Skutečně my máme ten registr těch kontaktů, kam jsme si zapisovali i nabídky předvolební a koaliční, na což jsem vždy partnery upozornili, že nabídka se objeví v registru. Tuším že naposledy jsem si tam zapsal nabídku pana Dědka o nějaké super koalici STANU a pak myslím ,že mi volal Karel Janeček, když vznikala iniciativa Tak jo.
Předseda Pirátů má pravdu. Piráti opravdu zapisují své kontakty a styky s ostatními politickými subjekty a lobbisty. Tato stránka je na Pirátských listech pod názvem Evidence lobbistických kontaktů. Piráti zde nezapisují pouze neveřejné schůzky, ale také své setkání s těmito lidmi například v rámci nějakých akcí či neveřejné komunikace na sociálních sítí. Na konci zápisu bývají přijaté a poskytnuté výhody.
Ivan Bartoš opravdu zapsal schůzku s Daliborem Dědkem a Karlem Janečkem.Zápis ze schůzky s Daliborem Dědkem byl přidán 1. srpna v 21:23 a označen jako opožděný zápis. Tito dva pánové se totiž sešli již 21. července.
8. srpna v 7:20 zapsal Ivan Bartoš schůzi republikového předsednictva s Petrem Bouškou z hnutí Tak jo! z předešlého dne. V tomtéž zápisu je i uvedeno, že následně proběhl mezi Bartošem a Janečkem telefonický rozhovor.
S hnutím Tak jo! komunikoval například i Mikuláš Penksa, který byl následně pověřen komunikací s touto stranou. Jeho zápisy pochází například z 28. července, 13. srpna, 11. září nebo 10. října.
V tom, co vy jste citoval, jmenuje se to Demokratické minimum, což například znamená, že ten náš poslanec nebo i člen v rámci stranického hlasování nehlasuje o ničem, o čem neměl dost informací, nebyl informován s předstihem. U čeho nemůže udělat tu kvalifikovanou, kvalifikované rozhodnutí.
V programu Pirátů se skutečně vyskytuje pojem Demokratické minimum. Demokratické minimum je prohlášení, které je kandidát Pirátské strany povinen podepsat před každými volbami. V prohlášení stojí, že kandidát podpoří jen ten návrh, se kterým byl dopředu seznámen.
Podobné formulace, které používá předseda Bartoš, jsou obsaženy i v Kodexu poslance Pirátské strany. V té se kandidát na poslance například zavazuje, že bude konzultovat před hlasováním své záměry na jednání klubu či že nebude hlasovat proti usnesení celostátního fóra. Kodex rovněž obsahuje informaci, že závazky z něj vyplývající jsou „závazky vůči České pirátské straně, s právními účinky plně vynutitelnými žalobou na plnění zaslanou soudu, včetně vydání případného bezdůvodného obohacení, a to do státního rozpočtu. To neplatí při výkonu mandátu, kde to Ústava neumožňuje a v těchto případech jde o závazek voličům v morální rovině postižitelný disciplinárními prostředky včetně řízení u rozhodčí komise Pirátů. "
Skoro 800 tisíc lidí má na sobě nějakou exekuci...
Exekutorská komora České republiky vede statistiky o počtu vedených exekucí. V roce 2016 probíhalo 4,5 mil. exekucí proti 834 tis. dlužníků – fyzickým osobám. Proti celkem 68 tis. právnických osob bylo vedeno 228 tis. exekucí. Celková vymáhaná částka byla 325 mld. korun.
... čeští lidé si domů skutečně nepřinesou čtyři pětiny, ani tolik, kolik je minimální mzda v Německu.
Více než polovina obyvatel České republiky opravdu měsíčně nevydělá více, než činí čtyři pětiny minimální mzdy v Německu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Minimální mzda v Německu aktuálně činí 1 498 EUR, po přepočtu na naši měnu se dostaneme na částku zhruba 39 000 Kč. Čtyři pětiny z této částky pak vychází na 31 200 Kč.
Co se týče České republiky, podle Českého statistického úřadu činí průměrná mzda 29 346 Kč, medián mezd pak 24 896 Kč.
Podrobnější informace o rozložení zaměstnanců do mzdových pásem jsou pak dostupné na webu Platy.cz, přičemž při pohledu na celkové procento zaměstnanců, kteří se pohybují v kategoriích 30 000 Kč a výše, se v jednotlivých krajích dostaneme k 20 až 30 % z celkového počtu zaměstnanců. Výjimku představuje Praha, kde jsou platy oproti zbytku republiky vyšší, a v této kategorii je zde celá polovina zaměstnanců.
... aby jsme se pak nedočetli v novinách, že ministrovi zahraničí někdo pronikl do soukromého mailu a podobně.
V lednu tohoto roku se hackeři nabourali do e-mailových schránek pracovníků ministerstva zahraničních věcí i ministra samotného.
Hackeři z e-mailových schránek podle ministra Zaorálka stáhli obrovský objem dat. Nicméně se údajně nedostali do vnitřního systému, kde jsou uchována citlivá data, ale pouze do vnější části systému, do e-mailových schránek zaměstnanců, ministra a jeho náměstků.
Já věřím v úspěch v těhle parlamentních volbách už jen z toho důvodu, že průzkumy, které vydávala Česká televize po krajských volbách, hovořily o tom, že Piráti mají potenciál 10 procent mezi nevoliči. O tom, že zvažují Piráti, volit Piráty má v současné chvíli 15 procent lidí.
Po posledních krajských volbách, které se konaly ve dnech 7. a 8. října 2016, zpracovala agentura Median pro Českou televizi výzkum zveřejněný 12. října 2016. Sběr dat probíhal v předvolebním období, a to od 3. do 7. října 2016. Výzkum se v jedné své části zaměřoval na pravděpodobnou volbu těch, kteří ve výzkumu avizovali neúčast.
Potenciál Pirátů a jejich koalic v tomto výzkumu opravdu činí 10 % hlasů (tamtéž, str. 7). Tedy podle daného výzkumu Medianu by Piráti měli šanci získat až desetinu hlasů od lidí, co k volbám nepřišli.
Je důležité dodat, že v tomto případě jde spíše o Bartošovu predikci než cokoli jiného. Data byla specificky sbírána k jistému typu voleb v jistém čase; že by se tehdejší podpora mohla zrcadlit do aktuální kampaně, je spekulace. Nicméně předseda Pirátů popisuje korektně fakta, což je pro výrok zásadní, jeho interpretaci v tomto případě nehodnotíme.
Co se týče současných výzkumů, které se zabývají volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a pracují i s nerozhodnutými voliči, můžeme zmínit výzkum Behavio. Ten zkoumal jak rozhodnuté voliče v populaci, tak i celkový volební potenciál stran. U Pirátů daný výzkum souhrnně naměřil hodnotu 14 % voličů, kteří uvažují, že by Piráty volili.
Ještě doplňme, že volební potenciál je situace, která říká, kolik hlasů může strana teoreticky získat, kdyby ji volili všichni lidé, kteří její volbu zvažují a zároveň nevylučují účast ve volbách. Volič přitom jako svou potenciální volbu může označit více politických stran (Tomáš Lebeda, str. 25).
Tak já jako příklad uvedu hlavní město Prahu, kde máme vlastně první volební období 4 pirátské zastupitele v opozici. (...) My jsme rozkryli kauzu, připravili jsme jí kompletně pro Radu města Prahy. Ve věci Opencard upozornili jsme na, na multiplikaci funkcí paní Kleslové, která záhy některé ze svých dozorčích rad a aktivit minimálně utlumila
Pražští piráti mají skutečně velkou zásluhu na odkrytí několika korupčních kauz.
V 65členném zastupitelstvu hlavního města od roku 2014 skutečně zasedají čtyři piráti, ani jeden z nich přitom nezasedá v městské radě.
Z opozičních lavic i tak dokázali upozornit na přidělování dotovaných bytů pražským soudcům, kteří za nájem platili stejně jako lidé v sociální nouzi.
Zastupitel Adam Zábranský odkryl podezřelé přidělování městských zakázek firmám, které byly vlastněny dvěma členy ČSSD. Zakázky v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy korun se z velké většiny podílely na obratech obou firem. Zjištění pirátů vedla k rezignaci bývalé pražské šéfky ANO Radmily Kleslové za vysoké částky inkasované za členství v dozorčích orgánech nejrůznějších pražských podniků a právní poradenství státním firmám.
Další podněty pravidelně zveřejňují na webu pražské organizace strany.
Jejich aktivitu v minulém roce dokládá také 81 žádostí o zveřejnění dokumentů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Piráti tak stojí za necelou pětinou zveřejněných dokumentů.
Takže posilovat, posilovat vlastně to bohatství těch efektivních lidí v České republice a my máme efektivitu snad 88 procent, o čem se jako v řadě zemí Evropy může zdát.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť uvedený údaj o efektivitě práce je chybný pouze o několik procent a vedle toho je pravda, že horší produktivita práce než v ČR je v devíti evropských zemích.
Bartoš efektivitou míní produktivitu práce. Produktivita práce se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2016 a vyplývá z nich, že produktivita práce v ČR dosahovala 80,8 % průměru EU, nikoliv tedy uváděných 88 %.
Horší produktivita práce než v ČR byla hned v devíti evropských zemích. Jmenovitě se jednalo o Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Portugalsko a Rumunsko. Produktivita práce v těchto zemích se pohybovala mezi 45–77,8 % průměru EU.
V minulých letech vláda schválila několik zásadních zdravotních registrů a my se teď připojujeme k evropské iniciativě vlastně sdílení těch informací o těch pacientech.
V současnosti je vedeno dvanáct Národních zdravotních registrů, naposledy k jejich rozšíření došlo v roce 2016 po přijetí vládou navržené novely zákona o zdravotních službách. Rozšířeny byly o diabetologický registr a registr intenzivní péče.
Prostřednictvím dat z Národních zdravotních registrů mají být zkoumány příčiny a důsledky všech onemocnění. Dále má být například sledován vznik, výskyt, vývoj a příčina onemocnění v návaznosti na další poskytovanou péči. Zpracování dat má sloužit také pro zjištění zdravotního stavu obyvatelstva a využívání zdravotní péče, aby bylo možné zlepšovat kvalitu zdraví populace. Záznamy v Národních zdravotních registrech však nezahrnují informace jako jméno, příjmení, adresa a další detailnější osobní informace pacienta. Data z těchto registrů nejsou veřejně přístupná.
Uchovávání, zpracování a poskytování údajů z registrů podléhá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Příští rok by mělo vstoupit v účinnost nařízení (EU) 2016/679, které upravuje ochranu osobních údajů – bude tedy přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU a nahradí směrnici 95/46/EHS.
V nařízení (EU) 2016/679 je přímo vymezena definice zdravotních údajů, biometrických údajů a genetických údajů. Údaje týkající se zdraví podléhají vyšší ochraně než všeobecné osobní údaje. Pro jejich zpracování musí být splněna minimálně jedna z níže uvedených podmínek:
1. Subjekt musí poskytnout výslovný souhlas.
2. Zpracování je nevyhnutelné pro účely preventivní nebo pracovní medicíny.
3. Zpracování je nevyhnutelné z důvodů veřejného zájmu.
Organizace pracující se zdravotními údaji budou muset přesně vědět, kde se skladují, jak se zpracovávají a zda byl dán souhlas s jejich zpracováním. Důležitou změnou bude i povinné hlášení porušení ochrany osobních údajů. Zjištění porušení bude muset být nahlášeno příslušným orgánům a zároveň o tom mají být informovány osoby, kterých se porušení týká. Za takové porušení budou hrozit vyšší sankce (.pdf). Bartoš v rozhovoru označuje tuto iniciativu (nařízení) jako nedostatečně připravené.
Spolupráce s Eurostatem při sběru dat je upravena nařízením (EU) 1338/2008. Eurostat pravidelně sbírá statistické údaje o veřejném zdraví, státy tyto údaje poskytují na bázi dobrovolnosti. Nařízením (EU) 1338/2008 má být zajištěno právo na ochranu osobních údajů. V rámci tohoto nařízení platí směrnice 95/46/EHS (.pdf), která bude novým nařízením (EU) 2016/679 nahrazena. Česká republika se podílí na spolupráci s Eurostatem.
My jsme třeba v rámci naší kampaně spojili, spustili stránku úřad.piráti.cz, kde jsme ukázali živě, jak funguje založit s.r.o. během jednoho dne, kde si to člověk za 10 minut nakliká. (...) My jsme deseti firmám, deseti lidem, kteří použili tu aplikaci jako demo verzi funkční založili tu firmu tímto způsobem.
Server urad.pirati.cz skutečně představuje veřejnosti řešení, které významně zlevňuje a zjednodušuje založení společnosti s ručením omezeným.
Podle webu stojí nyní právní úkony související se zřízením společnosti 10 113 Kč. Online řešení Pirátů tuto cenu srazí na částku 500 Kč, kterou bude moci budoucí podnikatel zaplatit online. Prvních deset firem (jejich seznam se nám nepodařilo dohledat) založila tímto způsobem strana na své náklady, ostatní uživatelé si proces mohou otestovat alespoň v rámci demo verze.
Aplikaci jsme vyzkoušeli a s její pomocí bychom skutečně mohli založit firmu do deseti minut. Ověří duplicitu názvu firmy, umožní přidat společníky a dokonce registruje firmu k finančnímu úřadu.
