Bohuslav Sobotka

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS a v rámci něhož Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Pro orientaci uvádíme rámcové otázky, které byly zaslány řediteli BIS a premiérovi.

Otázky, které byly určeny pro ředitele BIS: Zda-li BIS monitorovala a odposlouchávala politické a lobistické kruhy kolem Janouška a jeho případné propojení s veřejnou správu. Dále se tázali, zda BIS předala zprávy o této kauze premiérovi( Nečasovi i Topolánkovi), prezidentovi a orgánům činném v trestném řízení.

Otázky, které byly určeny pro předsedu vlády: Zda BIS předala členům vlády výsledky svého pozorování z kauzy Janoušek a případně, jak s nimi vláda naložila. Rovněž se tázal, zda byl premiér v přímém kontaktu s Janouškem.

Richard Dolejš také uvádí, že je jeho cílem odtajnit jednak samotné materiály, které BIS v kauze Janoušek získala a jednak také materiály, jenž byly předány předsedovi vlády. V souvislosti s tím potom vyzval předsedu vlády, aby podnikl patřičná opatření a apeloval na ředitele BIS.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok také potvrzuje např. Český rozhlas, který informoval o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených Bohuslavem Sobotkou na tiskové konferenci uskutečněné po zasedání širšího vedení ČSSD. Totožnou informaci uvedla také Česká tisková kancelář, což reflektovala některá česká media, jako například: TÝDEN.cz, vz24.cz, nebo denik.cz.

Nad rámec vyšetřování vyzvalo vedení sociální demokracie k vystoupení ze strany Miroslava Lepila a Johanu Novotnou.

Výrok je pravdivý, oba jmenovaní politici z ODS i přes své aféry zůstali v pozici místopředsedů strany, ministr Vondra navíc zůstal členem vlády P. Nečase.

Exministr Drobil byl viněn, že jeho blízký spolupracovník (Knetig) chtěl pomocí manipulací vyvádět peníze ze Státního fondu životního prostředí. Navíc radil řediteli fondu zničit nahrávky s potenciálními důkazy proti Knetigovi. Z postu ministra pro životní prostředí odešel, v součastnosti je stále místopředsedou ODS a volebním manažerem pro podzimní kampaň do krajských a senátních voleb.

Alexander Vondra je i přes kauzu ProMoPro stále ministrem obrany, senátorem a místopředsedou ODS. V kauze ProMoPro šlo o podezření na předražení (hlavně) ozvučení z dob českého předsednictví EU, za které měl odpovědnost tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra. Do současné doby byli v kauze obviněni především zaměstnanci státní správy a také tehdejší ministrova náměstkyně Hendrychová.

Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.

Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Dle dostupných informacích na portálu EurActiv a na stránkách Českého rozhlasu bylo skutečně čerpání prostředků z evropských fondů na jaře (konkrétně počátkem března) částečně pozastaveno v důsledku nespokojenosti Evropské komise s podmínkami čerpání, mj. s auditním systémem. Dle interního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem, bude za podmínky zavedení nápravných opatření do konce června 2012 Evropská komise znovu refundovat výdaje. Do té doby budou výdaje financovány ze státního rozpočtu (viz zpráva Českého rozhlasu).

Informace o délce trvání varovných signálů z Evropské unie bohužel nejde z dostupných zdrojů dohledat, nějaký čas už ale jistě trvá. Kromě neověřitelného "roku" jsou však ostatní části výroku pravdivé. Celkově tedy hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.

Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.

V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.

Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.

Výrok je pravdivý, tzv. finanční policie byla zrušena k 1. lednu 2007.

Finanční policie byla zrušena v době ministra vnitra Ivana Langera, konkrétně k 1. lednu 2007. Toto bylo mediálně velmi sledováno - za všechny lze jmenovat Novinky nebo ČTK (z webu samotného Ivana Langera).