Covidový semafor na úrovni regionu přinesl ministrovi Vojtěchu Adamovi Jakub Michálek.
Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).
Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“.
27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.
V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.
Pomoc lidem na DPP, DPČ (Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti, pozn. Demagog.cz), s tím jsme přišli my. (...) Ty DPP, DPČ lidi čekali 3 měsíce na peníze. Od tý doby, co jsme to navrhli, než to Ministerstvo financí připravilo.
22. dubna 2020 předložila skupina opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se měnil zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru. Pozměňovací návrh přednesl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podepsali ho nicméně i poslanci dalších opozičních stran. V uvedeném návrhu (.docx) poslanci usilovali o rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Daný pozměňující návrh však při hlasování podpořili jen opoziční poslanci a sněmovní většinou (poslanci ANO, ČSSD a KSČM) byl zamítnut. Původní návrh bez uvedené změny pak vstoupil v účinnost 8. května 2020.
Ministerstvo financí posléze vypracovalo vlastní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, který rozšířil vyplácení kompenzačního bonusu právě o uvedené kategorie zaměstnanců na DPP a DPČ (.pdf). Tento návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. června 2020. Podle vládního návrhu mohli tzv. dohodáři zažádat o kompenzační bonus ve výši 350 korun denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020 (.pdf, str. 23). Novela vstoupila v účinnost dne 7. srpna 2020.
Rozšíření kompenzačního bonusu pro zaměstnance na DPP a DPČ tedy skutečně navrhli opoziční poslanci, mezi nimi měli důležité místo poslanci Pirátů. Doba mezi podáním uvedeného opozičního návrhu a obdobného vládního návrhu činila 2 měsíce a jeden týden. Nicméně pokud se zaměříme na to, od kdy byl daný zákon účinný, pak uvedené rozšíření vyplácení kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ vstoupilo v účinnost 3 měsíce poté, co se stala účinnou původní novela, ve které byla uvedená změna vládními poslanci odmítnuta. Lidé na DPP a DPČ tak skutečně mohli žádat o proplacení kompenzačního bonusu o 3 měsíce později, jak uvádí Ivan Bartoš, a daný výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
(...) sociální demokrati a CDU/CSU, je to velmi těsné. Teď vedou trochu sociální demokrati.
Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.
Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.
Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).
Zdroj: Politico.
Cíl měl být – a deklaroval ho sám pan premiér – že v srpnu budeme mít 70 % naočkovaných.
Už na konci března 2021 stanovil exministr zdravotnictví Jan Blatný, že by do konce srpna mohlo být naočkováno až 80 % dospělé populace, což je téměř sedm milionů lidí. Další cíl vymezil v červenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že chce dosáhnut 70% proočkovanosti celé populace do konce září.
Samotný premiér Babiš v dubnu na tiskové konferenci uvedl, že doufá, že do konce srpna budou naočkovaní všichni zájemci. O den později se v rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil, že 70% hranice proočkovanosti u dospělých bude dosaženo do konce července. V květnu v rozhovoru pro televizi Nova potom řekl, že by do konce června mohlo dojít k naočkování 6,5 milionu obyvatel první dávkou, jde zhruba o 73 % dospělé populace Česka. Andrej Babiš v rozhovoru také potvrzuje cíl 70 % naočkovaných, a to z dospělé populace. Termín, kdy ho má být dosaženo, však neupřesňuje. Redaktor se dále ptá, zda bude česká populace proočkovaná do konce léta, to však premiérem přímo potvrzené není.
Doplňme, že Ústav zdravotnictví a statistiky v červnu předpokládal, že do konce srpna bude naočkováno 72 % veškeré populace.
Vzhledem k premiérovu dubnovému vyjádření, že do konce července bude v dospělé populaci 70 % očkovaných, což znamená, že v srpnu by už této hodnoty mělo být dosaženo, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.
(...) vláda, která po roce v covidu měla 19 % důvěru.
Začátkem května tohoto roku byla zveřejněna zpráva z unijního průzkumu Eurobarometr (.pdf), který byl prováděn od 17. do 22. února 2021. Podle něj věřilo vládě 19 % obyvatel Česka, meziročně tak tato hodnota klesla o 21 procentních bodů. Pokud porovnáme důvěru obyvatel v národní vlády v Evropské unii, jsou výsledky vycházející v Česku podprůměrné. Průměrně 36 % občanů EU (str. 6) totiž vyjádřilo důvěru ve své národní vlády.
Vzhledem k datu, kdy byl výzkum prováděn, je možné uznat uvedené období jednoho roku. První případy covidu-19 se na našem území objevily na přelomu února a března 2020 a právě toto období je pro nás relevantní.
My jsme třeba navrhovali, aby do škol šly plivací PCR testy.
Koalice Piráti a Starostové v srpnu 2021 vypracovala koncepci „Strategie Pirátů a STAN v případě covid krize na podzim 2021“ pro oblast školství. V té prosazují užívání kloktacích, plivacích nebo lízátkových RT-PCR testů v případě nutnosti testování ve školách (.pdf, str. 2). Benefity tohoto způsobu testování oproti antigenním testům s odběrem z nosu nebo nosohltanu vidí ve vyšší spolehlivosti a uživatelské přívětivosti. Výhodou je dle Strategie také možnost testovat uzavřené kolektivy i s poměrně nízkou frekvencí, což má též ekonomický přínos.
Piráti se o využívání PCR testů zasazovali již dříve. Poslanec Lukáš Bartoň například ve svém komentáři v březnu 2021 uvedl: „Pokud má mít testování ve školách skutečně smysl, je nutné využít opravdu funkční testy, které umožňují samoodběr. Těmi jsou například neinvazivní PCR testy s frekvencí testování 1x za 10 nebo 14 dní. V dalších fázích můžeme využít neinvazivních kvalitních antigenních testů, které budou vybrány na základě nezávislých studií jejich parametrů, nikoliv na základě informací od výrobce, jak zatím činí naše vláda.“
V rámci screeningového testování žáků na začátku září 2021 nakoupil stát pro školy antigenní testy, nicméně školy měly také možnost zajistit si PCR testy, rozdíl v ceně jim pak stát měl kompenzovat dvěma sty korunami za test.
Tam 30 % řeklo, že důležité je, že si budou moci kdekoliv chtějí vybrat. 14 % lidí, co se neočkovali, řeklo, že by se teda šlo očkovat, kdyby si mohli vybrat.
Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).
To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).
Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.
Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.
Protilátky se neuznávají. Nejvyšší soud řekl, že se mají uznávat jako varianta k dokončenému očkování nebo platným PCR testům.
Nejvyšší správní soud (NSS) vydal 2. září 2021 rozsudek (.pdf), ve kterém označil červnové opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf) za diskriminační a protizákonné (.pdf, str. 5). Mimořádné opatření totiž neuznává pozitivní testy na protilátky proti covidu-19 jako doklad bezinfekčnosti pro vstup (.pdf, str. 7–8) do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích, zatímco automaticky předpokládá, že lidé kteří byli pozitivně na covid-19 testování, jimi v dostatečné míře disponují. Soud tedy poukazuje na to, že by testy na protilátky měly mít stejnou váhu jako očkování, test či prodělaná nemoc.
Ministerstvo zdravotnictví podle soudu nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s prodělaným onemocněním covid-19. Napadenou část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nemohl NSS zrušit, neboť platilo do konce července, navíc bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a nahrazeno novým mimořádným opatřením (.pdf). Ani to však uznávání protilátek neumožňuje (str. 8).
Na zářijový rozsudek soudu reagoval (video, čas 7:18) ministr Vojtěch v Otázkách Václava Moravce: „(…) a budeme tady mít odbornou debatu, která je svolaná, takže budeme se snažit tomu rozhodnutí soudu vyhovět právě z toho důvodu, že je to rozhodnutí soudu a my ho musíme respektovat, byť si o něm můžeme myslet své. Ale najít ten konsenzus je poměrně složité. Prostě ty názory nejsou jednoznačné, nejsou jednolité, že by tady zkrátka byl stoprocentní konsenzus“ a následně také na Twitteru:
Z dnešních @OtazkyVM. Pokračuje odborná debata o uznávání protilátek a i v navaznosti na rozhodnutí NSS je nutné tuto otázku vyřešit do konce září. Výsledky z prvního testování žáků na covid-19 na začátku školního roku zatím nahlásilo 86 % škol. Potvrdilo se 111 případů nákazy.— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) September 5, 2021
Z dnešních @OtazkyVM. Pokračuje odborná debata o uznávání protilátek a i v navaznosti na rozhodnutí NSS je nutné tuto otázku vyřešit do konce září. Výsledky z prvního testování žáků na covid-19 na začátku školního roku zatím nahlásilo 86 % škol. Potvrdilo se 111 případů nákazy.
Doplňme, že NSS toto pochybení Ministerstvu zdravotnictví vytkl již dříve. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová tehdy uvedla: „Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje.”
Ta vláda nekoupila ty PCR testy, ty antigenní došly.
Vláda ve svém usnesení z 28. června 2021 schválila pořízení antigenních testů určených na samotestování ve školách v celkovém objemu nejvýše 4,2 milionu kusů (.pdf, str. 5). Cílem bylo, aby počet sad pokryl tři termíny preventivního plošného testování na školách v první polovině září 2021 (.pdf, str. 5), které proběhlo ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září.
Antigenní testy v tomto objemu během léta nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Součástí této zakázky je také vyhrazená možnost objednat dalších 1,6 milionů testů pro případné dodatečné testování.
Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k naplnění tohoto ustanovení uvedla, že „Ministerstvo školství v návaznosti na dopis hlavní hygieničky ČR a vyjádření ministra zdravotnictví dne 15. září 2021 zahájilo přípravu aktivace vyhrazené změny závazku. V této chvíli je navýšení dodávky o 1,6 milionu kusů testů komunikováno s dodavatelem i Správou státních hmotných rezerv.“
Ivan Bartoš má tedy pravdu, když tvrdí, že vláda neobjednala za účelem testování dětí ve školách PCR testy, ale testy antigenní, přičemž podstatná část těchto testů již byla spotřebována. O tom, že stát nedisponuje většími rezervami, svědčí skutečnost, že probíhají jednání o dalších dodávkách testů. Na závěr dodejme, že plošné testování, stejně jako využití antigenních testů, kritizovaly obě opoziční koalice. Zatímco místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se zasazoval o nákup PCR testů bez „nepříjemného odběru z nosu nebo nosohltanu“, koalice SPOLU v tiskové zprávě uvedla, že antigenní testy jsou nespolehlivé a neměly by se využívat jen z toho důvodu, že je stát už nakoupil.
(...) Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování. Podívejme se na (...) Belgii, (...) nikdo to povinné očkování nezavedl.
Pro hodnocení výroku, který se týká povinné vakcinace proti covidu-19, je nutné uvést kontext celé debaty. Ivan Bartoš uvádí, že v otázce vakcín proti covidu-19 vždy podporoval dobrovolnost. Následně kritizuje (video, čas 36:13) přístup Francie, když doslova říká: „(…) nejsem moc přítel toho postupu Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování.“
Moderátor následně upozorňuje Ivana Bartoše na to, že očkování ve Francii je povinné pouze pro určité segmenty společnosti – například zdravotníky. Tuto výtku Ivan Bartoš přijímá.
Ve Francii bylo skutečně zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité části společnosti – jedná se o všechny osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních atd. O celé problematice informoval například iRozhlas nebo Lidovky.cz. Podobné kroky zavádí i další evropské země – například Itálie, Řecko a Maďarsko.
Také v Belgii se vede debata o možnosti zavedení povinnosti očkování zdravotníků proti covidu-19, dosud však nebylo (.pdf, str. 17) takové rozhodnutí přijato.
V kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož Ivan Bartoš následně svou formulaci týkající se Francie poupravil, respektive s výtkou moderátora souhlasil. Jeho výrok v kontextu nenaznačuje, že by ve Francii mělo být očkování povinné plošně.
