Sýrie jako jedné z hlavních příčin migrační krize, můžeme toto konstatování demonstrovat na datech Eurostatu o počtu imigrantů do EU za rok 2015. 30 % z nich právě ze Sýrie pochází.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Podle statistik Ministerstva vnitra (.pdf, poslední dostupná data ke konci listopadu 2015) bylo z 1382 žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR 636 z Ukrajiny, 124 z Kuby, zmiňovaná Sýrie je na třetím místě s 122 žadateli. U dalších 410 ukrajinských občanů byla odeslána žádost o vrácení do jiné členské země na základě Dublinských dohod. Těchto žádostí však bylo celkově odesláno 1865.

Zdroj: Statistické zprávy Ministerstva vnitra. Data jsou sesbírána ze zpráv za jednotlivé měsíce.

Můžeme také sledovat data o cizincích (.xls) s povoleným pobytem (jak přechodným, tak trvalým), tato čísla ovšem také neposkytnou odpověď, kolik uprchlíků prochází ČR a kolik z nich pochází ze Sýrie.

Neznáme bohužel přesná čísla počtu uprchlíků, kteří přes Českou republiku prošli, statistiky je nejsou schopny postihnout, neboť řada z nich může projít aniž by byli identifikováni. Výrok tedy s ohledem na nedostatek těchto dat hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika podle Eurostatu skutečně patřila v roce 2015 mezi nejrychleji rostoucí státy. Podle zatím posledních dostupných dat za 3. čtvrtletí rostla ČR meziročně o 3,9 %, což je v EU 4. místo. Definitivní čísla za rok 2015 budou zveřejněny v průběhu roku, výrok doplníme podle nich.

Co se nezaměstnanosti týče, i tam nejnovější data (za listopad 2015) potvrzují slova premiéra, ČR najdeme na druhém místě (s mírou nezaměstnanosti 4,6 %) za Německem (4,5 %).

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) kvůli problémům s čerpáním peněz z fondů EU zrušila pracovní cestu do Číny. Záznam o rozpravě premiéra Sobotky a ministryně Šlechtové o této problematice se dohledat nepodařilo. MMR nám schůzku nepotvrdilo a odkázalo nás na tiskovou zprávu, Úřad vlády na náš dotaz neodpověděl.

Podle odstavce 1a) čl. 91 Obecných ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti může čerpání pozastavit pověřená schvalující osoba na lhůtu nejvýše šesti měsíců, pokud "zpráva subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systémů". Audit Ministerstva financí, který shledal nedostatky v monitorovacím systému, pravděpodobně poskytuje důvod, aby pověřená schvalující osoba přistoupila k pozastavení čerpání, není ale jasné, kdo v tomto případě touto osobou je a zda skutečně bylo přistoupeno k pozastavení čerpání.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tvrdí, že ano, Bohuslav Sobotka ve svém výroku tvrdí opak, Ministr financí Andrej Babiš zaujal zdrženlivý postoj. Spor by měl být diskutován na zasedání vlády ve středu 22. dubna 2015. Jisté je, že bez monitorovacího systému čerpání peněž z evropských fondů nemůže fungovat, není ale zřejmé, zda audit MF skutečně znamená nemožnost jeho použití (podle ministryně byl systém předmětem více auditů, pouze tento ale zjistil nedostatky). Prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný, pokud se diskuze po zmíněném zasedání posune dál, hodnocení upravíme.

Pro úplnost, podle čl. 92 výše citovaného dokumentu může čerpání z fondů pozastavit také přímo Evropská komise, která se momentálně vzniklou situací zabývá, podle dostupných informací ovšem dosud k pozastavení čerpání prostředků pro ČR ze strany EK pozastaveno nebylo.

Odborná komise pro penzijní reformu, kterou ustavila vláda v květnu 2014, dosud představila osm návrhů na změny v penzijním systému. Tyto návrhy, tak jak jsou předloženy, skutečně nezasahují do důchodů stávajících seniorů. Ovšem není jisté, že je vláda v této podobě skutečně schválí. Navíc, výše citovaný dokument uvádí témata pro diskuzi v rámci odborné komise na rok 2015, výstupy komise tak nejsou dosud definitivní. Podle dokumentu se komise bude zabývat například alternativními mechanismy valorizace důchodů a případná změna v této oblasti by se jistě dotkla i penzí současných seniorů. V současnosti ale není vůbec jisté, jaké další změny komise nakonec vládě navrhne, ani jaké změny vláda skutečně schválí, výrok premiéra Sobotky ohledně vlivu změn na současné důchody je proto hodnocen jako neověřitelný.