František Vižďa

Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.

Byť se data o počtu dětí v mateřských školách pro rok 2014 různí, tak ani jeden z doložených zdrojů nepotrvzuje, že by městské části byly schopny umístit drtivou většinu či snad všechny děti do matěřských škol.

Podle článku Michaely Římanové v Brněnského deníku z úterý 23. září (str. 2) se letos do matěřských škol (MŠ) v Brně přihlásilo o 500 dětí více než v roce 2013, celkově se ucházelo o místo v MŠ téměř pět tisíc dětí. Nepřijato však zůstává 727 dětí. V článku Římanové ze serveru Brněnského deníku se podle brněnského magistrátu podařilo přijmout do MŠ všechny šestileté a pětileté předškoláky a 90 procent tříletých.

Město Brno je rozděleno do 29 samosprávných městských částí (MČ). Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Brně funguje na 111 MŠ, přihlášených dětí bylo 4465 a z toho přijatých 2340.

Dvouletých dětí nastoupilo do MŠ devět z 980 přihlášených, tříletých brněnských 1268 z 2277 zájemců, čtyřletých bylo přijato 716 z celkových 820 přihlášených, pětiletých se dostalo do MŠ 309 ze 311 zájemců a šestiletých 37 z 38 přihlášených.

Čísla u tříletých dětí se podle tvrzení brněnského magistrátu ve výše uvedeném článku Brněnského deníku s údaji ze statistiky rozchází. Podle statistiky (viz. věkové rozložení) serveru zapisdoms.brno.cz se nepodařilo dostat do MŠ 1268 brněnských tříletých předškoláků. Není tedy možné, aby velká většina MČ Brna byla schopna umístit drtivou většinu či všechny děti od tří let do MŠ (souhrn jednotlivých MČ).

Financování mateřských škol ze státního rozpočtu upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 160. Financování škol zřizovaných krajem nebo obcí upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 161.

§ 160. odst. 5):" Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školském rejstříku."

§ 161. odst. 1):" Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku."

Jelikož se počet žáků stanovuje vždy na jeden školní rok, který v České republice začíná 1. 9., hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nový projekt Strategie parkování ve městě Brně (.pdf, str. 20, bod 1.3.3), který byl zpracován Brněnskými komunikacemi, a. s., se zmiňuje o legalizování parkovacích míst na území Brna. Parkování by se dle dokumentu mělo legalizovat například skrz stavební úpravu silnic, nebo úpravu dopravního značení. Po těchto úpravách by mělo Brno získat nových 16 tisíc parkovacích míst. Doposud je nelegalizovaných 19 tisíc míst, ze kterých 83 % míst (.pdf, str 38, bod 1.5) by se stavební úpravou dalo legalizovat. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť tvrzení, že Brno o peníze přišlo jen kvůli TOP 09 je zavádějící a ani uvedená částka nesouhlasí s propočty Ministerstva financí.

Změna rozpočtového určení se objevila v programovém prohlášení (.pdf) vlády Petra Nečase. Při projednávání vládou 23. května 2012 pro tuto novelu hlasovalo (.doc - záznam z jednání vlády - bod 19) všech 13 přítomných členů vlády. Není sice specifikováno, kteří členové vlády pro daný návrh hlasovali, nicméně na jednání své návrhy předkládali také ministři ODS (Martin Kuba, Petr Fiala, Petr Bendl, Pavel Blažek a předseda vlády Petr Nečas), kteří tedy také pravděpodobně hlasovali i pro změnu rozpočtového určení daní.

TOP 09 a především hnutí Starostové a nezávislí tuto změnu sice aktivně prosazovali a z řad ODS se ozývala kritika. Když však přišlo na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak pro změnu hlasovalo 44 poslanců ODS a proti byli jen dva pražští poslanci tohoto klubu (David Vodrážka a Jan Florián). Pro novelu kromě TOP 09 a ODS hlasovala také většina klubů ČSSD, KSČM, VV i nezařazených poslanců.

Česká televize uvedla, že Brno přijde v důsledku rozpočtového určení daní o 203 milionů korun, avšak např. primátor Brna Roman Onderka ve svém rozhovoru pro Brněnský deník uvedl stejnou částku jako František Vižďa, tedy 250 milionů. Na internetu lze nalézt také web ObceLidem.cz, který spočítá, o kolik si obec díky novému rozpočtovému určení daní polepší či pohorší. V případě Brna uvádí ztrátu 208 139 000 Kč. Důležité je však v tomto případě podotknout, že je web provozován TOP 09 a STAN.

Stránka však vychází z propočtů Ministerstva financí, které u Brna shodně uvádí oněch 208 139 tis. Kč.

Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*

Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.

Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.

*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:

„Dobrý den,

tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.

S pozdravem

Linda Hailichová
tisková mluvčí
Dopravní podnik města Brna, a. s.
[…]“

Počty narozených zveřejňuje ČSÚ na svém webu (.xsls).

roknarozených v Brně20043603200539062006405620074209200844902009457820104511201144012012436520134308

Mezi lety 2009 a 2013 docházelo k souvislému poklesu počtu narozených, a to v průměru o 68 dětí ročně. František Vížďa se nemýlí v tom, že počet narozených dětí neroste.

O situaci v minulosti informoval Brněnský deník. Podle vyjádření vedoucího oddělení magistrátního odboru školství Martina Jelínka nastupuje do brněnských základních škol zhruba 3 500 dětí ročně a ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek uvedl, že odklad se týká každého pátého dítěte. Počet dětí s odkladem tedy odpovídá vyjádření Františka Viždi.

Co se týká novely školského zákona, tak ten v paragrafu 47 skutečně uvažuje o zřízení tzv. přípravným tříd. Konkrétně uvádí: " Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. "