Pokud se nemýlím, byl to Petr Pithart, a myslím, že i paní senátorka Rippelová, kteří navrhovali, aby s tou ústavou, aby byla ještě doplněna ta novela ústavy o jakési přechodné ustanovení, které by hovořilo o účinnosti právě toho přijatého zákona volebního. S tím, že by se tam nechala legisvakance poměrně delší, která by samozřejmě patrně vedla k tomu, že by ještě tato volba proběhla právě podle pravidel té nepřímé volby.
V zápisech z jednání o změně ústavy k přímé volbě prezidenta jsme podobný návrh od senátorů Pitharta a Rippelové nenalezli. Návrh byl projednáván Stálou komisí pro ústavu ČR a parlamentní procedury, na jejímž jednání (.doc, členy jsou Rippelová i Pithart) nebyl odklad účinnosti zmíněn. Projednal jej také Ústavně-právní výbor (.doc) Senátu (členkou Rippelová), kde byl sice předložen pozměňovací návrh k účinnosti, pouze však k účinnosti některých ustanovení o pravomocích, nikoli volbě prezidenta. Takový návrh pak nebyl předložen či zmíněn ani na jednání senátu k této věci.
Dodejme, že jednání o změně ústavy probíhala již dlouho před samotným schvalováním návrhu v Parlamentu ČR. Není v našich silách ověřit, zda senátoři Pithart a Rippelová v nějaké formě skutečně nepodali návrh, který senátorka Wagnerová zmiňuje.
To odškodnění klientů zkrachovalých bank, bylo původně předkládáno jako samostatný návrh zákona. Neprošlo. No, tak potom to, nemýlím-li se, poslanec Doktor dal právě jako toho, jako toho divokého jezdce (přílepek, pozn.) k úplně nesouvisejícímu zákonu ve druhém čtení, že jo, v podrobné až rozpravě a druhého čtení a tak dál. No a tam to prošlo.
Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).
Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.
Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.
Ten výklad vede k tomu, že ti kandidáti jsou poškozeni víc, a tudíž tedy jsou vyřazeni i ti, kteří by při jiném výkladu vyřazeni nebyli, a to už někdo spočítal, že tomu tak minimálně u jednoho toho kandidáta je.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, kdyby se chybovost na podpisových listinách zprůměrovala a nesčítala, tak by Jana Bobošíková překonala potřebou hranici. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by skončili těsně pod potřebným počtem - chybělo by jim asi tisíc podpisů.
POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ: Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována. Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.
V ČEM JE PROBLÉM? V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".Vp = Cp – [Cp x (C1 C2)] / 100 Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v % C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %
Zdroj: ČT
Detailní informace zde.
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
A konec konců i Česká, potažmo tedy Československá republika s tím (situací, kdy nemá prezidenta, pozn.) již má zkušenosti.
V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.
Ústava pamatuje na to, jak by se potom (při neobsazeném postu prezidenta, pozn.) rozvrhly ony pravomoci prezidenta mezi předsedu Senátu a předsedkyni Poslanecké sněmovny, předsedu vlády.
Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.
Článek č. 66 Ústavy ČR:
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
