Kontrolní orgány státu, které mají pravomoce kontrolovat výrobu, distribuci alkoholu, tak je jich, je jich vícero, které každé má své kompetence, ty kompetence nejsou sjednocené.
Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.
Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:
1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.
2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.
3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.
4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.
Už jsem vzpomínal spotřební daň na líh. Ta je dostatečně vysoká. Po přepočtu na alkohol, který se běžně prodává na ten 40%, to vyjde asi nějakých 114 - 115 korun na jeden litr.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť odpovídá současné výši spotřební daně z lihu dle zákona č. 353/2003 Sb. (.pdf - str. 141).
Vezmeme-li v potaz, že daň z litru etanolu dnes vychází na 285 Kč, pak daňová zátěž litrové láhve tvrdého alkoholu s obsahem 40 % je skutečně 114 Kč.
Stejně tak opozice je rovněž nesourodá. První dva roky s panem Gazdíkem jsme spolupracovali, pak další dva roky už tolik ne. Stal se poslancem.
V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.
