Bohuslav Sobotka

Skutečně byl přijat zákon o státní službě a novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době jsou rovněž účinné. Přijetí těchto zákonů bylo předběžnou podmínkou pro čerpání fondů EU. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise nelze ale stoprocentně konstatovat, že bez přijetí těchto zákonů by po 1. lednu 2015 nemohlo dojít k čerpání fondů EU. Čerpání fondů EU by bylo však opožděné.

Ke kompromisu s opozicí ohledně zákona o státní službě skutečně došlo z důvodu rychlejšího projednávání zákona v parlamentu. Kompromisu předcházelo vyhrožování opozice, že bude provádět obstrukce, pokud nebudou jejich návrhy brány v potaz.

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. byla představena ve Sbírce zákonů č. 39/2015 ze dne 10. února 2015. Tato novela nabyla účinnosti 1. dubna 2015.

Jak vyplývá ze zápisu (pdf) z jednání 20. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 8. října 2014, je novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutnou podmínkou pro čerpání ze všech operačních programů. O této podmínce Evropské komise informoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. byl přijat parlamentem 1. října 2014 a je účinný od 1. ledna 2015.

Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové v listopadu 2014, je nutnou podmínkou pro schválení jednotlivých operačních programů přijetí a účinnost zákona o státní službě a všech prováděcích předpisů.

"P odle Šlechtové EK tento závazek připomíná opakovaně. "Evropská komise svůj požadavek na platný, potažmo i účinný zákon o státní službě - mající vydefinované parametry například ve smyslu odměňování a výběrových řízení opakuje dlouhodobě a požaduje i přijetí všech relevantních prováděcích předpisů nejpozději do konce roku 2015," doplnila Šlechtová. "

Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz ale tato kategorická tvrzení nepotvrdil.

" Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz včera v Bruselu ČTK potvrdil, že přijetí služebního zákona je pokládáno za takzvanou předběžnou či "ex-ante" podmínku pro čerpání fondů. Zmiňují jej například letošní doporučení komise Praze ke zlepšení ekonomické situace země. "Říkat, že z fondů nepřijde 1. ledna ani jedno jediné euro je trochu přemrštěné. Ale na druhé straně teď není chvíle rušit poplach a tvrdit, že vše je naprosto v pořádku," poznamenal Adamowicz."

Nepřijetí výše uvedených zákonů by tak neznamenalo zastavení přijímání žádostí o dotace. "Aktuální problémy však neznamenají, že by se oddálilo přijímání prvních žádostí o dotace. Jejich financování má totiž několik stupňů, přičemž EK schválené projekty proplácí většinou až zpětně. Právě k tomu je nutné mít schválené dokumenty k jednotlivým operačním programům. Česko však může za určitých podmínek spustit programy i bez finální dohody s EK."

"MMR už k tomu připravuje podklady. "Vyhlašování nových výzev nemusí byt nutně neschválením nových programů dotčeno. MMR připravilo takzvaná Kritéria pro zahájení implementace programů před schválením ze strany Evropské komise, která budou v horizontu několika málo dnů předložena vládě," uvedla Šlechtová."

Lze označit za pravdivé tvrzení o kompromisním návrhu zákona o státní službě. " Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila v Poslanecké sněmovně celkovou novelu zákona o státní službě, jejíž poslední verze vyplynula z dohod koaličních partnerů s opozicí. Pro novelu služebního zákona hlasovalo 127 poslanců, proti 12, a novela tak získala širokou podporu napříč politickým spektrem."

Důvodem ke kompromisu byl strach vládní koalice z avizovaných obstrukcí, které chtěla provádět opozice u projednávání zákona o státní službě. "Ačkoliv vládní trojkoalice tvrdí, že cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, opozice je zcela opačného názoru. Proto chce konečnou podobu zákona projednat a v případě neshod je připravena i natahovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny."

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat o pokladním plnění zveřejněných Ministerstvem financí.

Tisková zpráva o pokladním plnění uvádí vývoj salda v prvních třech měsících let 2000-2015 a podle ní byl za první tři měsíce roku 2015 přebytek rozpočtu necelých 20 milionů, v roce 2014 pak dokonce 43,59 milionů. Jsou to nejvyšší čísla za uvedených 16 let, třetí nejvyšší přebytek bylo pak 15,75 milionů v roce 2006. Nejhorší vývoj hospodaření pak byl v březnu 2010, tehdy byl po třech měsících schodek v pokladně téměř 46 milionů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, připomeňme ale, že mezi výsledkem v prvních třech měsících a za celý rok není téměř žádná korelace, pozitivní vývoj na začátku roku tedy nemusí být nutně indikátorem pro dobrý výsledek na konci roku.

(údaje jsou v mil. Kč, graf vychází z údajů za první čtvrtetí a za celý rok v letech 2000-2015, uváděných Ministerstvem financí)

V koaliční smlouvě (pdf, s.8) se strany shodly na dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí. V roce 2014 se deficit nacházel na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh bude v roce 2015 stagnovat na úrovni roku 2014.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Jiří Dienstbier se skutečně od dalšího průběhu přípravy služebního zákona distancoval, a to i po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Svůj postoj Dienstbier následně obhajoval na zvláštní tiskové konferenci věnované tomuto tématu. Jak ministr uvedl, nadále bude přípravu zákona primárně zaštiťovat Ministerstvo vnitra, kterému byly předány veškeré podklady zpracované v dosavadním průběhu legislativního procesu Úřadem vlády. Vzhledem k aktuálně dostupným vyjádřením obou členů vlády hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dostupných vyjádření zainteresovaných politiků hodnotíme výrok jako pravdivý. Ministr vnitra Milan Chovanec k novému vývoji v procesu přijetí zákona o státní službě uvedl: "Teď se to (příprava služebního zákona - pozn. Demagog.CZ) rozhodnutím a politickou dohodou vrátilo na vnitro a my jsme připraveni ten úkol splnit ve prospěch státu. Jiný úkol jsem nedostal, takže ho prostě splním." Přesun legislativních prací na Ministerstvo vnitra potvrdil na tiskové konferenci také Jiří Dienstbier (viz 23. minutu záznamu TK zde), který přípravu zákona doposud zaštiťoval.

Na základě zjištěných informací z veřejně dostupných zdrojů hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Pozměňovací návrh zákona o státní službě by měl být Poslanecké sněmovně předložen do 27. srpna. Na pozměňovacím návrhu zákona o státní službě se dle České televize dohodla vláda s částí opozice. S touto dohodou však nesouhlasí poslanci KSČM a Hnutí Úsvit. Dle aktuálního složení klubů v Poslanecké sněmovně se jedná celkem o 47 poslanců a poslankyň (33 za KSČM, 14 za Úsvit), kteří s tímto ústupkem vlády opozici nesouhlasí. Dle Ústavy ČR, článku 39, je k přijetí usnesení sněmovny potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců. V tomto případě by tedy vláda měla zajištěnou pohodlnou většinu. Dle informací České televize je agenda přepracování služebního zákona od rána 8. 8. 2014 převedena na ministerstvo vnitra.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky o vyjednávání s Evropskou komisí ohledně návrhu služebního zákona jako pravdivý. Vyjednáváním s EU o zákoně byl původně pověřen Jiří Dienstbier (od 00:38). Dle informací z webu České televize se vyjádřila Věra Jourová, že na vyjednávání zákona o státní službě v EU bude neformálně spolupracovat, oficiálně by vše mělo vést ministerstvo vnitra, které bude novelu i zastřešovat. Ve stejném duchu se Bohuslav Sobotka vyjádřil již včera: "Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec."

Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.