Jan Bartošek

Za dobu samostatné České republiky se vystřídalo u moci celkem 13 vlád. KDU-ČSL byla účastna obou vlád Václava Klause, dále vlády Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, druhé vlády Mirka Topolánka a nyní je součástí kabinetu Bohuslava Sobotky. Jde tedy o 8 vlád.

Tyto vlády byly sestavovány ve volebních obdobích 1992-1996/8, 2002-2006 a 2006-2010. V opozici tedy KDU-ČSL byla v době opoziční smlouvy, neúčastnila se sestavení 1. vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera. V minulém volebním období lidovci vypadli lidovci ze sněmovny a sestavování vlád se jich netýkalo (byť členem Rusnokovy vlády byl člen KDU-ČSL Tomáš Podivínský.)

Je tedy pravdou, že KDU-ČSL nebyla členem všech vlád v době samostatné České republiky, neúčastnila se sestavování 5 vlád.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože skutečně proběhlo cvičení Armády ČR a Policie ČR na jižních hranicích s Rakouskem a Česká republika vyslala policisty do Maďarska, Slovinska a Makedonie jako pomoc pro střežení hranic. Výhrada spočívá v tom, že Bartošek zaměnil policisty za vojáky, ovšem smysl výroku je popsán korektně.

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září loňského roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Aktivita České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali či pomáhají s ostrahou hranic.

Dne 19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

Dne 21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo o 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata deklarace (.pdf) upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

V případě povinných kvót je pozice České republiky poměrně konzistentní. Již od počátečního návrhu Evropské komise z května 2015 zastává vláda ČR pozici, že kvóty (povinné) nejsou řešením současné migrační krize a slovy tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy: Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků nepomohou ani uprchlíkům ani Evropě. Jejich příznivci rádi mluví o solidaritě, ale už si neuvědomují podstatnou věc, a to, že základem solidarity je dobrovolnost.

V současné době byla otázka dalších i permanentních uprchlických kvót v EU pozastavena. Kromě přetrvávajícího odporu zemí V4, ke kterým se opět připojilo Polsko, se pochybnosti objevují i na straně Španělska. I nové nizozemské předsednictví EU se kloní k názoru, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší. Přesto ale podotýkají, že členské země EU by měly dostát svých už domluvených závazků v oblasti migrace.

Premiér Bohuslav Sobotka opakovaně zdůrazňuje, že Česko je připraveno chránit své hranice v případě zostření migrační krize.

Připravenost chránit hranice potvrdil Sobotka naposledy při interpelacích 28. ledna 2016: „V tuto chvíli je policie a armáda připravena v případě rozhodnutí vlády během několika hodin dramatickým způsobem zesílit ostrahu hranice mezi Českou republikou a Rakouskem. U této hranice předpokládáme, že by mohla být nejvíce zatížena v případě rozhodnutí Německa uzavřít svoji hranici do doby, než by o uzavření svých hranic rozhodlo také Rakousko.“ Premiérova slova následně potvrdil i ministr vnitra Milan Chovanec: „To je ten nejhorší scénář z mého pohledu. Ale i na ten jsme připraveni.“