(...) Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování. Podívejme se na (...) Belgii, (...) nikdo to povinné očkování nezavedl.
Pro hodnocení výroku, který se týká povinné vakcinace proti covidu-19, je nutné uvést kontext celé debaty. Ivan Bartoš uvádí, že v otázce vakcín proti covidu-19 vždy podporoval dobrovolnost. Následně kritizuje (video, čas 36:13) přístup Francie, když doslova říká: „(…) nejsem moc přítel toho postupu Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování.“
Moderátor následně upozorňuje Ivana Bartoše na to, že očkování ve Francii je povinné pouze pro určité segmenty společnosti – například zdravotníky. Tuto výtku Ivan Bartoš přijímá.
Ve Francii bylo skutečně zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité části společnosti – jedná se o všechny osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních atd. O celé problematice informoval například iRozhlas nebo Lidovky.cz. Podobné kroky zavádí i další evropské země – například Itálie, Řecko a Maďarsko.
Také v Belgii se vede debata o možnosti zavedení povinnosti očkování zdravotníků proti covidu-19, dosud však nebylo (.pdf, str. 17) takové rozhodnutí přijato.
V kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož Ivan Bartoš následně svou formulaci týkající se Francie poupravil, respektive s výtkou moderátora souhlasil. Jeho výrok v kontextu nenaznačuje, že by ve Francii mělo být očkování povinné plošně.
My jsme ten plán představili už loni. Jmenovalo se to Budoucnost řešíme teď a byl to plán na rok a půl, co v tom covidu dělat, jak má fungovat otázka zdravotní, otázka škol.
28. dubna 2020 představila Pirátská strana plán s názvem „Budoucnost řešíme teď“. Cílem tohoto plánu je podle slov Pirátů „nejenom zvládnutí současného krizového stavu, ale také nastartování České republiky k budoucímu ekonomickému růstu a strukturálním změnám.“
„Budoucnost řešíme teď“ je rozděleno do tří časových horizontů: krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Krátkodobý horizont představuje cíle, kterých chtěli Piráti dosáhnout do začátku prázdnin 2020. Střednědobý horizont představuje vhodná opatření, která dle Pirátů měla být přijata do konce roku 2020. Dlouhodobý horizont je oproti předchozím vymezen časově neurčitě. Je nazván jako „Budoucnost“, přičemž se v jeho úvodu praví, že „prognózy na dobu delší než cca 2 roky jsou velmi nejisté“.
Každý z výše vymezených časových okruhů řeší otázky spadající do pěti tematických okruhů: zdraví a bezpečnost, ekonomika, soudržná společnost, vzdělávání, modernizace země.
Například krátkodobé plány prezentovala poslankyně Olga Richterová takto: „Potřebujeme nástroje pro možné návraty infekce. K tomu je třeba propojit fungování chytré karantény s komplexním projektovým řízením a zároveň mít národní testovací strategii a přesně rozdělené kompetence jednotlivých složek od hygienických stanic přes nemocnice, laboratoře až po obce.“
A teď se třeba hovoří, že u nových mutací vy jste v té nemocnici déle. Předtím to bylo třeba týden, teď je to 14 dní.
Počátkem roku 2020 došlo k rozšíření onemocnění covid-19 způsobovaného RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3). V březnu loňského roku byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen stav pandemie.
První mutace koronaviru (alfa, beta) byly objeveny v září 2020. Mutace delta (B1.617.2), která je k 21. září 2021 rozšířena ve 185 zemích světa (.pdf, str. 13), se poprvé objevila v Indii v říjnu 2020.
Lékařský časopis BMC Medicine vydal v září 2020 studii zabývající se délkou nemocničního pobytu s onemocněním covid-19. Tato studie zkoumala odborné články publikované od 1. ledna do 12. dubna 2020, tedy před vznikem prvních mutací koronaviru. Studie odhalila mediánový pobyt v nemocnici v délce 5 dnů a na jednotce intenzivní péče 7 dnů. Jedná se o hodnoty ze 6 studií na základě dat z nemocnic nacházejících se mimo Čínu. Mediánové hodnoty v čínských nemocnicích jsou pak zejména u hospitalizací na běžných odděleních vyšší.
Studie zveřejněná v International Journal of Environmental Research and Public Health (Mezinárodní časopis enviromentálního výzkumu a veřejného zdraví) pracovala s belgickou databází pacientů hospitalizovaných v období 1. března – 12. června 2020 (.pdf, str. 2). Studie určila průměrnou dobu pobytu v nemocnici na jednotce intenzivní péče přibližně na 12 dnů (.pdf, str. 13).
Novější studie časopisu BMC Medicine z července 2021 použila britská nemocniční data z období od 26. května 2020 do 21. ledna 2021, tedy po několika měsících, kdy již ve Velké Británii převládaly nové mutace. Studie přišla s výsledky kolem 8–9 dnů v nemocnici s onemocněním covid-19, pokud pacient není na JIP. Při hospitalizaci na JIP se doba pobytu zvýšila na 12–19 dnů.
Irský výzkum (.pdf) zkoumal případy hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19 od března 2020 do dubna 2021 (str. 11), tedy před mutacemi a během jejich rozšíření. Vyplývá z něj, že průměrná doba pobytu jak na JIP („critical care"), tak při běžné hospitalizaci („general hospital") se od začátku března 2021 zvýšila (.pdf, str. 8). Během období od března do listopadu 2020 se průměrná doba standardní hospitalizace pohybovala kolem 10–12 dnů, na JIP 12–16 dnů (.pdf, graf, str. 9). Při rozšíření mutace alfa v Irsku od prosince 2020 do dubna 2021 se průměrný pobyt v nemocnici prodloužil na 12–16 dnů, při hospitalizaci na JIP zůstal na hodnotě 12–16 dnů (.pdf, tabulka, str. 9).
Covidový semafor na úrovni regionu přinesl ministrovi Vojtěchu Adamovi Jakub Michálek.
Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).
Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“.
27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.
V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.
Pomoc lidem na DPP, DPČ (Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti, pozn. Demagog.cz), s tím jsme přišli my. (...) Ty DPP, DPČ lidi čekali 3 měsíce na peníze. Od tý doby, co jsme to navrhli, než to Ministerstvo financí připravilo.
22. dubna 2020 předložila skupina opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se měnil zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru. Pozměňovací návrh přednesl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podepsali ho nicméně i poslanci dalších opozičních stran. V uvedeném návrhu (.docx) poslanci usilovali o rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Daný pozměňující návrh však při hlasování podpořili jen opoziční poslanci a sněmovní většinou (poslanci ANO, ČSSD a KSČM) byl zamítnut. Původní návrh bez uvedené změny pak vstoupil v účinnost 8. května 2020.
Ministerstvo financí posléze vypracovalo vlastní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, který rozšířil vyplácení kompenzačního bonusu právě o uvedené kategorie zaměstnanců na DPP a DPČ (.pdf). Tento návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. června 2020. Podle vládního návrhu mohli tzv. dohodáři zažádat o kompenzační bonus ve výši 350 korun denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020 (.pdf, str. 23). Novela vstoupila v účinnost dne 7. srpna 2020.
Rozšíření kompenzačního bonusu pro zaměstnance na DPP a DPČ tedy skutečně navrhli opoziční poslanci, mezi nimi měli důležité místo poslanci Pirátů. Doba mezi podáním uvedeného opozičního návrhu a obdobného vládního návrhu činila 2 měsíce a jeden týden. Nicméně pokud se zaměříme na to, od kdy byl daný zákon účinný, pak uvedené rozšíření vyplácení kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ vstoupilo v účinnost 3 měsíce poté, co se stala účinnou původní novela, ve které byla uvedená změna vládními poslanci odmítnuta. Lidé na DPP a DPČ tak skutečně mohli žádat o proplacení kompenzačního bonusu o 3 měsíce později, jak uvádí Ivan Bartoš, a daný výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
(...) sociální demokrati a CDU/CSU, je to velmi těsné. Teď vedou trochu sociální demokrati.
Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.
Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.
Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).
Zdroj: Politico.
Cíl měl být – a deklaroval ho sám pan premiér – že v srpnu budeme mít 70 % naočkovaných.
Už na konci března 2021 stanovil exministr zdravotnictví Jan Blatný, že by do konce srpna mohlo být naočkováno až 80 % dospělé populace, což je téměř sedm milionů lidí. Další cíl vymezil v červenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že chce dosáhnut 70% proočkovanosti celé populace do konce září.
Samotný premiér Babiš v dubnu na tiskové konferenci uvedl, že doufá, že do konce srpna budou naočkovaní všichni zájemci. O den později se v rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil, že 70% hranice proočkovanosti u dospělých bude dosaženo do konce července. V květnu v rozhovoru pro televizi Nova potom řekl, že by do konce června mohlo dojít k naočkování 6,5 milionu obyvatel první dávkou, jde zhruba o 73 % dospělé populace Česka. Andrej Babiš v rozhovoru také potvrzuje cíl 70 % naočkovaných, a to z dospělé populace. Termín, kdy ho má být dosaženo, však neupřesňuje. Redaktor se dále ptá, zda bude česká populace proočkovaná do konce léta, to však premiérem přímo potvrzené není.
Doplňme, že Ústav zdravotnictví a statistiky v červnu předpokládal, že do konce srpna bude naočkováno 72 % veškeré populace.
Vzhledem k premiérovu dubnovému vyjádření, že do konce července bude v dospělé populaci 70 % očkovaných, což znamená, že v srpnu by už této hodnoty mělo být dosaženo, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.
(...) vláda, která po roce v covidu měla 19 % důvěru.
Začátkem května tohoto roku byla zveřejněna zpráva z unijního průzkumu Eurobarometr (.pdf), který byl prováděn od 17. do 22. února 2021. Podle něj věřilo vládě 19 % obyvatel Česka, meziročně tak tato hodnota klesla o 21 procentních bodů. Pokud porovnáme důvěru obyvatel v národní vlády v Evropské unii, jsou výsledky vycházející v Česku podprůměrné. Průměrně 36 % občanů EU (str. 6) totiž vyjádřilo důvěru ve své národní vlády.
Vzhledem k datu, kdy byl výzkum prováděn, je možné uznat uvedené období jednoho roku. První případy covidu-19 se na našem území objevily na přelomu února a března 2020 a právě toto období je pro nás relevantní.
My jsme třeba navrhovali, aby do škol šly plivací PCR testy.
Koalice Piráti a Starostové v srpnu 2021 vypracovala koncepci „Strategie Pirátů a STAN v případě covid krize na podzim 2021“ pro oblast školství. V té prosazují užívání kloktacích, plivacích nebo lízátkových RT-PCR testů v případě nutnosti testování ve školách (.pdf, str. 2). Benefity tohoto způsobu testování oproti antigenním testům s odběrem z nosu nebo nosohltanu vidí ve vyšší spolehlivosti a uživatelské přívětivosti. Výhodou je dle Strategie také možnost testovat uzavřené kolektivy i s poměrně nízkou frekvencí, což má též ekonomický přínos.
Piráti se o využívání PCR testů zasazovali již dříve. Poslanec Lukáš Bartoň například ve svém komentáři v březnu 2021 uvedl: „Pokud má mít testování ve školách skutečně smysl, je nutné využít opravdu funkční testy, které umožňují samoodběr. Těmi jsou například neinvazivní PCR testy s frekvencí testování 1x za 10 nebo 14 dní. V dalších fázích můžeme využít neinvazivních kvalitních antigenních testů, které budou vybrány na základě nezávislých studií jejich parametrů, nikoliv na základě informací od výrobce, jak zatím činí naše vláda.“
V rámci screeningového testování žáků na začátku září 2021 nakoupil stát pro školy antigenní testy, nicméně školy měly také možnost zajistit si PCR testy, rozdíl v ceně jim pak stát měl kompenzovat dvěma sty korunami za test.
Tam 30 % řeklo, že důležité je, že si budou moci kdekoliv chtějí vybrat. 14 % lidí, co se neočkovali, řeklo, že by se teda šlo očkovat, kdyby si mohli vybrat.
Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).
To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).
Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.
Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.
