Jan Foldyna

Zastupitelstvo Pardubického kraje se na svém jednání dne 25. srpna 2020 zabývalo (.pdf, str. 7) tématem zákonodárné iniciativy, jejímž cílem je „předložení návrhu zákona ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na kraje“. V zápisu z jednání lze právě u tohoto bodu nalézt zmínku, že „propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě.

Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“. Konkrétně jde o propad z 4,6 miliardy na 3,7 miliardy korun.

Dodejme, že s podobným výpadkem pak počítá například i Zlínský či Jihomoravský kraj. Data Ministerstva financí z konce dubna 2020 pak ukazují (.xlsx), že oproti předpovědi z února 2020 by mohl propad daňových příjmů krajů (bez Prahy) činit dohromady až 13,9 miliard. Oproti skutečným daňovým příjmům za rok 2019 by se dle Ministerstva financí mělo jednat o propad ve výši přibližně 8,2 miliard korun.

Zastupitelé Pardubického kraje, mezi nimiž byl (.pdf, str. 11) také Jan Foldyna (KSČM), schválili (.pdf, str. 7) dne 25. srpna 2020 zákonodárnou iniciativu, která navrhuje, aby „stát poskytl krajům 500 korun ze státního rozpočtu na každého obyvatele kraje“.

Důvodem vzniku iniciativy je dopad zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, z dubna 2020 na rozpočet Pardubického kraje a krajů obecně. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím“, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Z těchto důvodů byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč. Právě o podobné opatření, tentokrát pro kraje, nyní žádá zmiňovaná zákonodárná iniciativa.

Jan Foldyna ve výroku také hovoří o sumě „cca 250 milionů“. Dle Českého statistického úřadu měl Pardubický kraj k 1. lednu 2020 celkem 522 662 obyvatel (.pdf, str. 1). Pokud toto číslo vynásobíme částkou 500 Kč, dostaneme sumu 261 331 000 Kč, což skutečně zhruba odpovídá 250 milionům. Stejná čísla pak lze nalézt také přímo v důvodové zprávě (.pdf, str. 5) k návrhu zákona na zavedení příspěvku pro kraje, který na přelomu srpna a září podalo zastupitelstvo Pardubického kraje.

Dodejme, že Pardubický kraj počítá s propadem (.pdf, str. 7) daňových příjmů ve výši 900 milionů korun. Pokud by tedy Pardubický kraj získal ze státního rozpočtu příspěvek 261 milionů korun, nepokryla by tato částka jeho celkovou ztrátu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Že kraj dobře hospodařil s penězi, je ověřitelné z rozpočtů Pardubického kraje za poslední 4 roky. Přebytek hospodaření z minulých let dosáhl podle návrhu rozpočtu Pardubického kraje na rok 2020 (.pdf, str. 10) celkové výše 528 mil. Kč. Návrh byl předkládán s celkovým saldem příjmů a výdajů ve výši -341 089,80 tis. Kč. Záporné saldo rozpočtu je kryto úsporami finančních prostředků minulých let. Zapojený přebytek hospodaření z minulých let bude podle důvodové zprávy prioritně použit na financování investičních akcí na majetku Pardubického kraje.

Podle důvodové zprávy Závěrečného účtu Pardubického kraje za rok 2016 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření k 31. prosinci 2016 přebytkem ve výši 905 716,89 tis. Kč. „V porovnání s plánovaným schodkem v rozpočtu se jedná o zlepšený hospodářský výsledek, neboť skutečné hospodaření Pardubického kraje v roce 2016 pozitivně ovlivnil nárůst celostátního inkasa sdílených daní, a tím i vyšší příjem daňových příjmů kraje. Dále Pk zaznamenal i vyšší plnění nedaňových příjmů, které nezapojil do rozpočtu. Celkově tedy Pk realizoval příjmy o 4,66 % vyšší než ty, které měl zahrnuté do rozpočtu na rok 2016. Na zlepšený výsledek hospodaření mělo vliv i nižší čerpání výdajů, zejména v oblasti investic a projektů EU, kdy se dařilo soutěžit veřejné zakázky pod plánovanou cenou. Realizace některých investičních akcí a projektů se protáhla do roku 2017, tzn., že úspora těchto výdajů byla počátkem roku 2017 zapojena do rozpočtu kraje na tento rok. Financování kraje bylo v roce 2016 ovlivněno i velkým objemem prostředků převáděných do rozpočtu kraje z roku 2015. I v tomto případě šlo převážně o prostředky v oblasti investic a nevyčerpané prostředky u projektů kofinancovaných z fondů EU, dále pak o akce, u nichž závazek přešel z roku 2015 do 2016 apod. Do rozpočtu kraje se automaticky z roku do roku zapojují nečerpané zůstatky Rezervního fondu, vodního účtu apod.“ 

Za rok 2017 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 814 039,24 tis. Kč. Zlepšený hospodářský výsledek (v porovnání s plánovaným) byl ovlivněn výší celostátního inkasa sdílených daní v roce 2017 a tím i nárůstem daňových příjmů kraje. Celkově kraj realizoval příjmy o 5,06 % vyšší, než které předpokládal v rozpočtu na rok 2017.

K 31. prosinci 2018 (.pdf, str. 15) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 59 179,4 tis. Kč a ke konci roku 2019 (.pdf, str. 5) dokonce přebytkem ve výši 379 387,55 tis. Kč. Zlepšené saldo financování v těchto letech bylo ovlivněno výší celostátního inkasa sdílených daní a s tím souvisejícím nárůstem daňových příjmů kraje.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že Pardubický kraj v minulých letech pravidelně hospodařil s přebytkovým rozpočtem, přičemž tento přebytek může být použít i na (částečné) vyrovnání ztráty způsobené koronavirovou krizí. Dojem, který výrok vytváří, tedy že propad v daňových příjmech kraje ve výši cca 900 milionů bude celý vyrovnán právě přebytky z minulých let, ale není správný, neboť úspory z minulých let dosáhly na konci roku 2019 výše 528 milionů korun, přičemž s využitím 341 milionů z těchto úspor počítal již původní rozpočet na rok 2020. Pro vyrovnání propadu daňových příjmů v souvislosti s krizí je tedy k dispozici max. 187 milionů korun, což celkový očekávaný propad nepokryje.

Na konci roku 2019 byl schválen rozpočet Pardubického kraje na rok 2020 a střednědobý výhled rozpočtu Pardubického kraje na roky 2021–2022. V kapitole Sociální věci, která se týká uvedeného výroku, byly plánované příjmy kraje bez zdrojů z EU 5 mil. Kč. Pokud započítáme i zdroje z EU, pak dosahovaly celkové příjmy této kapitoly 32,652 mil. Kč (.zip, Příloha 5).

Přitom, jak plyne z uvedeného rozpočtu kraje, dosahovaly ve stejném roce výdaje kapitoly Sociální věci 198,858 mil Kč. Je tedy zřejmé, že výdaje v sociální oblasti kraje jsou dofinancovány z jiných kapitol. Stejná situace platí pro všechny ostatní rozpočtované kapitoly (Životní prostředí, Doprava, Školství a mládež).

Hlavní zdroj příjmů krajů totiž vzniká přerozdělením výnosu některých daní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Jak plyne z rozpočtu Pardubického kraje, tyto příjmy tvoří drtivou většinu příjmů kraje (Kapitola finanční). Kraje tak disponují jednou sumou, kterou podle svých potřeb a závazků distribuují do jednotlivých oblastí (např. do sociálních služeb). Jestliže tedy v rámci debaty ve studiu zaznělo, že Pardubický kraj má přijít pro letošní rok o 900 milionů korun, pak se výpadek těchto příjmů logicky projeví v nedostatku finančních prostředků i pro kapitolu Sociální věci.

Dalším problémem je systém výplaty peněz na sociální služby, ve kterém peníze sice vyplácí kraj, ale příslušný obnos peněz obdrží od státu. Například v roce 2017 si kraje stěžovaly jak na nedostatečné instrukce od Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na nedostatek a opožděnost vyplácených financí. V roce 2019 pak z původně slíbených 2,5 miliard obdržely kraje od státu zhruba 1,5 miliardy, zbytek pak měly získat z evropských dotací. K situaci se vyjádřil pardubický krajský radní pro sociální problematiku Pavel Šotola (KDU-ČSL):  „V tuto chvíli nám chybí zhruba 110 milionů. Z jedné miliardy bychom dostali 53,7 milionu a z evropských fondů bychom za cenu strašné administrativy vyčerpali 17 milionů". Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) dodal, že kraji chybělo zhruba 35 mil. Kč: „Skutečně nám chybějí peníze na pobytové služby, což jsou služby klíčové. Nyní analyzujeme, jaká je ta finální částka".

Tato situace se tedy skutečně dá přirovnat k situaci v dopravě, ve které dochází k náročným vyjednáváním mezi hejtmany a vládou o uvolnění peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury, přičemž tyto peníze jsou v některých případech uvolňovány se zpožděním.