Eva Decroix
ODS

Eva Decroix

Poslankyně
Právní stát3 výroky
Sociální politika3 výroky
Ekonomika1 výrok
Sněmovní volby 20211 výrok
Střet zájmů1 výrok
Zrušit filtry

Eva Decroix

Pak zde máme kauzu pana Novotného, kdy pan ministr se rozhodl nejmenovat osobu na soudce z důvodů, které zveřejnil. (…) Ty důvody, proč opravdu pan Novotný nebyl jmenován na toto místo, následně byly akceptovány Soudcovskou unií. K tomu je článek od pana Vávry jakožto předsedy Soudcovské unie.
Události, komentáře, 19. června 2023
Právní stát
Zavádějící
Prezident Soudcovské unie Vávra kritizoval prvotní odůvodnění, jímž Pavel Blažek vysvětloval nejmenování Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek pak přidal další důvody, k nimž Vávra takové výhrady neměl, stále ale původní zdůvodnění označoval za nešťastné.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) mluví o situaci z roku 2022, kdy ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu.

Podle zákona ministr spravedlnosti jmenuje místopředsedy krajského soudu z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu. V tomto případě se jednalo o návrh předsedy brněnského soudu Milana Čečotky. Doplňme, že Aleš Novotný stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně a byl např. již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Původní argumenty ministra spravedlnosti

V reakci na dotazy médií Ministerstvo spravedlnosti na svých webových stránkách 16. srpna 2022 zveřejnilo podrobnosti o důvodech, proč ministr Blažek Novotného nejmenoval. Konkrétně uvedlo, že Novotný jako soudce „svými nezákonnými rozhodnutími“ opakovaně přispěl k finanční újmě státu.

„V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ napsalo k tomu ministerstvo.

K tomuto prohlášení se 22. srpna 2022 vyjádřila Soudcovská unie, jejíž prezident Libor Vávra odůvodnění označil za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Unie poukazovala na to, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát soudu. Zároveň v rámci kritiky Blažkovy argumentace Soudcovská unie zdůraznila, že „ministr není oprávněn a ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce“.

Výtka z roku 2020

Poté, co Soudcovská unie vydala své prohlášení, Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát.

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy následně ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek později uvedl, že se o této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje – tedy po zveřejnění odůvodnění, které kritizovala Soudcovská unie.

Vyjádření prezidenta Soudcovské unie

Na konci srpna 2022 se ministr spravedlnosti setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou a doplnil další argumenty, proč se rozhodl nejmenovat soudce Novotného místopředsedou, včetně výše popisované výtky z roku 2020. Blažek tehdy odmítl, že by jmenování soudců obstruoval, po setkání nicméně připustil, že prvotní odůvodnění, které ministerstvo zveřejnilo na svém webu 16. srpna, „nebylo nejšťastnější.

Vávra pro server Česká justice po schůzce uvedl, že kdyby o výtce Milana Bořka Soudcovská unie věděla dřív, pravděpodobně by Blažkovo rozhodnutí nekritizovala. Právě na článek webu Česká justice, který toto vyjádření Libora Vávry obsahoval, se ve výroku zjevně odkazuje Eva Decroix, např. na webu Soudcovské unie totiž Vávrův komentář k této schůzce zveřejněn nebyl.

Doplňme, že Vávra po jednání s Blažkem také dodal (video, čas 7:43), že se Soudcovská unie dříve ozvala proto, že „spojovat konkrétní rozhodnutí nějakého soudce, respektive senátu, v němž působí, s tím, zda bude, nebo nebude jmenován,“ považuje za nešťastné.

Závěr

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu. Ministerstvo spravedlnosti poté 16. srpna 2022 zveřejnilo důvody, proč se tak ministr rozhodl. Právě tuto prvotní argumentaci přitom tehdy zkritizovala Soudcovská unie.

Až poté se ministr Blažek dle svých slov dozvěděl o výtce uložené Aleši Novotnému a dle Libora Vávry o ní tehdy neměla informace ani Soudcovská unie. Vávra na konci srpna 2022 po schůzce s ministrem zmínil, že pokud by Soudcovská unie o dané výtce, kterou Pavel Blažek následně zařadil mezi své argumenty, věděla, zřejmě by Blažka kvůli jeho rozhodnutí nekritizovala. Stále ovšem mluvil o tom, že Soudcovská unie původní Blažkovo zdůvodnění považuje „za nešťastné“. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Eva Decroix

Je to právě tato vláda, za které rekordně rostou důchody a letošní průměrný důchod přesáhne 20 000 Kč.
Twitter, 23. února 2023
Sociální politika
Zavádějící
Průměrná výše starobních důchodů skutečně v posledních dvou letech výrazně narůstá a dle odhadu MPSV ještě v letošním roce přesáhne 20 tisíc Kč. Zvýšení důchodů nicméně vychází ze zákona, a Fialova vláda k němu tedy přistoupit musela.

Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválililétě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 20182019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.