Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Bez tématu217 výroků
Koronavirus23 výroků
Sněmovní volby 202121 výroků
Vnitrostranická politika13 výroků
Invaze na Ukrajinu10 výroků
Evropská unie9 výroků
Ekonomika7 výroků
Sociální politika6 výroků
Školství, věda, kultura4 výroky
Poslanecká sněmovna3 výroky
Regiony3 výroky
Zahraniční politika3 výroky
Zdravotnictví3 výroky
Právní stát2 výroky
Rozpočet 20212 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Životní prostředí2 výroky
Doprava1 výrok
Energetika1 výrok
Krajské volby 20201 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Prezidentské volby 20231 výrok
Zrušit filtry

Ivan Bartoš

(pokr. předchozího výroku) Když pak pan Vondráček někde hájil Babiše, tak my jsme šli ve Sněmovně a říkáme, vy jste tvrdil, že budete nezávislý speaker a pak vystupujete jako předseda Sněmovny v obhajobě. A on se pak omluvil.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Nepravda

Ivan Bartoš říká pravdu o tom, že Radek Vondráček hájil Andreje Babiše a že proti jeho výrokům Bartoš v Poslanecké sněmovně vystoupil. Vondráček se ale za svoje slova neomluvil, pouze dodal, že v úplném kontextu mají jiný význam. Explicitně uvedl, že se nemá za co omlouvat.

Ivan Bartoš naráží na výrok Vondráčka z 26. listopadu. V Otázkách Václava Moravce na dotaz, zda rozhodování o vydání mandátového a imunitního výboru a Sněmovny bude nějakým způsobem ovlivněno tím, že Babiš by měl být osobou, jež bude premiérem této země, Vondráček odpověděl: To bude zase úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co bude lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu. Posléze pro iROZHLAS řekl:

„Zkrátka vždycky tam nějaký politický vliv bude. Říkal jsem proto, jestli by nestálo za úvahu to o čtyři roky odložit. Já jsem se nerozhodl, jenom jsem říkal: uvědomme si, před čím stojíme. Imunita není navždy, zkrátka by se šetření jen odložilo. Proti tomu je zase to, že jsme obecně proti nevydávání. Opravdu nejsme žádní nadlidé ve sněmovně.“ Na následující schůzi PSP 28. listopadu proti tomuto výroku vystoupila Markéta Pekarová Adamová ze strany TOP09:

Pan Vondráček tímto popírá základní principy právního státu, to znamená, že jeden člověk by měl být tady v tomto případě nad zákony. Zákony však mají platit bez rozdílu pro všechny. Já vás tedy žádám, pane předsedo Vondráčku, abyste tyto své výroky buďto vysvětlil, protože si myslím, že i ostatní kolegy z ostatních klubů bude zajímat vaše vysvětlení, a abyste je, pokud je nevysvětlíte dostatečně, také odvolal a omluvil se za ně, protože vy v tuto chvíli děláte z poslanců, kteří jsou tady přítomni, vlastně de facto nadlidi, a zejména pak pana Babiše, který má být budoucím premiérem.“ K tomuto vyjádření se v diskuzi připojil také Ivan Bartoš:

„J á jsem viděl ta vystoupení pana předsedy Vondráčka a chtěl bych připomenout věc, kterou jsme tady vlastně před týdnem i my všichni slyšeli prostřednictvím pana předsedy v jeho vystoupení. Protože slovo dělá muže, slovo dělá i ženu, a tady u toho pultu zazněla taková vzpomínka nebo inspirace pozicí spíkra, který v dané chvíli odhazuje tu stranickou legitimaci.“ Vondráček na to reagoval tak, že v celkovém kontextu svá slova myslel úplně jinak a to, že Babiš bude premiérem, neznamená, že by kvůli tomu mělo být přerušeno stíhání. Zároveň se za tento výrok neomluvil:

Ale doufám, že přijmete mé vysvětlení, že takto to bylo myšleno, že v žádném případě tam není pomlčka: premiér - nevydat, premiér - imunita. To spíš trošku vypovídá o těch, kteří to následně tvrdí, jak oni přemýšlejí. Já tak rozhodně nepřemýšlím. Takže podle sebe měřím tebe. Zkrátka trošku je to na zamyšlení i na druhé straně. Já se nemám za co omlouvat, já jsem diskutoval otevřeně o pro a proti. Je taky pravda, že v tom pořadu nejste schopní říct vše, co máte na srdci, zpravidla vás ten moderátor přeruší.

Radek Vondráček o nestrannosti vůči politickým stranám hovořil krátce po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny (22. listopadu 2017):

„Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.“

Ivan Bartoš

Když si vezmete historicky třeba jenom sčítání, sčítání obyvatelstva a data, která jste vy o sobě musel vydat a neodevzdání toho bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun.
Český rozhlas, 29. září 2017
Nepravda

Doplňujeme, že předseda Bartoš v této části hovoří o mnohdy likvidační šikaně lidí, jakožto fyzických osob. (Ty nároky na člověka jsou enormní, když si vezmete třeba sčítání obyvatelstva. Neodevzdání dat o své osobě bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun. To je likvidační pro běžného člověka s platem třeba 14 tisíc.) Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 proběhlo k půlnoci z 25. na 26. března toho roku. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 Parlament České republiky vydal zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu.

Co se týče dat povinně zveřejněných, jedná se například o rodinný stav, obor vzdělání nebo frekvenci dojížďky do místa pracoviště nebo školy. Dobrovolně zveřejnitelné údaje se pak týkaly národnosti a náboženské víry. Podle zákona o sčítání lidu jsou lidé v ČR podléhající sčítání povinni poskytnout tyto údaje a odevzdat sčítací formuláře komisaři, popřípadě je odeslat Českému statistickému úřadu do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku.

Za přestupek fyzické osoby týkající se například nevyplnění nebo neodevzdání sčítacího formuláře lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nicméně za přestupek sčítacího komisaře, tedy například zcizení či poškození formulářů za jeho dozoru, je možné vyměřit pokutu až 100 000 Kč. Právnickou osobu lze za správní delikt potrestat pokutou až 10 000 Kč, v případě porušení povinnosti ve větším rozsahu až 20 000 Kč. Povinnosti právnické osoby plynou především z možného vlastnictví či správcovství domu, například neposkytnutí informací o domě.

Předseda Bartoš mluví právě o fyzických osobách v kontextu šikany občanů ze strany státu a mýlí se, když tvrdí, že neodevzdání informací o fyzické osobě může zapříčinit pokutu až 20 000 Kč. Ve skutečnosti se jedná o saknci maximálně poloviční. Dodejme pouze, že neposuzujeme přimeřenost či oprávněnost této výše, sledujeme pouze, zda Bartošem vyřčený údaj odpovídá možné reálné sankci z doby při sčítání lidu v roce 2011.

Ivan Bartoš

Když se podíváte na příjmovou strukturu České republiky, tak nikdo nemá žádné úspory.
Český rozhlas, 29. září 2017
Nepravda

Výrok Ivana Bartoše o úsporách obyvatel České republiky je nepravdivý, i přes porovnání s okolními bohatšími zeměmi neobstojí tvrzení, že nikdo nemá žádné úspory.

Budeme-li pracovat pouze s absolutní výší úspor nebo mírou úspor občanů ČR, tak Ivan Bartoš nemá pravdu, když říká, že lidé žádné úspory nemají. Dle statistiky ČSÚ činila míra úspor domácností za rok 2016 12,1 % (vůči hrubému disponibilnímu důchodu) a za první kvartál roku 2017 9,1 %.

ING Bank vydává „Index úspor domácností“, dle něhož průměrná domácnost pokryje svými úsporami výdaje na 5,62 měsíce (1. kvartál 2017). V loňském roce se tento index pohyboval mezi 4–4,45 měsíci.

Na druhou stranu, zasadíme-li Bartošova slova do kontextu vůči jiným zemím EU – například našim sousedům, tak mohou skutečně úspory Čechů působit (v některých případech), jako velmi malé sumy.

Z grafu je vidět, že Čech má absolutně vyšší úspory než Polák nebo Slovák, ale mnohem nižší než Němec a Rakušan. Češi ročně uspoří asi jen čtvrtinu toho, co Rakušané nebo Němci, a přitom v poměru HDP per capita jsme na 71 potažmo 73 procentech našich západních sousedů. Opravdu v tomto ohledu mají Češi relativně málo úspor.

Podrobnější informace o úsporách (finančích aktivech) obyvatel zemí Evropy jsou k dispozici v dokumentu Global Wealth Report 2016 (.pdf) společnosti Allianz.

Pro převod USD na CZK byl použit kurz ČNB z 27. září 2017 a pro USD a EUR údaje ECB rovněž z 27. září 2017.

Ivan Bartoš

85 % legislativy vychází z legislativy, která vzniká na poli Evropského parlamentu.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 14. května 2014
Nepravda

Ačkoliv jsme v předchozích odůvodněních (např. u Petra Fialy) podobné výroky o vlivu bruselských norem na český právní řád podobné výroky hodnotili jako neověřitelné, ve světle nových skutečností nyní přistupujeme k hodnocení nepravda.

Tomuto tématu se obšírně věnuje náš blog.Hlavní myšlenkou článku je, že "Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií." Míra vlivu se radikálně liší podle různých právních odvětví, navíc je toto číslo často zaměňováno s poměrem, kterým se Evropský parlament podílí na přijímání legislativy Evropské unie.

Tomuto tématu se také věnuje článek v MF Dnes "Brusel nám opravdu všechny zákony nediktuje" ze dne 14. 5. 2014, který publikoval Robert Zbíral, jenž působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Citujeme z tohoto článku (vyšel pouze v tisku, Demagog.CZ má k dispozici celou verzi):

"Od data vstupu byly unijní podněty každý rok stabilně základem pro zhruba 35 % českých zákonů, jde tedy o mnohem nižší číslo, než se nám snaží politici a někteří odborníci namluvit. (...) Zákony si totiž nejsou svou důležitostí rovny, alespoň z pohledu vlivu na život běžného občana. Působení Unie se nápadně liší podle tematických oblastí. Nejvyšších podílů dosahuje u zákonů týkajících se životního prostředí, zemědělství a průmyslu (včetně regulací trhů), v těch se blíží skutečně 80 procentům. Na druhé straně spektra se nacházejí zákony spadající do oblastí práce a sociálních věcí, školství, veřejné správy a částečně daní (podíl kolem 20–30 procent). Jestliže tuto informaci poměříme s žebříčkem otázek, které nejvíce zajímají veřejnost (výše daní, sociální dávky a důchody, nezaměstnanost, zdravotnictví, školství), jde o záležitosti nejméně postižené dopadem unijní legislativy."

Ivan Bartoš

25. minulého měsíce Rusnokova vláda pravděpodobně přiklepla na věčné časy software dodávaný veškerým státním institucím bude Microsoft a kancelářský balík budou Office.
Jiné, 14. října 2013
Nepravda

Daná smlouva nezakazuje vládním institucím využívat software jiných firem, jednotlivá ministerstva si mají dané služby zajišťovat individuálně. Podle ministerstva vnitra či ČRo se navíc jedná o prodloužení na “pouhé” čtyři roky.

Usnesení Vlády ČR ze dne 25. září skutečně dokládá, že vláda schválila záměr uzavřít s firmou Microsoft smlouvu o strategické spolupráci a záměr uzavřít novou smlouvu mezi ní a českým státem. Usnesení vlády v této věci konkrétně zní:

“I. schvaluje (myšlena Vláda ČR)1. záměr uzavřít novou Smlouvu o strategické spolupráci se společností
Microsoft a záměr uzavřít nové smlouvy vytvářející obchodní rámec a definující
podmínky pořizování licencí k produktům Microsoft, smlouvy Microsoft Business and
Services Agreement, Enterprise Agreement a Enterprise Agreement Subscription,
Obchodní smlouvy a Servisní smlouvy se společností Microsoft,

2. realizaci významné veřejné zakázky zadávané formou centralizovaného
zadávání na uzavření rámcové smlouvy s jedním dodavatelem na poskytování licencí
k produktům Microsoft orgánům veřejné správy.”

Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí, že :” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svého působení ve Strakově akademii.Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. Toto potvrzuje rovněž vyjádření ministerstva vnitra (níže).

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Celé vyjádření MV ČR: "Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat."

Ivan Bartoš

Ta naše kauza se vleče už zhruba 3 roky (spor s Dopravním podnikem Praha - pozn. Demagog.cz).
Interview Daniely Drtinové, 13. října 2013
Nepravda

Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.