Bohuslav Sobotka

Na základě hlavy třetí Ústavy ČR o moci výkonné hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vrcholnými představiteli moci výkonné jsou v České republice prezident a vláda (tj. premiér, místopředsedové vlády a ministři). Podle článku 77 Ústavy ČR: „předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem…“. Premiér tedy nejen řídí ministry a vládu, ale za její činnost také nese odpovědnost. Ministři jsou navíc podle článku 68 jmenováni do funkcí prezidentem na návrh předsedy vlády a stejně tak podle článku 74 prezident odvolá člena vlády, pouze pokud to navrhne premiér.

Podle zákona č. 155/1995 Sb. se mají důchody každým rokem zvyšovat o 100 % růstu cen také o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Nicméně, vláda Petra Nečase schválila úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, jejichž součástí je i omezení valorizace důchodů. V tomto období se mají důchody zvyšovat pouze o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálné mzdy.

V roce 2013 se důchody zvýšily v průměru o 137 korun, z důvodu slabšího růstu mezd by se měly důchody v roce 2014 zvýšit jen o 45 korun.

Bohuslav Sobotka má pravdu také v tom, že se na těchto úsporných opatřeních podíleli Miroslav Kalousek i Jaromír Drábek - opatření byla schválena v dubnu 2012, Jaromír Drábek na svou funkci rezignoval až v říjnu 2012.

Businessinfo.cz přináší přehled aktuálních informací týkající se sazeb korporátní daně v zemích Evropské unie, o nichž Bohuslav Sobotka hovoří.

Dle tohoto serveru jsou dvě sazby daně z příjmů právnických osob ve smyslu snížené sazby u daní z příjmů právnických osob pouze v těchto zemích Evropské unie:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33 %33.99%Obecná sazba korporátní daně je stanovena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážkou. Malé a střední podniky (z minimálně 50 % vlastněné jednotlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžou při splnění určitých podmínek být předmětem snížených sazeb rozlišených dle výše zdanitelného příjmu.Francie33.33%37.06%Základní sazba daně ze zisku korporací je 33,33 %. Pro malé a střední podniky s obratem do 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jednotlivci) je stanovena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku.Litva15%15%Základní sazba korporátní daně činí 15 %. Sníženou sazbu ve výši 5 % je možno uplatnit v malých podnicích do 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (bylo zvýšeno od 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL).Lotyšsko15%15%Mikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanovena na 15 %.Lucembursko21%30.8%Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena o 7% přirážku do zaměstnaneckého fondu a dodatečnou sazbou 6,75 % v závislosti na lokalitě. Pro společnosti s příjmem do 15 tisíc eurčiní obecná sazba 20 %.Maďarsko19%20.86%V Maďarsku je uplatňována nižší sazba ve výši 10 % pro společnosti se zdanitelným příjmem do 500 mil. HUF. Základní sazba korporátní daně činí 19 %. Plánovaná změna na sjednocení na 10 % asi nebude ještě provedena a očekává se, že pro rok 2013 budou obě sazby zachovány.Nizozemsko25%25%Sazba daně ze zisku firem je snížena o 5 procentních bodů ze zisku do 200 tisíc eur. Nad tuto hranici platí základní sazba korporátní daně 25 %Portugalsko25%30%Progresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % korporátní daně od 3 do 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur – 7,5 mil. eur).Rumunsko16%16%Mikropodniky mohou uplatňovat 3% sazbu namísto korporátní daně ve výši 16 %.Spojené království24%24%Ve Spojeném království mají několik sazeb daně ze zisků korporací. Výše sazby se odvíjí od výše zdanitelného zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (od 1. dubna 2012) pro korporace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pro společnosti se ziskem do 0,3 mil. GBP je uplatňována 20% sazba korporátní daně.

Společnosti se zdanitelnými zisky mezi 0,3-1,5 mil. GBP jsou zdaněny na posuvné stupnici mezi hlavní sazbou a sazbou pro malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánováno další snížení základní sazby daně ze zisku korporací na 23 %. V roce 2010 byla tato sazba ve výši 28 %, v roce 2011 byla snížena o dva procentní body na 26 % a o další dva v roce 2012.Španělsko30%35.3%Společnosti do ročního obratu do 10 mil. eur mají zdanění do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu ve výši 25 % a nad tuto částku už jsou zdaněni základní 30% sazbou daně ze zisku firem. Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňována 20% sazba do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu, nad tuto hranici je uplatňována 25% sazba.

Naopak, některé země k základní sazbě připočítávají různé přirážky či lokální sazby. Konkrétně se jedná o tyto země:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33%33.99%přirážka 3%Lucembursko21%30.8%přirážka 7%, také lokální sazba ve výši 6.75%Maďarsko19%20.86%lokální přirážkaItálie27.5%31,4 %lokální přirážkaFrancie33.33%37.06%lokální přirážkaŠpanělsko30%35.3%lokální přirážkaNěmecko15%30,95 %lokální přirážka, také solidární 5,5% přirážka, která je určena na financování nákladů znovusjednocení země

Zemí s více než jednou korporátní daní, ať už s ulevujícím efektem (11) či s dodatečnými daněmi (7) , je celkově v Evropské unii 13, tedy skoro zmiňovaná polovina, a na základě této skutečnosti hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Pro úplnost ještě dodáváme, že Česká republika má daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %, což je hodnota pod průměrem Evropské unie.

ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.

Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

ČSSD ve svém programu v sekci Spravedlivá daňová politika slibuje „Daň z příjmu fyzických osob nastavíme jako progresivní se dvěma sazbami ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy.”. Nepodařilo se nám však zjistit, kolik poplatníků by tato progrese zasáhla. Podle dat ČSÚ mělo v roce 2012 měsíční hrubou mzdu vyšší než 80 tisíc korun 1,75 % zaměstnanců. Podobná data však nejsou k dispozici pro živnostníky, kterých je téměř v České republice kolem milionu.

I přesto jsme se rozhodli výrok hodnotit jako pravdivý.

Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.

Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V lednu letošního roku požádala VZP o předsunutou platbu ministerstva za státní pojištěnce. V rámci ní byly pojišťovnám odeslány celkem 4 mld. Kč, z čehož 2,6 mld. připadlo VZP. Z toho vyplývá, že je nejvíce státních pojištěnců právě u této pojišťovny, a výrok je tudíž pravdivý.

VZP je současně absolutně největší českou pojišťovnou, je u ní pojištěno 62 % z celkového počtu 10,5 milionu pojištěnců.

Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)

Od 1.1. 2011 se porodné vyplácí jen na první narozené dítě. Do té doby měla na porodné nárok jakákoliv rodina, které se narodilo dítě a činilo 13 000 Kč. Na porodné navíc nyní mají nárok pouze rodiče, jejichž čistý příjem byl v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nižší než 2,4násobek životního minima. Porodné činí 13 000 Kč, v případě dvojčat či vícerčat je to 19 500 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.