František Vižďa
ODS

František Vižďa

Bez tématu8 výroků
Zrušit filtry

František Vižďa

Je pravdou, že v tomto školním roce k 1. 9. bylo podáno o několik set přihlášek více než v minulosti a velká většina MČ je schopna (...) umístit drtivou většinu nebo všechny děti do MŠ.
ČT24, 25. září 2014
Nepravda

Byť se data o počtu dětí v mateřských školách pro rok 2014 různí, tak ani jeden z doložených zdrojů nepotrvzuje, že by městské části byly schopny umístit drtivou většinu či snad všechny děti do matěřských škol.

Podle článku Michaely Římanové v Brněnského deníku z úterý 23. září (str. 2) se letos do matěřských škol (MŠ) v Brně přihlásilo o 500 dětí více než v roce 2013, celkově se ucházelo o místo v MŠ téměř pět tisíc dětí. Nepřijato však zůstává 727 dětí. V článku Římanové ze serveru Brněnského deníku se podle brněnského magistrátu podařilo přijmout do MŠ všechny šestileté a pětileté předškoláky a 90 procent tříletých.

Město Brno je rozděleno do 29 samosprávných městských částí (MČ). Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Brně funguje na 111 MŠ, přihlášených dětí bylo 4465 a z toho přijatých 2340.

Dvouletých dětí nastoupilo do MŠ devět z 980 přihlášených, tříletých brněnských 1268 z 2277 zájemců, čtyřletých bylo přijato 716 z celkových 820 přihlášených, pětiletých se dostalo do MŠ 309 ze 311 zájemců a šestiletých 37 z 38 přihlášených.

Čísla u tříletých dětí se podle tvrzení brněnského magistrátu ve výše uvedeném článku Brněnského deníku s údaji ze statistiky rozchází. Podle statistiky (viz. věkové rozložení) serveru zapisdoms.brno.cz se nepodařilo dostat do MŠ 1268 brněnských tříletých předškoláků. Není tedy možné, aby velká většina MČ Brna byla schopna umístit drtivou většinu či všechny děti od tří let do MŠ (souhrn jednotlivých MČ).

František Vižďa

Kdyby TOP09 nepřipravila Brno o čtvrt miliardy korun v rozpočtu ročně (narážka na rozpočtové určení daní)...
ČT24, 25. září 2014
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť tvrzení, že Brno o peníze přišlo jen kvůli TOP 09 je zavádějící a ani uvedená částka nesouhlasí s propočty Ministerstva financí.

Změna rozpočtového určení se objevila v programovém prohlášení (.pdf) vlády Petra Nečase. Při projednávání vládou 23. května 2012 pro tuto novelu hlasovalo (.doc - záznam z jednání vlády - bod 19) všech 13 přítomných členů vlády. Není sice specifikováno, kteří členové vlády pro daný návrh hlasovali, nicméně na jednání své návrhy předkládali také ministři ODS (Martin Kuba, Petr Fiala, Petr Bendl, Pavel Blažek a předseda vlády Petr Nečas), kteří tedy také pravděpodobně hlasovali i pro změnu rozpočtového určení daní.

TOP 09 a především hnutí Starostové a nezávislí tuto změnu sice aktivně prosazovali a z řad ODS se ozývala kritika. Když však přišlo na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak pro změnu hlasovalo 44 poslanců ODS a proti byli jen dva pražští poslanci tohoto klubu (David Vodrážka a Jan Florián). Pro novelu kromě TOP 09 a ODS hlasovala také většina klubů ČSSD, KSČM, VV i nezařazených poslanců.

Česká televize uvedla, že Brno přijde v důsledku rozpočtového určení daní o 203 milionů korun, avšak např. primátor Brna Roman Onderka ve svém rozhovoru pro Brněnský deník uvedl stejnou částku jako František Vižďa, tedy 250 milionů. Na internetu lze nalézt také web ObceLidem.cz, který spočítá, o kolik si obec díky novému rozpočtovému určení daní polepší či pohorší. V případě Brna uvádí ztrátu 208 139 000 Kč. Důležité je však v tomto případě podotknout, že je web provozován TOP 09 a STAN.

Stránka však vychází z propočtů Ministerstva financí, které u Brna shodně uvádí oněch 208 139 tis. Kč.

František Vižďa

Přibývá počet nízkopodlažních vozů (v brněnské MHD, pozn. Demagog) a blíží se zhruba 70 % a ten nárůst je pořád větší.
ČT24, 25. září 2014
Nepravda

Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*

Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.

Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.

*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:

„Dobrý den,

tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.

S pozdravem

Linda Hailichová
tisková mluvčí
Dopravní podnik města Brna, a. s.
[…]“